Adresář

Hlavní myšlenkou mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha je propagace dobrého jména české kultury prostřednictvím odkazu díla Antonína Dvořáka, jeho současníků a žáků. A protože jediným měřítkem festivalu je kvalita, setkávají se na pódiích Dvořákovy Prahy jen špičkoví sólisté, dirigenti, mezinárodně nejuznávanější orchestry a komorní soubory, které představují mezinárodnímu publiku Dvořákovu hudbu i díla dalších světových skladatelů.

Kopírovat odkaz

Jednodenní DIY festival organizovaný lidmi z Kreas, D-Beat mafia, La fiesta del ruido a River Promotions. Kolaborace těchto 4 crew ti zaručí pořádnou dávku hluku, a to v podání různých undergroundových stylů, včetně hardcore punku, grindcore, powerviolence, sludge, doom a mnoha dalších. To vše se odehrává na dvou pódiích! Kromě skvělých kapel festival nabízí výborné veganské jídlo, workshopy, videoprojekce, afterparty! Místem konání je klub Eternie v Praze.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Dittersdorfu je festivalem, který se již od roku 1993 každoročně koná především na půdě města Javorník, zčásti města Jeseník a jejich okolí. Za tuto dobu se stal už nedílnou součástí kulturního podzimu celého Jesenicka. Je také jedním z nejvýraznějších a nejvýznamnějších projektů realizovaných v rámci Olomouckého kraje a jeho existence tak jasně dokazuje, že čilý kulturní ruch se nevyhýbá ani jeho nejsevernějšímu regionu. Jeho každoroční realizaci zajišťuje Sdružení Karla Ditterse z Dittersdorfu.
A tak se každý podzim již tradičně nese v duchu barokní kultivovanosti, se kterou je Karel Ditters bezesporu úzce pojen a jehož tvorbě je vlastně celý festival primárně věnován. Ústřední myšlenkou celého festivalu je snaha prezentovat především klasickou hudbu na špičkové profesionální úrovni a to všem obyvatelům našeho příhraničního regionu, stejně tak jako odbornému publiku. Dittersovo jméno však není ve jméně festivalu pouze jen jakousi „morálně-hudební regionální autoritou“, naopak, každý ročník festivalu se skladby tohoto autora objevují v repertoáru mnoha hudebních těles, což je také jednou z vytyčených podmínek festivalu. Tou další je snaha otevřít festivalové pódium mladým a začínajícím interpretům, často jsou to laureáti Pražského jara či jiných soutěží. V neposlední řadě je to také snaha zvát, jak už je koneckonců uvedeno také v názvu festivalu, na festivalové dny hudebníky ze zahraničí, nebo alespoň hudební tělesa se zastoupením zahraničních interpretů .
Pokud nahlédneme do dlouhé historie festivalu, musím konstatovat, že všechny vytýčené cíle jsou vždy bezezbytku splněny...

Kopírovat odkaz

Kašpárek v rohlíku se rozhodl uspořádat festival Kefír, což je první bejbypankový festival ve vesmíru pro rodiče a děti pod širým nebem. Festival je ryze zážitkový, takže vše, co na něm prožijete, bude uloženo hluboko v paměťové mozkové úschovně. Čtěte o festivalu více, nebo skočte rovnou do programu. www.festivalkefir.cz

Kopírovat odkaz

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou neobyčejným hudebním festivalem. Trvají 8 dní, které mnozí návštěvníci stráví jako své skutečné hudební, výtvarné, taneční prázdniny, ve kterých mohou být aktivními i pasivními účastníky. Jsou obklopeni nádherným prostředím náměšťského renesančního zámku, zámeckého parku, přilehlým okolím řeky Oslavy ve městě i mimo něj.

Folkové prázdniny jsou několik festivalů v jednom: vlastní hudební festival Folkové prázdniny (každý den z podvečera do noci), noční koncerty ve specifických prostředích, velký festival hudebních, tanečních, výtvarných a textových dílen Hnízdo múz, včetně dílen pro děti (cca 200 položek v programu), minifestival folkových muzikantů „Open scéna“ (ve všední dny odpoledne), muzikologické kolokvium o lidové hudbě, odpolední rozpravy s hudebními publicisty, výstavy s hudební tematikou, výtvarně-hudební happeningy.
Festival Folkové prázdniny je v záplavě letních hudebních festivalů ojedinělý. Výjimečnost je dána především dramaturgií festivalu. Celý festival má základní téma a každý den má pak své dílčí téma dne. Pozvaní hudebníci připravují své vystoupení se zaměřením na tato témata.
Cílem festivalu je představit návštěvníkům jedinečné hudebníky z celého světa, kteří velmi často vystupují v České republice poprvé nebo přijíždějí se specifickým projektem. Dokladem budiž např. to, že festival jako jediný v České republice představuje po řadu let britskou folkovou scénu, ať už její legendy nebo nové mimořádné hudebníky.

