Adresář

Hudební festival Petra Dvorského se věnuje především lidskému hlasu. V mnoha žánrech od klasiky všech období přes pop, jazz i folklor se na něm představují špičkoví umělci čeští i zahraniční. Kromě svého patrona Petra Dvorského festival hostil např. Jelenu Obrazcovou, Kiri Te Kanawu, Montserrat Caballé, Karla Gotta, Lucii Bílou, Mira Žbirku nebo Ewu Farnou.

Kopírovat odkaz

Hudební festival Znojmo přináší svému publiku širokou paletu hudebních stylů i druhů, propojuje zdánlivě nespojitelné a bourá hranice mezi žánry. Jednotícím prvkem a cílem celého festivalu však je dosažení maximální možné kvality a autenticity ve všech koncertech i inscenacích. Osou festivalu je pak nastudování a uvedení operního nebo baletního díla v několika reprízách. Každý ročník se vyznačuje sevřenou dramaturgií. V jednotném duchu se nesou všechny koncerty i ostatní doprovodné akce.

Kopírovat odkaz

Festival Janáček Brno patří k nejvýznamnějším akcím na evropské kulturní mapě, která pečuje o umělecký odkaz a uceleně prezentuje dílo jednoho z největších českých skladatelů Leoše Janáčka v mezinárodním kontextu.

Kopírovat odkaz

ento festival pořádaný Pražským jarem je věnovaný oslavě klavíru a postavě největšího českého klavíristy 20. století Rudolfu Firkušnému, který ostatně byl s Pražským jarem velmi těsně spjat.

Kopírovat odkaz

Letní slavnosti staré hudby jsou největším a nejdéle působícím festivalem staré hudby v Praze. Festival je od roku 2000 vstupní branou, jíž do České republiky proudí špičkoví zahraniční interpreti, kteří hrají na originály či kopie historických nástrojů při zachování těch nejvyšších nároků na dokonalost provedení, na něž jsme zvyklí u moderních nástrojů.
Tematicky propracovaná dramaturgie jednotlivých ročníků představuje řadu skladeb v novodobých premiérách, a to nejen v českém, ale často i celosvětovém kontextu. Festival je ojedinělý svým přesahem do oblasti barokního divadla a tance. Jednou z předností festivalu je propojení krásné architektury s hudbou odpovídajících stylů.

S velkým ohlasem se pravidelně setkávají koncerty a představení konané například v Břevnovském klášteře, zámku Troja, Rudolfinu, Lobkowiczkém paláci, v interiérech méně známých pražských kostelů a dalších pražských historických prostorách.

Festival je členem evropské sítě REMA a je hrdým držitelem prestižního EFFE Label 2017–2021 a označení „výjimečný festival“.

Kopírovat odkaz

Masters of Rock je největší mezinárodní rockový open-air festival v ČR, pořádaný a pravidelně se rozrůstající ve Vizovicích u Zlína. Na festivalu vystupují především zahraniční rockové a metalové kapely.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Kutná Hora patří mezi nejvýznamnější festivaly komorní hudby v České republice. Tvůrcem dramaturgie i výběru umělců je umělecký ředitel – violoncellista Jiří Bárta.

Bohužel i letošní rok 2021 je spojen s covidovou nejistotou. V loňském roce se nám podařilo festival uskutečnit, i když v posunutém termínu, s rouškami a všemi hygienickými opatřeními. Všichni doufáme a věříme ve zlepšení situace, a proto připravujeme další, již 14. ročník kutnohorského festivalu.

MFKH se stal již neoddělitelnou součástí kulturního dění ve městě s vysokou návštěvností z celé ČR i ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že jsme loni nemohli pozvat zahraniční umělce, rozhodli jsme se přesunout provedení všech Beethovenových 32 klavírních sonát v mistrovské interpretaci Konstantina Lifschitze na letošní rok. Tento velmi významný umělecký počin bude rozdělen do 8 podvečerů. Tím navyšujeme celkový počet koncertů komorní hudby na 16 koncertů. Věříme, že nejen pro Kutnou Horu bude tento festival v letošním roce něčím opravdu výjimečným. Kromě tohoto významného projektu zazní skladby klasické komorní literatury světově známých autorů (Haydn, Mozart, Vivaldi ad.), ale i soudobých a zřídka uváděných autorů (Tartini, Barber, Kabeláč, Klusák, Górecki ad.).

