Adresář

Mezinárodní hudební festival Kutná Hora patří mezi nejvýznamnější festivaly komorní hudby v České republice. Tvůrcem dramaturgie i výběru umělců je umělecký ředitel – violoncellista Jiří Bárta.

Bohužel i letošní rok 2021 je spojen s covidovou nejistotou. V loňském roce se nám podařilo festival uskutečnit, i když v posunutém termínu, s rouškami a všemi hygienickými opatřeními. Všichni doufáme a věříme ve zlepšení situace, a proto připravujeme další, již 14. ročník kutnohorského festivalu.

MFKH se stal již neoddělitelnou součástí kulturního dění ve městě s vysokou návštěvností z celé ČR i ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že jsme loni nemohli pozvat zahraniční umělce, rozhodli jsme se přesunout provedení všech Beethovenových 32 klavírních sonát v mistrovské interpretaci Konstantina Lifschitze na letošní rok. Tento velmi významný umělecký počin bude rozdělen do 8 podvečerů. Tím navyšujeme celkový počet koncertů komorní hudby na 16 koncertů. Věříme, že nejen pro Kutnou Horu bude tento festival v letošním roce něčím opravdu výjimečným. Kromě tohoto významného projektu zazní skladby klasické komorní literatury světově známých autorů (Haydn, Mozart, Vivaldi ad.), ale i soudobých a zřídka uváděných autorů (Tartini, Barber, Kabeláč, Klusák, Górecki ad.).

Koncerty komorní hudby Jiří Bárta tradičně propojuje a doplňuje o projekty na hranici žánrů. Do programu 14. ročníku kutnohorského festivalu zařadil Bachovu kantátu Ich habe genug (Mám již všeho dost) pro sólový bas, hoboj a smyčce propojenou s epickou básní Arnošta Lustiga v podání Vilmy Cibulkové, Jiřího Lábuse a Viléma Udatného nazvanou „Kantáta – tanec šílených“. Tématem hudebně-lyrického pásma je smrt jako vysvobození ze světa prostoupeného bídou a zoufalstvím a je obžalobou nejhrůznějšího zločinu v historii lidstva.

Kopírovat odkaz

Občanské sdružení MLADÁ PRAHA - MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL si vytklo za cíl pomáhat nadějným mladým začínajícím umělcům v oboru vážné hudby - instrumentalistům, pěvcům, komorním souborům, dirigentům, ale i hudebním skladatelům. Chceme usnadnit prostřednictvím koncertů na mezinárodní úrovni počátky jejich umělecké dráhy a umožnit navazování přátelství s mladými hudebníky z celého světa.

Tak se zrodila myšlenka na založení mezinárodního hudebního festivalu. Iniciátoři, představitelé Mezinárodní hudební společnosti v Mnichově (IMGM - Internationale Musikgesellschaft München) se v roce 1990 rozhodli situovat jej do Československa a zvolili název Mladá Praha. V roce 1992 se uskutečnil na přelomu měsíce srpna a září první festival za účasti umělců osmi národností od Peru až po Japonsko. V průběhu roku 1992 byl rovněž založen v Tokiu japonský výbor festivalu Mladá Praha s úkolem vybírat ty nejzajímavější mezi mladými hudebníky z Asie. Díky stálé přízni japonských společností trvale působících v ČR, Ministerstva kultury a několika sponzorů z České republiky, jejichž podpory si velmi vážíme, bylo možno uskutečnit již dvacet pět ročníků festivalu. Celkem na více než 350 koncertech vystoupilo přes 900 mladých umělců z většiny zemí Evropy, dále z USA, Kanady, Peru, Indie, Mexika, Číny, Koreje a Japonska. Kromě sólistů zde účinkovala ještě řada orchestrů a pěveckých sborů.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní festival a institut Prague Music Performance v roce 2010 založili klavírista Jan Bartoš a Zenon Fishbein z newyorské Manhattan School of Music. PMP vychází z organického spojení festivalu a vzdělávací instituce. Tematicky propojuje koncerty, workshopy, přednášky a residence významných umělců. PMP se zaměřuje na klasickou, jazzovou a experimentální hudbu a do svých projektů integruje i další umělecké oblasti jako jsou výtvarné, filmové a slovesné umění.

Během desíti let existence na PMP vystoupilo mnoho významných umělců např. Alfred Brendel, Anthony Braxton, Brad Mehldau, John Zorn, Murray Perahia, Ivan Moravec, Phantasm, Quatuor Diotima, Miroslav Srnka, Garth Knox, Barry Guy, Mahan Esfahani, Esperanza Spalding, Dave Douglas, Greg Cohen, Joey Baron, Ikue Mori, Mary Halvorson, John Medeski, Marc Ribot, Thurston Moore, Adrian Belew, David Thomas, Einstürzende Neubauten, Jarboe, a mnoho dalších.

Mimořádně talentovaným studentům PMP poskytuje možnost studovat pod vedením významných umělců a pedagogů. V návaznosti na workshopy poté studenti vystupují v rámci festivalových koncertů, PMP tak pomáhá mladým talentům zapsat se do povědomí široké odborné veřejnosti.

PMP úzce spolupracuje i s jinými uměleckými institucemi, jako je např. Česká filharmonie, Pražské jaro, Struny podzimu, Americké jaro, Národní galerie v Praze, Akademie múzických umění, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Národní filmový archiv, Rakouské kulturní fórum, Centrum pro současné umění DOX, Divadlo Archa a další.

