Festival Americké jaro představuje již od roku 2006 prvotřídní umělce i mladé hudební talenty divákům nejen v Praze, ale i v dalších městech po celé České republice. Každoročně nabízí koncerty jazzové a klasické hudby, workshopy s předními osobnostmi hudebního světa, divadelní, filmová a scénická představení i diskuse na aktuální společenská témata.
Každoročně připravuje a realizuje projekty, které vznikly exkluzivně pro Americké jaro, např. světová premiéra skladby Alghorithmic Transform pro klavír a dechový orchestr Dana Tepfera.
Kromě hlavní činnosti, kterou je příprava programu a realizace festivalu, se Americké jaro věnuje také kulturní a osvětové činnosti, podpoře a rozvoji spolupráce mezinárodních umělců s nejrůznějšími kulturními institucemi v ČR a USA. Mezi klíčové partnery festivalu patří, American Pianists Association, Curtis Institute of Music, Berklee Global Jazz Institute, Velvyslanectví USA v ČR, Centrum pro současné umění DOX, Knihovna Václava Havla, klub Jazz Dock, Divadlo Archa, Divadlo X10, Národní galerie, Moravská filharmonie Olomouc, Prague Music Performance a řada dalších.
Soudobá vážná hudba představuje vzrušující a pestrý svět, který stojí za prozkoumání. Mnozí touží nechat se do něj zasvětit, avšak narážejí na překážky způsobené přetrvávajícím zmatením pojmů a hodnot. Festival CONTEMPULS chce nabízet pohled do skutečného světa soudobé hudby bez dramaturgických kompromisů a vnějších efektů.
Naší filosofií je důsledný důraz na kvalitu interpretace a kritický výběr prezentovaných skladeb. Proto festival zve především přední zahraniční soubory a sólisty, kteří interpretací soudobé hudby přímo žijí. Pražské publikum si tak může vychutnat aktuální světovou tvorbu v tom nejlepším podání. Na programu nechybí ani nové skladby českých skladatelů, kteří tak dostávají příležitost spolupracovat se špičkovými zahraničními interprety. Festival pravidelně poskytuje tvůrčí zakázky a dává příležitosti i mladým českým souborům se prezentovat v mezinárodním kontextu.
Zkušenost z devítileté historie festivalu potvrzuje, že tato prostá strategie nese své plody. Jejím výsledkem je postupně se rozšiřující komunita nadšených a stálých příznivců z řad posluchačů i hudebníků. Mnozí z nich už si z koncertů odnesli zásadní zkušenost v podobě zážitku z rozšířeného hudebního vědomí. Contempuls se tak stává jednou z buněk nervového systému soudobé hudby rozprostírajícího se po celém světě a tvořícího pulsující prostředí, ve kterém vznikají nové nápady, propojují se lidé, domlouvají se spolupráce, dochází k objevům i zjevením, rodí se díla a interpretační výkony, sdílejí se nevšední zážitky.
MHF České doteky hudby je národním festivalem klasické hudby. Patří do desítky nejrozsáhlejších festivalů klasické hudby v ČR. Slavnostní zahajovací koncert se koná na Pražském hradě v den narození Ludwiga van Beethovena 16. 12. a závěrečný koncert pak 6. 1. v zásadní den české státnosti, v den podpisu Tříkrálové deklarace v Obecním domě.
Dlouhodobá vize a koncepce:
- Rozvoj české interpretační tradice a české skladatelské školy – její uvádění tvoří přibližně polovinu festivalového programu.
- Prezentaci hudby zemí V4 ve festivalovém programu v rámci projektu "Hudba středoevropského regionu" zemí V4 ve shodě s dlouhodobým směřováním zahraničně kulturně politických vazeb ČR.
- Kladen je zásadní důraz na podporu a uvádění předních regionálních symfonických těles na pražská koncertní pódia
Obsah a cíle, dramaturgický záměr
- Vyhledávání běžně neuváděných titulů a uvádění děl českých skladatelů druhé pol. 20. století a soudobé hudby, coby pokračovatelů české skladatelské školy navazující na zakladatelské osobnosti české moderní hudby – Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Josefa Suka a Vítězslava Nováka.
- Pravidelné vytváření příležitostí k prezentaci mladé generace (do 35 let) interpretů - laureátů vedle již renomovaných umělců a uvádění děl současných tvůrců zasazené do historického kontextu, včetně pražských a světových premiér.
