Adresář

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou neobyčejným hudebním festivalem. Trvají 8 dní, které mnozí návštěvníci stráví jako své skutečné hudební, výtvarné, taneční prázdniny, ve kterých mohou být aktivními i pasivními účastníky. Jsou obklopeni nádherným prostředím náměšťského renesančního zámku, zámeckého parku, přilehlým okolím řeky Oslavy ve městě i mimo něj.

Folkové prázdniny jsou několik festivalů v jednom: vlastní hudební festival Folkové prázdniny (každý den z podvečera do noci), noční koncerty ve specifických prostředích, velký festival hudebních, tanečních, výtvarných a textových dílen Hnízdo múz, včetně dílen pro děti (cca 200 položek v programu), minifestival folkových muzikantů „Open scéna“ (ve všední dny odpoledne), muzikologické kolokvium o lidové hudbě, odpolední rozpravy s hudebními publicisty, výstavy s hudební tematikou, výtvarně-hudební happeningy.
Festival Folkové prázdniny je v záplavě letních hudebních festivalů ojedinělý. Výjimečnost je dána především dramaturgií festivalu. Celý festival má základní téma a každý den má pak své dílčí téma dne. Pozvaní hudebníci připravují své vystoupení se zaměřením na tato témata.
Cílem festivalu je představit návštěvníkům jedinečné hudebníky z celého světa, kteří velmi často vystupují v České republice poprvé nebo přijíždějí se specifickým projektem. Dokladem budiž např. to, že festival jako jediný v České republice představuje po řadu let britskou folkovou scénu, ať už její legendy nebo nové mimořádné hudebníky.

Kopírovat odkaz

Festival je prestižní přehlídkou souborů, jejichž činnost je zaměřena na zpracování a prezentaci lidového umění folklorního regionu Čechy. Vychází ze skutečnosti, že mezi specifické rysy činnosti neprofesionálních folklorních souborů patří zaměření na širokou škálu prezentace lidového umění. Na rozdíl od festivalů v oblastech, kde je silná komunita živé tradice a jejich nositelů, vychází koncepce tohoto festivalu z možností a potřeb souborů, které musí vyvíjet daleko větší úsilí na udržení tradic nebo přímo na jejich renesanci.

Kopírovat odkaz

V následujících deseti letech zamýšlejí Haydnovy hudební slavnosti v rámci jednotlivých festivalových ročníků prezentovat tvorbu hlavních hudebních „národů“ či regionů, jež přispěly k formování klasicistní hudební řeči, která se záhy prosadila jako univerzální celosvětově užívaný hudební jazyk. Tento dramaturgický princip významně obohatí stávající zásady (orientace na skladatelská výročí, regionální hudební prameny, velká stěžejní díla klasicistní epochy). Záměrem organizátorů je věnovat hudebním „národům“ 40-50 % koncertních vystoupení festivalu.
Rozhodující postavení mezi těmito národy má Itálie. Italské a Itálií inspirované hudbě 17. a 18. století proto bude věnován 29. ročník festivalu (2021). Italská hudební inspirace dominovala světovému hudebnímu dění po více než tři staletí, s vrcholem v období klasicismu (16. - 19. stol.). Právě italští skladatelé přelomu 17. a 18. století formulovali nový způsob kompoziční práce, vycházející z intenzivnější práce s hudebním materiálem. Díky tomu právě v italském prostředí spatřily světlo světa nové hudební žánry, jež pak vévodily dalším staletím (koncert, symfonie aj.), některé další pak získaly novou vývojovou inspiraci (sonáta, opera atd.)…
Italská tvorba této doby se prostřednictvím zástupů italských hudebníků – skladatelů i interpretů, absolventů italských konzervatoří, jež odcházeli na významná hudebnická místa po celé Evropě – šířila po celém světě obrovskou rychlostí. Představovala nejavantgardnější vývojový trend, jenž přeměnil dobové hudební myšlení. Italští skladatelé této doby v čele s A. Vivaldim se stali obrovskou inspirací pro většinu evropských hudebních skladatelů. Zásadním způsobem ovlivnili také nejvýznamnější skladatele pozdního baroka (J. S. Bach, G. F. Händel aj.). Zároveň významně přispěli ke vzniku tzv. smíšeného vkusu (gemischter Geschmack), propojujícího do té doby přísně oddělované tzv. národní styly uplatňované v barokních kompozicích. Stáli tak u samotného zrodu principů budoucí klasicistní hudební řeči. Vedle postupně rostoucího významu zejména středoevropských hudebních skladatelů si italští skladatelé a interpreti udrželi po celou klasicistní epochu výsadní postavení. Týkalo se to zejména operního žánru, avšak rovněž v instrumentální tvorbě hráli Italové nadále významnou roli. Zcela bezkonkurenční význam pak mělo italské hudební školství 18. století, jež tento boom způsobilo. Stalo se vzorem pro významné evropské hudebně vzdělávací instituce následujícího věku.

