Adresář

Benátská noc je multižánrový hudební festival s dlouholetou tradicí zaměřený na českou hudbu.

Kopírovat odkaz

Colours of Ostrava je multižánrový mezinárodní hudební festival každoročně pořádaný od roku 2002 v Ostravě. Od roku 2012 se koná v úchvatném prostředí Dolních Vítkovic - bývalém areálu hutí, dolů a železáren.

Kopírovat odkaz

V následujících deseti letech zamýšlejí Haydnovy hudební slavnosti v rámci jednotlivých festivalových ročníků prezentovat tvorbu hlavních hudebních „národů“ či regionů, jež přispěly k formování klasicistní hudební řeči, která se záhy prosadila jako univerzální celosvětově užívaný hudební jazyk. Tento dramaturgický princip významně obohatí stávající zásady (orientace na skladatelská výročí, regionální hudební prameny, velká stěžejní díla klasicistní epochy). Záměrem organizátorů je věnovat hudebním „národům“ 40-50 % koncertních vystoupení festivalu.
Rozhodující postavení mezi těmito národy má Itálie. Italské a Itálií inspirované hudbě 17. a 18. století proto bude věnován 29. ročník festivalu (2021). Italská hudební inspirace dominovala světovému hudebnímu dění po více než tři staletí, s vrcholem v období klasicismu (16. - 19. stol.). Právě italští skladatelé přelomu 17. a 18. století formulovali nový způsob kompoziční práce, vycházející z intenzivnější práce s hudebním materiálem. Díky tomu právě v italském prostředí spatřily světlo světa nové hudební žánry, jež pak vévodily dalším staletím (koncert, symfonie aj.), některé další pak získaly novou vývojovou inspiraci (sonáta, opera atd.)…
Italská tvorba této doby se prostřednictvím zástupů italských hudebníků – skladatelů i interpretů, absolventů italských konzervatoří, jež odcházeli na významná hudebnická místa po celé Evropě – šířila po celém světě obrovskou rychlostí. Představovala nejavantgardnější vývojový trend, jenž přeměnil dobové hudební myšlení. Italští skladatelé této doby v čele s A. Vivaldim se stali obrovskou inspirací pro většinu evropských hudebních skladatelů. Zásadním způsobem ovlivnili také nejvýznamnější skladatele pozdního baroka (J. S. Bach, G. F. Händel aj.). Zároveň významně přispěli ke vzniku tzv. smíšeného vkusu (gemischter Geschmack), propojujícího do té doby přísně oddělované tzv. národní styly uplatňované v barokních kompozicích. Stáli tak u samotného zrodu principů budoucí klasicistní hudební řeči. Vedle postupně rostoucího významu zejména středoevropských hudebních skladatelů si italští skladatelé a interpreti udrželi po celou klasicistní epochu výsadní postavení. Týkalo se to zejména operního žánru, avšak rovněž v instrumentální tvorbě hráli Italové nadále významnou roli. Zcela bezkonkurenční význam pak mělo italské hudební školství 18. století, jež tento boom způsobilo. Stalo se vzorem pro významné evropské hudebně vzdělávací instituce následujícího věku.

Kopírovat odkaz

Festival Klášterní hudební slavnosti je mezinárodní hudební festival s tradicí, který svou vysokou dramaturgickou a uměleckou úrovní zaujímá místo jednoho z nejvýznamnějších a nejzajímavějších hudebních festivalů současnosti, na Moravě se již tímto superlativem může v daném období pochlubit beze zbytku. Jak již z názvu vyplývá, koncertuje festival především v sakrálních skladbách nebo v prostředí, která jsou s církevními institucemi historicky nějakým způsobem spojena (kostely, bývalý nebo i současný majetek církví apod.), ale nevyhýbáme se i občasnému vybočení, ať už z důvodu kapacity, organizace nebo podmínek.

