Adresář

Písek se díky Mezinárodnímu folklornímu festivalu pravidelně ke konci léta stává místem nevšedních kulturních zážitků. Na pódiu i v ulicích města letos od 22. do 25. srpna budou opět tančit a zpívat vystupující nejen ze světa, ale také ze všech koutů Česka. Diváci zde mohou zhlédnout různé kultury, folklorní tance, zvyky a umění. Každoročně se jich na jednotlivá představení přijde podívat více než 3 000.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Kutná Hora patří mezi nejvýznamnější festivaly komorní hudby v České republice. Tvůrcem dramaturgie i výběru umělců je umělecký ředitel – violoncellista Jiří Bárta.

Bohužel i letošní rok 2021 je spojen s covidovou nejistotou. V loňském roce se nám podařilo festival uskutečnit, i když v posunutém termínu, s rouškami a všemi hygienickými opatřeními. Všichni doufáme a věříme ve zlepšení situace, a proto připravujeme další, již 14. ročník kutnohorského festivalu.

MFKH se stal již neoddělitelnou součástí kulturního dění ve městě s vysokou návštěvností z celé ČR i ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že jsme loni nemohli pozvat zahraniční umělce, rozhodli jsme se přesunout provedení všech Beethovenových 32 klavírních sonát v mistrovské interpretaci Konstantina Lifschitze na letošní rok. Tento velmi významný umělecký počin bude rozdělen do 8 podvečerů. Tím navyšujeme celkový počet koncertů komorní hudby na 16 koncertů. Věříme, že nejen pro Kutnou Horu bude tento festival v letošním roce něčím opravdu výjimečným. Kromě tohoto významného projektu zazní skladby klasické komorní literatury světově známých autorů (Haydn, Mozart, Vivaldi ad.), ale i soudobých a zřídka uváděných autorů (Tartini, Barber, Kabeláč, Klusák, Górecki ad.).

Koncerty komorní hudby Jiří Bárta tradičně propojuje a doplňuje o projekty na hranici žánrů. Do programu 14. ročníku kutnohorského festivalu zařadil Bachovu kantátu Ich habe genug (Mám již všeho dost) pro sólový bas, hoboj a smyčce propojenou s epickou básní Arnošta Lustiga v podání Vilmy Cibulkové, Jiřího Lábuse a Viléma Udatného nazvanou „Kantáta – tanec šílených“. Tématem hudebně-lyrického pásma je smrt jako vysvobození ze světa prostoupeného bídou a zoufalstvím a je obžalobou nejhrůznějšího zločinu v historii lidstva.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka (do roku 2017 pod názvem MHF Janáčkův Máj) se koná každoročně od roku 1976 v několika městech Moravskoslezského kraje. Je věnován především propagaci díla Leoše Janáčka a klasické hudbě, ale nabízí také jazz, mluvené slovo a tanec. MHF Leoše Janáčka je členem Evropské festivalové asociace (EFA), partnerem Institutu umění – Divadelního ústavu v Praze a dalších profesionálních organizací a institucí.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní varhanní festival Olomouc vznikl v roce 1969 a koná se každým rokem v měsíci září v chrámu sv. Mořice.
Zakladatelem festivalu byl prof. Antonín Schindler (1925 – 2010), který působil jako varhaník v chrámu sv. Mořice. Zde měl k dispozici unikátní nástroj Michaela Englera z roku 1745, který byl však značně zchátralý. Z iniciativy prof. Schindlera byly varhany generálně opraveny a rozšířeny a právě tato rekonstrukce se stala popudem k založení varhanního festivalu s mezinárodní úrovní.
Mezinárodní varhanní festival Olomouc se stal pojmem ve varhanním světě a jeho kvalitu a úroveň dokládá řada špičkových světových varhaníků, kteří na festivalu účinkovali. Pořadatelem festivalu je Moravská filharmonie Olomouc.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní rockový festival v Ostravě

