Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae je unikátní kurátorským konceptem příprav programů. Primárně je zaměřen na klasickou hudbu s přesahem do jiných žánrů a se silným akcentem na starou hudbu, které se věnuje ve formě bienále. Organizátoři každoročně oslovují nového dramaturga se silnou programovou vizí, festival se tedy pokaždé soustřeďuje na nové téma a je vysoce hodnocen pro svůj přínos pro obor. V tématech jednotlivých ročníků se zrcadlí významná hudební výročí i současné hudební a společenské trendy. Jako dramaturgové jsou ke spolupráci zvány nejen výrazné osobnosti českého hudebního života (Václav Luks, Aleš Březina, Jiří Beneš, Zdeněk Cupák), ale rovněž zahraniční muzikologové (Jelle Dierickx, Walter Labhart, Jory Vinikour, Barbara Maria Willi, Andrea Marcon, Tully Potter).
Festival navazuje a zapadá do celosvětového trendu hledání nových souvislostí mezi tradiční, klasickou a soudobou hudbou a vytváří tak svým charakterem jedinečnou hudební událost, která by na české hudební scéně těžko našla srovnání. Festival současně dává nový impulz k setkávání světových hudebníků a českého publika na místě pro mnohé návštěvníky netradičním, přesto s dlouhou tradicí a to také hudební, přesto však mimo tradiční české metropole. Důkazem skutečnosti, že zaměření festivalu bylo vykročení tím správným směrem je úspěch minulého ročníku podpořený hudebními ohlasy ze strany publika a recenzemi hudebních kritiků, na kterém se v průběhu dvou dnů posluchačům představili interpreti z Norska, Švédska, Nizozemska, Japonska, USA, Německa, Rakouska, Polska a ČR. Proběhla tak akce se vskutku evropským přesahem.
V následujících deseti letech zamýšlejí Haydnovy hudební slavnosti v rámci jednotlivých festivalových ročníků prezentovat tvorbu hlavních hudebních „národů“ či regionů, jež přispěly k formování klasicistní hudební řeči, která se záhy prosadila jako univerzální celosvětově užívaný hudební jazyk. Tento dramaturgický princip významně obohatí stávající zásady (orientace na skladatelská výročí, regionální hudební prameny, velká stěžejní díla klasicistní epochy). Záměrem organizátorů je věnovat hudebním „národům“ 40-50 % koncertních vystoupení festivalu.
Rozhodující postavení mezi těmito národy má Itálie. Italské a Itálií inspirované hudbě 17. a 18. století proto bude věnován 29. ročník festivalu (2021). Italská hudební inspirace dominovala světovému hudebnímu dění po více než tři staletí, s vrcholem v období klasicismu (16. - 19. stol.). Právě italští skladatelé přelomu 17. a 18. století formulovali nový způsob kompoziční práce, vycházející z intenzivnější práce s hudebním materiálem. Díky tomu právě v italském prostředí spatřily světlo světa nové hudební žánry, jež pak vévodily dalším staletím (koncert, symfonie aj.), některé další pak získaly novou vývojovou inspiraci (sonáta, opera atd.)…
Italská tvorba této doby se prostřednictvím zástupů italských hudebníků – skladatelů i interpretů, absolventů italských konzervatoří, jež odcházeli na významná hudebnická místa po celé Evropě – šířila po celém světě obrovskou rychlostí. Představovala nejavantgardnější vývojový trend, jenž přeměnil dobové hudební myšlení. Italští skladatelé této doby v čele s A. Vivaldim se stali obrovskou inspirací pro většinu evropských hudebních skladatelů. Zásadním způsobem ovlivnili také nejvýznamnější skladatele pozdního baroka (J. S. Bach, G. F. Händel aj.). Zároveň významně přispěli ke vzniku tzv. smíšeného vkusu (gemischter Geschmack), propojujícího do té doby přísně oddělované tzv. národní styly uplatňované v barokních kompozicích. Stáli tak u samotného zrodu principů budoucí klasicistní hudební řeči. Vedle postupně rostoucího významu zejména středoevropských hudebních skladatelů si italští skladatelé a interpreti udrželi po celou klasicistní epochu výsadní postavení. Týkalo se to zejména operního žánru, avšak rovněž v instrumentální tvorbě hráli Italové nadále významnou roli. Zcela bezkonkurenční význam pak mělo italské hudební školství 18. století, jež tento boom způsobilo. Stalo se vzorem pro významné evropské hudebně vzdělávací instituce následujícího věku.
zámek Nebílovy, čp. 1 Nezvěstice, Plzeň-jih 332 04
Hudební festival Znojmo
Jihomoravský
Festivaly|Klasická
Hudební festival Znojmo přináší svému publiku širokou paletu hudebních stylů i druhů, propojuje zdánlivě nespojitelné a bourá hranice mezi žánry. Jednotícím prvkem a cílem celého festivalu však je dosažení maximální možné kvality a autenticity ve všech koncertech i inscenacích. Osou festivalu je pak nastudování a uvedení operního nebo baletního díla v několika reprízách. Každý ročník se vyznačuje sevřenou dramaturgií. V jednotném duchu se nesou všechny koncerty i ostatní doprovodné akce.
Festival Janáček Brno patří k nejvýznamnějším akcím na evropské kulturní mapě, která pečuje o umělecký odkaz a uceleně prezentuje dílo jednoho z největších českých skladatelů Leoše Janáčka v mezinárodním kontextu.