O věhlasu akce, ale také o zájmu posluchačů svědčí i fakt, že se návštěvnická úroveň rok co rok zvyšuje. Festival je nejenom pevnou součástí kulturního života Olomouckého kraje (kde se koná naprostá většina koncertů) s přesahem do krajů Moravskoslezského a Pardubického, ale stává se důležitým hybatelem festivalové turistiky. Za koncerty posluchači cestují z různých koutů a podporují tím také turistický průmysl. Návštěvníkům koncertů nabízí koncerty českých i zahraničních umělců mimořádné umělecké úrovně. Za dobu své existence navštívilo koncerty přes 33 tisíc posluchačů, kteří se mohou těšit na dramaturgicky pestrou a vyváženou skladbu koncertů, ať již formou komorních recitálů či koncertů komorních i větších těles nebo pěveckých sborů. Na festivalu se představují zásadní díla symfonické, operní, oratorní ale i komorní hudby.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka (do roku 2017 pod názvem MHF Janáčkův Máj) se koná každoročně od roku 1976 v několika městech Moravskoslezského kraje. Je věnován především propagaci díla Leoše Janáčka a klasické hudbě, ale nabízí také jazz, mluvené slovo a tanec. MHF Leoše Janáčka je členem Evropské festivalové asociace (EFA), partnerem Institutu umění – Divadelního ústavu v Praze a dalších profesionálních organizací a institucí.

Kopírovat odkaz

Festival nové a experimentální hudby

Kopírovat odkaz

Mezinárodní mezioborový festival SMETANOVSKÉ DNY patřící do kalendáře těch nejvýznamnějších kulturních událostí Plzně po více než třicet let, reprezentuje tradici a jistotu, že stále existují trvalé hodnoty, o něž se lze opřít. Pro milovníky hudby a umění vůbec představuje skutečný svátek přinášející každoročně nevšední zážitky. Ve špičkovém provedení významných těles a předních interpretů naší i zahraniční scény mohou posluchači vyslechnout jak známá mistrovská díla v tradičních a nových souvislostech, tak i hudební novinky. Mezioborovost, jež stála na samém počátku festivalu v podobě vědeckého sympózia věnovaného problematice české kultury 19. století, zůstává zachována i nadále. Festival je v rámci kulturního kontextu raritní tím, že propojuje svět hudby se světem vědy, filozofie, literatury, výtvarného umění, divadla a filmu. Nedílnou součástí festivalu je také zapojení plzeňských tvůrců a výkonných umělců.

Kopírovat odkaz

Svatováclavský hudební festival (SHF) je největší mezinárodní festival duchovní a tzv. staré hudby v České republice. SHF od svého vzniku v roce 2004 probíhá každoročně nejen v Ostravě, ale i v mnoha chrámech celého Moravskoslezského kraje v průběhu měsíce září (prvních 10 ročníků se konalo mezi dvěma státními svátky 28. září – 28. října). Tradičně více jak třiceti koncerty oslavuje svátek sv. Václava, představující symbol české státnosti.

Hlavním cílem SHF je prezentace tzv. poučené interpretace staré a duchovní hudby v sakrálních prostorách, a to ve snaze navrátit této hudbě její původní význam. Vysoce kvalitní festivalová dramaturgie ředitele SHF doc. Mgr. Igora Františáka, Ph.D. je vedena třemi stěžejními liniemi: monumentální vokálně-instrumentální koncerty, programy zaměřené na tzv. autentickou interpretaci staré hudby a komorní a sólové projekty, které jsou každoročně doplňovány netradičními a crossoverovými projekty. SHF systematicky podporuje talenty mladé generace, prezentuje laureáty prestižních soutěží, novodobé premiéry a unikátní projekty (crossoverové projekty, balet, videoart či film v kostele). Patriotisticky pečuje také o genia loci uváděním koncertů moravskoslezských rodáků evropských uměleckých parametrů a děl zapomenutých skladatelů, kteří v regionu žili a tvořili již od doby baroka. Prestižními rezidenčními soubory SHF jsou Collegium 1704, Collegium Marianum, Český filharmonický sbor Brno.

