Adresář

Klasickou hudbu poslouchá dle průzkumů asi jen 4 % populace pod 20 let. My jsme tu proto, abychom to změnili! ClassFest je hudební festival mladých, perspektivních a nadšených lidí - studentů klasické hudby.
Jeho 2. ročník se koná od 23.8. do 28.8. 2021 na Sedlčansku a v jeho okolí. Festival zrealizuje celkem 6 kulturních akcí v 5 městech a obcích Středočeského a Jihočeského kraje, na kterých bude prezentovat špičkové mladé umělce studující v Čechách i zahraničí. Promyšlenou dramaturgií festival usiluje o podněcování zájmu nejen o klasickou hudbu, ale o kulturu obecně v generaci mladých. Letošní ročník se koná pod záštitou senátora a starosty obce Petrovice Petra Štěpánka.

Stejně jako v případě 1. ročníku i letos festival zaštítí svým patronátem přední osobnost české scény klasické hudby. Tentokrát je jím dirigent, flétnista, cembalista a propagátor staré hudby — Vojtěch Spurný. Na festivalu bude mít pro účinkující a zájemce z řad veřejnosti svou přednášku na téma „Nalezení a nastudování zapomenuté opery G. Scarlattiho“, která bude na festivalu provedena.


Poslání a cíle ClassFestu

Podněcování zájmu o klasickou hudbu a o kulturu obecně v generaci mladých
Rozšířit nabídku umělecky hodnotných kulturních akcí ve Středních a Jižních Čechách
Podpora mladých umělců umělců, komorních uskupení a souborů prostřednictvím možnosti koncertní sebeprezentace.
Snaha pomoci nadějným umělcům v nastartování jejich profesionální umělecké dráhy a usnadnit tak plynulý přechod ze studií na koncertní praxi.
Mezigenerační propojování různých sociálních skupin

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae je unikátní kurátorským konceptem příprav programů. Primárně je zaměřen na klasickou hudbu s přesahem do jiných žánrů a se silným akcentem na starou hudbu, které se věnuje ve formě bienále. Organizátoři každoročně oslovují nového dramaturga se silnou programovou vizí, festival se tedy pokaždé soustřeďuje na nové téma a je vysoce hodnocen pro svůj přínos pro obor. V tématech jednotlivých ročníků se zrcadlí významná hudební výročí i současné hudební a společenské trendy. Jako dramaturgové jsou ke spolupráci zvány nejen výrazné osobnosti českého hudebního života (Václav Luks, Aleš Březina, Jiří Beneš, Zdeněk Cupák), ale rovněž zahraniční muzikologové (Jelle Dierickx, Walter Labhart, Jory Vinikour, Barbara Maria Willi, Andrea Marcon, Tully Potter).

Kopírovat odkaz

Hudební festival Antonína Dvořáka se může pyšnit mnohaletou tradicí, během níž se jeho organizátorům podařilo etablovat jej mezi kulturní akce vysoké úrovně a v místech svého konání i prvořadého významu. Vznikl roku 1969 z iniciativy Společnosti Antonína Dvořáka (předsedou byl tehdy dr. Karel Mikysa) a Okresního kulturního střediska v Příbrami, kterým tehdy přislíbilo finanční podporu Ministerstvo kultury. A podpora to nebyla nikterak malá, protože tehdy umožňovala zvát i takové orchestry jakými jsou např. Česká filharmonie, Symfonický orchestr FOK hlavního města Prahy, PKO, Slovenská filharmonie či Filmový symfonický orchestr. Na festivalu v těchto letech však nechyběla ani celá řada vynikajících těles ze zahraničí. Příbramští se tak mohli stát rovněž svědky špičkových výkonů např. Leningradské filharmonie a Moskevské státní filharmonie, v neposlední řadě sem zavítala i Varšavská státní filharmonie nebo Royal Philharmonic Orchestra London s dirigenty Markem Emlerem, Charlesem Grovesem, Arvidem Jansonsem a Dimitrijem Kitajenkem. Po roce 1989 však došlo podobně jako v celé kulturní sféře i zde k významným organizačním změnám. Od r. 1990 převzalo jeho organizaci Divadlo Příbram, kde (snad) z nedostatku finančních prostředků festival ustrnul na třech až pěti koncertech a to z velké části pouze komorních.
Hudební festival Antonína Dvořáka pevně zakotvil v povědomí kulturně orientované příbramské veřejnosti a získává stále větší respekt v českých hudebních kruzích. Svědčí o tom nabídky o spolupráci významných českých i zahraničních interpretů. Z umělců jmenujme alespoň z poslední doby G. Beňačkovou, T. Hampsona, E. Urbanovou, D. Peckovou, V. Hudečka, R. Baboráka, J. Svěceného, J. Bártu, I. Ženatého, A. Plachetku, J. Bouškovou či K. Englichovou. Cílem festivalu samozřejmě i nadále zůstává připomínání cenného díla Mistra Antonína Dvořáka a snaha přiblížit příbramskému publiku v reprezentativní nabídce i další tituly české a světové klasické hudební tvorby minulých staletí i současnosti. Zároveň si klade za cíl inspirovat vznik nových děl či projektů a rovněž edukativně působit na publikum všech generací.

Kopírovat odkaz

Hudební festival Znojmo přináší svému publiku širokou paletu hudebních stylů i druhů, propojuje zdánlivě nespojitelné a bourá hranice mezi žánry. Jednotícím prvkem a cílem celého festivalu však je dosažení maximální možné kvality a autenticity ve všech koncertech i inscenacích. Osou festivalu je pak nastudování a uvedení operního nebo baletního díla v několika reprízách. Každý ročník se vyznačuje sevřenou dramaturgií. V jednotném duchu se nesou všechny koncerty i ostatní doprovodné akce.

