Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae je unikátní kurátorským konceptem příprav programů. Primárně je zaměřen na klasickou hudbu s přesahem do jiných žánrů a se silným akcentem na starou hudbu, které se věnuje ve formě bienále. Organizátoři každoročně oslovují nového dramaturga se silnou programovou vizí, festival se tedy pokaždé soustřeďuje na nové téma a je vysoce hodnocen pro svůj přínos pro obor. V tématech jednotlivých ročníků se zrcadlí významná hudební výročí i současné hudební a společenské trendy. Jako dramaturgové jsou ke spolupráci zvány nejen výrazné osobnosti českého hudebního života (Václav Luks, Aleš Březina, Jiří Beneš, Zdeněk Cupák), ale rovněž zahraniční muzikologové (Jelle Dierickx, Walter Labhart, Jory Vinikour, Barbara Maria Willi, Andrea Marcon, Tully Potter).
Festival navazuje a zapadá do celosvětového trendu hledání nových souvislostí mezi tradiční, klasickou a soudobou hudbou a vytváří tak svým charakterem jedinečnou hudební událost, která by na české hudební scéně těžko našla srovnání. Festival současně dává nový impulz k setkávání světových hudebníků a českého publika na místě pro mnohé návštěvníky netradičním, přesto s dlouhou tradicí a to také hudební, přesto však mimo tradiční české metropole. Důkazem skutečnosti, že zaměření festivalu bylo vykročení tím správným směrem je úspěch minulého ročníku podpořený hudebními ohlasy ze strany publika a recenzemi hudebních kritiků, na kterém se v průběhu dvou dnů posluchačům představili interpreti z Norska, Švédska, Nizozemska, Japonska, USA, Německa, Rakouska, Polska a ČR. Proběhla tak akce se vskutku evropským přesahem.
V následujících deseti letech zamýšlejí Haydnovy hudební slavnosti v rámci jednotlivých festivalových ročníků prezentovat tvorbu hlavních hudebních „národů“ či regionů, jež přispěly k formování klasicistní hudební řeči, která se záhy prosadila jako univerzální celosvětově užívaný hudební jazyk. Tento dramaturgický princip významně obohatí stávající zásady (orientace na skladatelská výročí, regionální hudební prameny, velká stěžejní díla klasicistní epochy). Záměrem organizátorů je věnovat hudebním „národům“ 40-50 % koncertních vystoupení festivalu.
Rozhodující postavení mezi těmito národy má Itálie. Italské a Itálií inspirované hudbě 17. a 18. století proto bude věnován 29. ročník festivalu (2021). Italská hudební inspirace dominovala světovému hudebnímu dění po více než tři staletí, s vrcholem v období klasicismu (16. - 19. stol.). Právě italští skladatelé přelomu 17. a 18. století formulovali nový způsob kompoziční práce, vycházející z intenzivnější práce s hudebním materiálem. Díky tomu právě v italském prostředí spatřily světlo světa nové hudební žánry, jež pak vévodily dalším staletím (koncert, symfonie aj.), některé další pak získaly novou vývojovou inspiraci (sonáta, opera atd.)…
Italská tvorba této doby se prostřednictvím zástupů italských hudebníků – skladatelů i interpretů, absolventů italských konzervatoří, jež odcházeli na významná hudebnická místa po celé Evropě – šířila po celém světě obrovskou rychlostí. Představovala nejavantgardnější vývojový trend, jenž přeměnil dobové hudební myšlení. Italští skladatelé této doby v čele s A. Vivaldim se stali obrovskou inspirací pro většinu evropských hudebních skladatelů. Zásadním způsobem ovlivnili také nejvýznamnější skladatele pozdního baroka (J. S. Bach, G. F. Händel aj.). Zároveň významně přispěli ke vzniku tzv. smíšeného vkusu (gemischter Geschmack), propojujícího do té doby přísně oddělované tzv. národní styly uplatňované v barokních kompozicích. Stáli tak u samotného zrodu principů budoucí klasicistní hudební řeči. Vedle postupně rostoucího významu zejména středoevropských hudebních skladatelů si italští skladatelé a interpreti udrželi po celou klasicistní epochu výsadní postavení. Týkalo se to zejména operního žánru, avšak rovněž v instrumentální tvorbě hráli Italové nadále významnou roli. Zcela bezkonkurenční význam pak mělo italské hudební školství 18. století, jež tento boom způsobilo. Stalo se vzorem pro významné evropské hudebně vzdělávací instituce následujícího věku.
zámek Nebílovy, čp. 1 Nezvěstice, Plzeň-jih 332 04
Hip Hop Kemp
Královéhradecký
Festivaly|Další|Hip hop|Rap
Hip Hop Kemp je největší hiphopový festival ve střední a východní Evropě. Obří mejdan, který stanice CNN opakovaně zařadila mezi 50 nejlepších festivalů světa, probíhá v hradeckém Festivalparku. Každoročně se do Hradce sjíždějí fans a stars hiphopové kultury z celého světa.
