Adresář

V následujících deseti letech zamýšlejí Haydnovy hudební slavnosti v rámci jednotlivých festivalových ročníků prezentovat tvorbu hlavních hudebních „národů“ či regionů, jež přispěly k formování klasicistní hudební řeči, která se záhy prosadila jako univerzální celosvětově užívaný hudební jazyk. Tento dramaturgický princip významně obohatí stávající zásady (orientace na skladatelská výročí, regionální hudební prameny, velká stěžejní díla klasicistní epochy). Záměrem organizátorů je věnovat hudebním „národům“ 40-50 % koncertních vystoupení festivalu.
Rozhodující postavení mezi těmito národy má Itálie. Italské a Itálií inspirované hudbě 17. a 18. století proto bude věnován 29. ročník festivalu (2021). Italská hudební inspirace dominovala světovému hudebnímu dění po více než tři staletí, s vrcholem v období klasicismu (16. - 19. stol.). Právě italští skladatelé přelomu 17. a 18. století formulovali nový způsob kompoziční práce, vycházející z intenzivnější práce s hudebním materiálem. Díky tomu právě v italském prostředí spatřily světlo světa nové hudební žánry, jež pak vévodily dalším staletím (koncert, symfonie aj.), některé další pak získaly novou vývojovou inspiraci (sonáta, opera atd.)…
Italská tvorba této doby se prostřednictvím zástupů italských hudebníků – skladatelů i interpretů, absolventů italských konzervatoří, jež odcházeli na významná hudebnická místa po celé Evropě – šířila po celém světě obrovskou rychlostí. Představovala nejavantgardnější vývojový trend, jenž přeměnil dobové hudební myšlení. Italští skladatelé této doby v čele s A. Vivaldim se stali obrovskou inspirací pro většinu evropských hudebních skladatelů. Zásadním způsobem ovlivnili také nejvýznamnější skladatele pozdního baroka (J. S. Bach, G. F. Händel aj.). Zároveň významně přispěli ke vzniku tzv. smíšeného vkusu (gemischter Geschmack), propojujícího do té doby přísně oddělované tzv. národní styly uplatňované v barokních kompozicích. Stáli tak u samotného zrodu principů budoucí klasicistní hudební řeči. Vedle postupně rostoucího významu zejména středoevropských hudebních skladatelů si italští skladatelé a interpreti udrželi po celou klasicistní epochu výsadní postavení. Týkalo se to zejména operního žánru, avšak rovněž v instrumentální tvorbě hráli Italové nadále významnou roli. Zcela bezkonkurenční význam pak mělo italské hudební školství 18. století, jež tento boom způsobilo. Stalo se vzorem pro významné evropské hudebně vzdělávací instituce následujícího věku.

Kopírovat odkaz

Hudební festival Petra Dvorského se věnuje především lidskému hlasu. V mnoha žánrech od klasiky všech období přes pop, jazz i folklor se na něm představují špičkoví umělci čeští i zahraniční. Kromě svého patrona Petra Dvorského festival hostil např. Jelenu Obrazcovou, Kiri Te Kanawu, Montserrat Caballé, Karla Gotta, Lucii Bílou, Mira Žbirku nebo Ewu Farnou.

