Mácháč patří historicky k nejzásadnějším tanečním open air festivalům u nás.
Magické spojení přírody, taneční hudby a nádherné scenérie na břehu Máchova jezera s písčitou pláží je přesně to, díky čemu má festival jedinečnou atmosféru a stal se brzy nejnavštěvovanější akcí elektronické taneční hudby v ČR. Zároveň jsme jediným festivalem, který má hlavní stage umístěnou přímo na vodě.
První ročník festivalu proběhl již v roce 1999 a za celou jeho historii jej navštívilo přes 250 000 návštěvníků. Během těchto let se zde při východu i západu slunce vystřídaly hvězdy jako Tiësto, Hardwell, Armin van Buuren, Axwell, Dimitri Vegas & Like Mike, W&W, Dada Life, Carl Cox, Paul van Dyk, Ferry Corsten a mnoho dalších.
Písek se díky Mezinárodnímu folklornímu festivalu pravidelně ke konci léta stává místem nevšedních kulturních zážitků. Na pódiu i v ulicích města letos od 22. do 25. srpna budou opět tančit a zpívat vystupující nejen ze světa, ale také ze všech koutů Česka. Diváci zde mohou zhlédnout různé kultury, folklorní tance, zvyky a umění. Každoročně se jich na jednotlivá představení přijde podívat více než 3 000.
Mezinárodní folklorní festival Strážnice je folklórní festival, který se každoročně koná ve městě Strážnice. Organizátorem festivalu je Národní ústav lidové kultury a město Strážnice. Jde o nejstarší folklorní festival v České republice, jeho první ročník proběhl roku 1946. Zpočátku šlo o akci pro soubory z Československa, od roku 1957 vystupují také zahraniční folklorní soubory. Na festivalu vystupují soubory profesionální i amatérské. Od roku 2009 je součástí festivalu i Dětská Strážnice, určená dětem a mládeži, původně samostatná akce, jejíž první ročník proběhl roku 1957 a konal se vždy týden před strážnickým festivalem, nebo v rámci oslav Mezinárodního dne dětí (kolem 1. června). Kořeny festivalu jsou v akci Slovácko ve zpěvu a tanci. Festival probíhá v amfiteátrech v zámeckém parku, ve vinohradnickém areálu a před usedlostmi ve strážnickém skanzenu. Programy komornějšího charakteru se rovněž konají v budově strážnického zámku.
Mezinárodní hudební festival Kutná Hora patří mezi nejvýznamnější festivaly komorní hudby v České republice. Tvůrcem dramaturgie i výběru umělců je umělecký ředitel – violoncellista Jiří Bárta.
Bohužel i letošní rok 2021 je spojen s covidovou nejistotou. V loňském roce se nám podařilo festival uskutečnit, i když v posunutém termínu, s rouškami a všemi hygienickými opatřeními. Všichni doufáme a věříme ve zlepšení situace, a proto připravujeme další, již 14. ročník kutnohorského festivalu.
MFKH se stal již neoddělitelnou součástí kulturního dění ve městě s vysokou návštěvností z celé ČR i ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že jsme loni nemohli pozvat zahraniční umělce, rozhodli jsme se přesunout provedení všech Beethovenových 32 klavírních sonát v mistrovské interpretaci Konstantina Lifschitze na letošní rok. Tento velmi významný umělecký počin bude rozdělen do 8 podvečerů. Tím navyšujeme celkový počet koncertů komorní hudby na 16 koncertů. Věříme, že nejen pro Kutnou Horu bude tento festival v letošním roce něčím opravdu výjimečným. Kromě tohoto významného projektu zazní skladby klasické komorní literatury světově známých autorů (Haydn, Mozart, Vivaldi ad.), ale i soudobých a zřídka uváděných autorů (Tartini, Barber, Kabeláč, Klusák, Górecki ad.).
Koncerty komorní hudby Jiří Bárta tradičně propojuje a doplňuje o projekty na hranici žánrů. Do programu 14. ročníku kutnohorského festivalu zařadil Bachovu kantátu Ich habe genug (Mám již všeho dost) pro sólový bas, hoboj a smyčce propojenou s epickou básní Arnošta Lustiga v podání Vilmy Cibulkové, Jiřího Lábuse a Viléma Udatného nazvanou „Kantáta – tanec šílených“. Tématem hudebně-lyrického pásma je smrt jako vysvobození ze světa prostoupeného bídou a zoufalstvím a je obžalobou nejhrůznějšího zločinu v historii lidstva.
