Adresář

Benátská noc je multižánrový hudební festival s dlouholetou tradicí zaměřený na českou hudbu.

Kopírovat odkaz

V následujících deseti letech zamýšlejí Haydnovy hudební slavnosti v rámci jednotlivých festivalových ročníků prezentovat tvorbu hlavních hudebních „národů“ či regionů, jež přispěly k formování klasicistní hudební řeči, která se záhy prosadila jako univerzální celosvětově užívaný hudební jazyk. Tento dramaturgický princip významně obohatí stávající zásady (orientace na skladatelská výročí, regionální hudební prameny, velká stěžejní díla klasicistní epochy). Záměrem organizátorů je věnovat hudebním „národům“ 40-50 % koncertních vystoupení festivalu.
Rozhodující postavení mezi těmito národy má Itálie. Italské a Itálií inspirované hudbě 17. a 18. století proto bude věnován 29. ročník festivalu (2021). Italská hudební inspirace dominovala světovému hudebnímu dění po více než tři staletí, s vrcholem v období klasicismu (16. - 19. stol.). Právě italští skladatelé přelomu 17. a 18. století formulovali nový způsob kompoziční práce, vycházející z intenzivnější práce s hudebním materiálem. Díky tomu právě v italském prostředí spatřily světlo světa nové hudební žánry, jež pak vévodily dalším staletím (koncert, symfonie aj.), některé další pak získaly novou vývojovou inspiraci (sonáta, opera atd.)…
Italská tvorba této doby se prostřednictvím zástupů italských hudebníků – skladatelů i interpretů, absolventů italských konzervatoří, jež odcházeli na významná hudebnická místa po celé Evropě – šířila po celém světě obrovskou rychlostí. Představovala nejavantgardnější vývojový trend, jenž přeměnil dobové hudební myšlení. Italští skladatelé této doby v čele s A. Vivaldim se stali obrovskou inspirací pro většinu evropských hudebních skladatelů. Zásadním způsobem ovlivnili také nejvýznamnější skladatele pozdního baroka (J. S. Bach, G. F. Händel aj.). Zároveň významně přispěli ke vzniku tzv. smíšeného vkusu (gemischter Geschmack), propojujícího do té doby přísně oddělované tzv. národní styly uplatňované v barokních kompozicích. Stáli tak u samotného zrodu principů budoucí klasicistní hudební řeči. Vedle postupně rostoucího významu zejména středoevropských hudebních skladatelů si italští skladatelé a interpreti udrželi po celou klasicistní epochu výsadní postavení. Týkalo se to zejména operního žánru, avšak rovněž v instrumentální tvorbě hráli Italové nadále významnou roli. Zcela bezkonkurenční význam pak mělo italské hudební školství 18. století, jež tento boom způsobilo. Stalo se vzorem pro významné evropské hudebně vzdělávací instituce následujícího věku.

Kopírovat odkaz

Metalfest v Plzni je už velmi uznávanou metalovou tradicí. Fanoušci si tento festival našli a oblíbili nejen pro jeho skvělou hudební dramaturgii mnoha žánrů metalu, ale i pro jeho jedinečné přírodní prostředí, ve kterém se koná. Překrásný amfiteátr v Lochotíně, kde je z každého místa krásně vidět na pódium, obklopený parkem a loukami, sousedící s plzeňskou ZOO, a to vše jen kousek z centra západočeské metropole Plzně. Tři dny plné té nejlepší světové metalové muziky, zábavy a pohody – to je Metalfest!

Kopírovat odkaz

Mezinárodní festival Pardubické hudební jaro je významnou kulturní událostí východočeského regionu již od roku 1978. Od roku 2013 je pořadatelem festivalu společnost Barocco sempre giovane, o.p.s., jejímž cílem je propagace trvalých kulturních hodnot a jejich zpřístupnění co nejširšímu spektru posluchačů. Festival nabízí hudbu všech slohových období, žánrově je zaměřen především na klasickou hudbu. Přibližně dvacet koncertů probíhá každoročně od začátku března do poloviny května v koncertních sálech a památkových objektech města Pardubic a dalších měst regionu. Festival představuje významné tuzemské i zahraniční umělce, komorní soubory, symfonické orchestry, operní a baletní soubory.

Od roku 2013 účinkovali na Pardubickém hudebním jaru např. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, PKF – Prague Philharmonia, Komorní filharmonie Pardubice, Collegium 1704, Ensemble Inégal a Barocco sempre giovane s dirigenty Heiko Mathias Förster (Německo), Shalev Ad-El (Izrael), Petr Altrichter, Václav Luks, Adam Viktora, Tomáš Brauner, Jan Kučera, Marko Ivanović, Marek Šedivý, dále operní soubor Divadla F. X. Šaldy Liberec, baletní soubory Slovenského národního divadla a Moravského divadla Olomouc, Wihanovo kvarteto, Heroldovo kvarteto, GUITAR4MATION – Kytarové kvarteto (Rakousko), Five Star Clarinet Quartet, Ciganski diabli (Slovensko), Ondřej Havelka a jeho Melody Makers, Prague Cello Quartet, Guarneri trio, Smetanovo trio, houslisté Giuliano Carmignola (Itálie), Václav Hudeček, Josef Špaček, Jan Mráček, Jiří Vodička, Leoš Čepický a Pavel Šporcl, z violoncellistů mj. Jiří Bárta a Tomáš Jamník, klavíristé Ivo Kahánek, Piers Lane (Velká Británie), Igor Ardašev, Adam Skoumal, Jitka Čechová, Nozomi Nakagiri a Yuka Beppu (Japonsko), cembalisté a varhaníci Stéphane Béchy (Francie), Shalev Ad-El (Izrael), Jaroslav Tůma, Aleš Bárta, Pavel Svoboda, dále např. flétnista Yoshimi Oshima (Japonsko), klarinetistka Ludmila Peterková, trumpetista Oliver Lakota (Německo), tenoristé Štefan Margita a Petr Nekoranec a mnoho dalších umělců.