Kopírovat odkaz

Festival Janáček Brno patří k nejvýznamnějším akcím na evropské kulturní mapě, která pečuje o umělecký odkaz a uceleně prezentuje dílo jednoho z největších českých skladatelů Leoše Janáčka v mezinárodním kontextu.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Kutná Hora patří mezi nejvýznamnější festivaly komorní hudby v České republice. Tvůrcem dramaturgie i výběru umělců je umělecký ředitel – violoncellista Jiří Bárta.

Bohužel i letošní rok 2021 je spojen s covidovou nejistotou. V loňském roce se nám podařilo festival uskutečnit, i když v posunutém termínu, s rouškami a všemi hygienickými opatřeními. Všichni doufáme a věříme ve zlepšení situace, a proto připravujeme další, již 14. ročník kutnohorského festivalu.

MFKH se stal již neoddělitelnou součástí kulturního dění ve městě s vysokou návštěvností z celé ČR i ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že jsme loni nemohli pozvat zahraniční umělce, rozhodli jsme se přesunout provedení všech Beethovenových 32 klavírních sonát v mistrovské interpretaci Konstantina Lifschitze na letošní rok. Tento velmi významný umělecký počin bude rozdělen do 8 podvečerů. Tím navyšujeme celkový počet koncertů komorní hudby na 16 koncertů. Věříme, že nejen pro Kutnou Horu bude tento festival v letošním roce něčím opravdu výjimečným. Kromě tohoto významného projektu zazní skladby klasické komorní literatury světově známých autorů (Haydn, Mozart, Vivaldi ad.), ale i soudobých a zřídka uváděných autorů (Tartini, Barber, Kabeláč, Klusák, Górecki ad.).

Koncerty komorní hudby Jiří Bárta tradičně propojuje a doplňuje o projekty na hranici žánrů. Do programu 14. ročníku kutnohorského festivalu zařadil Bachovu kantátu Ich habe genug (Mám již všeho dost) pro sólový bas, hoboj a smyčce propojenou s epickou básní Arnošta Lustiga v podání Vilmy Cibulkové, Jiřího Lábuse a Viléma Udatného nazvanou „Kantáta – tanec šílených“. Tématem hudebně-lyrického pásma je smrt jako vysvobození ze světa prostoupeného bídou a zoufalstvím a je obžalobou nejhrůznějšího zločinu v historii lidstva.

Kopírovat odkaz

Tradiční hudební open-air festival, který každoročně přináší obyvatelům a návštěvníkům Brna nezapomenutelné hudební večery na velkém hradním nádvoří. Kromě velkých symfonických děl nabízí pod letním nebem i spojení s jinými žánry a snaží se tak klasickou hudbu zpřístupnit těm, kteří by se k ní jinak možná nedostali.

Kopírovat odkaz

Festival Moravský podzim se řadí mezi nejvýznamnější kulturní události v České republice. Vznikl jako Mezinárodní hudební festival Brno v roce 1966, kdy činnost brněnských uměleckých institucí dostávala po letech tuhé izolace opět mezinárodní rozměr a již první ročník festivalu měl velice pozitivní ohlas.
V roce 1987 pod hlavičkou MHFB vzniká ještě několikadenní festival soudobé hudby s názvem Expozice nové hudby a od roku 1995 se rozrůstá ještě o Velikonoční festival duchovní hudby.
Moravský podzim zve do Brna orchestry, které Evropu dosud míjely, komorní soubory patřící k světové špičce, sólisty zdobící světová pódia. Není to festival jen interpretační, který se snaží přivážet do Brna světovou špičku a konfrontovat ji s tuzemskými prvotřídními hudebníky, ale i programový; není jen „o hvězdách“ (a už vůbec o jejich soutěžení), ale i o obsahu.
Velký přínos Moravského podzimu spatřujeme v hledání nových a zajímavých dramaturgických linií, oslovování žijících autorů a vzniku nové tvorby. Festival upozorňuje také na mladé a nadané interprety, kterým dává možnost vyniknout. V roce 2015 se podařilo oživit statut rezidenčního skladatele festivalu, kterým se stal Erkki-Sven Tüür, jenž spolu s Arvo Pärtem a Veljo Tormisem patří k nejvýznamnějším současným estonským skladatelům.
Moravský podzim je členem České asociace festivalů (ČAF) a koná se jednou za dva roky (bienále).
Pořadatelem je Filharmonie Brno, příspěvková organizace statutárního města Brna.

Kopírovat odkaz

Vznik festivalu se datuje do roku 1992 a jde o vůbec první festival svého druhu v České republice. Reaguje na stálý zájem posluchačů o koncerty duchovní hudby tematicky spjaté s liturgicky významným obdobím Velikonoc.
Velikonoční festival duchovní hudby zůstává ve středoevropském měřítku ojedinělým mezinárodním projektem věnovaným výhradně duchovní hudbě s akcentací na objevnou a zajímavou dramaturgii a na vynikající interpretační výkony.
Klíčovým dramaturgickým východiskem je samotná blízkost nejvýznamnějších křesťanských svátků. Festival se věnuje mimo jiné i linii objevování neprávem opomenutých děl a aktivně vystupuje jako iniciátor nových duchovních kompozic.
Festival se odehrává každý rok ve dvou týdnech mezi Květnou a Bílou nedělí a je situován do brněnských chrámů.
Velikonoční festival duchovní hudby je členem České asociace festivalů (ČAF).
Organizátor festivalu:
Filharmonie Brno, p.o.

Kopírovat odkaz