Festival navazuje a zapadá do celosvětového trendu hledání nových souvislostí mezi tradiční, klasickou a soudobou hudbou a vytváří tak svým charakterem jedinečnou hudební událost, která by na české hudební scéně těžko našla srovnání. Festival současně dává nový impulz k setkávání světových hudebníků a českého publika na místě pro mnohé návštěvníky netradičním, přesto s dlouhou tradicí a to také hudební, přesto však mimo tradiční české metropole. Důkazem skutečnosti, že zaměření festivalu bylo vykročení tím správným směrem je úspěch minulého ročníku podpořený hudebními ohlasy ze strany publika a recenzemi hudebních kritiků, na kterém se v průběhu dvou dnů posluchačům představili interpreti z Norska, Švédska, Nizozemska, Japonska, USA, Německa, Rakouska, Polska a ČR. Proběhla tak akce se vskutku evropským přesahem.
Atmospheric folk death, black, black death, blackened pagan, black punk, dark, death, death doom, death thrash, doom, electronic industrial, thrash,... styly pěkně seřazené podle abecedy. Společným jmenovatelem je extreme metal, který v těchto podobách budeme servírovat na ETEF 2020.
ETEF je živoucí komunita, žádné výkřiky do tmy. Máme téměř nulovou bilanci změn v programu. Co vidíte na plakátu, to uvidíte a uslyšíte v létě na pódiu. Nelovíme “extraligové” headlinery. Těm patří Brutaly, Wackeny a podobné “Hellfesty”. Avšak nabušenou sestavu kapel, která kvalitativně obstojí i v nejtvrdší konkurenci, Vám zaručujeme už teď …
Festival v ulicích patří mezi největší letní akce v Ostravě. Na dva dny promění centrum Ostravy ve velkolepou hostinu plnou zábavy i umění. Nabízí koncerty skvělých českých i zahraničních interpretů, desítky jamujících muzikantů v ulicích, pouliční divadla, bubeníky, workshopy, soutěže, hry či sportovní aktivity.
Festival je prestižní přehlídkou souborů, jejichž činnost je zaměřena na zpracování a prezentaci lidového umění folklorního regionu Čechy. Vychází ze skutečnosti, že mezi specifické rysy činnosti neprofesionálních folklorních souborů patří zaměření na širokou škálu prezentace lidového umění. Na rozdíl od festivalů v oblastech, kde je silná komunita živé tradice a jejich nositelů, vychází koncepce tohoto festivalu z možností a potřeb souborů, které musí vyvíjet daleko větší úsilí na udržení tradic nebo přímo na jejich renesanci.
V následujících deseti letech zamýšlejí Haydnovy hudební slavnosti v rámci jednotlivých festivalových ročníků prezentovat tvorbu hlavních hudebních „národů“ či regionů, jež přispěly k formování klasicistní hudební řeči, která se záhy prosadila jako univerzální celosvětově užívaný hudební jazyk. Tento dramaturgický princip významně obohatí stávající zásady (orientace na skladatelská výročí, regionální hudební prameny, velká stěžejní díla klasicistní epochy). Záměrem organizátorů je věnovat hudebním „národům“ 40-50 % koncertních vystoupení festivalu.
Rozhodující postavení mezi těmito národy má Itálie. Italské a Itálií inspirované hudbě 17. a 18. století proto bude věnován 29. ročník festivalu (2021). Italská hudební inspirace dominovala světovému hudebnímu dění po více než tři staletí, s vrcholem v období klasicismu (16. - 19. stol.). Právě italští skladatelé přelomu 17. a 18. století formulovali nový způsob kompoziční práce, vycházející z intenzivnější práce s hudebním materiálem. Díky tomu právě v italském prostředí spatřily světlo světa nové hudební žánry, jež pak vévodily dalším staletím (koncert, symfonie aj.), některé další pak získaly novou vývojovou inspiraci (sonáta, opera atd.)…
Italská tvorba této doby se prostřednictvím zástupů italských hudebníků – skladatelů i interpretů, absolventů italských konzervatoří, jež odcházeli na významná hudebnická místa po celé Evropě – šířila po celém světě obrovskou rychlostí. Představovala nejavantgardnější vývojový trend, jenž přeměnil dobové hudební myšlení. Italští skladatelé této doby v čele s A. Vivaldim se stali obrovskou inspirací pro většinu evropských hudebních skladatelů. Zásadním způsobem ovlivnili také nejvýznamnější skladatele pozdního baroka (J. S. Bach, G. F. Händel aj.). Zároveň významně přispěli ke vzniku tzv. smíšeného vkusu (gemischter Geschmack), propojujícího do té doby přísně oddělované tzv. národní styly uplatňované v barokních kompozicích. Stáli tak u samotného zrodu principů budoucí klasicistní hudební řeči. Vedle postupně rostoucího významu zejména středoevropských hudebních skladatelů si italští skladatelé a interpreti udrželi po celou klasicistní epochu výsadní postavení. Týkalo se to zejména operního žánru, avšak rovněž v instrumentální tvorbě hráli Italové nadále významnou roli. Zcela bezkonkurenční význam pak mělo italské hudební školství 18. století, jež tento boom způsobilo. Stalo se vzorem pro významné evropské hudebně vzdělávací instituce následujícího věku.