Kopírovat odkaz

Hip Hop Kemp je největší hiphopový festival ve střední a východní Evropě. Obří mejdan, který stanice CNN opakovaně zařadila mezi 50 nejlepších festivalů světa, probíhá v hradeckém Festivalparku. Každoročně se do Hradce sjíždějí fans a stars hiphopové kultury z celého světa.

Kopírovat odkaz

Mezi cíle festivalu patří také zasazení hudebních projektů do širšího kulturního rámce. Součástí festivalu je i diskuzní scéna, výstavy, poezie v různých formách, autorská čtení, divadlo, vizuální umění. Nehudební program od roku 2018 probíhá pod zastřešujícím názvem Salon Mechtilde.
Program festivalu se odehrává na dvou hlavních hudebních scénách (scéna Pod Bílou věží a Červené nádvoří) a také na unikátní Welcome scéně, která se nachází v neplacené volně přístupné zóně festivalového areálu. Vystupující na tuto scénu jsou vybírání prostřednictvím konkurzu. Welcome scéna je velkým přínosem pro mladé nadějné a dosud neobjevené talenty. O účast na této scéně, která není honorována, ale usilují také četní profesionální a již zavedení hudebníci.

Kopírovat odkaz

Hudební festival Petra Dvorského se věnuje především lidskému hlasu. V mnoha žánrech od klasiky všech období přes pop, jazz i folklor se na něm představují špičkoví umělci čeští i zahraniční. Kromě svého patrona Petra Dvorského festival hostil např. Jelenu Obrazcovou, Kiri Te Kanawu, Montserrat Caballé, Karla Gotta, Lucii Bílou, Mira Žbirku nebo Ewu Farnou.

Kopírovat odkaz

Hudební léto Kuks je mezinárodní festival klasické hudby konaný v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu.
V minulých letech zde již účinkovali:
houslisté Ivan Ženatý, Václav Hudeček, Josef Špaček, Gabriela Demeterová, basbarytonisté Adam Plachetka, Markus Flaig (Německo), Ivan Kusnjer, kontratenorista David Erler (Německo), sopranistky Martina Janková, Michiyo Keiko (Japonsko), Natalia Rubiś (Polsko), Jana Jonášová, Kateřina Kněžíková, mezzosopranistka Dagmar Pecková, tenorista Virgil Hartinger (Rakousko), violoncellista Jiří Bárta, hornista Radek Baborák, trumpetisté Otto Sauter (Německo), Miroslav Kejmar, harfistka Jana Boušková, varhaníci Jaroslav Tůma, Aleš Bárta a Wacław Golonka (Polsko), cembalisté Vojtěch Spurný, Barbara Maria Willi, hobojista Vilém Veverka, klarinetisté Claudio Mansutti (Itálie) a Ludmila Peterková, kytaristé Marco Socías (Španělsko), Carlo Domeniconi (Itálie) a Pavel Steidl;
orchestry a soubory: Filharmonie Hradec Králové, Severočeská filharmonie Teplice, Komorní filharmonie Pardubice, Collegium 1704, Ensemble Inégal, Musica Florea, Collegium Marianum, Bennewitz Quartet, Wihanovo kvarteto, Schola Gregoriana Pragensis, Český filharmonický sbor Brno, Martinů Voices, Český chlapecký sbor Boni pueri;
dirigenti a umělečtí vedoucí: Vojtěch Spurný, Marek Šedivý, Marek Štryncl, Václav Luks, Adam Viktora, David Eben, Petr Fiala, Jana Semerádová a další.

