Adresář

Hudební festival Znojmo přináší svému publiku širokou paletu hudebních stylů i druhů, propojuje zdánlivě nespojitelné a bourá hranice mezi žánry. Jednotícím prvkem a cílem celého festivalu však je dosažení maximální možné kvality a autenticity ve všech koncertech i inscenacích. Osou festivalu je pak nastudování a uvedení operního nebo baletního díla v několika reprízách. Každý ročník se vyznačuje sevřenou dramaturgií. V jednotném duchu se nesou všechny koncerty i ostatní doprovodné akce.

Kopírovat odkaz

Hudební léto Kuks je mezinárodní festival klasické hudby konaný v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu.
V minulých letech zde již účinkovali:
houslisté Ivan Ženatý, Václav Hudeček, Josef Špaček, Gabriela Demeterová, basbarytonisté Adam Plachetka, Markus Flaig (Německo), Ivan Kusnjer, kontratenorista David Erler (Německo), sopranistky Martina Janková, Michiyo Keiko (Japonsko), Natalia Rubiś (Polsko), Jana Jonášová, Kateřina Kněžíková, mezzosopranistka Dagmar Pecková, tenorista Virgil Hartinger (Rakousko), violoncellista Jiří Bárta, hornista Radek Baborák, trumpetisté Otto Sauter (Německo), Miroslav Kejmar, harfistka Jana Boušková, varhaníci Jaroslav Tůma, Aleš Bárta a Wacław Golonka (Polsko), cembalisté Vojtěch Spurný, Barbara Maria Willi, hobojista Vilém Veverka, klarinetisté Claudio Mansutti (Itálie) a Ludmila Peterková, kytaristé Marco Socías (Španělsko), Carlo Domeniconi (Itálie) a Pavel Steidl;
orchestry a soubory: Filharmonie Hradec Králové, Severočeská filharmonie Teplice, Komorní filharmonie Pardubice, Collegium 1704, Ensemble Inégal, Musica Florea, Collegium Marianum, Bennewitz Quartet, Wihanovo kvarteto, Schola Gregoriana Pragensis, Český filharmonický sbor Brno, Martinů Voices, Český chlapecký sbor Boni pueri;
dirigenti a umělečtí vedoucí: Vojtěch Spurný, Marek Šedivý, Marek Štryncl, Václav Luks, Adam Viktora, David Eben, Petr Fiala, Jana Semerádová a další.

V rámci festivalu jsou rovněž uváděny skladby v novodobých premiérách. Jde především o kompozice z kukského archivu (Wernera Hymbra, Josepha Faltise, Maxima Jantschara, Wernera Zicha a Stephana Sailera), který založili v polovině 18. století členové řádu milosrdných bratří. Provedeny byly i novodobé premiéry z jiných pramenů, šlo např. o díla Václava Vodičky nebo Jakuba Jana Ryby.

Festival také podněcuje soudobou tvorbu objednávkou skladby, která zazní ve světové premiéře. Tématem premiér jsou tzv. šporkovské árie. V předchozích ročnících zazněly premiéry děl Emila Viklického (na téma Bonreposké árie), Ivana Kurze (na téma Hubertské árie), Otomara Kvěcha (na téma Zaječí árie), profesora University of York Thomase Simaku (na téma Herkomanské árie), Juraje Filase (na téma Čarodějnické árie), Carla Domeniconiho (na téma Bonreposké árie), Eduarda Douši (na téma Hubertské árie) a Jiřího Gemrota. V příštím roce půjde opět o skladbu na téma jedné ze šporkovských árií.

Festival pořádá Královédvorský chrámový sbor z.s. a správa hospitálu Kuks, ředitel a dramaturg festivalu je MgA. Vít Havlíček, Ph.D. Letošní ročník festivalu se konal pod záštitou kardinála Dominika Duky a hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána.

