Adresář

Mezinárodní festival a institut Prague Music Performance v roce 2010 založili klavírista Jan Bartoš a Zenon Fishbein z newyorské Manhattan School of Music. PMP vychází z organického spojení festivalu a vzdělávací instituce. Tematicky propojuje koncerty, workshopy, přednášky a residence významných umělců. PMP se zaměřuje na klasickou, jazzovou a experimentální hudbu a do svých projektů integruje i další umělecké oblasti jako jsou výtvarné, filmové a slovesné umění.

Během desíti let existence na PMP vystoupilo mnoho významných umělců např. Alfred Brendel, Anthony Braxton, Brad Mehldau, John Zorn, Murray Perahia, Ivan Moravec, Phantasm, Quatuor Diotima, Miroslav Srnka, Garth Knox, Barry Guy, Mahan Esfahani, Esperanza Spalding, Dave Douglas, Greg Cohen, Joey Baron, Ikue Mori, Mary Halvorson, John Medeski, Marc Ribot, Thurston Moore, Adrian Belew, David Thomas, Einstürzende Neubauten, Jarboe, a mnoho dalších.

Mimořádně talentovaným studentům PMP poskytuje možnost studovat pod vedením významných umělců a pedagogů. V návaznosti na workshopy poté studenti vystupují v rámci festivalových koncertů, PMP tak pomáhá mladým talentům zapsat se do povědomí široké odborné veřejnosti.

PMP úzce spolupracuje i s jinými uměleckými institucemi, jako je např. Česká filharmonie, Pražské jaro, Struny podzimu, Americké jaro, Národní galerie v Praze, Akademie múzických umění, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Národní filmový archiv, Rakouské kulturní fórum, Centrum pro současné umění DOX, Divadlo Archa a další.

Kopírovat odkaz

Festival klasické hudby, který se koná v Praze od roku 2005.

Kopírovat odkaz

Praha Žije Hudbou je festival pouličního umění. Na 500 vystoupení v ulucích a na náměstích po celé Praze.

Hlavním cílem festivalu Praha Žije Hudbou je představit pouliční umění široké veřejnosti v dobrém světle a zpříjemnit tak každodenní život všech obyvatel města. Kromě hudebních vystoupení se v ulicích Prahy představí také divadelní soubory či artisté. Do programu se může přihlásit každý.

Festival svým vystoupením každoročně podporují také významná jména scény jako například Prago Union, Lenka Dusilová, Laco Déczi, Xavier Baumaxa, Tomáš Klus, Vladimír Merta, Zrní a další.

Součástí projektu je též iniciativa organizátorů snažící se změnit vyhlášku MHMP o provozování veřejné umělecké produkce, jenž do značné míry omezuje velkou kvalitní pouliční vystoupení v Praze.

Kopírovat odkaz

Sedmnáct dní plných hudby, divadel a letní pohody, to slibují pořadatelé tradičního hudebního festivalu Prázdniny v Telči.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro je pravidelná přehlídka vynikajících světových umělců, symfonických orchestrů a komorních těles. Koná se každoročně v Praze od 12. května do 4. června. Je od svého počátku v roce 1946 reprezentativní přehlídkou světové hudební kultury a jejích nejnovějších trendů.

Kopírovat odkaz

Rock for Churchill je hudební festival, který se každoročně koná v přírodním areálu Myslivna v severočeském městečku Vroutek. Není žánrově omezen, vystupují na něm hudebníci spadající do žánrů rock, pop, reggae, ska, hiphop i techno. Festival vznikl roku 2000 jako akce na podporu opravy Kostela sv. Jakuba Velkého, který byl postaven v první polovině 13. století. První tři ročníky na akci vystupovaly převážně regionální kapely, časem akce získala celostátní a nakonec i mezinárodní rozměr.

Kopírovat odkaz

Rock for People je jedním z největších letních open-air festivalů v České republice. Od prvního ročníku v roce 1995 se festival konal v Českém Brodě a od roku 2007 se přestěhoval do nepoužívaných prostor na letišti v Hradci Králové, kde uvítal mnoho zahraničních, českých a slovenských interpretů. Festival zahrnuje hudbu v žánrech rock, indie, punk, hardcore punk, metalcore, elektronic, ska, metal, pop, hip hop, drum and bass, dubstep, ale také divadla, diskuse, workshopy, street food zónu, hry a mnoho dalších aktivit.