Kopírovat odkaz

Festival nové a experimentální hudby

Kopírovat odkaz

Podzimní festival duchovní hudby byl založen v roce 1994 a za 25 (26) let svého trvání se stal jednou z hlavních kulturních událostí v Olomouci. Pořadatelem festivalu je MUSICA VIVA za podpory Olomouckého arcibiskupství, s statutárníhoměsta Olomouc, Olomouckého kraje a Ministersta kultury ČR. Od svého vzniku se festival koná pod záštitou Msgre Jana Graubnera, arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského. Spoluzakladatelem a uměleckým garantem byl 15 let přední český dirigent Stanislav Macura, který vtiskl festivalu jeho podobu a specifičnost. Dramaturgie čerpá z nesmírně bohatého dědictví největších skladatelů celého světa, aniž by se vyhýbala současné hudbě a zároveň má i ekumenický rozměr. Festival získal renomé také díky vynikajícím uměleckým výkonům špičkových sólistů, vokálních a instrumentálních hudebních těles.
Z festivalových koncertů byly pořízeny rozhlasové nahrávky (Český rozhlas, Radio Niederoesterreich ORF, Slovenský rozhlas, Polské Radio), koncerty byly vysílány v evropských zemích prostřednictvím Evropské vysílací unie (EBU). Bylo natočeno a odvysíláno 25 koncertů ve spolupráci s Českou televizí a televizí NOE.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní mezioborový festival SMETANOVSKÉ DNY patřící do kalendáře těch nejvýznamnějších kulturních událostí Plzně po více než třicet let, reprezentuje tradici a jistotu, že stále existují trvalé hodnoty, o něž se lze opřít. Pro milovníky hudby a umění vůbec představuje skutečný svátek přinášející každoročně nevšední zážitky. Ve špičkovém provedení významných těles a předních interpretů naší i zahraniční scény mohou posluchači vyslechnout jak známá mistrovská díla v tradičních a nových souvislostech, tak i hudební novinky. Mezioborovost, jež stála na samém počátku festivalu v podobě vědeckého sympózia věnovaného problematice české kultury 19. století, zůstává zachována i nadále. Festival je v rámci kulturního kontextu raritní tím, že propojuje svět hudby se světem vědy, filozofie, literatury, výtvarného umění, divadla a filmu. Nedílnou součástí festivalu je také zapojení plzeňských tvůrců a výkonných umělců.

Kopírovat odkaz

Svatováclavský hudební festival (SHF) je největší mezinárodní festival duchovní a tzv. staré hudby v České republice. SHF od svého vzniku v roce 2004 probíhá každoročně nejen v Ostravě, ale i v mnoha chrámech celého Moravskoslezského kraje v průběhu měsíce září (prvních 10 ročníků se konalo mezi dvěma státními svátky 28. září – 28. října). Tradičně více jak třiceti koncerty oslavuje svátek sv. Václava, představující symbol české státnosti.

Hlavním cílem SHF je prezentace tzv. poučené interpretace staré a duchovní hudby v sakrálních prostorách, a to ve snaze navrátit této hudbě její původní význam. Vysoce kvalitní festivalová dramaturgie ředitele SHF doc. Mgr. Igora Františáka, Ph.D. je vedena třemi stěžejními liniemi: monumentální vokálně-instrumentální koncerty, programy zaměřené na tzv. autentickou interpretaci staré hudby a komorní a sólové projekty, které jsou každoročně doplňovány netradičními a crossoverovými projekty. SHF systematicky podporuje talenty mladé generace, prezentuje laureáty prestižních soutěží, novodobé premiéry a unikátní projekty (crossoverové projekty, balet, videoart či film v kostele). Patriotisticky pečuje také o genia loci uváděním koncertů moravskoslezských rodáků evropských uměleckých parametrů a děl zapomenutých skladatelů, kteří v regionu žili a tvořili již od doby baroka. Prestižními rezidenčními soubory SHF jsou Collegium 1704, Collegium Marianum, Český filharmonický sbor Brno.

Doprovodný program SHF je rozšířen o promítání artových či dokumentárních filmů s muzikologickými úvody, hudebně-edukativní workshopy pro děti a besedy s umělci. SHF prezentuje koncerty evropských parametrů, a to jak domácích, tak zahraničních interpretů, za což byl opakovaně hodnocen odbornou komisí Ministerstva kultury ČR jako jeden z pěti nejlepších projektů profesionálního umění v sekci hudební festivaly (v roce 2019 se umístil jako čtvrtý hned po festivalech Pražské jaro, Smetanova Litomyšl a Dvořákova Praha). Všechny koncerty realizované SHF jsou audiovizuálně zaznamenávány. Oficiálním fotografem SHF od jeho zrodu je Ivan Korč.
Svatováclavský hudební festival od roku 2009 realizoval v kostelích také celoroční cykly Čtvero ročních období. Nový formát projektu představil v roce 2018 pod názvem Hudební výlety. Prostřednictvím tohoto celoročního cyklu nyní prezentuje exkluzivní hudební produkce sahající od artificiální hudby pres jazz až k folklóru, a to v architektonicky i akusticky nejzajímavějších památkách Moravskoslezského kraje (kostely, zámky, technické prostory). Nově v roce 2019 začal SHF navazovat systematickou spolupráci s prvotřídními polskými tělesy a do budoucna se chce zasadit o těsnou a logickou kulturní provázanost česko-polského Slezska založenou na spolupráci uměleckých špiček regionů zaručujících vysokou interpretační kvalitu. Pilotním projektem tohoto záměru se stalo vytvoření česko-polského projektu Muzika bez hranic.

Kopírovat odkaz

Kopírovat odkaz