Hudební festival Znojmo přináší svému publiku širokou paletu hudebních stylů i druhů, propojuje zdánlivě nespojitelné a bourá hranice mezi žánry. Jednotícím prvkem a cílem celého festivalu však je dosažení maximální možné kvality a autenticity ve všech koncertech i inscenacích. Osou festivalu je pak nastudování a uvedení operního nebo baletního díla v několika reprízách. Každý ročník se vyznačuje sevřenou dramaturgií. V jednotném duchu se nesou všechny koncerty i ostatní doprovodné akce.
Hudební léto Kuks je mezinárodní festival klasické hudby konaný v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu.
V minulých letech zde již účinkovali:
houslisté Ivan Ženatý, Václav Hudeček, Josef Špaček, Gabriela Demeterová, basbarytonisté Adam Plachetka, Markus Flaig (Německo), Ivan Kusnjer, kontratenorista David Erler (Německo), sopranistky Martina Janková, Michiyo Keiko (Japonsko), Natalia Rubiś (Polsko), Jana Jonášová, Kateřina Kněžíková, mezzosopranistka Dagmar Pecková, tenorista Virgil Hartinger (Rakousko), violoncellista Jiří Bárta, hornista Radek Baborák, trumpetisté Otto Sauter (Německo), Miroslav Kejmar, harfistka Jana Boušková, varhaníci Jaroslav Tůma, Aleš Bárta a Wacław Golonka (Polsko), cembalisté Vojtěch Spurný, Barbara Maria Willi, hobojista Vilém Veverka, klarinetisté Claudio Mansutti (Itálie) a Ludmila Peterková, kytaristé Marco Socías (Španělsko), Carlo Domeniconi (Itálie) a Pavel Steidl;
orchestry a soubory: Filharmonie Hradec Králové, Severočeská filharmonie Teplice, Komorní filharmonie Pardubice, Collegium 1704, Ensemble Inégal, Musica Florea, Collegium Marianum, Bennewitz Quartet, Wihanovo kvarteto, Schola Gregoriana Pragensis, Český filharmonický sbor Brno, Martinů Voices, Český chlapecký sbor Boni pueri;
dirigenti a umělečtí vedoucí: Vojtěch Spurný, Marek Šedivý, Marek Štryncl, Václav Luks, Adam Viktora, David Eben, Petr Fiala, Jana Semerádová a další.
V rámci festivalu jsou rovněž uváděny skladby v novodobých premiérách. Jde především o kompozice z kukského archivu (Wernera Hymbra, Josepha Faltise, Maxima Jantschara, Wernera Zicha a Stephana Sailera), který založili v polovině 18. století členové řádu milosrdných bratří. Provedeny byly i novodobé premiéry z jiných pramenů, šlo např. o díla Václava Vodičky nebo Jakuba Jana Ryby.
Festival také podněcuje soudobou tvorbu objednávkou skladby, která zazní ve světové premiéře. Tématem premiér jsou tzv. šporkovské árie. V předchozích ročnících zazněly premiéry děl Emila Viklického (na téma Bonreposké árie), Ivana Kurze (na téma Hubertské árie), Otomara Kvěcha (na téma Zaječí árie), profesora University of York Thomase Simaku (na téma Herkomanské árie), Juraje Filase (na téma Čarodějnické árie), Carla Domeniconiho (na téma Bonreposké árie), Eduarda Douši (na téma Hubertské árie) a Jiřího Gemrota. V příštím roce půjde opět o skladbu na téma jedné ze šporkovských árií.
Festival pořádá Královédvorský chrámový sbor z.s. a správa hospitálu Kuks, ředitel a dramaturg festivalu je MgA. Vít Havlíček, Ph.D. Letošní ročník festivalu se konal pod záštitou kardinála Dominika Duky a hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána.
Festival Janáček Brno patří k nejvýznamnějším akcím na evropské kulturní mapě, která pečuje o umělecký odkaz a uceleně prezentuje dílo jednoho z největších českých skladatelů Leoše Janáčka v mezinárodním kontextu.
Za 30 let své existence se festival stal jedním ze tří největších klasických festivalů v České republice, který nabídl 550 koncertů a představení, během nichž vystoupilo více než 13 tisíc umělců ze 40 zemí.
Tato letní přehlídka nabízí 4 týdny hudby od 15. do 21. století s mezinárodními klasickými / crossover hvězdami na jedinečných místech města se skutečným geniem loci.
Tradiční hudební open-air festival, který každoročně přináší obyvatelům a návštěvníkům Brna nezapomenutelné hudební večery na velkém hradním nádvoří. Kromě velkých symfonických děl nabízí pod letním nebem i spojení s jinými žánry a snaží se tak klasickou hudbu zpřístupnit těm, kteří by se k ní jinak možná nedostali.
Mighty Sounds je český letní hudební festival zaměřený převážně na hudební žánry jako punk, ska, hardcore, reggae, rock´n´roll a dalších. Prvních pět ročníků se od roku 2005 konalo v Olší u Opařan.