Kopírovat odkaz

Festival alternativní hudby

Kopírovat odkaz

Jsme festival, který si na nic nehraje. Na zahradě kostela sv. Františka kousek od rušné Budějovické na vás čeká něco zcela jiného, než na co jste u hudebních festivalů zvyklí. Festival bloumající veřejnosti HABROVKA svou atmosférou navazuje pocit velkého pikniku a je určen pro malé i velké diváky. Pestrý program pak představuje neoposlouchané kapely a neokoukané divadelní představení, zajímavý doprovodný program a řadu dalšího. K tomu připočítejte domácí pokrmy, dobré pivo a další pochutiny. Sobotní dopoledne je tradičně věnováno dětem.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival lidského hlasu představuje hudebníky nejrůznějších žánrů, které spojuje unikátní hlasový projev.

Kopírovat odkaz

Horn Fest vzniknul z iniciativy českého hornisty Radka Baboráka, který by tímto krokem rád přispěl k zachování více než 300 leté tradice české hornové hry. Spojujícím prvkem celého festivalu je proto právě lesní roh. V rámci Horn Festu budou moct posluchači vyslechnout různé polohy tohoto nástroje podpořené rozmanitým nástrojovým obsazením a žánrově i dobově velmi pestrým programem. Budou se moci sami přesvědčit, že lesní roh není jen nástrojem loveckým, ale především nástrojem melodickým s nekonečným množstvím barevných škál, jenž se skvěle pojí jak s nástroji dechovými tak i se smyčci!

Kopírovat odkaz

Hudební festival Antonína Dvořáka se může pyšnit mnohaletou tradicí, během níž se jeho organizátorům podařilo etablovat jej mezi kulturní akce vysoké úrovně a v místech svého konání i prvořadého významu. Vznikl roku 1969 z iniciativy Společnosti Antonína Dvořáka (předsedou byl tehdy dr. Karel Mikysa) a Okresního kulturního střediska v Příbrami, kterým tehdy přislíbilo finanční podporu Ministerstvo kultury. A podpora to nebyla nikterak malá, protože tehdy umožňovala zvát i takové orchestry jakými jsou např. Česká filharmonie, Symfonický orchestr FOK hlavního města Prahy, PKO, Slovenská filharmonie či Filmový symfonický orchestr. Na festivalu v těchto letech však nechyběla ani celá řada vynikajících těles ze zahraničí. Příbramští se tak mohli stát rovněž svědky špičkových výkonů např. Leningradské filharmonie a Moskevské státní filharmonie, v neposlední řadě sem zavítala i Varšavská státní filharmonie nebo Royal Philharmonic Orchestra London s dirigenty Markem Emlerem, Charlesem Grovesem, Arvidem Jansonsem a Dimitrijem Kitajenkem. Po roce 1989 však došlo podobně jako v celé kulturní sféře i zde k významným organizačním změnám. Od r. 1990 převzalo jeho organizaci Divadlo Příbram, kde (snad) z nedostatku finančních prostředků festival ustrnul na třech až pěti koncertech a to z velké části pouze komorních.
Hudební festival Antonína Dvořáka pevně zakotvil v povědomí kulturně orientované příbramské veřejnosti a získává stále větší respekt v českých hudebních kruzích. Svědčí o tom nabídky o spolupráci významných českých i zahraničních interpretů. Z umělců jmenujme alespoň z poslední doby G. Beňačkovou, T. Hampsona, E. Urbanovou, D. Peckovou, V. Hudečka, R. Baboráka, J. Svěceného, J. Bártu, I. Ženatého, A. Plachetku, J. Bouškovou či K. Englichovou. Cílem festivalu samozřejmě i nadále zůstává připomínání cenného díla Mistra Antonína Dvořáka a snaha přiblížit příbramskému publiku v reprezentativní nabídce i další tituly české a světové klasické hudební tvorby minulých staletí i současnosti. Zároveň si klade za cíl inspirovat vznik nových děl či projektů a rovněž edukativně působit na publikum všech generací.

Kopírovat odkaz