Adresář

Fingers Up je první hudební festival, kde hudba není na prvním místě. Protože pokud na jednom místě zažiješ letní párty u bazénu, jídlo jako z jiného světa, fantastickou atmosféru s hromadou lidí jako jsi ty, soupeřů o tuhle pozici se objevuje hned několik.

Kopírovat odkaz

Fluff Fest je nezávislý hardcore punkový festival konající se každý červenec ve měste Rokycany, nedaleko od Plzně.

Kopírovat odkaz

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou neobyčejným hudebním festivalem. Trvají 8 dní, které mnozí návštěvníci stráví jako své skutečné hudební, výtvarné, taneční prázdniny, ve kterých mohou být aktivními i pasivními účastníky. Jsou obklopeni nádherným prostředím náměšťského renesančního zámku, zámeckého parku, přilehlým okolím řeky Oslavy ve městě i mimo něj.

Folkové prázdniny jsou několik festivalů v jednom: vlastní hudební festival Folkové prázdniny (každý den z podvečera do noci), noční koncerty ve specifických prostředích, velký festival hudebních, tanečních, výtvarných a textových dílen Hnízdo múz, včetně dílen pro děti (cca 200 položek v programu), minifestival folkových muzikantů „Open scéna“ (ve všední dny odpoledne), muzikologické kolokvium o lidové hudbě, odpolední rozpravy s hudebními publicisty, výstavy s hudební tematikou, výtvarně-hudební happeningy.
Festival Folkové prázdniny je v záplavě letních hudebních festivalů ojedinělý. Výjimečnost je dána především dramaturgií festivalu. Celý festival má základní téma a každý den má pak své dílčí téma dne. Pozvaní hudebníci připravují své vystoupení se zaměřením na tato témata.
Cílem festivalu je představit návštěvníkům jedinečné hudebníky z celého světa, kteří velmi často vystupují v České republice poprvé nebo přijíždějí se specifickým projektem. Dokladem budiž např. to, že festival jako jediný v České republice představuje po řadu let britskou folkovou scénu, ať už její legendy nebo nové mimořádné hudebníky.

Kopírovat odkaz

Přehlídka českých i mezinárodních folklorních souborů

Kopírovat odkaz

V následujících deseti letech zamýšlejí Haydnovy hudební slavnosti v rámci jednotlivých festivalových ročníků prezentovat tvorbu hlavních hudebních „národů“ či regionů, jež přispěly k formování klasicistní hudební řeči, která se záhy prosadila jako univerzální celosvětově užívaný hudební jazyk. Tento dramaturgický princip významně obohatí stávající zásady (orientace na skladatelská výročí, regionální hudební prameny, velká stěžejní díla klasicistní epochy). Záměrem organizátorů je věnovat hudebním „národům“ 40-50 % koncertních vystoupení festivalu.
Rozhodující postavení mezi těmito národy má Itálie. Italské a Itálií inspirované hudbě 17. a 18. století proto bude věnován 29. ročník festivalu (2021). Italská hudební inspirace dominovala světovému hudebnímu dění po více než tři staletí, s vrcholem v období klasicismu (16. - 19. stol.). Právě italští skladatelé přelomu 17. a 18. století formulovali nový způsob kompoziční práce, vycházející z intenzivnější práce s hudebním materiálem. Díky tomu právě v italském prostředí spatřily světlo světa nové hudební žánry, jež pak vévodily dalším staletím (koncert, symfonie aj.), některé další pak získaly novou vývojovou inspiraci (sonáta, opera atd.)…
Italská tvorba této doby se prostřednictvím zástupů italských hudebníků – skladatelů i interpretů, absolventů italských konzervatoří, jež odcházeli na významná hudebnická místa po celé Evropě – šířila po celém světě obrovskou rychlostí. Představovala nejavantgardnější vývojový trend, jenž přeměnil dobové hudební myšlení. Italští skladatelé této doby v čele s A. Vivaldim se stali obrovskou inspirací pro většinu evropských hudebních skladatelů. Zásadním způsobem ovlivnili také nejvýznamnější skladatele pozdního baroka (J. S. Bach, G. F. Händel aj.). Zároveň významně přispěli ke vzniku tzv. smíšeného vkusu (gemischter Geschmack), propojujícího do té doby přísně oddělované tzv. národní styly uplatňované v barokních kompozicích. Stáli tak u samotného zrodu principů budoucí klasicistní hudební řeči. Vedle postupně rostoucího významu zejména středoevropských hudebních skladatelů si italští skladatelé a interpreti udrželi po celou klasicistní epochu výsadní postavení. Týkalo se to zejména operního žánru, avšak rovněž v instrumentální tvorbě hráli Italové nadále významnou roli. Zcela bezkonkurenční význam pak mělo italské hudební školství 18. století, jež tento boom způsobilo. Stalo se vzorem pro významné evropské hudebně vzdělávací instituce následujícího věku.

Kopírovat odkaz

Hudební festival Petra Dvorského se věnuje především lidskému hlasu. V mnoha žánrech od klasiky všech období přes pop, jazz i folklor se na něm představují špičkoví umělci čeští i zahraniční. Kromě svého patrona Petra Dvorského festival hostil např. Jelenu Obrazcovou, Kiri Te Kanawu, Montserrat Caballé, Karla Gotta, Lucii Bílou, Mira Žbirku nebo Ewu Farnou.