Kopírovat odkaz

Festival Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice, zároveň patří k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás.
Jeho hlavní programovou náplní jsou operní inscenace, koncertní provádění oper, ale také galakoncerty, oratoria, kantáty a písňové večery, tedy formy, v nichž je dominantou vokální umění. Stranou však nezůstávají ani hudba symfonická, instrumentální či komorní, prostor zde nachází balet stejně jako koncerty chrámové, promenádní nebo i přesahující do jiných žánrů. Každý rok na festivalu vystupuje prakticky kompletní česká interpretační špička, všechna tři národní divadla, všechny významné orchestry a sbory, střídají se nejlepší dirigenti, sólisté a instrumentalisté. I když mezi interprety patří také významní zahraniční hosté (mj. Katia Ricciarelli, Sherill Milnes, Bernd Weikl, Kurt Rydl, Sergej Larin, Neil Shicoff, Torsten Kerl, Sumi Jo, Kate Royal, Marcello Giordani, Thomas Hampson, Oksana Dyka...), uchovala si Smetanova Litomyšl svůj český charakter a je tak festivalem vskutku národním.
Centrem festivalového dění je nádherný areál Státního zámku Litomyšl, který byl v roce 1999 zapsán na seznam kulturního světového dědictví UNESCO. Hlavní pořady se konají zejména v akusticky výtečném druhém nádvoří s unikátním výsuvným zastřešením, ale také v zámecké jízdárně, v litomyšlských chrámech, ve Smetanově domě a pravidelně též v zámku Nové Hrady, kde je od roku 2012 pořádána festivalová stagiona s několikadenním uváděním vlastní inscenace barokní opery.
Návštěva Smetanovy Litomyšle bývá nevšedním zážitkem, kromě zajímavé dramaturgie a špičkových interpretačních výkonů nabízí pobyt mimo ruch a shon metropole, v místě s mimořádným géniem loci.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní mezioborový festival SMETANOVSKÉ DNY patřící do kalendáře těch nejvýznamnějších kulturních událostí Plzně po více než třicet let, reprezentuje tradici a jistotu, že stále existují trvalé hodnoty, o něž se lze opřít. Pro milovníky hudby a umění vůbec představuje skutečný svátek přinášející každoročně nevšední zážitky. Ve špičkovém provedení významných těles a předních interpretů naší i zahraniční scény mohou posluchači vyslechnout jak známá mistrovská díla v tradičních a nových souvislostech, tak i hudební novinky. Mezioborovost, jež stála na samém počátku festivalu v podobě vědeckého sympózia věnovaného problematice české kultury 19. století, zůstává zachována i nadále. Festival je v rámci kulturního kontextu raritní tím, že propojuje svět hudby se světem vědy, filozofie, literatury, výtvarného umění, divadla a filmu. Nedílnou součástí festivalu je také zapojení plzeňských tvůrců a výkonných umělců.

Kopírovat odkaz

Struny podzimu založili v roce 1996 v době prezidentování Václava Havla tehdejší kurátoři hudebního programu Hradu Marek Vrabec a Martin Pechanec. Již v prvních osmi letech ještě na Hradě na sebe Struny podzimu upozornily originálním programem a výjimečnými koncerty jako byl recitál Cecila Taylora, česká premiéra Michaela Nymana nebo koncert Jana Garbareka s Hilliard Ensemblem.
Výčet umělců, které za 21 let v České republice představil vůbec poprvé právě festival Struny podzimu, je ojedinělý: Brad Mehldau, Bobby McFerrin, Cecil Taylor, Gregory Porter, Cassandra Wilson, Gil Shaham, Daniel Hope, Ghostpoet, Young Fathers, Chris Thile, Jason Moran a mnozí další. Struny podzimu rovněž iniciují nové projekty a produkce jako byla opera Don Juan in Prague v koprodukci s newyorskou Brooklyn Academy of Music, scénické provedení Schubertovy Zimní cesty v barrandovských ateliérech nebo koncertní provedení hudby Zdeňka Lišky k Markétě Lazarové. Festival v Praze systematicky představuje nejvýznamnější skladatelské osobnosti dneška jako je Michael Nyman, Gavin Bryars, Steve Reich, David Lang, Julia Wolfe nebo letos legendární Terry Riley. Struny podzimu iniciují umělecká setkání, která se mohou ukázat jako zásadní. Za všechny to platí o setkání Gregoryho Portera s českým hammondkářem Ondřejem Pivcem, které odstartovalo jejich spolupráci oceněnou později cenou Grammy.
Festival Struny podzimu každoročně prokopává cestu k rozšiřování hudebních obzorů. Každý festivalový koncert je událostí svého druhu a žánru. Struny podzimu uvádějí hudbu, kterou jinde neuslyšíte.

Kopírovat odkaz