Alterna je v současnosti nejdéle fungující hudební klub Brně, jehož historie sahá až do roku 1990 a je momentálně jediným opravdovým vysokoškolským klubem v Brně. Ačkoliv je provozován na profesionální úrovni, za barem se setkáte jen se studenty. Klub totiž sídlí v budově VŠ kolejí VUT.
Klub je otevřen celoročně a nabízí prostory pro odpočinek, kulturu i divokou zábavu. Koncertní sezóna je úzce spojena s akademickým rokem, takže v průběhu letních prázdnin a zimního zkouškového období není v klubu žádný speciální program.
Místa konání|Další|Jazz|Rock|World|Zpěvák / Písničkář
Klub Galerka je zařízení, ve kterém se snažíme vytvořit kulturní zázemí napříč generacemi. V tomto příjemném, komorním prostředí s kapacitou cca. 50 míst vystupují jak začínající hudebníci tak “ostřílení profíci”. Užít si zde můžete koncerty mladách skupin, nebo vychutnat koncerty poslechovějšího rázu, jako jsou například programy pod hlavičkou Jazz klubu, nebo jiné koncerty pro ty, kteří mají rádi kvalitní hudbu. Galerka je známá svou nezaměnitelnou atmosfétou, příjemným prostředím a dobrým zvukem.
Místa konání|Další|Elektronická|Hardcore|Hip hop|Indie|Jazz|Klasická|Metal|Pop|Punk|Rap|Rock|World|Zpěvák / Písničkář
Kongresové centrum Praha je rozsáhlá neofunkcionalistická budova v Praze 4 – Nuslích. Nachází se na adrese ulice 5. května 1640/65, poblíž stanice metra C, Vyšehrad.
I díky kongresovému centru se Praha stala v roce 2017 osmou nejpopulárnější konferenční destinací světa dle asociace International Congress and Convention Association.
Jedná se o největší kongresové centrum v Česku. K budově přiléhá také hotel Holiday Inn, Business Centrum Vyšehrad. Hlavním majitelem je v současnosti Česká republika s podílem 55 % a dále Hlavní město Praha s podílem 45 %.
K dispozici je až 70 různě velkých sálů s kapacitou celkem 9300 osob; největší z nich, Kongresový sál, pojme 2 764 lidí. Akustika Kongresového sálu patří podle odborníků k nejlepším na světě (13. v pořadí). Běžně se zde konají koncerty, plesy, zasedání a další kulturní události. K jeho přednostem patří mj. jedinečný výhled přes Vltavu na panorama Pražského hradu.
Místa konání|Další|Elektronická|Hardcore|Hip hop|Indie|Jazz|Klasická|Metal|Pop|Punk|Rap|Rock|World|Zpěvák / Písničkář
Lucerna Music Bar se za 22 let existence stal jedním z nejzásadnějších hudebních míst v České republice. Originální členitý prostor s bohatou kulturní tradicí a unikátní vysunovací kruhové pódium dávají šanci návštěvníkům zažít vystoupení oblíbených interpretů doslova na dosah ruky a odnést si tak z klubu jedinečný zážitek. V Lucerna Music Baru se vystřídaly stovky zahraničních a domácích interpretů. Jmenujme alespoň ty největší hvězdy, které poctily klub svou návštěvou: Joss Stone, The Earth, Wind & Fire, Maceo Parker, Hurts, The Parov Stelar Band, Stephen a Kymani Marley, Major Lazer, Living Colour, Keisza, The Subways, Two Door Cinema Club, Incognito, Pat Metheny, Robben Ford, Mos Def, Mark Lanegan nebo José González. Samostatným fenoménem jsou 80’s & 90‘s videoparties, které již od roku 2000 zaplňují klub každý pátek a sobotu.