Doprovodný program SHF je rozšířen o promítání artových či dokumentárních filmů s muzikologickými úvody, hudebně-edukativní workshopy pro děti a besedy s umělci. SHF prezentuje koncerty evropských parametrů, a to jak domácích, tak zahraničních interpretů, za což byl opakovaně hodnocen odbornou komisí Ministerstva kultury ČR jako jeden z pěti nejlepších projektů profesionálního umění v sekci hudební festivaly (v roce 2019 se umístil jako čtvrtý hned po festivalech Pražské jaro, Smetanova Litomyšl a Dvořákova Praha). Všechny koncerty realizované SHF jsou audiovizuálně zaznamenávány. Oficiálním fotografem SHF od jeho zrodu je Ivan Korč.
Svatováclavský hudební festival od roku 2009 realizoval v kostelích také celoroční cykly Čtvero ročních období. Nový formát projektu představil v roce 2018 pod názvem Hudební výlety. Prostřednictvím tohoto celoročního cyklu nyní prezentuje exkluzivní hudební produkce sahající od artificiální hudby pres jazz až k folklóru, a to v architektonicky i akusticky nejzajímavějších památkách Moravskoslezského kraje (kostely, zámky, technické prostory). Nově v roce 2019 začal SHF navazovat systematickou spolupráci s prvotřídními polskými tělesy a do budoucna se chce zasadit o těsnou a logickou kulturní provázanost česko-polského Slezska založenou na spolupráci uměleckých špiček regionů zaručujících vysokou interpretační kvalitu. Pilotním projektem tohoto záměru se stalo vytvoření česko-polského projektu Muzika bez hranic.

Kopírovat odkaz

Festival, který dokáže skloubit pohodu a romantiku u vody se skvělými projekty, které nejsou na jiných open air akcích, výbornými kapelami, časem pro rodinu a skvělou párty!

Kopírovat odkaz

Festival Vizovické Trnkobraní je jednou z největších hudebních událostí letní festivalové sezóny a nejvýznamnějším kulturním projektem ve Zlínském kraji. V letošním roce festival zahajuje šestou dekádu své existence.

Vizovické Trnkobraní se v roce 2018 uskuteční v termínu 17. – 18. srpna přímo v areálu likérky Rudolf Jelínek ve Vizovicích, kde se vyrábí nejproslulejší tuzemská značka slivovice.

Festival Vizovické Trnkobraní je multižánrovou kulturní přehlídkou, která zahrnuje vystoupení špiček české a slovenské hudební scény na dvou scénách a doplňuje ji divadelní scéna, kinokavárna a dětský koutek. Projekt je koncipován jako zábava pro celou rodinu.
Tradiční součástí Vizovického Trnkobraní je světově proslulá soutěž v pojídání švestkových knedlíků – originální soutěž, která vzbuzuje zájem všech českých i zahraničních médií.

Záměrem festivalu Vizovické Trnkobraní je mmj. prezentace kulturních, řemeslných a krajových tradic Vizovicka a Valašska. Součástí nabídky festivalu je tudíž i prohlídka muzea slivovice a vizovického zámku, vystoupení tradičních lidových souborů a řemeslné dílny.
Vizovické Trnkobraní, které se v roce 2018 uskuteční již po jednapadesáté, založili v roce 1967 vizovičtí nadšenci, aby oslavili nejvýznamnější plod tohoto regionu - švestku (valašsky trnku) a její tradiční a oblíbený produkt – pravou valašskou slivovici. Od té doby s výjimkou okupačního roku 1968 akce funguje nepřetržitě až do dnešních dnů. Návštěvníci festivalu mají možnost seznámit se s historií, současností a technologií výroby tohoto unikátního nápoje, který je proslulý daleko za hranicemi České republiky.

Součástí festivalového areálu Vizovického Trnkobraní bude i gastronomický koutek s ochutnávkami specialit všeho druhu vyráběných ze švestek a plněných knedlíků vyrobených z rozmanitých druhů ovoce, ze kterých likérka Rudolf Jelínek vyrábí své produkty.

Kopírovat odkaz