Tradiční hudební open-air festival, který každoročně přináší obyvatelům a návštěvníkům Brna nezapomenutelné hudební večery na velkém hradním nádvoří. Kromě velkých symfonických děl nabízí pod letním nebem i spojení s jinými žánry a snaží se tak klasickou hudbu zpřístupnit těm, kteří by se k ní jinak možná nedostali.
Festival Moravský podzim se řadí mezi nejvýznamnější kulturní události v České republice. Vznikl jako Mezinárodní hudební festival Brno v roce 1966, kdy činnost brněnských uměleckých institucí dostávala po letech tuhé izolace opět mezinárodní rozměr a již první ročník festivalu měl velice pozitivní ohlas.
V roce 1987 pod hlavičkou MHFB vzniká ještě několikadenní festival soudobé hudby s názvem Expozice nové hudby a od roku 1995 se rozrůstá ještě o Velikonoční festival duchovní hudby.
Moravský podzim zve do Brna orchestry, které Evropu dosud míjely, komorní soubory patřící k světové špičce, sólisty zdobící světová pódia. Není to festival jen interpretační, který se snaží přivážet do Brna světovou špičku a konfrontovat ji s tuzemskými prvotřídními hudebníky, ale i programový; není jen „o hvězdách“ (a už vůbec o jejich soutěžení), ale i o obsahu.
Velký přínos Moravského podzimu spatřujeme v hledání nových a zajímavých dramaturgických linií, oslovování žijících autorů a vzniku nové tvorby. Festival upozorňuje také na mladé a nadané interprety, kterým dává možnost vyniknout. V roce 2015 se podařilo oživit statut rezidenčního skladatele festivalu, kterým se stal Erkki-Sven Tüür, jenž spolu s Arvo Pärtem a Veljo Tormisem patří k nejvýznamnějším současným estonským skladatelům.
Moravský podzim je členem České asociace festivalů (ČAF) a koná se jednou za dva roky (bienále).
Pořadatelem je Filharmonie Brno, příspěvková organizace statutárního města Brna.
Mezinárodní festival Pardubické hudební jaro je významnou kulturní událostí východočeského regionu již od roku 1978. Od roku 2013 je pořadatelem festivalu společnost Barocco sempre giovane, o.p.s., jejímž cílem je propagace trvalých kulturních hodnot a jejich zpřístupnění co nejširšímu spektru posluchačů. Festival nabízí hudbu všech slohových období, žánrově je zaměřen především na klasickou hudbu. Přibližně dvacet koncertů probíhá každoročně od začátku března do poloviny května v koncertních sálech a památkových objektech města Pardubic a dalších měst regionu. Festival představuje významné tuzemské i zahraniční umělce, komorní soubory, symfonické orchestry, operní a baletní soubory.
Od roku 2013 účinkovali na Pardubickém hudebním jaru např. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, PKF – Prague Philharmonia, Komorní filharmonie Pardubice, Collegium 1704, Ensemble Inégal a Barocco sempre giovane s dirigenty Heiko Mathias Förster (Německo), Shalev Ad-El (Izrael), Petr Altrichter, Václav Luks, Adam Viktora, Tomáš Brauner, Jan Kučera, Marko Ivanović, Marek Šedivý, dále operní soubor Divadla F. X. Šaldy Liberec, baletní soubory Slovenského národního divadla a Moravského divadla Olomouc, Wihanovo kvarteto, Heroldovo kvarteto, GUITAR4MATION – Kytarové kvarteto (Rakousko), Five Star Clarinet Quartet, Ciganski diabli (Slovensko), Ondřej Havelka a jeho Melody Makers, Prague Cello Quartet, Guarneri trio, Smetanovo trio, houslisté Giuliano Carmignola (Itálie), Václav Hudeček, Josef Špaček, Jan Mráček, Jiří Vodička, Leoš Čepický a Pavel Šporcl, z violoncellistů mj. Jiří Bárta a Tomáš Jamník, klavíristé Ivo Kahánek, Piers Lane (Velká Británie), Igor Ardašev, Adam Skoumal, Jitka Čechová, Nozomi Nakagiri a Yuka Beppu (Japonsko), cembalisté a varhaníci Stéphane Béchy (Francie), Shalev Ad-El (Izrael), Jaroslav Tůma, Aleš Bárta, Pavel Svoboda, dále např. flétnista Yoshimi Oshima (Japonsko), klarinetistka Ludmila Peterková, trumpetista Oliver Lakota (Německo), tenoristé Štefan Margita a Petr Nekoranec a mnoho dalších umělců.
Koncerty Pardubického hudebního jara se konají pod záštitou významných osobností kulturního a politického života a velvyslanců zemí účinkujících umělců, s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky, Pardubického kraje, Statutárního města Pardubice a dalších subjektů.
Každoročně v druhé polovině dubna ožívá Polička sérií vystoupení jazzových muzikantů, mezi kterými se nejednou objevily opravdové osobnosti. Festival se stal pro jazzové nadšence skutečným pojmem a každoročně přiláká stovky posluchačů. Je jedním z pěti hudebních festivalů pořádaných pravidelně v Poličce.
Historie vzniku festivalu sahá do roku 1996. Při návštěvě v partnerském městě Meilen ve Švýcarsku byli členové delegace městské rady pozváni na právě probíhající jazzový festival. V jeho atmosféře vznikl nápad jazzového festivalu v Poličce. Napomohlo tomu také setkání s účinkujícím Peterem Lipou, známého Poličským z dřívějších vystoupení na festivalu Polička 555. Ten slíbil pomoc s programem a stal se také dramaturgem nebo spolu-dramaturgem prvních deseti ročníků festivalu.