V rámci festivalu jsou rovněž uváděny skladby v novodobých premiérách. Jde především o kompozice z kukského archivu (Wernera Hymbra, Josepha Faltise, Maxima Jantschara, Wernera Zicha a Stephana Sailera), který založili v polovině 18. století členové řádu milosrdných bratří. Provedeny byly i novodobé premiéry z jiných pramenů, šlo např. o díla Václava Vodičky nebo Jakuba Jana Ryby.

Festival také podněcuje soudobou tvorbu objednávkou skladby, která zazní ve světové premiéře. Tématem premiér jsou tzv. šporkovské árie. V předchozích ročnících zazněly premiéry děl Emila Viklického (na téma Bonreposké árie), Ivana Kurze (na téma Hubertské árie), Otomara Kvěcha (na téma Zaječí árie), profesora University of York Thomase Simaku (na téma Herkomanské árie), Juraje Filase (na téma Čarodějnické árie), Carla Domeniconiho (na téma Bonreposké árie), Eduarda Douši (na téma Hubertské árie) a Jiřího Gemrota. V příštím roce půjde opět o skladbu na téma jedné ze šporkovských árií.

Festival pořádá Královédvorský chrámový sbor z.s. a správa hospitálu Kuks, ředitel a dramaturg festivalu je MgA. Vít Havlíček, Ph.D. Letošní ročník festivalu se konal pod záštitou kardinála Dominika Duky a hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána.

Kopírovat odkaz

Kopírovat odkaz

Projekt Jazz bez hranic patří mezi tradiční akce města Plzně, byl zapojen do programu Evropské hlavní město kultury 2015 a v současné době participuje na Slavnostech svobody. Nabízí komplexní přístup k propagaci minoritního hudebního žánru – jazzu, v rámci spolupráce s evropskými regiony. Jazz bez hranic podstatně zinternacionalizoval plzeňskou hudební scénu, která se jeho zásluhou dostala na jazzovou mapu světa. Vystoupení dvanácti nositelů nejprestižnější světové hudební ceny Grammy v Plzni je zcela bezprecedentní. Náplní projektu je vyhledávání mladých jazzových talentů s možnostmi jejich dalšího rozvoje v dílnách, praktických představeních či výchovných koncertech a zároveň i podpora již zralých plzeňských jazzových muzikantů, skupin a orchestrů. Pro zájemce o jazzovou historii jsou připraveny pravidelné semináře a filmotéka Plzeňského jazzového klubu, který v současné době spolupracuje se Západočeskou galerií. Vyvrcholením projektu jsou koncerty, kde je dána možnost té nejširší veřejnosti seznámit se s nejlepšími interprety z celého světa. Spolek Jazz bez hranic průběžně vyvíjí a rozšiřuje spolupráci s hudebními subjekty doma i v sousedských regionech Německa a Rakouska se zvláštním důrazem na spolupráci s partnerským Řeznem. Prioritou budoucnosti bude další zkvalitňování dosavadní činnosti, větší důraz na výchovu mládeže, spolupráce spolku se Slavnostmi svobody a dalšími kulturními subjekty, stále posilování interakcí mezi západočeskými i českými a německými jazzmany a průběžné uvádění nových dílčích projektů.

Kopírovat odkaz

Prestižní hudební přehlídka mezinárodní festival Jazz jde městem / Jazz Goes to Town pravidelně v pěti říjnových dnech přináší do klasických hudebních sálů i na méně posluchačsky obvyklá místa Hradce Králové jazz ve všech jeho podobách. …


Dramaturgie festivalu vedle sebe představí špičkové tuzemské i zahraniční umělce, nové jazzové projekty i začínající hudebníky. Rozmanitost jazzových stylů, fúze s dalšími uměleckými obory a tematicky zaměřeným doprovodným programem, jsou tím, co činí podzimní atmosféru v Hradci Králové něčím neopakovatelným a přitažlivým.

Program festivalu je rozmístěn na nejrůznějších místech centra Hradce Králové. Interpreti vedle koncertních a divadelních sálů a hudebních klubů vystoupí i v barech a kavárnách, ale i netradičních industriálních či sakrálních prostorách.

Kopírovat odkaz