Kopírovat odkaz

Společnost Fryderyka Chopina v České republice patří k nejstarším hudebním společnostem na světě – byla založena 10.6.1959 z podnětu několika lidí, kteří o sobě nejdříve ani nevěděli. Zabývali se však chopinovskou tématikou a hlavně pobytem Chopina na našem území, zejména v Praze, Karlových Varech a Mariánských Lázních.
Úsilí těchto badatelů se spojilo u příležitosti oslav 150. výročí narození Fryderyka Chopina, jež připadlo na rok 1960 a pod patronací UNESCO si je připomněl celý svět. Nejhlubším výrazem úcty k polskému hudebnímu skladateli a živou připomínkou jeho pobytu v Mariánských Lázních je právě jeho hudba. Myšlenka, prezentovat Společnost hudebním festivalem, byla na světě. Zaznívá každoročně v druhé polovině srpna. Z počátku to byly „Slavnostní Chopinovy dny“, od roku 1969 je již ustálený název Chopinův festival. Chopinův mezinárodní festival je třetí nejstarší hudební festival u nás.
Po roce 1990 se stala Společnost Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních členem Federace Chopinových společností (International Federation of Chopin Societies – IFCS). Federace se sídlem ve Vídni byla zapsána jako hudební, světové společenství pod střechu UNESCO. Společnost je díky svému členství v Mezinárodní federaci Chopinových společností (IFCS) vedená jako jediná česká hudební společnost v tomto seznamu.
K účasti na festivalu získává od roku 1992 s uměleckým citem věhlasné klavírní hvězdy -profesor Ivan Klánský. Pianista MgA. Martin Kasík, místopředseda Společnosti a umělecký ředitel festivalu připravuje dramaturgii festivalu již od roku 2004. Prioritou společnosti je kromě zvýšení umělecké i společenské prestiže Chopinova festivalu v Mariánských Lázních také mimořádná podpora a péče o mladé talenty klavírního umění.
Ministerstvo kultury Polské republiky předalo v roce 2009 k 50. výročí Společnosti Fryderyka Chopina ocenění „Gloria Artis“. Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky udělilo prof. Ivanu Klánskému v roce 2014 k 55.výročí Společnosti F. Chopina čestný odznak Bene Merito za zásluhy o propagaci polské kultury. V roce 2017 převzal prof. Ivan Klánský prestižní cenu Antonína Dvořáka, kterou každoročně uděluje Akademie klasické hudby osobnostem, které se svým celoživotním dílem nebo mimořádným uměleckým počinem významnou měrou zasloužily o propagaci a popularizaci české klasické hudby doma i v zahraničí. Prof. Ivan Klánský obdržel 1. května 2018 na svém koncertu v pražském Rudolfinu Granátovou hvězdu udělovanou společností Bohemian Heritage Fund (BHF). „Zpráva o mém ocenění Granátovou hvězdou v roce mého životního jubilea mě nesmírně potěšila. Považuji za velkou čest být ve společnosti dvou tak velkých osobností našeho hudebního života, které získaly toto ocenění přede mnou – profesorky Zuzana Růžičková a paní Soňa Červená. Velmi si tohoto významného ocenění vážím“, řekl prof. Ivan Klánský.
Společnost intenzivně spolupracuje na přípravách festivalu i dalších událostí s Polským institutem a Městem Mariánské Lázně, které je již tradičním spolupořadatelem Chopinova festivalu.

Kopírovat odkaz

Projekt Jazz bez hranic patří mezi tradiční akce města Plzně, byl zapojen do programu Evropské hlavní město kultury 2015 a v současné době participuje na Slavnostech svobody. Nabízí komplexní přístup k propagaci minoritního hudebního žánru – jazzu, v rámci spolupráce s evropskými regiony. Jazz bez hranic podstatně zinternacionalizoval plzeňskou hudební scénu, která se jeho zásluhou dostala na jazzovou mapu světa. Vystoupení dvanácti nositelů nejprestižnější světové hudební ceny Grammy v Plzni je zcela bezprecedentní. Náplní projektu je vyhledávání mladých jazzových talentů s možnostmi jejich dalšího rozvoje v dílnách, praktických představeních či výchovných koncertech a zároveň i podpora již zralých plzeňských jazzových muzikantů, skupin a orchestrů. Pro zájemce o jazzovou historii jsou připraveny pravidelné semináře a filmotéka Plzeňského jazzového klubu, který v současné době spolupracuje se Západočeskou galerií. Vyvrcholením projektu jsou koncerty, kde je dána možnost té nejširší veřejnosti seznámit se s nejlepšími interprety z celého světa. Spolek Jazz bez hranic průběžně vyvíjí a rozšiřuje spolupráci s hudebními subjekty doma i v sousedských regionech Německa a Rakouska se zvláštním důrazem na spolupráci s partnerským Řeznem. Prioritou budoucnosti bude další zkvalitňování dosavadní činnosti, větší důraz na výchovu mládeže, spolupráce spolku se Slavnostmi svobody a dalšími kulturními subjekty, stále posilování interakcí mezi západočeskými i českými a německými jazzmany a průběžné uvádění nových dílčích projektů.

Kopírovat odkaz

Zábřežský říjen patří jazzu! Festival Jazz in Hall se tradičně koná v nevšedním prostředí tenisové haly v Zábřeze, přičemž každoročně vystupují ty nejlepší hvězdy české jazzové scény.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní jazzový festival v Ostravě

Kopírovat odkaz