Adresář

Festival žánrově zaměřený na rockovou a metalovou muziku.

Kopírovat odkaz

Benátská noc je multižánrový hudební festival s dlouholetou tradicí zaměřený na českou hudbu.

Kopírovat odkaz

Hudební festival pro mladé prezentující především české interprety.
Jsme funkční platformou pro rozvoj našeho města i nás samotných. Přes šedesát mladých lidí realizuje s pomocí svých vrstevníků své větší či menší nápady a spojeni v jeden celek vytváří pětidenní projekt pro celé město a všechny jeho obyvatele bez rozdílu věku.

Kopírovat odkaz

Festival navazuje a zapadá do celosvětového trendu hledání nových souvislostí mezi tradiční, klasickou a soudobou hudbou a vytváří tak svým charakterem jedinečnou hudební událost, která by na české hudební scéně těžko našla srovnání. Festival současně dává nový impulz k setkávání světových hudebníků a českého publika na místě pro mnohé návštěvníky netradičním, přesto s dlouhou tradicí a to také hudební, přesto však mimo tradiční české metropole. Důkazem skutečnosti, že zaměření festivalu bylo vykročení tím správným směrem je úspěch minulého ročníku podpořený hudebními ohlasy ze strany publika a recenzemi hudebních kritiků, na kterém se v průběhu dvou dnů posluchačům představili interpreti z Norska, Švédska, Nizozemska, Japonska, USA, Německa, Rakouska, Polska a ČR. Proběhla tak akce se vskutku evropským přesahem.

Kopírovat odkaz

Kopírovat odkaz

Atmospheric folk death, black, black death, blackened pagan, black punk, dark, death, death doom, death thrash, doom, electronic industrial, thrash,... styly pěkně seřazené podle abecedy. Společným jmenovatelem je extreme metal, který v těchto podobách budeme servírovat na ETEF 2020.

ETEF je živoucí komunita, žádné výkřiky do tmy. Máme téměř nulovou bilanci změn v programu. Co vidíte na plakátu, to uvidíte a uslyšíte v létě na pódiu. Nelovíme “extraligové” headlinery. Těm patří Brutaly, Wackeny a podobné “Hellfesty”. Avšak nabušenou sestavu kapel, která kvalitativně obstojí i v nejtvrdší konkurenci, Vám zaručujeme už teď …

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Dittersdorfu je festivalem, který se již od roku 1993 každoročně koná především na půdě města Javorník, zčásti města Jeseník a jejich okolí. Za tuto dobu se stal už nedílnou součástí kulturního podzimu celého Jesenicka. Je také jedním z nejvýraznějších a nejvýznamnějších projektů realizovaných v rámci Olomouckého kraje a jeho existence tak jasně dokazuje, že čilý kulturní ruch se nevyhýbá ani jeho nejsevernějšímu regionu. Jeho každoroční realizaci zajišťuje Sdružení Karla Ditterse z Dittersdorfu.
A tak se každý podzim již tradičně nese v duchu barokní kultivovanosti, se kterou je Karel Ditters bezesporu úzce pojen a jehož tvorbě je vlastně celý festival primárně věnován. Ústřední myšlenkou celého festivalu je snaha prezentovat především klasickou hudbu na špičkové profesionální úrovni a to všem obyvatelům našeho příhraničního regionu, stejně tak jako odbornému publiku. Dittersovo jméno však není ve jméně festivalu pouze jen jakousi „morálně-hudební regionální autoritou“, naopak, každý ročník festivalu se skladby tohoto autora objevují v repertoáru mnoha hudebních těles, což je také jednou z vytyčených podmínek festivalu. Tou další je snaha otevřít festivalové pódium mladým a začínajícím interpretům, často jsou to laureáti Pražského jara či jiných soutěží. V neposlední řadě je to také snaha zvát, jak už je koneckonců uvedeno také v názvu festivalu, na festivalové dny hudebníky ze zahraničí, nebo alespoň hudební tělesa se zastoupením zahraničních interpretů .
Pokud nahlédneme do dlouhé historie festivalu, musím konstatovat, že všechny vytýčené cíle jsou vždy bezezbytku splněny...

Kopírovat odkaz

Fingers Up je první hudební festival, kde hudba není na prvním místě. Protože pokud na jednom místě zažiješ letní párty u bazénu, jídlo jako z jiného světa, fantastickou atmosféru s hromadou lidí jako jsi ty, soupeřů o tuhle pozici se objevuje hned několik.

Kopírovat odkaz

Fluff Fest je nezávislý hardcore punkový festival konající se každý červenec ve měste Rokycany, nedaleko od Plzně.

Kopírovat odkaz

V následujících deseti letech zamýšlejí Haydnovy hudební slavnosti v rámci jednotlivých festivalových ročníků prezentovat tvorbu hlavních hudebních „národů“ či regionů, jež přispěly k formování klasicistní hudební řeči, která se záhy prosadila jako univerzální celosvětově užívaný hudební jazyk. Tento dramaturgický princip významně obohatí stávající zásady (orientace na skladatelská výročí, regionální hudební prameny, velká stěžejní díla klasicistní epochy). Záměrem organizátorů je věnovat hudebním „národům“ 40-50 % koncertních vystoupení festivalu.
Rozhodující postavení mezi těmito národy má Itálie. Italské a Itálií inspirované hudbě 17. a 18. století proto bude věnován 29. ročník festivalu (2021). Italská hudební inspirace dominovala světovému hudebnímu dění po více než tři staletí, s vrcholem v období klasicismu (16. - 19. stol.). Právě italští skladatelé přelomu 17. a 18. století formulovali nový způsob kompoziční práce, vycházející z intenzivnější práce s hudebním materiálem. Díky tomu právě v italském prostředí spatřily světlo světa nové hudební žánry, jež pak vévodily dalším staletím (koncert, symfonie aj.), některé další pak získaly novou vývojovou inspiraci (sonáta, opera atd.)…
Italská tvorba této doby se prostřednictvím zástupů italských hudebníků – skladatelů i interpretů, absolventů italských konzervatoří, jež odcházeli na významná hudebnická místa po celé Evropě – šířila po celém světě obrovskou rychlostí. Představovala nejavantgardnější vývojový trend, jenž přeměnil dobové hudební myšlení. Italští skladatelé této doby v čele s A. Vivaldim se stali obrovskou inspirací pro většinu evropských hudebních skladatelů. Zásadním způsobem ovlivnili také nejvýznamnější skladatele pozdního baroka (J. S. Bach, G. F. Händel aj.). Zároveň významně přispěli ke vzniku tzv. smíšeného vkusu (gemischter Geschmack), propojujícího do té doby přísně oddělované tzv. národní styly uplatňované v barokních kompozicích. Stáli tak u samotného zrodu principů budoucí klasicistní hudební řeči. Vedle postupně rostoucího významu zejména středoevropských hudebních skladatelů si italští skladatelé a interpreti udrželi po celou klasicistní epochu výsadní postavení. Týkalo se to zejména operního žánru, avšak rovněž v instrumentální tvorbě hráli Italové nadále významnou roli. Zcela bezkonkurenční význam pak mělo italské hudební školství 18. století, jež tento boom způsobilo. Stalo se vzorem pro významné evropské hudebně vzdělávací instituce následujícího věku.

Kopírovat odkaz