- Systematické propojení kultury a cestovního ruchu, upozornění na historii a architekturu prostor, ve kterých se jednotlivé koncerty konají, jako na nedílnou součást prezentace pražské kultury a pro Prahu je jedním z nejvýznamnějších v oblasti klasické hudby.
- Uvádění pilotních děl světové hudební literatury a při hostování (importu) zahraničních umělců často s nastudováním české hudby, kterou pak co by svou repertoárovou šíří po světě.
Hlavní myšlenkou mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha je propagace dobrého jména české kultury prostřednictvím odkazu díla Antonína Dvořáka, jeho současníků a žáků. A protože jediným měřítkem festivalu je kvalita, setkávají se na pódiích Dvořákovy Prahy jen špičkoví sólisté, dirigenti, mezinárodně nejuznávanější orchestry a komorní soubory, které představují mezinárodnímu publiku Dvořákovu hudbu i díla dalších světových skladatelů.
Hip Hop Kemp je největší hiphopový festival ve střední a východní Evropě. Obří mejdan, který stanice CNN opakovaně zařadila mezi 50 nejlepších festivalů světa, probíhá v hradeckém Festivalparku. Každoročně se do Hradce sjíždějí fans a stars hiphopové kultury z celého světa.
Horn Fest vzniknul z iniciativy českého hornisty Radka Baboráka, který by tímto krokem rád přispěl k zachování více než 300 leté tradice české hornové hry. Spojujícím prvkem celého festivalu je proto právě lesní roh. V rámci Horn Festu budou moct posluchači vyslechnout různé polohy tohoto nástroje podpořené rozmanitým nástrojovým obsazením a žánrově i dobově velmi pestrým programem. Budou se moci sami přesvědčit, že lesní roh není jen nástrojem loveckým, ale především nástrojem melodickým s nekonečným množstvím barevných škál, jenž se skvěle pojí jak s nástroji dechovými tak i se smyčci!
Hudební léto Kuks je mezinárodní festival klasické hudby konaný v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu.
V minulých letech zde již účinkovali:
houslisté Ivan Ženatý, Václav Hudeček, Josef Špaček, Gabriela Demeterová, basbarytonisté Adam Plachetka, Markus Flaig (Německo), Ivan Kusnjer, kontratenorista David Erler (Německo), sopranistky Martina Janková, Michiyo Keiko (Japonsko), Natalia Rubiś (Polsko), Jana Jonášová, Kateřina Kněžíková, mezzosopranistka Dagmar Pecková, tenorista Virgil Hartinger (Rakousko), violoncellista Jiří Bárta, hornista Radek Baborák, trumpetisté Otto Sauter (Německo), Miroslav Kejmar, harfistka Jana Boušková, varhaníci Jaroslav Tůma, Aleš Bárta a Wacław Golonka (Polsko), cembalisté Vojtěch Spurný, Barbara Maria Willi, hobojista Vilém Veverka, klarinetisté Claudio Mansutti (Itálie) a Ludmila Peterková, kytaristé Marco Socías (Španělsko), Carlo Domeniconi (Itálie) a Pavel Steidl;
orchestry a soubory: Filharmonie Hradec Králové, Severočeská filharmonie Teplice, Komorní filharmonie Pardubice, Collegium 1704, Ensemble Inégal, Musica Florea, Collegium Marianum, Bennewitz Quartet, Wihanovo kvarteto, Schola Gregoriana Pragensis, Český filharmonický sbor Brno, Martinů Voices, Český chlapecký sbor Boni pueri;
dirigenti a umělečtí vedoucí: Vojtěch Spurný, Marek Šedivý, Marek Štryncl, Václav Luks, Adam Viktora, David Eben, Petr Fiala, Jana Semerádová a další.
V rámci festivalu jsou rovněž uváděny skladby v novodobých premiérách. Jde především o kompozice z kukského archivu (Wernera Hymbra, Josepha Faltise, Maxima Jantschara, Wernera Zicha a Stephana Sailera), který založili v polovině 18. století členové řádu milosrdných bratří. Provedeny byly i novodobé premiéry z jiných pramenů, šlo např. o díla Václava Vodičky nebo Jakuba Jana Ryby.