Historie prostoru dnešního Lucerna Music Baru sahá až do prvního desetiletí minulého století, kdy byl položen základní kámen Paláce Lucerna, v jehož komplexu se klub nachází. Již v roce 1909 byl prostor využíván nejprve jako příležitostné divadlo a později jako Kabaret Lucerna pod vedením Karla Hašlera. Dalším významným rokem v historii sálu je rok 1927, kdy byl otevřen Kabaret – Restaurant Lucerna. Tehdy zde vystupovali slavní čeští umělci v čele s Voskovcem a Werichem a k tanci a poslechu vyhrávaly populární jazzové kapely. Po únoru 1948 byl majetek Havlových a tím i celý Palác Lucerna znárodněn. Nastala čtyřicetiletá doba temna pod vládou komunistů, během níž fungoval prostor dnešního Lucerna Music Baru jako noční podnik bez konkrétního zaměření. Před dvaceti lety, ve středu 25. října 1995, byla započata nová éra pod současným jménem Lucerna Music Bar.
Místa konání|Další|Elektronická|Hardcore|Hip hop|Indie|Jazz|Klasická|Metal|Pop|Punk|Rap|Rock|World|Zpěvák / Písničkář
Skelet budovy vznikal v letech 1907 až 1921 mimo jiné též podle návrhu Ing. Stanislava Bechyně a projektu J. Čamského a Václava Havla. Tuto stavbu realizoval stavitel Ing. Vácslav Havel (dědeček bývalého prezidenta České republiky Václava Havla). Palác měl původně sloužit jakožto hokejový stadion, ale již na počátku výstavby došlo ke zjištění, že pro tyto účely sál nevyhovuje především rozměrově a projekt musel být narychlo přepracován na velký společenský sál. Na tehdejší dobu se jednalo o velice unikátní stavbu, neboť to byla jedna z prvních železobetonových staveb v Praze vůbec s velmi originálně řešenou sklem zastřešenou pasáží. Také celkové architektonické řešení je zajímavé, stavba nese výrazné rysy doznívající pozdní secese a právě nastupujícího modernismu. Velmi pravděpodobným autorem fasády do Vodičkovy ulice č. 36/704 byl architekt Osvald Polívka (1859 – 1931), jenž Vácslavu Havlovi navrhoval fasády jeho činžovních domů v Praze (Haštalská 6 a 8, Vězeňská 4, V Kolkovně 5,7, Myslíkova 4, Rašínovo nábřeží 70 a 78), které Havel vesměs prodal, aby mohl financovat stavbu Lucerny od r. 1905.
Jádrem komplexu je Velký sál Lucerny, jehož rozměry činí rozměry 54 metrů na délku, 25,5 metrů na šířku a 9 metrů na výšku. Velký sál zabírá celkem tři podzemní podlaží s kapacitou 2500 diváků. Využití sálu je pestré, od maturitních plesů přes koncerty, přednášky až po taneční soutěže apod.
Prakticky od ukončení výstavby a uvedení komplexu do provozu až do dnešních dob se jedná o významné kulturní a společenské středisko hlavního města a to jak někdejšího Československa i České republiky, konalo se zde již velké množství koncertů, plesů, schůzí, konferencí, módních přehlídek, sportovních akcí (za První československé republiky např. turnaje v boxu či v zápasu). Jedná se o památkově chráněný komplex.
Kořeny současného M-klubu vyrůstají z konce padesátých let, kdy při Závodním klubu n. p. Tesla na náměstí, v dnešní budově Komerční banky, nějaký čas fungovalo Divadlo hudby. Výraznou aktivizaci kulturního života ve městě přinesla šedesátá léta, kdy Jan Trůneček založil divadlo malých jevištních forem Minimax a Jiří Broll Divadlo poezie. Druhý jmenovaný stál i u počátků dnes již mezinárodního Moravského festivalu poezie. Na činnost Minimaxu navázal klub MLOK, klubovou kapelou se stal big beat Salamandr. MLadí Okolo Kultury, působící v Závodním klubu Tesly pod hlavičkou Klubu pracujících, iniciovali ve druhé polovině šedesátých let vznik klubu ve sklepních prostorách zámku Žerotínů, sídle Klubu pracujících. Rekonstrukci zámeckého sklepení projektoval ing. arch. Kalivoda, financovalo ji město a stát, prací se účastnilo mnoho mladých nadšenců. Přebudování sklepních prostor se však do jisté míry odchýlilo od původních představ iniciátorů projektu a teprve rekonstrukce v letech 1996 - 1997, po pětadvaceti letech provozu M-klubu, přiblížila podobu jeho interiéru původnímu záměru.
