Metalfest v Plzni je už velmi uznávanou metalovou tradicí. Fanoušci si tento festival našli a oblíbili nejen pro jeho skvělou hudební dramaturgii mnoha žánrů metalu, ale i pro jeho jedinečné přírodní prostředí, ve kterém se koná. Překrásný amfiteátr v Lochotíně, kde je z každého místa krásně vidět na pódium, obklopený parkem a loukami, sousedící s plzeňskou ZOO, a to vše jen kousek z centra západočeské metropole Plzně. Tři dny plné té nejlepší světové metalové muziky, zábavy a pohody – to je Metalfest!
Za 30 let své existence se festival stal jedním ze tří největších klasických festivalů v České republice, který nabídl 550 koncertů a představení, během nichž vystoupilo více než 13 tisíc umělců ze 40 zemí.
Tato letní přehlídka nabízí 4 týdny hudby od 15. do 21. století s mezinárodními klasickými / crossover hvězdami na jedinečných místech města se skutečným geniem loci.
Mezinárodní hudební festival Kutná Hora patří mezi nejvýznamnější festivaly komorní hudby v České republice. Tvůrcem dramaturgie i výběru umělců je umělecký ředitel – violoncellista Jiří Bárta.
Bohužel i letošní rok 2021 je spojen s covidovou nejistotou. V loňském roce se nám podařilo festival uskutečnit, i když v posunutém termínu, s rouškami a všemi hygienickými opatřeními. Všichni doufáme a věříme ve zlepšení situace, a proto připravujeme další, již 14. ročník kutnohorského festivalu.
MFKH se stal již neoddělitelnou součástí kulturního dění ve městě s vysokou návštěvností z celé ČR i ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že jsme loni nemohli pozvat zahraniční umělce, rozhodli jsme se přesunout provedení všech Beethovenových 32 klavírních sonát v mistrovské interpretaci Konstantina Lifschitze na letošní rok. Tento velmi významný umělecký počin bude rozdělen do 8 podvečerů. Tím navyšujeme celkový počet koncertů komorní hudby na 16 koncertů. Věříme, že nejen pro Kutnou Horu bude tento festival v letošním roce něčím opravdu výjimečným. Kromě tohoto významného projektu zazní skladby klasické komorní literatury světově známých autorů (Haydn, Mozart, Vivaldi ad.), ale i soudobých a zřídka uváděných autorů (Tartini, Barber, Kabeláč, Klusák, Górecki ad.).
Koncerty komorní hudby Jiří Bárta tradičně propojuje a doplňuje o projekty na hranici žánrů. Do programu 14. ročníku kutnohorského festivalu zařadil Bachovu kantátu Ich habe genug (Mám již všeho dost) pro sólový bas, hoboj a smyčce propojenou s epickou básní Arnošta Lustiga v podání Vilmy Cibulkové, Jiřího Lábuse a Viléma Udatného nazvanou „Kantáta – tanec šílených“. Tématem hudebně-lyrického pásma je smrt jako vysvobození ze světa prostoupeného bídou a zoufalstvím a je obžalobou nejhrůznějšího zločinu v historii lidstva.
Tradiční hudební open-air festival, který každoročně přináší obyvatelům a návštěvníkům Brna nezapomenutelné hudební večery na velkém hradním nádvoří. Kromě velkých symfonických děl nabízí pod letním nebem i spojení s jinými žánry a snaží se tak klasickou hudbu zpřístupnit těm, kteří by se k ní jinak možná nedostali.
Občanské sdružení MLADÁ PRAHA - MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL si vytklo za cíl pomáhat nadějným mladým začínajícím umělcům v oboru vážné hudby - instrumentalistům, pěvcům, komorním souborům, dirigentům, ale i hudebním skladatelům. Chceme usnadnit prostřednictvím koncertů na mezinárodní úrovni počátky jejich umělecké dráhy a umožnit navazování přátelství s mladými hudebníky z celého světa.
Tak se zrodila myšlenka na založení mezinárodního hudebního festivalu. Iniciátoři, představitelé Mezinárodní hudební společnosti v Mnichově (IMGM - Internationale Musikgesellschaft München) se v roce 1990 rozhodli situovat jej do Československa a zvolili název Mladá Praha. V roce 1992 se uskutečnil na přelomu měsíce srpna a září první festival za účasti umělců osmi národností od Peru až po Japonsko. V průběhu roku 1992 byl rovněž založen v Tokiu japonský výbor festivalu Mladá Praha s úkolem vybírat ty nejzajímavější mezi mladými hudebníky z Asie. Díky stálé přízni japonských společností trvale působících v ČR, Ministerstva kultury a několika sponzorů z České republiky, jejichž podpory si velmi vážíme, bylo možno uskutečnit již dvacet pět ročníků festivalu. Celkem na více než 350 koncertech vystoupilo přes 900 mladých umělců z většiny zemí Evropy, dále z USA, Kanady, Peru, Indie, Mexika, Číny, Koreje a Japonska. Kromě sólistů zde účinkovala ještě řada orchestrů a pěveckých sborů.