Festival také podněcuje soudobou tvorbu objednávkou skladby, která zazní ve světové premiéře. Tématem premiér jsou tzv. šporkovské árie. V předchozích ročnících zazněly premiéry děl Emila Viklického (na téma Bonreposké árie), Ivana Kurze (na téma Hubertské árie), Otomara Kvěcha (na téma Zaječí árie), profesora University of York Thomase Simaku (na téma Herkomanské árie), Juraje Filase (na téma Čarodějnické árie), Carla Domeniconiho (na téma Bonreposké árie), Eduarda Douši (na téma Hubertské árie) a Jiřího Gemrota. V příštím roce půjde opět o skladbu na téma jedné ze šporkovských árií.
Festival pořádá Královédvorský chrámový sbor z.s. a správa hospitálu Kuks, ředitel a dramaturg festivalu je MgA. Vít Havlíček, Ph.D. Letošní ročník festivalu se konal pod záštitou kardinála Dominika Duky a hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána.
Společnost Fryderyka Chopina v České republice patří k nejstarším hudebním společnostem na světě – byla založena 10.6.1959 z podnětu několika lidí, kteří o sobě nejdříve ani nevěděli. Zabývali se však chopinovskou tématikou a hlavně pobytem Chopina na našem území, zejména v Praze, Karlových Varech a Mariánských Lázních.
Úsilí těchto badatelů se spojilo u příležitosti oslav 150. výročí narození Fryderyka Chopina, jež připadlo na rok 1960 a pod patronací UNESCO si je připomněl celý svět. Nejhlubším výrazem úcty k polskému hudebnímu skladateli a živou připomínkou jeho pobytu v Mariánských Lázních je právě jeho hudba. Myšlenka, prezentovat Společnost hudebním festivalem, byla na světě. Zaznívá každoročně v druhé polovině srpna. Z počátku to byly „Slavnostní Chopinovy dny“, od roku 1969 je již ustálený název Chopinův festival. Chopinův mezinárodní festival je třetí nejstarší hudební festival u nás.
Po roce 1990 se stala Společnost Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních členem Federace Chopinových společností (International Federation of Chopin Societies – IFCS). Federace se sídlem ve Vídni byla zapsána jako hudební, světové společenství pod střechu UNESCO. Společnost je díky svému členství v Mezinárodní federaci Chopinových společností (IFCS) vedená jako jediná česká hudební společnost v tomto seznamu.
K účasti na festivalu získává od roku 1992 s uměleckým citem věhlasné klavírní hvězdy -profesor Ivan Klánský. Pianista MgA. Martin Kasík, místopředseda Společnosti a umělecký ředitel festivalu připravuje dramaturgii festivalu již od roku 2004. Prioritou společnosti je kromě zvýšení umělecké i společenské prestiže Chopinova festivalu v Mariánských Lázních také mimořádná podpora a péče o mladé talenty klavírního umění.
Ministerstvo kultury Polské republiky předalo v roce 2009 k 50. výročí Společnosti Fryderyka Chopina ocenění „Gloria Artis“. Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky udělilo prof. Ivanu Klánskému v roce 2014 k 55.výročí Společnosti F. Chopina čestný odznak Bene Merito za zásluhy o propagaci polské kultury. V roce 2017 převzal prof. Ivan Klánský prestižní cenu Antonína Dvořáka, kterou každoročně uděluje Akademie klasické hudby osobnostem, které se svým celoživotním dílem nebo mimořádným uměleckým počinem významnou měrou zasloužily o propagaci a popularizaci české klasické hudby doma i v zahraničí. Prof. Ivan Klánský obdržel 1. května 2018 na svém koncertu v pražském Rudolfinu Granátovou hvězdu udělovanou společností Bohemian Heritage Fund (BHF). „Zpráva o mém ocenění Granátovou hvězdou v roce mého životního jubilea mě nesmírně potěšila. Považuji za velkou čest být ve společnosti dvou tak velkých osobností našeho hudebního života, které získaly toto ocenění přede mnou – profesorky Zuzana Růžičková a paní Soňa Červená. Velmi si tohoto významného ocenění vážím“, řekl prof. Ivan Klánský.
Společnost intenzivně spolupracuje na přípravách festivalu i dalších událostí s Polským institutem a Městem Mariánské Lázně, které je již tradičním spolupořadatelem Chopinova festivalu.
ento festival pořádaný Pražským jarem je věnovaný oslavě klavíru a postavě největšího českého klavíristy 20. století Rudolfu Firkušnému, který ostatně byl s Pražským jarem velmi těsně spjat.
