Adresář

Za Blokem 12 stojí parta interiérových designerů, kteří nechtěli za hudbou cestovat přes půl republiky. Jedná se o kavárnu s možností hudební produkce. Orientuje se převážně na alternativní scénu.

Kopírovat odkaz

Jazz club Teplice se nachází v prostorách nově zrekonstruovaného teplického zámku, jehož začátek výstavby spadá do 2. poloviny 12. století, kdy královna Judita založila „u vod teplých“ klášter benediktinek s kostelem zasvěceným Janu Křtiteli. Kolem kláštera se vyvinulo na konci 13. století město Teplice.

Klub vznikl v roce 2004 v centru Teplic z nadšení party lidí pro jazzovou hudbu. Po šesti letech dobré práce přijal nabídku Regionálního muzea Teplice využívat zámecký klub ke svým koncertům. Spojení jazzové hudby s krásnými historickými prostory a dobré akustice jsme nemohli odolat.

Menší prostory zámeckého klubu zaručují maximální kontakt hudebníků s publikem což přispívá k tolik potřebné klubové atmosféře.


I přes svůj název je klub otevřený všem žánrům, nejdůležitější je kvalita a originalita. Je zde opět prostor pro výtvarníky, kteří zde mohou vystavovat svá díla, jak obrazy tak plastiky. Mohou se zde konat literární akce a další klubové akce včetně divadla malých forem.

Kopírovat odkaz

Kopírovat odkaz

Kořeny současného M-klubu vyrůstají z konce padesátých let, kdy při Závodním klubu n. p. Tesla na náměstí, v dnešní budově Komerční banky, nějaký čas fungovalo Divadlo hudby. Výraznou aktivizaci kulturního života ve městě přinesla šedesátá léta, kdy Jan Trůneček založil divadlo malých jevištních forem Minimax a Jiří Broll Divadlo poezie. Druhý jmenovaný stál i u počátků dnes již mezinárodního Moravského festivalu poezie. Na činnost Minimaxu navázal klub MLOK, klubovou kapelou se stal big beat Salamandr. MLadí Okolo Kultury, působící v Závodním klubu Tesly pod hlavičkou Klubu pracujících, iniciovali ve druhé polovině šedesátých let vznik klubu ve sklepních prostorách zámku Žerotínů, sídle Klubu pracujících. Rekonstrukci zámeckého sklepení projektoval ing. arch. Kalivoda, financovalo ji město a stát, prací se účastnilo mnoho mladých nadšenců. Přebudování sklepních prostor se však do jisté míry odchýlilo od původních představ iniciátorů projektu a teprve rekonstrukce v letech 1996 - 1997, po pětadvaceti letech provozu M-klubu, přiblížila podobu jeho interiéru původnímu záměru.

Kopírovat odkaz

Veřejný sál Hraničář je v ústeckém kontextu jedinečným prostorem spojující současné výtvarné umění a samostatné dramaturgické žánry filmu, divadla, hudby, workshopů a dalších s veřejným životem ve městě. Pro hudební produkci je možné využít velký sál s kapacitou přes 400 osob nebo foyer s barem s kapacitou 100 až 200 osob.

Kopírovat odkaz