Pořadatelem prvních sedmi ročníků (1997-2003) bylo Město Polička, další ročníky pak byly uspořádány Kulturními službami (Tylův dům) a Divadelním spolkem Tyl.
Pop Messe je hudební festival navazující na kredit Brna, města s dlouholetou veletržní tradicí a zaměřením na vzdělání, nové technologie a inovaci. Hudební program je primárně (ale nejen) zaměřen na mladou multižánrovou hudbu přesahující obecně vžitý pojem POP. Dvoudenní akce proběhne v Brně v areálu bývalého fotbalového stadionu Za Lužánkami a Bobycentra. Pop Messe staví na ambici stát se unikátní kulturní platformou s vysokým uměleckým potenciálem v dynamicky se rozvíjející jihomoravské metropoli.
Povaleč vznikl z iniciativy několika kamarádů v roce 2006 a dodnes je na tomto principu organizován - celý náš tým je složen ze známých a kamarádů, kteří se často znají dlouhá léta, a dělat Povaleč je prostě baví.
Smyslem našeho festivalu je bavit lidi, kulturně zpestřit život v jedné krásné vesničce na Karlovarsku a zároveň všechno dělat tak trochu jinak. Povaleč nemá za cíl vydělávat, má za cíl sbližovat lidi a dávat prostor kvalitní kultuře. Je to festival otevřený všem lidem a stylům, s výjimečnou atmosférou, kde si každý najde něco, co ho baví. I proto vznikl Spolek Povaleč, který sdružuje všechny, kteří se chtějí na této akci i na dalších aktivitách spolku podílet.
Festival Povaleč z.s., který zaštiťuje jak organizaci Povalče, tak i dalších akcí, má několik desítek členů a jeho hlavním cílem je propagace, rozvoj a podpora mladého, převážně studentského umění. V podobném duchu je vedeno i Kulturní centrum Klubovna, které od roku 2008 provozujeme v pražských Dejvicích. Podrobnější informace o struktuře, financích a cílech spolku jsou k nahlédnutí ve stanovách Spolku Povaleč.
Slovácký rok – největší folklorní událost, která se stejně jako olympijské hry opakuje jen jednou za čtyři roky
Brány královského města Kyjova se milovníkům tradic, lidové hudby, písní, tanců, a především skvělé zábavy otevřou letos v srpnu už podvacáté. Centrum kyjovského Dolňácka se opět po čtyřech letech stane Mekkou folkloristů z Čech, Moravy i zahraničí.
Tisíce účinkujících se během čtyř festivalových dnů představí ve více než třech desítkách pořadů. Průvod čítající 3000 krojovaných ze všech obcí regionu rozzáří kyjovské náměstí pestrými barvami bohatě zdobených krojů. Lidový jarmark ukáže fortel českých a moravských řemeslníků a letní vzduch se rozvoní tradičními dobrotami, vínem i domácí pálenkou. Bujaré zpěvy, doprovázené čarovnými tóny houslí a cimbálu, přeruší až vyzvánění kostelních zvonů, svolávající ke slavnostní nedělní mši, a dusot kopyt pod sedly jezdců Jízdy králů uhánějících tryskem od Skoronic k majestátní kyjovské radnici.
Zažijte to vzrušení, když stoupá k nebi vysoká a štíhlá májka na znamení začátku slavností, i pocit krásné nostalgie, když se v nedělním podvečeru kácí k zemi, a tři dny i noci tepající srdce Slovácka pomalu utichá. I Vám otevře Slovácko svou rozmanitou náruč a město Kyjov svou pohostinnost, i Vy budete na Slováckém roku upřímně vítáni.
Festival Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice, zároveň patří k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás.
Jeho hlavní programovou náplní jsou operní inscenace, koncertní provádění oper, ale také galakoncerty, oratoria, kantáty a písňové večery, tedy formy, v nichž je dominantou vokální umění. Stranou však nezůstávají ani hudba symfonická, instrumentální či komorní, prostor zde nachází balet stejně jako koncerty chrámové, promenádní nebo i přesahující do jiných žánrů. Každý rok na festivalu vystupuje prakticky kompletní česká interpretační špička, všechna tři národní divadla, všechny významné orchestry a sbory, střídají se nejlepší dirigenti, sólisté a instrumentalisté. I když mezi interprety patří také významní zahraniční hosté (mj. Katia Ricciarelli, Sherill Milnes, Bernd Weikl, Kurt Rydl, Sergej Larin, Neil Shicoff, Torsten Kerl, Sumi Jo, Kate Royal, Marcello Giordani, Thomas Hampson, Oksana Dyka...), uchovala si Smetanova Litomyšl svůj český charakter a je tak festivalem vskutku národním.
Centrem festivalového dění je nádherný areál Státního zámku Litomyšl, který byl v roce 1999 zapsán na seznam kulturního světového dědictví UNESCO. Hlavní pořady se konají zejména v akusticky výtečném druhém nádvoří s unikátním výsuvným zastřešením, ale také v zámecké jízdárně, v litomyšlských chrámech, ve Smetanově domě a pravidelně též v zámku Nové Hrady, kde je od roku 2012 pořádána festivalová stagiona s několikadenním uváděním vlastní inscenace barokní opery.
Návštěva Smetanovy Litomyšle bývá nevšedním zážitkem, kromě zajímavé dramaturgie a špičkových interpretačních výkonů nabízí pobyt mimo ruch a shon metropole, v místě s mimořádným géniem loci.