Horn Fest vzniknul z iniciativy českého hornisty Radka Baboráka, který by tímto krokem rád přispěl k zachování více než 300 leté tradice české hornové hry. Spojujícím prvkem celého festivalu je proto právě lesní roh. V rámci Horn Festu budou moct posluchači vyslechnout různé polohy tohoto nástroje podpořené rozmanitým nástrojovým obsazením a žánrově i dobově velmi pestrým programem. Budou se moci sami přesvědčit, že lesní roh není jen nástrojem loveckým, ale především nástrojem melodickým s nekonečným množstvím barevných škál, jenž se skvěle pojí jak s nástroji dechovými tak i se smyčci!
Hudební festival Antonína Dvořáka se může pyšnit mnohaletou tradicí, během níž se jeho organizátorům podařilo etablovat jej mezi kulturní akce vysoké úrovně a v místech svého konání i prvořadého významu. Vznikl roku 1969 z iniciativy Společnosti Antonína Dvořáka (předsedou byl tehdy dr. Karel Mikysa) a Okresního kulturního střediska v Příbrami, kterým tehdy přislíbilo finanční podporu Ministerstvo kultury. A podpora to nebyla nikterak malá, protože tehdy umožňovala zvát i takové orchestry jakými jsou např. Česká filharmonie, Symfonický orchestr FOK hlavního města Prahy, PKO, Slovenská filharmonie či Filmový symfonický orchestr. Na festivalu v těchto letech však nechyběla ani celá řada vynikajících těles ze zahraničí. Příbramští se tak mohli stát rovněž svědky špičkových výkonů např. Leningradské filharmonie a Moskevské státní filharmonie, v neposlední řadě sem zavítala i Varšavská státní filharmonie nebo Royal Philharmonic Orchestra London s dirigenty Markem Emlerem, Charlesem Grovesem, Arvidem Jansonsem a Dimitrijem Kitajenkem. Po roce 1989 však došlo podobně jako v celé kulturní sféře i zde k významným organizačním změnám. Od r. 1990 převzalo jeho organizaci Divadlo Příbram, kde (snad) z nedostatku finančních prostředků festival ustrnul na třech až pěti koncertech a to z velké části pouze komorních.
Hudební festival Antonína Dvořáka pevně zakotvil v povědomí kulturně orientované příbramské veřejnosti a získává stále větší respekt v českých hudebních kruzích. Svědčí o tom nabídky o spolupráci významných českých i zahraničních interpretů. Z umělců jmenujme alespoň z poslední doby G. Beňačkovou, T. Hampsona, E. Urbanovou, D. Peckovou, V. Hudečka, R. Baboráka, J. Svěceného, J. Bártu, I. Ženatého, A. Plachetku, J. Bouškovou či K. Englichovou. Cílem festivalu samozřejmě i nadále zůstává připomínání cenného díla Mistra Antonína Dvořáka a snaha přiblížit příbramskému publiku v reprezentativní nabídce i další tituly české a světové klasické hudební tvorby minulých staletí i současnosti. Zároveň si klade za cíl inspirovat vznik nových děl či projektů a rovněž edukativně působit na publikum všech generací.
Hudební festival Petra Dvorského se věnuje především lidskému hlasu. V mnoha žánrech od klasiky všech období přes pop, jazz i folklor se na něm představují špičkoví umělci čeští i zahraniční. Kromě svého patrona Petra Dvorského festival hostil např. Jelenu Obrazcovou, Kiri Te Kanawu, Montserrat Caballé, Karla Gotta, Lucii Bílou, Mira Žbirku nebo Ewu Farnou.
Hudební festival Znojmo přináší svému publiku širokou paletu hudebních stylů i druhů, propojuje zdánlivě nespojitelné a bourá hranice mezi žánry. Jednotícím prvkem a cílem celého festivalu však je dosažení maximální možné kvality a autenticity ve všech koncertech i inscenacích. Osou festivalu je pak nastudování a uvedení operního nebo baletního díla v několika reprízách. Každý ročník se vyznačuje sevřenou dramaturgií. V jednotném duchu se nesou všechny koncerty i ostatní doprovodné akce.
Festival Janáček Brno patří k nejvýznamnějším akcím na evropské kulturní mapě, která pečuje o umělecký odkaz a uceleně prezentuje dílo jednoho z největších českých skladatelů Leoše Janáčka v mezinárodním kontextu.
ento festival pořádaný Pražským jarem je věnovaný oslavě klavíru a postavě největšího českého klavíristy 20. století Rudolfu Firkušnému, který ostatně byl s Pražským jarem velmi těsně spjat.
Letní slavnosti staré hudby jsou největším a nejdéle působícím festivalem staré hudby v Praze. Festival je od roku 2000 vstupní branou, jíž do České republiky proudí špičkoví zahraniční interpreti, kteří hrají na originály či kopie historických nástrojů při zachování těch nejvyšších nároků na dokonalost provedení, na něž jsme zvyklí u moderních nástrojů.
Tematicky propracovaná dramaturgie jednotlivých ročníků představuje řadu skladeb v novodobých premiérách, a to nejen v českém, ale často i celosvětovém kontextu. Festival je ojedinělý svým přesahem do oblasti barokního divadla a tance. Jednou z předností festivalu je propojení krásné architektury s hudbou odpovídajících stylů.
S velkým ohlasem se pravidelně setkávají koncerty a představení konané například v Břevnovském klášteře, zámku Troja, Rudolfinu, Lobkowiczkém paláci, v interiérech méně známých pražských kostelů a dalších pražských historických prostorách.
Festival je členem evropské sítě REMA a je hrdým držitelem prestižního EFFE Label 2017–2021 a označení „výjimečný festival“.
Masters of Rock je největší mezinárodní rockový open-air festival v ČR, pořádaný a pravidelně se rozrůstající ve Vizovicích u Zlína. Na festivalu vystupují především zahraniční rockové a metalové kapely.