Koncerty komorní hudby Jiří Bárta tradičně propojuje a doplňuje o projekty na hranici žánrů. Do programu 14. ročníku kutnohorského festivalu zařadil Bachovu kantátu Ich habe genug (Mám již všeho dost) pro sólový bas, hoboj a smyčce propojenou s epickou básní Arnošta Lustiga v podání Vilmy Cibulkové, Jiřího Lábuse a Viléma Udatného nazvanou „Kantáta – tanec šílených“. Tématem hudebně-lyrického pásma je smrt jako vysvobození ze světa prostoupeného bídou a zoufalstvím a je obžalobou nejhrůznějšího zločinu v historii lidstva.

Kopírovat odkaz

Tradiční hudební open-air festival, který každoročně přináší obyvatelům a návštěvníkům Brna nezapomenutelné hudební večery na velkém hradním nádvoří. Kromě velkých symfonických děl nabízí pod letním nebem i spojení s jinými žánry a snaží se tak klasickou hudbu zpřístupnit těm, kteří by se k ní jinak možná nedostali.

Kopírovat odkaz

Občanské sdružení MLADÁ PRAHA - MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL si vytklo za cíl pomáhat nadějným mladým začínajícím umělcům v oboru vážné hudby - instrumentalistům, pěvcům, komorním souborům, dirigentům, ale i hudebním skladatelům. Chceme usnadnit prostřednictvím koncertů na mezinárodní úrovni počátky jejich umělecké dráhy a umožnit navazování přátelství s mladými hudebníky z celého světa.

Tak se zrodila myšlenka na založení mezinárodního hudebního festivalu. Iniciátoři, představitelé Mezinárodní hudební společnosti v Mnichově (IMGM - Internationale Musikgesellschaft München) se v roce 1990 rozhodli situovat jej do Československa a zvolili název Mladá Praha. V roce 1992 se uskutečnil na přelomu měsíce srpna a září první festival za účasti umělců osmi národností od Peru až po Japonsko. V průběhu roku 1992 byl rovněž založen v Tokiu japonský výbor festivalu Mladá Praha s úkolem vybírat ty nejzajímavější mezi mladými hudebníky z Asie. Díky stálé přízni japonských společností trvale působících v ČR, Ministerstva kultury a několika sponzorů z České republiky, jejichž podpory si velmi vážíme, bylo možno uskutečnit již dvacet pět ročníků festivalu. Celkem na více než 350 koncertech vystoupilo přes 900 mladých umělců z většiny zemí Evropy, dále z USA, Kanady, Peru, Indie, Mexika, Číny, Koreje a Japonska. Kromě sólistů zde účinkovala ještě řada orchestrů a pěveckých sborů.

Kopírovat odkaz

Festival Moravský podzim se řadí mezi nejvýznamnější kulturní události v České republice. Vznikl jako Mezinárodní hudební festival Brno v roce 1966, kdy činnost brněnských uměleckých institucí dostávala po letech tuhé izolace opět mezinárodní rozměr a již první ročník festivalu měl velice pozitivní ohlas.
V roce 1987 pod hlavičkou MHFB vzniká ještě několikadenní festival soudobé hudby s názvem Expozice nové hudby a od roku 1995 se rozrůstá ještě o Velikonoční festival duchovní hudby.
Moravský podzim zve do Brna orchestry, které Evropu dosud míjely, komorní soubory patřící k světové špičce, sólisty zdobící světová pódia. Není to festival jen interpretační, který se snaží přivážet do Brna světovou špičku a konfrontovat ji s tuzemskými prvotřídními hudebníky, ale i programový; není jen „o hvězdách“ (a už vůbec o jejich soutěžení), ale i o obsahu.
Velký přínos Moravského podzimu spatřujeme v hledání nových a zajímavých dramaturgických linií, oslovování žijících autorů a vzniku nové tvorby. Festival upozorňuje také na mladé a nadané interprety, kterým dává možnost vyniknout. V roce 2015 se podařilo oživit statut rezidenčního skladatele festivalu, kterým se stal Erkki-Sven Tüür, jenž spolu s Arvo Pärtem a Veljo Tormisem patří k nejvýznamnějším současným estonským skladatelům.
Moravský podzim je členem České asociace festivalů (ČAF) a koná se jednou za dva roky (bienále).
Pořadatelem je Filharmonie Brno, příspěvková organizace statutárního města Brna.

Kopírovat odkaz