Adresář

Fluff Fest je nezávislý hardcore punkový festival konající se každý červenec ve měste Rokycany, nedaleko od Plzně.

Kopírovat odkaz

V následujících deseti letech zamýšlejí Haydnovy hudební slavnosti v rámci jednotlivých festivalových ročníků prezentovat tvorbu hlavních hudebních „národů“ či regionů, jež přispěly k formování klasicistní hudební řeči, která se záhy prosadila jako univerzální celosvětově užívaný hudební jazyk. Tento dramaturgický princip významně obohatí stávající zásady (orientace na skladatelská výročí, regionální hudební prameny, velká stěžejní díla klasicistní epochy). Záměrem organizátorů je věnovat hudebním „národům“ 40-50 % koncertních vystoupení festivalu.
Rozhodující postavení mezi těmito národy má Itálie. Italské a Itálií inspirované hudbě 17. a 18. století proto bude věnován 29. ročník festivalu (2021). Italská hudební inspirace dominovala světovému hudebnímu dění po více než tři staletí, s vrcholem v období klasicismu (16. - 19. stol.). Právě italští skladatelé přelomu 17. a 18. století formulovali nový způsob kompoziční práce, vycházející z intenzivnější práce s hudebním materiálem. Díky tomu právě v italském prostředí spatřily světlo světa nové hudební žánry, jež pak vévodily dalším staletím (koncert, symfonie aj.), některé další pak získaly novou vývojovou inspiraci (sonáta, opera atd.)…
Italská tvorba této doby se prostřednictvím zástupů italských hudebníků – skladatelů i interpretů, absolventů italských konzervatoří, jež odcházeli na významná hudebnická místa po celé Evropě – šířila po celém světě obrovskou rychlostí. Představovala nejavantgardnější vývojový trend, jenž přeměnil dobové hudební myšlení. Italští skladatelé této doby v čele s A. Vivaldim se stali obrovskou inspirací pro většinu evropských hudebních skladatelů. Zásadním způsobem ovlivnili také nejvýznamnější skladatele pozdního baroka (J. S. Bach, G. F. Händel aj.). Zároveň významně přispěli ke vzniku tzv. smíšeného vkusu (gemischter Geschmack), propojujícího do té doby přísně oddělované tzv. národní styly uplatňované v barokních kompozicích. Stáli tak u samotného zrodu principů budoucí klasicistní hudební řeči. Vedle postupně rostoucího významu zejména středoevropských hudebních skladatelů si italští skladatelé a interpreti udrželi po celou klasicistní epochu výsadní postavení. Týkalo se to zejména operního žánru, avšak rovněž v instrumentální tvorbě hráli Italové nadále významnou roli. Zcela bezkonkurenční význam pak mělo italské hudební školství 18. století, jež tento boom způsobilo. Stalo se vzorem pro významné evropské hudebně vzdělávací instituce následujícího věku.

Kopírovat odkaz

Horn Fest vzniknul z iniciativy českého hornisty Radka Baboráka, který by tímto krokem rád přispěl k zachování více než 300 leté tradice české hornové hry. Spojujícím prvkem celého festivalu je proto právě lesní roh. V rámci Horn Festu budou moct posluchači vyslechnout různé polohy tohoto nástroje podpořené rozmanitým nástrojovým obsazením a žánrově i dobově velmi pestrým programem. Budou se moci sami přesvědčit, že lesní roh není jen nástrojem loveckým, ale především nástrojem melodickým s nekonečným množstvím barevných škál, jenž se skvěle pojí jak s nástroji dechovými tak i se smyčci!

Kopírovat odkaz

Hudební festival Antonína Dvořáka se může pyšnit mnohaletou tradicí, během níž se jeho organizátorům podařilo etablovat jej mezi kulturní akce vysoké úrovně a v místech svého konání i prvořadého významu. Vznikl roku 1969 z iniciativy Společnosti Antonína Dvořáka (předsedou byl tehdy dr. Karel Mikysa) a Okresního kulturního střediska v Příbrami, kterým tehdy přislíbilo finanční podporu Ministerstvo kultury. A podpora to nebyla nikterak malá, protože tehdy umožňovala zvát i takové orchestry jakými jsou např. Česká filharmonie, Symfonický orchestr FOK hlavního města Prahy, PKO, Slovenská filharmonie či Filmový symfonický orchestr. Na festivalu v těchto letech však nechyběla ani celá řada vynikajících těles ze zahraničí. Příbramští se tak mohli stát rovněž svědky špičkových výkonů např. Leningradské filharmonie a Moskevské státní filharmonie, v neposlední řadě sem zavítala i Varšavská státní filharmonie nebo Royal Philharmonic Orchestra London s dirigenty Markem Emlerem, Charlesem Grovesem, Arvidem Jansonsem a Dimitrijem Kitajenkem. Po roce 1989 však došlo podobně jako v celé kulturní sféře i zde k významným organizačním změnám. Od r. 1990 převzalo jeho organizaci Divadlo Příbram, kde (snad) z nedostatku finančních prostředků festival ustrnul na třech až pěti koncertech a to z velké části pouze komorních.
Hudební festival Antonína Dvořáka pevně zakotvil v povědomí kulturně orientované příbramské veřejnosti a získává stále větší respekt v českých hudebních kruzích. Svědčí o tom nabídky o spolupráci významných českých i zahraničních interpretů. Z umělců jmenujme alespoň z poslední doby G. Beňačkovou, T. Hampsona, E. Urbanovou, D. Peckovou, V. Hudečka, R. Baboráka, J. Svěceného, J. Bártu, I. Ženatého, A. Plachetku, J. Bouškovou či K. Englichovou. Cílem festivalu samozřejmě i nadále zůstává připomínání cenného díla Mistra Antonína Dvořáka a snaha přiblížit příbramskému publiku v reprezentativní nabídce i další tituly české a světové klasické hudební tvorby minulých staletí i současnosti. Zároveň si klade za cíl inspirovat vznik nových děl či projektů a rovněž edukativně působit na publikum všech generací.