Kopírovat odkaz

Festival klasické hudby, který se koná v Praze od roku 2005.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro je pravidelná přehlídka vynikajících světových umělců, symfonických orchestrů a komorních těles. Koná se každoročně v Praze od 12. května do 4. června. Je od svého počátku v roce 1946 reprezentativní přehlídkou světové hudební kultury a jejích nejnovějších trendů.

Kopírovat odkaz

Struny podzimu založili v roce 1996 v době prezidentování Václava Havla tehdejší kurátoři hudebního programu Hradu Marek Vrabec a Martin Pechanec. Již v prvních osmi letech ještě na Hradě na sebe Struny podzimu upozornily originálním programem a výjimečnými koncerty jako byl recitál Cecila Taylora, česká premiéra Michaela Nymana nebo koncert Jana Garbareka s Hilliard Ensemblem.
Výčet umělců, které za 21 let v České republice představil vůbec poprvé právě festival Struny podzimu, je ojedinělý: Brad Mehldau, Bobby McFerrin, Cecil Taylor, Gregory Porter, Cassandra Wilson, Gil Shaham, Daniel Hope, Ghostpoet, Young Fathers, Chris Thile, Jason Moran a mnozí další. Struny podzimu rovněž iniciují nové projekty a produkce jako byla opera Don Juan in Prague v koprodukci s newyorskou Brooklyn Academy of Music, scénické provedení Schubertovy Zimní cesty v barrandovských ateliérech nebo koncertní provedení hudby Zdeňka Lišky k Markétě Lazarové. Festival v Praze systematicky představuje nejvýznamnější skladatelské osobnosti dneška jako je Michael Nyman, Gavin Bryars, Steve Reich, David Lang, Julia Wolfe nebo letos legendární Terry Riley. Struny podzimu iniciují umělecká setkání, která se mohou ukázat jako zásadní. Za všechny to platí o setkání Gregoryho Portera s českým hammondkářem Ondřejem Pivcem, které odstartovalo jejich spolupráci oceněnou později cenou Grammy.
Festival Struny podzimu každoročně prokopává cestu k rozšiřování hudebních obzorů. Každý festivalový koncert je událostí svého druhu a žánru. Struny podzimu uvádějí hudbu, kterou jinde neuslyšíte.

Kopírovat odkaz

Cyklus Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté představuje jeden z nejdelších festivalů komorní hudby, které jsou pořádané na území hlavního města Prahy. Jeho uměleckým garantem a zakladatelem je významný český virtuóz, legenda české houslové školy, žák Davida Oistracha, Václav Hudeček, který si již téměř 30 let na své koncerty zve nejen renomované hudebníky,
ale zejména dává prostor mladým talentům, což podtrhuje ojedinělost této přehlídky
v pražském kulturním kontextu.

Na počátku své hudební kariéry zde v minulosti dostaly příležitost osobnosti jako je například renomovaná mezzosopranistka Dagmar Pecková působící na předních evropských scénách, violoncellista Jiří Bárta či hornista Radek Baborák, mezi jehož působiště patří Berlínská či Mnichovská filharmonie. V rámci uplynulých ročníků Václav Hudeček představil mimo jiné talentované klavíristy Jaroslavu Pěchočovou a Lukáše Klánského, první dámy české harfy Kateřinu Englichovou a Janu Bouškovou, držitelky prestižních zahraničních ocenění, nebo mladé houslisty Josefa Špačka, Jana Mráčka a Petra Matějáka.

Od roku 2013 festival s velice kladnými ohlasy diváků rozvíjí spolupráci s Pražskou konzervatoří. Nejtalentovanější studenti ve spojení s renomovanými umělci dostávají příležitost k vystoupení před vyprodanými sály.

V rámci zahájení 21. ročníku se uskutečnil velice úspěšný český debut virtuozního italského orchestru Interpreti Veneziani.

Koná se tradičně pod záštitou předsedy Senátu Parlamentu ČR, předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, starosty Městské části Praha 1, ministra kultury a primátora hl. města Prahy.

Nejdůležitějším posláním je podpora mladých začínajících umělců formou vytváření příležitosti pro jejich koncertní vystoupení
ve významných koncertních centrech pražské metropole a rovněž pro kontakt a spolupráci s již renomovanými osobnostmi české hudební scény.

Svátky hudby si dále kladou za cíl obohatit a zatraktivnit kulturní nabídku metropole o kvalitní přehlídku v oblasti komorní hudby
za účasti renomovaných umělců z České republiky i zahraničí.

Kopírovat odkaz

V roce 1990 po pádu komunistického režimu, kdy se do Prahy vrátili minorité, byla snaha v jejich řadách jedinečnost prostoru a tradice baziliky sv. Jakuba zachovat a rozvíjet. Tehdejší provinciál minoritů P. Oldřich Prachař založil společenství „Svatojakubské Audite Organum“. Jako varhanice baziliky se od počátku věnuji dramaturgii a organizaci koncertů. Založila jsem Mezinárodní varhanní festival, Velikonoční koncerty, Vánoční koncerty a Svatojakubský podzim. „Svatojakubské Audite Organum“ je společenstvím mých spolupracovníků při konání koncertů varhanní hudby. Zahrnuje i Klub přátel Audite Organum Na podporu varhan v bazilice sv. Jakuba, které jsou kulturní památkou, byl zřízen Nadační fond Sancti Jacobi Organum.

Irena Chřibková

Kopírovat odkaz

Festival duchovního umění v Praze

Kopírovat odkaz