Adresář

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro je pravidelná přehlídka vynikajících světových umělců, symfonických orchestrů a komorních těles. Koná se každoročně v Praze od 12. května do 4. června. Je od svého počátku v roce 1946 reprezentativní přehlídkou světové hudební kultury a jejích nejnovějších trendů.

Kopírovat odkaz

Slovácký rok – největší folklorní událost, která se stejně jako olympijské hry opakuje jen jednou za čtyři roky

Brány královského města Kyjova se milovníkům tradic, lidové hudby, písní, tanců, a především skvělé zábavy otevřou letos v srpnu už podvacáté. Centrum kyjovského Dolňácka se opět po čtyřech letech stane Mekkou folkloristů z Čech, Moravy i zahraničí.
Tisíce účinkujících se během čtyř festivalových dnů představí ve více než třech desítkách pořadů. Průvod čítající 3000 krojovaných ze všech obcí regionu rozzáří kyjovské náměstí pestrými barvami bohatě zdobených krojů. Lidový jarmark ukáže fortel českých a moravských řemeslníků a letní vzduch se rozvoní tradičními dobrotami, vínem i domácí pálenkou. Bujaré zpěvy, doprovázené čarovnými tóny houslí a cimbálu, přeruší až vyzvánění kostelních zvonů, svolávající ke slavnostní nedělní mši, a dusot kopyt pod sedly jezdců Jízdy králů uhánějících tryskem od Skoronic k majestátní kyjovské radnici.
Zažijte to vzrušení, když stoupá k nebi vysoká a štíhlá májka na znamení začátku slavností, i pocit krásné nostalgie, když se v nedělním podvečeru kácí k zemi, a tři dny i noci tepající srdce Slovácka pomalu utichá. I Vám otevře Slovácko svou rozmanitou náruč a město Kyjov svou pohostinnost, i Vy budete na Slováckém roku upřímně vítáni.

Kopírovat odkaz

Festival Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice, zároveň patří k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás.
Jeho hlavní programovou náplní jsou operní inscenace, koncertní provádění oper, ale také galakoncerty, oratoria, kantáty a písňové večery, tedy formy, v nichž je dominantou vokální umění. Stranou však nezůstávají ani hudba symfonická, instrumentální či komorní, prostor zde nachází balet stejně jako koncerty chrámové, promenádní nebo i přesahující do jiných žánrů. Každý rok na festivalu vystupuje prakticky kompletní česká interpretační špička, všechna tři národní divadla, všechny významné orchestry a sbory, střídají se nejlepší dirigenti, sólisté a instrumentalisté. I když mezi interprety patří také významní zahraniční hosté (mj. Katia Ricciarelli, Sherill Milnes, Bernd Weikl, Kurt Rydl, Sergej Larin, Neil Shicoff, Torsten Kerl, Sumi Jo, Kate Royal, Marcello Giordani, Thomas Hampson, Oksana Dyka...), uchovala si Smetanova Litomyšl svůj český charakter a je tak festivalem vskutku národním.
Centrem festivalového dění je nádherný areál Státního zámku Litomyšl, který byl v roce 1999 zapsán na seznam kulturního světového dědictví UNESCO. Hlavní pořady se konají zejména v akusticky výtečném druhém nádvoří s unikátním výsuvným zastřešením, ale také v zámecké jízdárně, v litomyšlských chrámech, ve Smetanově domě a pravidelně též v zámku Nové Hrady, kde je od roku 2012 pořádána festivalová stagiona s několikadenním uváděním vlastní inscenace barokní opery.
Návštěva Smetanovy Litomyšle bývá nevšedním zážitkem, kromě zajímavé dramaturgie a špičkových interpretačních výkonů nabízí pobyt mimo ruch a shon metropole, v místě s mimořádným géniem loci.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní mezioborový festival SMETANOVSKÉ DNY patřící do kalendáře těch nejvýznamnějších kulturních událostí Plzně po více než třicet let, reprezentuje tradici a jistotu, že stále existují trvalé hodnoty, o něž se lze opřít. Pro milovníky hudby a umění vůbec představuje skutečný svátek přinášející každoročně nevšední zážitky. Ve špičkovém provedení významných těles a předních interpretů naší i zahraniční scény mohou posluchači vyslechnout jak známá mistrovská díla v tradičních a nových souvislostech, tak i hudební novinky. Mezioborovost, jež stála na samém počátku festivalu v podobě vědeckého sympózia věnovaného problematice české kultury 19. století, zůstává zachována i nadále. Festival je v rámci kulturního kontextu raritní tím, že propojuje svět hudby se světem vědy, filozofie, literatury, výtvarného umění, divadla a filmu. Nedílnou součástí festivalu je také zapojení plzeňských tvůrců a výkonných umělců.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní undergroundový festival