Kopírovat odkaz

Společnost Fryderyka Chopina v České republice patří k nejstarším hudebním společnostem na světě – byla založena 10.6.1959 z podnětu několika lidí, kteří o sobě nejdříve ani nevěděli. Zabývali se však chopinovskou tématikou a hlavně pobytem Chopina na našem území, zejména v Praze, Karlových Varech a Mariánských Lázních.
Úsilí těchto badatelů se spojilo u příležitosti oslav 150. výročí narození Fryderyka Chopina, jež připadlo na rok 1960 a pod patronací UNESCO si je připomněl celý svět. Nejhlubším výrazem úcty k polskému hudebnímu skladateli a živou připomínkou jeho pobytu v Mariánských Lázních je právě jeho hudba. Myšlenka, prezentovat Společnost hudebním festivalem, byla na světě. Zaznívá každoročně v druhé polovině srpna. Z počátku to byly „Slavnostní Chopinovy dny“, od roku 1969 je již ustálený název Chopinův festival. Chopinův mezinárodní festival je třetí nejstarší hudební festival u nás.
Po roce 1990 se stala Společnost Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních členem Federace Chopinových společností (International Federation of Chopin Societies – IFCS). Federace se sídlem ve Vídni byla zapsána jako hudební, světové společenství pod střechu UNESCO. Společnost je díky svému členství v Mezinárodní federaci Chopinových společností (IFCS) vedená jako jediná česká hudební společnost v tomto seznamu.
K účasti na festivalu získává od roku 1992 s uměleckým citem věhlasné klavírní hvězdy -profesor Ivan Klánský. Pianista MgA. Martin Kasík, místopředseda Společnosti a umělecký ředitel festivalu připravuje dramaturgii festivalu již od roku 2004. Prioritou společnosti je kromě zvýšení umělecké i společenské prestiže Chopinova festivalu v Mariánských Lázních také mimořádná podpora a péče o mladé talenty klavírního umění.
Ministerstvo kultury Polské republiky předalo v roce 2009 k 50. výročí Společnosti Fryderyka Chopina ocenění „Gloria Artis“. Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky udělilo prof. Ivanu Klánskému v roce 2014 k 55.výročí Společnosti F. Chopina čestný odznak Bene Merito za zásluhy o propagaci polské kultury. V roce 2017 převzal prof. Ivan Klánský prestižní cenu Antonína Dvořáka, kterou každoročně uděluje Akademie klasické hudby osobnostem, které se svým celoživotním dílem nebo mimořádným uměleckým počinem významnou měrou zasloužily o propagaci a popularizaci české klasické hudby doma i v zahraničí. Prof. Ivan Klánský obdržel 1. května 2018 na svém koncertu v pražském Rudolfinu Granátovou hvězdu udělovanou společností Bohemian Heritage Fund (BHF). „Zpráva o mém ocenění Granátovou hvězdou v roce mého životního jubilea mě nesmírně potěšila. Považuji za velkou čest být ve společnosti dvou tak velkých osobností našeho hudebního života, které získaly toto ocenění přede mnou – profesorky Zuzana Růžičková a paní Soňa Červená. Velmi si tohoto významného ocenění vážím“, řekl prof. Ivan Klánský.
Společnost intenzivně spolupracuje na přípravách festivalu i dalších událostí s Polským institutem a Městem Mariánské Lázně, které je již tradičním spolupořadatelem Chopinova festivalu.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní festival Pardubické hudební jaro je významnou kulturní událostí východočeského regionu již od roku 1978. Od roku 2013 je pořadatelem festivalu společnost Barocco sempre giovane, o.p.s., jejímž cílem je propagace trvalých kulturních hodnot a jejich zpřístupnění co nejširšímu spektru posluchačů. Festival nabízí hudbu všech slohových období, žánrově je zaměřen především na klasickou hudbu. Přibližně dvacet koncertů probíhá každoročně od začátku března do poloviny května v koncertních sálech a památkových objektech města Pardubic a dalších měst regionu. Festival představuje významné tuzemské i zahraniční umělce, komorní soubory, symfonické orchestry, operní a baletní soubory.

Od roku 2013 účinkovali na Pardubickém hudebním jaru např. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, PKF – Prague Philharmonia, Komorní filharmonie Pardubice, Collegium 1704, Ensemble Inégal a Barocco sempre giovane s dirigenty Heiko Mathias Förster (Německo), Shalev Ad-El (Izrael), Petr Altrichter, Václav Luks, Adam Viktora, Tomáš Brauner, Jan Kučera, Marko Ivanović, Marek Šedivý, dále operní soubor Divadla F. X. Šaldy Liberec, baletní soubory Slovenského národního divadla a Moravského divadla Olomouc, Wihanovo kvarteto, Heroldovo kvarteto, GUITAR4MATION – Kytarové kvarteto (Rakousko), Five Star Clarinet Quartet, Ciganski diabli (Slovensko), Ondřej Havelka a jeho Melody Makers, Prague Cello Quartet, Guarneri trio, Smetanovo trio, houslisté Giuliano Carmignola (Itálie), Václav Hudeček, Josef Špaček, Jan Mráček, Jiří Vodička, Leoš Čepický a Pavel Šporcl, z violoncellistů mj. Jiří Bárta a Tomáš Jamník, klavíristé Ivo Kahánek, Piers Lane (Velká Británie), Igor Ardašev, Adam Skoumal, Jitka Čechová, Nozomi Nakagiri a Yuka Beppu (Japonsko), cembalisté a varhaníci Stéphane Béchy (Francie), Shalev Ad-El (Izrael), Jaroslav Tůma, Aleš Bárta, Pavel Svoboda, dále např. flétnista Yoshimi Oshima (Japonsko), klarinetistka Ludmila Peterková, trumpetista Oliver Lakota (Německo), tenoristé Štefan Margita a Petr Nekoranec a mnoho dalších umělců.

Koncerty Pardubického hudebního jara se konají pod záštitou významných osobností kulturního a politického života a velvyslanců zemí účinkujících umělců, s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky, Pardubického kraje, Statutárního města Pardubice a dalších subjektů.

Kopírovat odkaz

Povaleč vznikl z iniciativy několika kamarádů v roce 2006 a dodnes je na tomto principu organizován - celý náš tým je složen ze známých a kamarádů, kteří se často znají dlouhá léta, a dělat Povaleč je prostě baví.

