Adresář

Festival Americké jaro představuje již od roku 2006 prvotřídní umělce i mladé hudební talenty divákům nejen v Praze, ale i v dalších městech po celé České republice. Každoročně nabízí koncerty jazzové a klasické hudby, workshopy s předními osobnostmi hudebního světa, divadelní, filmová a scénická představení i diskuse na aktuální společenská témata.
Každoročně připravuje a realizuje projekty, které vznikly exkluzivně pro Americké jaro, např. světová premiéra skladby Alghorithmic Transform pro klavír a dechový orchestr Dana Tepfera.

Kromě hlavní činnosti, kterou je příprava programu a realizace festivalu, se Americké jaro věnuje také kulturní a osvětové činnosti, podpoře a rozvoji spolupráce mezinárodních umělců s nejrůznějšími kulturními institucemi v ČR a USA. Mezi klíčové partnery festivalu patří, American Pianists Association, Curtis Institute of Music, Berklee Global Jazz Institute, Velvyslanectví USA v ČR, Centrum pro současné umění DOX, Knihovna Václava Havla, klub Jazz Dock, Divadlo Archa, Divadlo X10, Národní galerie, Moravská filharmonie Olomouc, Prague Music Performance a řada dalších.

Kopírovat odkaz

Soudobá vážná hudba představuje vzrušující a pestrý svět, který stojí za prozkoumání. Mnozí touží nechat se do něj zasvětit, avšak narážejí na překážky způsobené přetrvávajícím zmatením pojmů a hodnot. Festival CONTEMPULS chce nabízet pohled do skutečného světa soudobé hudby bez dramaturgických kompromisů a vnějších efektů.
Naší filosofií je důsledný důraz na kvalitu interpretace a kritický výběr prezentovaných skladeb. Proto festival zve především přední zahraniční soubory a sólisty, kteří interpretací soudobé hudby přímo žijí. Pražské publikum si tak může vychutnat aktuální světovou tvorbu v tom nejlepším podání. Na programu nechybí ani nové skladby českých skladatelů, kteří tak dostávají příležitost spolupracovat se špičkovými zahraničními interprety. Festival pravidelně poskytuje tvůrčí zakázky a dává příležitosti i mladým českým souborům se prezentovat v mezinárodním kontextu.
Zkušenost z devítileté historie festivalu potvrzuje, že tato prostá strategie nese své plody. Jejím výsledkem je postupně se rozšiřující komunita nadšených a stálých příznivců z řad posluchačů i hudebníků. Mnozí z nich už si z koncertů odnesli zásadní zkušenost v podobě zážitku z rozšířeného hudebního vědomí. Contempuls se tak stává jednou z buněk nervového systému soudobé hudby rozprostírajícího se po celém světě a tvořícího pulsující prostředí, ve kterém vznikají nové nápady, propojují se lidé, domlouvají se spolupráce, dochází k objevům i zjevením, rodí se díla a interpretační výkony, sdílejí se nevšední zážitky.

Kopírovat odkaz

MHF České doteky hudby je národním festivalem klasické hudby. Patří do desítky nejrozsáhlejších festivalů klasické hudby v ČR. Slavnostní zahajovací koncert se koná na Pražském hradě v den narození Ludwiga van Beethovena 16. 12. a závěrečný koncert pak 6. 1. v zásadní den české státnosti, v den podpisu Tříkrálové deklarace v Obecním domě.
Dlouhodobá vize a koncepce:
- Rozvoj české interpretační tradice a české skladatelské školy – její uvádění tvoří přibližně polovinu festivalového programu.
- Prezentaci hudby zemí V4 ve festivalovém programu v rámci projektu "Hudba středoevropského regionu" zemí V4 ve shodě s dlouhodobým směřováním zahraničně kulturně politických vazeb ČR.
- Kladen je zásadní důraz na podporu a uvádění předních regionálních symfonických těles na pražská koncertní pódia

Obsah a cíle, dramaturgický záměr
- Vyhledávání běžně neuváděných titulů a uvádění děl českých skladatelů druhé pol. 20. století a soudobé hudby, coby pokračovatelů české skladatelské školy navazující na zakladatelské osobnosti české moderní hudby – Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Josefa Suka a Vítězslava Nováka.
- Pravidelné vytváření příležitostí k prezentaci mladé generace (do 35 let) interpretů - laureátů vedle již renomovaných umělců a uvádění děl současných tvůrců zasazené do historického kontextu, včetně pražských a světových premiér.
- Systematické propojení kultury a cestovního ruchu, upozornění na historii a architekturu prostor, ve kterých se jednotlivé koncerty konají, jako na nedílnou součást prezentace pražské kultury a pro Prahu je jedním z nejvýznamnějších v oblasti klasické hudby.
- Uvádění pilotních děl světové hudební literatury a při hostování (importu) zahraničních umělců často s nastudováním české hudby, kterou pak co by svou repertoárovou šíří po světě.

Kopírovat odkaz

Festival věnovaný tvorbě českého skladatele Bohuslava Martinů, který se koná v Praze.

Kopírovat odkaz

Hlavní myšlenkou mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha je propagace dobrého jména české kultury prostřednictvím odkazu díla Antonína Dvořáka, jeho současníků a žáků. A protože jediným měřítkem festivalu je kvalita, setkávají se na pódiích Dvořákovy Prahy jen špičkoví sólisté, dirigenti, mezinárodně nejuznávanější orchestry a komorní soubory, které představují mezinárodnímu publiku Dvořákovu hudbu i díla dalších světových skladatelů.