MHF Lípa Musica je nejvýznamnější festivalovým projektem v oblasti klasické hudby v severních Čechách. Během své devatenáctileté historie doplnil pomyslnou kulturní mapu naší země o vysoce ceněný a kvalitní hudební svátek a stal se tak nejen reprezentantem kulturnosti naší země v Čechách, ale svým přesahem naplňuje svůj statut mezinárodnosti jako jedna z mála akcí pořádaných na území České republiky. Naplňuje ho nejen v rovině prezentace předních světových interpretů v tuzemsku, ale také vývozem české hudební elity do Německa. Severočeské ukotvení festivalu v regionu Sudet festival již po léta předurčuje v rozvíjení zejména česko-německého dialogu, který probíhá v rovině umělecké, ale i ve vytváření prostředí pro prohlubování přátelských vztahů mezi sousedními regiony na úrovni pořadatelské i návštěvnické. Festival Lípa Musica svoji programovou nabídku v posledních letech zaštiťuje osobností uměleckého garanta (Radek Baborák v letech 2017 a 2018, Josef Špaček v letech 2019 a 2020). Tento institut festivalu otevírá dveře k možnosti prezentovat vynikající interprety ze zahraničí, a to nejen německé provenience, kteří se mnohdy přes své výjimečné kvality na českých pódiích objevují premiérově a jsou tak novou inspirací pro českou kulturní obci. Lípa Musica dbá nejen na vysokou úroveň interpretační kvality, ale také na vlastní obsah dramaturgie a pečlivý výběr uváděných děl a jejich objevnost a hodnotu nejen v kontextu obecně reflektovaných témat a výročí. Dramaturgie festivalu je rozvíjena i s přihlédnutím na zahraniční trendy, které jsou inspirací při výběru interpretů a děl, ale i v obecněji organizátorské rovině. Lípa Musica věnuje rovněž velkou pozornost mladým umělcům a vytváří platformy pro jejich spolupráci s již renomovanými interprety a současně se v rámci podpory kulturního dialogu snaží i o zařazování projektů, na kterých se společně podílejí čeští a zahraniční interpreti.
Za 19 let existence festivalu se v severočeském regionu uskutečnilo více jak 370 koncertu za účasti renomovaných tuzemských i zahraničních interpretu převážně klasické hudby, které navštívilo na 60 000 posluchačů. Cílem festivalu je byt nejvýznamnějším a prestižním hudebním svátkem severočeského regionu s přesahem do Německa, nabízet kvalitní hudební program vybraného žánrového zaměření za účasti renomovaných tuzemských i zahraničních umělců v širokém spektru kulturních center regionu Libereckého a Ústeckého kraje a i přilehlého saského pohraničí.
Za 30 let své existence se festival stal jedním ze tří největších klasických festivalů v České republice, který nabídl 550 koncertů a představení, během nichž vystoupilo více než 13 tisíc umělců ze 40 zemí.
Tato letní přehlídka nabízí 4 týdny hudby od 15. do 21. století s mezinárodními klasickými / crossover hvězdami na jedinečných místech města se skutečným geniem loci.
Tradiční hudební open-air festival, který každoročně přináší obyvatelům a návštěvníkům Brna nezapomenutelné hudební večery na velkém hradním nádvoří. Kromě velkých symfonických děl nabízí pod letním nebem i spojení s jinými žánry a snaží se tak klasickou hudbu zpřístupnit těm, kteří by se k ní jinak možná nedostali.
Mighty Sounds je český letní hudební festival zaměřený převážně na hudební žánry jako punk, ska, hardcore, reggae, rock´n´roll a dalších. Prvních pět ročníků se od roku 2005 konalo v Olší u Opařan.
Festival Moravský podzim se řadí mezi nejvýznamnější kulturní události v České republice. Vznikl jako Mezinárodní hudební festival Brno v roce 1966, kdy činnost brněnských uměleckých institucí dostávala po letech tuhé izolace opět mezinárodní rozměr a již první ročník festivalu měl velice pozitivní ohlas.
V roce 1987 pod hlavičkou MHFB vzniká ještě několikadenní festival soudobé hudby s názvem Expozice nové hudby a od roku 1995 se rozrůstá ještě o Velikonoční festival duchovní hudby.
Moravský podzim zve do Brna orchestry, které Evropu dosud míjely, komorní soubory patřící k světové špičce, sólisty zdobící světová pódia. Není to festival jen interpretační, který se snaží přivážet do Brna světovou špičku a konfrontovat ji s tuzemskými prvotřídními hudebníky, ale i programový; není jen „o hvězdách“ (a už vůbec o jejich soutěžení), ale i o obsahu.
Velký přínos Moravského podzimu spatřujeme v hledání nových a zajímavých dramaturgických linií, oslovování žijících autorů a vzniku nové tvorby. Festival upozorňuje také na mladé a nadané interprety, kterým dává možnost vyniknout. V roce 2015 se podařilo oživit statut rezidenčního skladatele festivalu, kterým se stal Erkki-Sven Tüür, jenž spolu s Arvo Pärtem a Veljo Tormisem patří k nejvýznamnějším současným estonským skladatelům.
Moravský podzim je členem České asociace festivalů (ČAF) a koná se jednou za dva roky (bienále).
Pořadatelem je Filharmonie Brno, příspěvková organizace statutárního města Brna.