Koncerty Pardubického hudebního jara se konají pod záštitou významných osobností kulturního a politického života a velvyslanců zemí účinkujících umělců, s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky, Pardubického kraje, Statutárního města Pardubice a dalších subjektů.

Kopírovat odkaz

Festival Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice, zároveň patří k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás.
Jeho hlavní programovou náplní jsou operní inscenace, koncertní provádění oper, ale také galakoncerty, oratoria, kantáty a písňové večery, tedy formy, v nichž je dominantou vokální umění. Stranou však nezůstávají ani hudba symfonická, instrumentální či komorní, prostor zde nachází balet stejně jako koncerty chrámové, promenádní nebo i přesahující do jiných žánrů. Každý rok na festivalu vystupuje prakticky kompletní česká interpretační špička, všechna tři národní divadla, všechny významné orchestry a sbory, střídají se nejlepší dirigenti, sólisté a instrumentalisté. I když mezi interprety patří také významní zahraniční hosté (mj. Katia Ricciarelli, Sherill Milnes, Bernd Weikl, Kurt Rydl, Sergej Larin, Neil Shicoff, Torsten Kerl, Sumi Jo, Kate Royal, Marcello Giordani, Thomas Hampson, Oksana Dyka...), uchovala si Smetanova Litomyšl svůj český charakter a je tak festivalem vskutku národním.
Centrem festivalového dění je nádherný areál Státního zámku Litomyšl, který byl v roce 1999 zapsán na seznam kulturního světového dědictví UNESCO. Hlavní pořady se konají zejména v akusticky výtečném druhém nádvoří s unikátním výsuvným zastřešením, ale také v zámecké jízdárně, v litomyšlských chrámech, ve Smetanově domě a pravidelně též v zámku Nové Hrady, kde je od roku 2012 pořádána festivalová stagiona s několikadenním uváděním vlastní inscenace barokní opery.
Návštěva Smetanovy Litomyšle bývá nevšedním zážitkem, kromě zajímavé dramaturgie a špičkových interpretačních výkonů nabízí pobyt mimo ruch a shon metropole, v místě s mimořádným géniem loci.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní mezioborový festival SMETANOVSKÉ DNY patřící do kalendáře těch nejvýznamnějších kulturních událostí Plzně po více než třicet let, reprezentuje tradici a jistotu, že stále existují trvalé hodnoty, o něž se lze opřít. Pro milovníky hudby a umění vůbec představuje skutečný svátek přinášející každoročně nevšední zážitky. Ve špičkovém provedení významných těles a předních interpretů naší i zahraniční scény mohou posluchači vyslechnout jak známá mistrovská díla v tradičních a nových souvislostech, tak i hudební novinky. Mezioborovost, jež stála na samém počátku festivalu v podobě vědeckého sympózia věnovaného problematice české kultury 19. století, zůstává zachována i nadále. Festival je v rámci kulturního kontextu raritní tím, že propojuje svět hudby se světem vědy, filozofie, literatury, výtvarného umění, divadla a filmu. Nedílnou součástí festivalu je také zapojení plzeňských tvůrců a výkonných umělců.

Kopírovat odkaz

Festival Všudybud je multi-žánrový českolipský hudební festival. Primárně je určený pro českolipské kapely, ale do svého programu zahrnuje hosty, především významné klubové kapely ze všech koutů republiky. V letošním roce je festival pořádán v okleštěná verzi pod názvem Všudybud na kusy. Právoplatný 16. ročník festivalu proběhne 4.–5. 6. 2021.
Všudybud má svoji letní open-air verzi a zimní klubovou verzi. První festival se konal v roce 2005 v prostoru vodního hradu Lipý, dále na koupališti v Dubici a v klášterní zahradě augustiniánského kláštera v České Lípě.
V roce 2014 oslavil festival své desáté narozeniny a vrátil se do areálu vodního hradu Lipý. Poprvé byl také dvoudenní a festivalová produkce zněla na 4 hudebních stagích, součástí byla i divadelní stage v prostorách sklepení hradu.
Cílem festivalu je mezikulturní integrace a tolerance k menšinovým žánrům. Regionální umělci jsou zde konfrontováni s aktuálními kulturními trendy. Společným rysem návštěvníků festivalu je generační, sociální a žánrová tolerantnost a multikulturalita. Návštěvnost festivalu je mezi 650 až 1000 osob.
Organizátoři se rekrutují především z řad členů klubu Progres, kteří festival organizují ve svém volném čase, bez nároku na honorář.
Pořadatelem festivalu Všudybud je zapsaný spolek Progres.

Kopírovat odkaz

Koncerty a večírky plné skvělých kapel a djs. Rock, jazz, swing, pop i electro. Divadlo pod širým nebem i pohádky pro děti. Český design a alternativní móda. Filmy u hradeb. Food festival, se kterým procestujete celý svět. Výstava a workshopy. Letní atmosféra a prázdniny!

Kopírovat odkaz