Kopírovat odkaz

Horn Fest vzniknul z iniciativy českého hornisty Radka Baboráka, který by tímto krokem rád přispěl k zachování více než 300 leté tradice české hornové hry. Spojujícím prvkem celého festivalu je proto právě lesní roh. V rámci Horn Festu budou moct posluchači vyslechnout různé polohy tohoto nástroje podpořené rozmanitým nástrojovým obsazením a žánrově i dobově velmi pestrým programem. Budou se moci sami přesvědčit, že lesní roh není jen nástrojem loveckým, ale především nástrojem melodickým s nekonečným množstvím barevných škál, jenž se skvěle pojí jak s nástroji dechovými tak i se smyčci!

Kopírovat odkaz

ento festival pořádaný Pražským jarem je věnovaný oslavě klavíru a postavě největšího českého klavíristy 20. století Rudolfu Firkušnému, který ostatně byl s Pražským jarem velmi těsně spjat.

Kopírovat odkaz

Letní slavnosti staré hudby jsou největším a nejdéle působícím festivalem staré hudby v Praze. Festival je od roku 2000 vstupní branou, jíž do České republiky proudí špičkoví zahraniční interpreti, kteří hrají na originály či kopie historických nástrojů při zachování těch nejvyšších nároků na dokonalost provedení, na něž jsme zvyklí u moderních nástrojů.
Tematicky propracovaná dramaturgie jednotlivých ročníků představuje řadu skladeb v novodobých premiérách, a to nejen v českém, ale často i celosvětovém kontextu. Festival je ojedinělý svým přesahem do oblasti barokního divadla a tance. Jednou z předností festivalu je propojení krásné architektury s hudbou odpovídajících stylů.

S velkým ohlasem se pravidelně setkávají koncerty a představení konané například v Břevnovském klášteře, zámku Troja, Rudolfinu, Lobkowiczkém paláci, v interiérech méně známých pražských kostelů a dalších pražských historických prostorách.

Festival je členem evropské sítě REMA a je hrdým držitelem prestižního EFFE Label 2017–2021 a označení „výjimečný festival“.

Kopírovat odkaz

Občanské sdružení MLADÁ PRAHA - MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL si vytklo za cíl pomáhat nadějným mladým začínajícím umělcům v oboru vážné hudby - instrumentalistům, pěvcům, komorním souborům, dirigentům, ale i hudebním skladatelům. Chceme usnadnit prostřednictvím koncertů na mezinárodní úrovni počátky jejich umělecké dráhy a umožnit navazování přátelství s mladými hudebníky z celého světa.

Tak se zrodila myšlenka na založení mezinárodního hudebního festivalu. Iniciátoři, představitelé Mezinárodní hudební společnosti v Mnichově (IMGM - Internationale Musikgesellschaft München) se v roce 1990 rozhodli situovat jej do Československa a zvolili název Mladá Praha. V roce 1992 se uskutečnil na přelomu měsíce srpna a září první festival za účasti umělců osmi národností od Peru až po Japonsko. V průběhu roku 1992 byl rovněž založen v Tokiu japonský výbor festivalu Mladá Praha s úkolem vybírat ty nejzajímavější mezi mladými hudebníky z Asie. Díky stálé přízni japonských společností trvale působících v ČR, Ministerstva kultury a několika sponzorů z České republiky, jejichž podpory si velmi vážíme, bylo možno uskutečnit již dvacet pět ročníků festivalu. Celkem na více než 350 koncertech vystoupilo přes 900 mladých umělců z většiny zemí Evropy, dále z USA, Kanady, Peru, Indie, Mexika, Číny, Koreje a Japonska. Kromě sólistů zde účinkovala ještě řada orchestrů a pěveckých sborů.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní festival a institut Prague Music Performance v roce 2010 založili klavírista Jan Bartoš a Zenon Fishbein z newyorské Manhattan School of Music. PMP vychází z organického spojení festivalu a vzdělávací instituce. Tematicky propojuje koncerty, workshopy, přednášky a residence významných umělců. PMP se zaměřuje na klasickou, jazzovou a experimentální hudbu a do svých projektů integruje i další umělecké oblasti jako jsou výtvarné, filmové a slovesné umění.

Během desíti let existence na PMP vystoupilo mnoho významných umělců např. Alfred Brendel, Anthony Braxton, Brad Mehldau, John Zorn, Murray Perahia, Ivan Moravec, Phantasm, Quatuor Diotima, Miroslav Srnka, Garth Knox, Barry Guy, Mahan Esfahani, Esperanza Spalding, Dave Douglas, Greg Cohen, Joey Baron, Ikue Mori, Mary Halvorson, John Medeski, Marc Ribot, Thurston Moore, Adrian Belew, David Thomas, Einstürzende Neubauten, Jarboe, a mnoho dalších.

Mimořádně talentovaným studentům PMP poskytuje možnost studovat pod vedením významných umělců a pedagogů. V návaznosti na workshopy poté studenti vystupují v rámci festivalových koncertů, PMP tak pomáhá mladým talentům zapsat se do povědomí široké odborné veřejnosti.

PMP úzce spolupracuje i s jinými uměleckými institucemi, jako je např. Česká filharmonie, Pražské jaro, Struny podzimu, Americké jaro, Národní galerie v Praze, Akademie múzických umění, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Národní filmový archiv, Rakouské kulturní fórum, Centrum pro současné umění DOX, Divadlo Archa a další.

Kopírovat odkaz