Festival Moravský podzim se řadí mezi nejvýznamnější kulturní události v České republice. Vznikl jako Mezinárodní hudební festival Brno v roce 1966, kdy činnost brněnských uměleckých institucí dostávala po letech tuhé izolace opět mezinárodní rozměr a již první ročník festivalu měl velice pozitivní ohlas.
V roce 1987 pod hlavičkou MHFB vzniká ještě několikadenní festival soudobé hudby s názvem Expozice nové hudby a od roku 1995 se rozrůstá ještě o Velikonoční festival duchovní hudby.
Moravský podzim zve do Brna orchestry, které Evropu dosud míjely, komorní soubory patřící k světové špičce, sólisty zdobící světová pódia. Není to festival jen interpretační, který se snaží přivážet do Brna světovou špičku a konfrontovat ji s tuzemskými prvotřídními hudebníky, ale i programový; není jen „o hvězdách“ (a už vůbec o jejich soutěžení), ale i o obsahu.
Velký přínos Moravského podzimu spatřujeme v hledání nových a zajímavých dramaturgických linií, oslovování žijících autorů a vzniku nové tvorby. Festival upozorňuje také na mladé a nadané interprety, kterým dává možnost vyniknout. V roce 2015 se podařilo oživit statut rezidenčního skladatele festivalu, kterým se stal Erkki-Sven Tüür, jenž spolu s Arvo Pärtem a Veljo Tormisem patří k nejvýznamnějším současným estonským skladatelům.
Moravský podzim je členem České asociace festivalů (ČAF) a koná se jednou za dva roky (bienále).
Pořadatelem je Filharmonie Brno, příspěvková organizace statutárního města Brna.
Mezinárodní festival a institut Prague Music Performance v roce 2010 založili klavírista Jan Bartoš a Zenon Fishbein z newyorské Manhattan School of Music. PMP vychází z organického spojení festivalu a vzdělávací instituce. Tematicky propojuje koncerty, workshopy, přednášky a residence významných umělců. PMP se zaměřuje na klasickou, jazzovou a experimentální hudbu a do svých projektů integruje i další umělecké oblasti jako jsou výtvarné, filmové a slovesné umění.
Během desíti let existence na PMP vystoupilo mnoho významných umělců např. Alfred Brendel, Anthony Braxton, Brad Mehldau, John Zorn, Murray Perahia, Ivan Moravec, Phantasm, Quatuor Diotima, Miroslav Srnka, Garth Knox, Barry Guy, Mahan Esfahani, Esperanza Spalding, Dave Douglas, Greg Cohen, Joey Baron, Ikue Mori, Mary Halvorson, John Medeski, Marc Ribot, Thurston Moore, Adrian Belew, David Thomas, Einstürzende Neubauten, Jarboe, a mnoho dalších.
Mimořádně talentovaným studentům PMP poskytuje možnost studovat pod vedením významných umělců a pedagogů. V návaznosti na workshopy poté studenti vystupují v rámci festivalových koncertů, PMP tak pomáhá mladým talentům zapsat se do povědomí široké odborné veřejnosti.
PMP úzce spolupracuje i s jinými uměleckými institucemi, jako je např. Česká filharmonie, Pražské jaro, Struny podzimu, Americké jaro, Národní galerie v Praze, Akademie múzických umění, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Národní filmový archiv, Rakouské kulturní fórum, Centrum pro současné umění DOX, Divadlo Archa a další.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro je pravidelná přehlídka vynikajících světových umělců, symfonických orchestrů a komorních těles. Koná se každoročně v Praze od 12. května do 4. června. Je od svého počátku v roce 1946 reprezentativní přehlídkou světové hudební kultury a jejích nejnovějších trendů.
Mezinárodní mezioborový festival SMETANOVSKÉ DNY patřící do kalendáře těch nejvýznamnějších kulturních událostí Plzně po více než třicet let, reprezentuje tradici a jistotu, že stále existují trvalé hodnoty, o něž se lze opřít. Pro milovníky hudby a umění vůbec představuje skutečný svátek přinášející každoročně nevšední zážitky. Ve špičkovém provedení významných těles a předních interpretů naší i zahraniční scény mohou posluchači vyslechnout jak známá mistrovská díla v tradičních a nových souvislostech, tak i hudební novinky. Mezioborovost, jež stála na samém počátku festivalu v podobě vědeckého sympózia věnovaného problematice české kultury 19. století, zůstává zachována i nadále. Festival je v rámci kulturního kontextu raritní tím, že propojuje svět hudby se světem vědy, filozofie, literatury, výtvarného umění, divadla a filmu. Nedílnou součástí festivalu je také zapojení plzeňských tvůrců a výkonných umělců.