Kopírovat odkaz

Chodrockfest je český multižánrový hudební open-air festival.
Jezdecký areál TJ Start v Domažlicích, který v roce 2017 jako každý rok hostil festival Chodrockfest, se stal specifickým místem pro konání festivalu a to především díky svému převážně písčitému povrchu. Ne náhodou je přezdíván jako „plážový“. V roce 2017 proběhl sedmý ročník, festival se koná nepřetržitě od roku 2011.[1]
Datum festivalu každoročně připadá na druhý víkend v srpnu, kdy v Domažlicích probíhají taktéž Chodské slavnosti a Vavřinecká pouť. Festival Chodrockfest je zaměřený především na českou hudební scénu. Na dvou podiích v areálu se již vystřídala většina předních tuzemských kapel, jako Kryštof, Chinaski, Wohnout, David Koller, Jelen, Mig 21, Vypsaná Fixa, Harley, Škwor, Rybičky 48, Dymytry, Mirai, Xindl X a mnoho dalších[2]. V roce 2017 se vyšplhala účast až k rekordním 7.400 návštěvníkům. Festival je přátelský nejen prostředím, ale i nízkou cenou za vstupné. V prvních předprodejích začínala cena na 250,-Kč, na místě pak celofestivalová vstupenka stála 550,-Kč. Na místě bylo možné zakoupit i zlevněné vstupné a to např. pro dárce krve, děti do 150cm, či pro držitele průkazu ZTP.[3]
Festival je také držitelem ocenění ,,Čistý festival´´, který uděluje společnost Eko-kom. Návštěvníci mají možnost využít parkoviště a stanové městečko, které jsou v těsné blízkosti areálu akce. Od roku 2017 byl festivalový servis pro návštěvníky vylepšen díky festivalovým sprchám, úschovně a dobíjecí stanici na mobilní telefony.

Kopírovat odkaz

Festival Janáček Brno patří k nejvýznamnějším akcím na evropské kulturní mapě, která pečuje o umělecký odkaz a uceleně prezentuje dílo jednoho z největších českých skladatelů Leoše Janáčka v mezinárodním kontextu.

Kopírovat odkaz

Hudební festival v centru Brna hostící české i zahraniční umělce

Kopírovat odkaz

Za 30 let své existence se festival stal jedním ze tří největších klasických festivalů v České republice, který nabídl 550 koncertů a představení, během nichž vystoupilo více než 13 tisíc umělců ze 40 zemí.

Tato letní přehlídka nabízí 4 týdny hudby od 15. do 21. století s mezinárodními klasickými / crossover hvězdami na jedinečných místech města se skutečným geniem loci.

Kopírovat odkaz

Tradiční hudební open-air festival, který každoročně přináší obyvatelům a návštěvníkům Brna nezapomenutelné hudební večery na velkém hradním nádvoří. Kromě velkých symfonických děl nabízí pod letním nebem i spojení s jinými žánry a snaží se tak klasickou hudbu zpřístupnit těm, kteří by se k ní jinak možná nedostali.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní varhanní festival Olomouc vznikl v roce 1969 a koná se každým rokem v měsíci září v chrámu sv. Mořice.
Zakladatelem festivalu byl prof. Antonín Schindler (1925 – 2010), který působil jako varhaník v chrámu sv. Mořice. Zde měl k dispozici unikátní nástroj Michaela Englera z roku 1745, který byl však značně zchátralý. Z iniciativy prof. Schindlera byly varhany generálně opraveny a rozšířeny a právě tato rekonstrukce se stala popudem k založení varhanního festivalu s mezinárodní úrovní.
Mezinárodní varhanní festival Olomouc se stal pojmem ve varhanním světě a jeho kvalitu a úroveň dokládá řada špičkových světových varhaníků, kteří na festivalu účinkovali. Pořadatelem festivalu je Moravská filharmonie Olomouc.