Kopírovat odkaz

Struny podzimu založili v roce 1996 v době prezidentování Václava Havla tehdejší kurátoři hudebního programu Hradu Marek Vrabec a Martin Pechanec. Již v prvních osmi letech ještě na Hradě na sebe Struny podzimu upozornily originálním programem a výjimečnými koncerty jako byl recitál Cecila Taylora, česká premiéra Michaela Nymana nebo koncert Jana Garbareka s Hilliard Ensemblem.
Výčet umělců, které za 21 let v České republice představil vůbec poprvé právě festival Struny podzimu, je ojedinělý: Brad Mehldau, Bobby McFerrin, Cecil Taylor, Gregory Porter, Cassandra Wilson, Gil Shaham, Daniel Hope, Ghostpoet, Young Fathers, Chris Thile, Jason Moran a mnozí další. Struny podzimu rovněž iniciují nové projekty a produkce jako byla opera Don Juan in Prague v koprodukci s newyorskou Brooklyn Academy of Music, scénické provedení Schubertovy Zimní cesty v barrandovských ateliérech nebo koncertní provedení hudby Zdeňka Lišky k Markétě Lazarové. Festival v Praze systematicky představuje nejvýznamnější skladatelské osobnosti dneška jako je Michael Nyman, Gavin Bryars, Steve Reich, David Lang, Julia Wolfe nebo letos legendární Terry Riley. Struny podzimu iniciují umělecká setkání, která se mohou ukázat jako zásadní. Za všechny to platí o setkání Gregoryho Portera s českým hammondkářem Ondřejem Pivcem, které odstartovalo jejich spolupráci oceněnou později cenou Grammy.
Festival Struny podzimu každoročně prokopává cestu k rozšiřování hudebních obzorů. Každý festivalový koncert je událostí svého druhu a žánru. Struny podzimu uvádějí hudbu, kterou jinde neuslyšíte.

Kopírovat odkaz

Cyklus Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté představuje jeden z nejdelších festivalů komorní hudby, které jsou pořádané na území hlavního města Prahy. Jeho uměleckým garantem a zakladatelem je významný český virtuóz, legenda české houslové školy, žák Davida Oistracha, Václav Hudeček, který si již téměř 30 let na své koncerty zve nejen renomované hudebníky,
ale zejména dává prostor mladým talentům, což podtrhuje ojedinělost této přehlídky
v pražském kulturním kontextu.

Na počátku své hudební kariéry zde v minulosti dostaly příležitost osobnosti jako je například renomovaná mezzosopranistka Dagmar Pecková působící na předních evropských scénách, violoncellista Jiří Bárta či hornista Radek Baborák, mezi jehož působiště patří Berlínská či Mnichovská filharmonie. V rámci uplynulých ročníků Václav Hudeček představil mimo jiné talentované klavíristy Jaroslavu Pěchočovou a Lukáše Klánského, první dámy české harfy Kateřinu Englichovou a Janu Bouškovou, držitelky prestižních zahraničních ocenění, nebo mladé houslisty Josefa Špačka, Jana Mráčka a Petra Matějáka.

Od roku 2013 festival s velice kladnými ohlasy diváků rozvíjí spolupráci s Pražskou konzervatoří. Nejtalentovanější studenti ve spojení s renomovanými umělci dostávají příležitost k vystoupení před vyprodanými sály.

V rámci zahájení 21. ročníku se uskutečnil velice úspěšný český debut virtuozního italského orchestru Interpreti Veneziani.

Koná se tradičně pod záštitou předsedy Senátu Parlamentu ČR, předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, starosty Městské části Praha 1, ministra kultury a primátora hl. města Prahy.

Nejdůležitějším posláním je podpora mladých začínajících umělců formou vytváření příležitosti pro jejich koncertní vystoupení
ve významných koncertních centrech pražské metropole a rovněž pro kontakt a spolupráci s již renomovanými osobnostmi české hudební scény.