Tradiční hudební open-air festival, který každoročně přináší obyvatelům a návštěvníkům Brna nezapomenutelné hudební večery na velkém hradním nádvoří. Kromě velkých symfonických děl nabízí pod letním nebem i spojení s jinými žánry a snaží se tak klasickou hudbu zpřístupnit těm, kteří by se k ní jinak možná nedostali.
Festival Moravský podzim se řadí mezi nejvýznamnější kulturní události v České republice. Vznikl jako Mezinárodní hudební festival Brno v roce 1966, kdy činnost brněnských uměleckých institucí dostávala po letech tuhé izolace opět mezinárodní rozměr a již první ročník festivalu měl velice pozitivní ohlas.
V roce 1987 pod hlavičkou MHFB vzniká ještě několikadenní festival soudobé hudby s názvem Expozice nové hudby a od roku 1995 se rozrůstá ještě o Velikonoční festival duchovní hudby.
Moravský podzim zve do Brna orchestry, které Evropu dosud míjely, komorní soubory patřící k světové špičce, sólisty zdobící světová pódia. Není to festival jen interpretační, který se snaží přivážet do Brna světovou špičku a konfrontovat ji s tuzemskými prvotřídními hudebníky, ale i programový; není jen „o hvězdách“ (a už vůbec o jejich soutěžení), ale i o obsahu.
Velký přínos Moravského podzimu spatřujeme v hledání nových a zajímavých dramaturgických linií, oslovování žijících autorů a vzniku nové tvorby. Festival upozorňuje také na mladé a nadané interprety, kterým dává možnost vyniknout. V roce 2015 se podařilo oživit statut rezidenčního skladatele festivalu, kterým se stal Erkki-Sven Tüür, jenž spolu s Arvo Pärtem a Veljo Tormisem patří k nejvýznamnějším současným estonským skladatelům.
Moravský podzim je členem České asociace festivalů (ČAF) a koná se jednou za dva roky (bienále).
Pořadatelem je Filharmonie Brno, příspěvková organizace statutárního města Brna.
Pop Messe je hudební festival navazující na kredit Brna, města s dlouholetou veletržní tradicí a zaměřením na vzdělání, nové technologie a inovaci. Hudební program je primárně (ale nejen) zaměřen na mladou multižánrovou hudbu přesahující obecně vžitý pojem POP. Dvoudenní akce proběhne v Brně v areálu bývalého fotbalového stadionu Za Lužánkami a Bobycentra. Pop Messe staví na ambici stát se unikátní kulturní platformou s vysokým uměleckým potenciálem v dynamicky se rozvíjející jihomoravské metropoli.
Povaleč vznikl z iniciativy několika kamarádů v roce 2006 a dodnes je na tomto principu organizován - celý náš tým je složen ze známých a kamarádů, kteří se často znají dlouhá léta, a dělat Povaleč je prostě baví.
Smyslem našeho festivalu je bavit lidi, kulturně zpestřit život v jedné krásné vesničce na Karlovarsku a zároveň všechno dělat tak trochu jinak. Povaleč nemá za cíl vydělávat, má za cíl sbližovat lidi a dávat prostor kvalitní kultuře. Je to festival otevřený všem lidem a stylům, s výjimečnou atmosférou, kde si každý najde něco, co ho baví. I proto vznikl Spolek Povaleč, který sdružuje všechny, kteří se chtějí na této akci i na dalších aktivitách spolku podílet.
Festival Povaleč z.s., který zaštiťuje jak organizaci Povalče, tak i dalších akcí, má několik desítek členů a jeho hlavním cílem je propagace, rozvoj a podpora mladého, převážně studentského umění. V podobném duchu je vedeno i Kulturní centrum Klubovna, které od roku 2008 provozujeme v pražských Dejvicích. Podrobnější informace o struktuře, financích a cílech spolku jsou k nahlédnutí ve stanovách Spolku Povaleč.
Během dvou festivalových dnů se město stává hudebním centrem a jako takové představí svým návštěvníků jazz coby hudební, původně neevropský žánr, který však od dob svého vzniku dobyl všechna významná hudební pódia světa. Ve Slaném se posluchačům představují špičkoví čeští a zahraniční muzikanti. Festival není určen jen příznivců jazzového umění, ale i široké veřejnosti. Festival začíná otevřením bran Městského centra Grand a kaple Vlastivědného muzea ve Slaném. Pak začne přehlídka koncertů s kvalitní jazzovou, bluesovou, soulovou, funky a další podobně laděnou hudbou, která dokáže každoročně nadchnout jak odborníky tak laickou hudební veřejnost.