zámek Nebílovy, čp. 1 Nezvěstice, Plzeň-jih 332 04
Hip Hop Kemp
Královéhradecký
Festivaly|Další|Hip hop|Rap
Hip Hop Kemp je největší hiphopový festival ve střední a východní Evropě. Obří mejdan, který stanice CNN opakovaně zařadila mezi 50 nejlepších festivalů světa, probíhá v hradeckém Festivalparku. Každoročně se do Hradce sjíždějí fans a stars hiphopové kultury z celého světa.
Mezi cíle festivalu patří také zasazení hudebních projektů do širšího kulturního rámce. Součástí festivalu je i diskuzní scéna, výstavy, poezie v různých formách, autorská čtení, divadlo, vizuální umění. Nehudební program od roku 2018 probíhá pod zastřešujícím názvem Salon Mechtilde.
Program festivalu se odehrává na dvou hlavních hudebních scénách (scéna Pod Bílou věží a Červené nádvoří) a také na unikátní Welcome scéně, která se nachází v neplacené volně přístupné zóně festivalového areálu. Vystupující na tuto scénu jsou vybírání prostřednictvím konkurzu. Welcome scéna je velkým přínosem pro mladé nadějné a dosud neobjevené talenty. O účast na této scéně, která není honorována, ale usilují také četní profesionální a již zavedení hudebníci.
Hudební léto Kuks je mezinárodní festival klasické hudby konaný v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu.
V minulých letech zde již účinkovali:
houslisté Ivan Ženatý, Václav Hudeček, Josef Špaček, Gabriela Demeterová, basbarytonisté Adam Plachetka, Markus Flaig (Německo), Ivan Kusnjer, kontratenorista David Erler (Německo), sopranistky Martina Janková, Michiyo Keiko (Japonsko), Natalia Rubiś (Polsko), Jana Jonášová, Kateřina Kněžíková, mezzosopranistka Dagmar Pecková, tenorista Virgil Hartinger (Rakousko), violoncellista Jiří Bárta, hornista Radek Baborák, trumpetisté Otto Sauter (Německo), Miroslav Kejmar, harfistka Jana Boušková, varhaníci Jaroslav Tůma, Aleš Bárta a Wacław Golonka (Polsko), cembalisté Vojtěch Spurný, Barbara Maria Willi, hobojista Vilém Veverka, klarinetisté Claudio Mansutti (Itálie) a Ludmila Peterková, kytaristé Marco Socías (Španělsko), Carlo Domeniconi (Itálie) a Pavel Steidl;
orchestry a soubory: Filharmonie Hradec Králové, Severočeská filharmonie Teplice, Komorní filharmonie Pardubice, Collegium 1704, Ensemble Inégal, Musica Florea, Collegium Marianum, Bennewitz Quartet, Wihanovo kvarteto, Schola Gregoriana Pragensis, Český filharmonický sbor Brno, Martinů Voices, Český chlapecký sbor Boni pueri;
dirigenti a umělečtí vedoucí: Vojtěch Spurný, Marek Šedivý, Marek Štryncl, Václav Luks, Adam Viktora, David Eben, Petr Fiala, Jana Semerádová a další.
V rámci festivalu jsou rovněž uváděny skladby v novodobých premiérách. Jde především o kompozice z kukského archivu (Wernera Hymbra, Josepha Faltise, Maxima Jantschara, Wernera Zicha a Stephana Sailera), který založili v polovině 18. století členové řádu milosrdných bratří. Provedeny byly i novodobé premiéry z jiných pramenů, šlo např. o díla Václava Vodičky nebo Jakuba Jana Ryby.
Festival také podněcuje soudobou tvorbu objednávkou skladby, která zazní ve světové premiéře. Tématem premiér jsou tzv. šporkovské árie. V předchozích ročnících zazněly premiéry děl Emila Viklického (na téma Bonreposké árie), Ivana Kurze (na téma Hubertské árie), Otomara Kvěcha (na téma Zaječí árie), profesora University of York Thomase Simaku (na téma Herkomanské árie), Juraje Filase (na téma Čarodějnické árie), Carla Domeniconiho (na téma Bonreposké árie), Eduarda Douši (na téma Hubertské árie) a Jiřího Gemrota. V příštím roce půjde opět o skladbu na téma jedné ze šporkovských árií.
Festival pořádá Královédvorský chrámový sbor z.s. a správa hospitálu Kuks, ředitel a dramaturg festivalu je MgA. Vít Havlíček, Ph.D. Letošní ročník festivalu se konal pod záštitou kardinála Dominika Duky a hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána.