Svátky hudby si dále kladou za cíl obohatit a zatraktivnit kulturní nabídku metropole o kvalitní přehlídku v oblasti komorní hudby
za účasti renomovaných umělců z České republiky i zahraničí.

Kopírovat odkaz

V roce 1990 po pádu komunistického režimu, kdy se do Prahy vrátili minorité, byla snaha v jejich řadách jedinečnost prostoru a tradice baziliky sv. Jakuba zachovat a rozvíjet. Tehdejší provinciál minoritů P. Oldřich Prachař založil společenství „Svatojakubské Audite Organum“. Jako varhanice baziliky se od počátku věnuji dramaturgii a organizaci koncertů. Založila jsem Mezinárodní varhanní festival, Velikonoční koncerty, Vánoční koncerty a Svatojakubský podzim. „Svatojakubské Audite Organum“ je společenstvím mých spolupracovníků při konání koncertů varhanní hudby. Zahrnuje i Klub přátel Audite Organum Na podporu varhan v bazilice sv. Jakuba, které jsou kulturní památkou, byl zřízen Nadační fond Sancti Jacobi Organum.

Irena Chřibková

Kopírovat odkaz

Festival duchovního umění v Praze

Kopírovat odkaz

Svatováclavský hudební festival (SHF) je největší mezinárodní festival duchovní a tzv. staré hudby v České republice. SHF od svého vzniku v roce 2004 probíhá každoročně nejen v Ostravě, ale i v mnoha chrámech celého Moravskoslezského kraje v průběhu měsíce září (prvních 10 ročníků se konalo mezi dvěma státními svátky 28. září – 28. října). Tradičně více jak třiceti koncerty oslavuje svátek sv. Václava, představující symbol české státnosti.

Hlavním cílem SHF je prezentace tzv. poučené interpretace staré a duchovní hudby v sakrálních prostorách, a to ve snaze navrátit této hudbě její původní význam. Vysoce kvalitní festivalová dramaturgie ředitele SHF doc. Mgr. Igora Františáka, Ph.D. je vedena třemi stěžejními liniemi: monumentální vokálně-instrumentální koncerty, programy zaměřené na tzv. autentickou interpretaci staré hudby a komorní a sólové projekty, které jsou každoročně doplňovány netradičními a crossoverovými projekty. SHF systematicky podporuje talenty mladé generace, prezentuje laureáty prestižních soutěží, novodobé premiéry a unikátní projekty (crossoverové projekty, balet, videoart či film v kostele). Patriotisticky pečuje také o genia loci uváděním koncertů moravskoslezských rodáků evropských uměleckých parametrů a děl zapomenutých skladatelů, kteří v regionu žili a tvořili již od doby baroka. Prestižními rezidenčními soubory SHF jsou Collegium 1704, Collegium Marianum, Český filharmonický sbor Brno.

Doprovodný program SHF je rozšířen o promítání artových či dokumentárních filmů s muzikologickými úvody, hudebně-edukativní workshopy pro děti a besedy s umělci. SHF prezentuje koncerty evropských parametrů, a to jak domácích, tak zahraničních interpretů, za což byl opakovaně hodnocen odbornou komisí Ministerstva kultury ČR jako jeden z pěti nejlepších projektů profesionálního umění v sekci hudební festivaly (v roce 2019 se umístil jako čtvrtý hned po festivalech Pražské jaro, Smetanova Litomyšl a Dvořákova Praha). Všechny koncerty realizované SHF jsou audiovizuálně zaznamenávány. Oficiálním fotografem SHF od jeho zrodu je Ivan Korč.
Svatováclavský hudební festival od roku 2009 realizoval v kostelích také celoroční cykly Čtvero ročních období. Nový formát projektu představil v roce 2018 pod názvem Hudební výlety. Prostřednictvím tohoto celoročního cyklu nyní prezentuje exkluzivní hudební produkce sahající od artificiální hudby pres jazz až k folklóru, a to v architektonicky i akusticky nejzajímavějších památkách Moravskoslezského kraje (kostely, zámky, technické prostory). Nově v roce 2019 začal SHF navazovat systematickou spolupráci s prvotřídními polskými tělesy a do budoucna se chce zasadit o těsnou a logickou kulturní provázanost česko-polského Slezska založenou na spolupráci uměleckých špiček regionů zaručujících vysokou interpretační kvalitu. Pilotním projektem tohoto záměru se stalo vytvoření česko-polského projektu Muzika bez hranic.

Kopírovat odkaz