Kopírovat odkaz

ento festival pořádaný Pražským jarem je věnovaný oslavě klavíru a postavě největšího českého klavíristy 20. století Rudolfu Firkušnému, který ostatně byl s Pražským jarem velmi těsně spjat.

Kopírovat odkaz

Letní slavnosti staré hudby jsou největším a nejdéle působícím festivalem staré hudby v Praze. Festival je od roku 2000 vstupní branou, jíž do České republiky proudí špičkoví zahraniční interpreti, kteří hrají na originály či kopie historických nástrojů při zachování těch nejvyšších nároků na dokonalost provedení, na něž jsme zvyklí u moderních nástrojů.
Tematicky propracovaná dramaturgie jednotlivých ročníků představuje řadu skladeb v novodobých premiérách, a to nejen v českém, ale často i celosvětovém kontextu. Festival je ojedinělý svým přesahem do oblasti barokního divadla a tance. Jednou z předností festivalu je propojení krásné architektury s hudbou odpovídajících stylů.

S velkým ohlasem se pravidelně setkávají koncerty a představení konané například v Břevnovském klášteře, zámku Troja, Rudolfinu, Lobkowiczkém paláci, v interiérech méně známých pražských kostelů a dalších pražských historických prostorách.

Festival je členem evropské sítě REMA a je hrdým držitelem prestižního EFFE Label 2017–2021 a označení „výjimečný festival“.

Kopírovat odkaz

Metalový festival v centru Tachova

Kopírovat odkaz

Metalfest v Plzni je už velmi uznávanou metalovou tradicí. Fanoušci si tento festival našli a oblíbili nejen pro jeho skvělou hudební dramaturgii mnoha žánrů metalu, ale i pro jeho jedinečné přírodní prostředí, ve kterém se koná. Překrásný amfiteátr v Lochotíně, kde je z každého místa krásně vidět na pódium, obklopený parkem a loukami, sousedící s plzeňskou ZOO, a to vše jen kousek z centra západočeské metropole Plzně. Tři dny plné té nejlepší světové metalové muziky, zábavy a pohody – to je Metalfest!

Kopírovat odkaz

Za 30 let své existence se festival stal jedním ze tří největších klasických festivalů v České republice, který nabídl 550 koncertů a představení, během nichž vystoupilo více než 13 tisíc umělců ze 40 zemí.

Tato letní přehlídka nabízí 4 týdny hudby od 15. do 21. století s mezinárodními klasickými / crossover hvězdami na jedinečných místech města se skutečným geniem loci.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Kutná Hora patří mezi nejvýznamnější festivaly komorní hudby v České republice. Tvůrcem dramaturgie i výběru umělců je umělecký ředitel – violoncellista Jiří Bárta.

Bohužel i letošní rok 2021 je spojen s covidovou nejistotou. V loňském roce se nám podařilo festival uskutečnit, i když v posunutém termínu, s rouškami a všemi hygienickými opatřeními. Všichni doufáme a věříme ve zlepšení situace, a proto připravujeme další, již 14. ročník kutnohorského festivalu.

MFKH se stal již neoddělitelnou součástí kulturního dění ve městě s vysokou návštěvností z celé ČR i ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že jsme loni nemohli pozvat zahraniční umělce, rozhodli jsme se přesunout provedení všech Beethovenových 32 klavírních sonát v mistrovské interpretaci Konstantina Lifschitze na letošní rok. Tento velmi významný umělecký počin bude rozdělen do 8 podvečerů. Tím navyšujeme celkový počet koncertů komorní hudby na 16 koncertů. Věříme, že nejen pro Kutnou Horu bude tento festival v letošním roce něčím opravdu výjimečným. Kromě tohoto významného projektu zazní skladby klasické komorní literatury světově známých autorů (Haydn, Mozart, Vivaldi ad.), ale i soudobých a zřídka uváděných autorů (Tartini, Barber, Kabeláč, Klusák, Górecki ad.).

Koncerty komorní hudby Jiří Bárta tradičně propojuje a doplňuje o projekty na hranici žánrů. Do programu 14. ročníku kutnohorského festivalu zařadil Bachovu kantátu Ich habe genug (Mám již všeho dost) pro sólový bas, hoboj a smyčce propojenou s epickou básní Arnošta Lustiga v podání Vilmy Cibulkové, Jiřího Lábuse a Viléma Udatného nazvanou „Kantáta – tanec šílených“. Tématem hudebně-lyrického pásma je smrt jako vysvobození ze světa prostoupeného bídou a zoufalstvím a je obžalobou nejhrůznějšího zločinu v historii lidstva.

Kopírovat odkaz