Smyslem našeho festivalu je bavit lidi, kulturně zpestřit život v jedné krásné vesničce na Karlovarsku a zároveň všechno dělat tak trochu jinak. Povaleč nemá za cíl vydělávat, má za cíl sbližovat lidi a dávat prostor kvalitní kultuře. Je to festival otevřený všem lidem a stylům, s výjimečnou atmosférou, kde si každý najde něco, co ho baví. I proto vznikl Spolek Povaleč, který sdružuje všechny, kteří se chtějí na této akci i na dalších aktivitách spolku podílet.

Festival Povaleč z.s., který zaštiťuje jak organizaci Povalče, tak i dalších akcí, má několik desítek členů a jeho hlavním cílem je propagace, rozvoj a podpora mladého, převážně studentského umění. V podobném duchu je vedeno i Kulturní centrum Klubovna, které od roku 2008 provozujeme v pražských Dejvicích. Podrobnější informace o struktuře, financích a cílech spolku jsou k nahlédnutí ve stanovách Spolku Povaleč.

Kopírovat odkaz

Festival Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice, zároveň patří k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás.
Jeho hlavní programovou náplní jsou operní inscenace, koncertní provádění oper, ale také galakoncerty, oratoria, kantáty a písňové večery, tedy formy, v nichž je dominantou vokální umění. Stranou však nezůstávají ani hudba symfonická, instrumentální či komorní, prostor zde nachází balet stejně jako koncerty chrámové, promenádní nebo i přesahující do jiných žánrů. Každý rok na festivalu vystupuje prakticky kompletní česká interpretační špička, všechna tři národní divadla, všechny významné orchestry a sbory, střídají se nejlepší dirigenti, sólisté a instrumentalisté. I když mezi interprety patří také významní zahraniční hosté (mj. Katia Ricciarelli, Sherill Milnes, Bernd Weikl, Kurt Rydl, Sergej Larin, Neil Shicoff, Torsten Kerl, Sumi Jo, Kate Royal, Marcello Giordani, Thomas Hampson, Oksana Dyka...), uchovala si Smetanova Litomyšl svůj český charakter a je tak festivalem vskutku národním.
Centrem festivalového dění je nádherný areál Státního zámku Litomyšl, který byl v roce 1999 zapsán na seznam kulturního světového dědictví UNESCO. Hlavní pořady se konají zejména v akusticky výtečném druhém nádvoří s unikátním výsuvným zastřešením, ale také v zámecké jízdárně, v litomyšlských chrámech, ve Smetanově domě a pravidelně též v zámku Nové Hrady, kde je od roku 2012 pořádána festivalová stagiona s několikadenním uváděním vlastní inscenace barokní opery.
Návštěva Smetanovy Litomyšle bývá nevšedním zážitkem, kromě zajímavé dramaturgie a špičkových interpretačních výkonů nabízí pobyt mimo ruch a shon metropole, v místě s mimořádným géniem loci.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní mezioborový festival SMETANOVSKÉ DNY patřící do kalendáře těch nejvýznamnějších kulturních událostí Plzně po více než třicet let, reprezentuje tradici a jistotu, že stále existují trvalé hodnoty, o něž se lze opřít. Pro milovníky hudby a umění vůbec představuje skutečný svátek přinášející každoročně nevšední zážitky. Ve špičkovém provedení významných těles a předních interpretů naší i zahraniční scény mohou posluchači vyslechnout jak známá mistrovská díla v tradičních a nových souvislostech, tak i hudební novinky. Mezioborovost, jež stála na samém počátku festivalu v podobě vědeckého sympózia věnovaného problematice české kultury 19. století, zůstává zachována i nadále. Festival je v rámci kulturního kontextu raritní tím, že propojuje svět hudby se světem vědy, filozofie, literatury, výtvarného umění, divadla a filmu. Nedílnou součástí festivalu je také zapojení plzeňských tvůrců a výkonných umělců.

Kopírovat odkaz

Co je Třebíčský hudební festival?

Nejznámější vokálně instrumentální díla, zcela nová představení, netradiční hudební projekty, klasicky ztvárněné inscenace, soubory dobové interpretace, komorní orchestry, renomovaní umělci, začínající interpreti, tvorba pro děti a mládež, velkolepé kantáti i oratoria, minimalistická pojetí, komorní koncerty, operní recitály, to vše sloučené v jediném projektu Třebíčského hudebního festivalu.

Kopírovat odkaz

Koncerty a večírky plné skvělých kapel a djs. Rock, jazz, swing, pop i electro. Divadlo pod širým nebem i pohádky pro děti. Český design a alternativní móda. Filmy u hradeb. Food festival, se kterým procestujete celý svět. Výstava a workshopy. Letní atmosféra a prázdniny!

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival klasické hudby, který se koná od roku 2019.

Kopírovat odkaz