Kopírovat odkaz

Festival Moravský podzim se řadí mezi nejvýznamnější kulturní události v České republice. Vznikl jako Mezinárodní hudební festival Brno v roce 1966, kdy činnost brněnských uměleckých institucí dostávala po letech tuhé izolace opět mezinárodní rozměr a již první ročník festivalu měl velice pozitivní ohlas.
V roce 1987 pod hlavičkou MHFB vzniká ještě několikadenní festival soudobé hudby s názvem Expozice nové hudby a od roku 1995 se rozrůstá ještě o Velikonoční festival duchovní hudby.
Moravský podzim zve do Brna orchestry, které Evropu dosud míjely, komorní soubory patřící k světové špičce, sólisty zdobící světová pódia. Není to festival jen interpretační, který se snaží přivážet do Brna světovou špičku a konfrontovat ji s tuzemskými prvotřídními hudebníky, ale i programový; není jen „o hvězdách“ (a už vůbec o jejich soutěžení), ale i o obsahu.
Velký přínos Moravského podzimu spatřujeme v hledání nových a zajímavých dramaturgických linií, oslovování žijících autorů a vzniku nové tvorby. Festival upozorňuje také na mladé a nadané interprety, kterým dává možnost vyniknout. V roce 2015 se podařilo oživit statut rezidenčního skladatele festivalu, kterým se stal Erkki-Sven Tüür, jenž spolu s Arvo Pärtem a Veljo Tormisem patří k nejvýznamnějším současným estonským skladatelům.
Moravský podzim je členem České asociace festivalů (ČAF) a koná se jednou za dva roky (bienále).
Pořadatelem je Filharmonie Brno, příspěvková organizace statutárního města Brna.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní festival Pardubické hudební jaro je významnou kulturní událostí východočeského regionu již od roku 1978. Od roku 2013 je pořadatelem festivalu společnost Barocco sempre giovane, o.p.s., jejímž cílem je propagace trvalých kulturních hodnot a jejich zpřístupnění co nejširšímu spektru posluchačů. Festival nabízí hudbu všech slohových období, žánrově je zaměřen především na klasickou hudbu. Přibližně dvacet koncertů probíhá každoročně od začátku března do poloviny května v koncertních sálech a památkových objektech města Pardubic a dalších měst regionu. Festival představuje významné tuzemské i zahraniční umělce, komorní soubory, symfonické orchestry, operní a baletní soubory.

Od roku 2013 účinkovali na Pardubickém hudebním jaru např. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, PKF – Prague Philharmonia, Komorní filharmonie Pardubice, Collegium 1704, Ensemble Inégal a Barocco sempre giovane s dirigenty Heiko Mathias Förster (Německo), Shalev Ad-El (Izrael), Petr Altrichter, Václav Luks, Adam Viktora, Tomáš Brauner, Jan Kučera, Marko Ivanović, Marek Šedivý, dále operní soubor Divadla F. X. Šaldy Liberec, baletní soubory Slovenského národního divadla a Moravského divadla Olomouc, Wihanovo kvarteto, Heroldovo kvarteto, GUITAR4MATION – Kytarové kvarteto (Rakousko), Five Star Clarinet Quartet, Ciganski diabli (Slovensko), Ondřej Havelka a jeho Melody Makers, Prague Cello Quartet, Guarneri trio, Smetanovo trio, houslisté Giuliano Carmignola (Itálie), Václav Hudeček, Josef Špaček, Jan Mráček, Jiří Vodička, Leoš Čepický a Pavel Šporcl, z violoncellistů mj. Jiří Bárta a Tomáš Jamník, klavíristé Ivo Kahánek, Piers Lane (Velká Británie), Igor Ardašev, Adam Skoumal, Jitka Čechová, Nozomi Nakagiri a Yuka Beppu (Japonsko), cembalisté a varhaníci Stéphane Béchy (Francie), Shalev Ad-El (Izrael), Jaroslav Tůma, Aleš Bárta, Pavel Svoboda, dále např. flétnista Yoshimi Oshima (Japonsko), klarinetistka Ludmila Peterková, trumpetista Oliver Lakota (Německo), tenoristé Štefan Margita a Petr Nekoranec a mnoho dalších umělců.

Koncerty Pardubického hudebního jara se konají pod záštitou významných osobností kulturního a politického života a velvyslanců zemí účinkujících umělců, s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky, Pardubického kraje, Statutárního města Pardubice a dalších subjektů.

Kopírovat odkaz