Adresář

Benátská noc je multižánrový hudební festival s dlouholetou tradicí zaměřený na českou hudbu.

Kopírovat odkaz

Colours of Ostrava je multižánrový mezinárodní hudební festival každoročně pořádaný od roku 2002 v Ostravě. Od roku 2012 se koná v úchvatném prostředí Dolních Vítkovic - bývalém areálu hutí, dolů a železáren.

Kopírovat odkaz

V následujících deseti letech zamýšlejí Haydnovy hudební slavnosti v rámci jednotlivých festivalových ročníků prezentovat tvorbu hlavních hudebních „národů“ či regionů, jež přispěly k formování klasicistní hudební řeči, která se záhy prosadila jako univerzální celosvětově užívaný hudební jazyk. Tento dramaturgický princip významně obohatí stávající zásady (orientace na skladatelská výročí, regionální hudební prameny, velká stěžejní díla klasicistní epochy). Záměrem organizátorů je věnovat hudebním „národům“ 40-50 % koncertních vystoupení festivalu.
Rozhodující postavení mezi těmito národy má Itálie. Italské a Itálií inspirované hudbě 17. a 18. století proto bude věnován 29. ročník festivalu (2021). Italská hudební inspirace dominovala světovému hudebnímu dění po více než tři staletí, s vrcholem v období klasicismu (16. - 19. stol.). Právě italští skladatelé přelomu 17. a 18. století formulovali nový způsob kompoziční práce, vycházející z intenzivnější práce s hudebním materiálem. Díky tomu právě v italském prostředí spatřily světlo světa nové hudební žánry, jež pak vévodily dalším staletím (koncert, symfonie aj.), některé další pak získaly novou vývojovou inspiraci (sonáta, opera atd.)…
Italská tvorba této doby se prostřednictvím zástupů italských hudebníků – skladatelů i interpretů, absolventů italských konzervatoří, jež odcházeli na významná hudebnická místa po celé Evropě – šířila po celém světě obrovskou rychlostí. Představovala nejavantgardnější vývojový trend, jenž přeměnil dobové hudební myšlení. Italští skladatelé této doby v čele s A. Vivaldim se stali obrovskou inspirací pro většinu evropských hudebních skladatelů. Zásadním způsobem ovlivnili také nejvýznamnější skladatele pozdního baroka (J. S. Bach, G. F. Händel aj.). Zároveň významně přispěli ke vzniku tzv. smíšeného vkusu (gemischter Geschmack), propojujícího do té doby přísně oddělované tzv. národní styly uplatňované v barokních kompozicích. Stáli tak u samotného zrodu principů budoucí klasicistní hudební řeči. Vedle postupně rostoucího významu zejména středoevropských hudebních skladatelů si italští skladatelé a interpreti udrželi po celou klasicistní epochu výsadní postavení. Týkalo se to zejména operního žánru, avšak rovněž v instrumentální tvorbě hráli Italové nadále významnou roli. Zcela bezkonkurenční význam pak mělo italské hudební školství 18. století, jež tento boom způsobilo. Stalo se vzorem pro významné evropské hudebně vzdělávací instituce následujícího věku.

Kopírovat odkaz

Festival Klášterní hudební slavnosti je mezinárodní hudební festival s tradicí, který svou vysokou dramaturgickou a uměleckou úrovní zaujímá místo jednoho z nejvýznamnějších a nejzajímavějších hudebních festivalů současnosti, na Moravě se již tímto superlativem může v daném období pochlubit beze zbytku. Jak již z názvu vyplývá, koncertuje festival především v sakrálních skladbách nebo v prostředí, která jsou s církevními institucemi historicky nějakým způsobem spojena (kostely, bývalý nebo i současný majetek církví apod.), ale nevyhýbáme se i občasnému vybočení, ať už z důvodu kapacity, organizace nebo podmínek.

O věhlasu akce, ale také o zájmu posluchačů svědčí i fakt, že se návštěvnická úroveň rok co rok zvyšuje. Festival je nejenom pevnou součástí kulturního života Olomouckého kraje (kde se koná naprostá většina koncertů) s přesahem do krajů Moravskoslezského a Pardubického, ale stává se důležitým hybatelem festivalové turistiky. Za koncerty posluchači cestují z různých koutů a podporují tím také turistický průmysl. Návštěvníkům koncertů nabízí koncerty českých i zahraničních umělců mimořádné umělecké úrovně. Za dobu své existence navštívilo koncerty přes 33 tisíc posluchačů, kteří se mohou těšit na dramaturgicky pestrou a vyváženou skladbu koncertů, ať již formou komorních recitálů či koncertů komorních i větších těles nebo pěveckých sborů. Na festivalu se představují zásadní díla symfonické, operní, oratorní ale i komorní hudby.

Kopírovat odkaz

Masters of Rock je největší mezinárodní rockový open-air festival v ČR, pořádaný a pravidelně se rozrůstající ve Vizovicích u Zlína. Na festivalu vystupují především zahraniční rockové a metalové kapely.

Kopírovat odkaz

Metalfest v Plzni je už velmi uznávanou metalovou tradicí. Fanoušci si tento festival našli a oblíbili nejen pro jeho skvělou hudební dramaturgii mnoha žánrů metalu, ale i pro jeho jedinečné přírodní prostředí, ve kterém se koná. Překrásný amfiteátr v Lochotíně, kde je z každého místa krásně vidět na pódium, obklopený parkem a loukami, sousedící s plzeňskou ZOO, a to vše jen kousek z centra západočeské metropole Plzně. Tři dny plné té nejlepší světové metalové muziky, zábavy a pohody – to je Metalfest!

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka (do roku 2017 pod názvem MHF Janáčkův Máj) se koná každoročně od roku 1976 v několika městech Moravskoslezského kraje. Je věnován především propagaci díla Leoše Janáčka a klasické hudbě, ale nabízí také jazz, mluvené slovo a tanec. MHF Leoše Janáčka je členem Evropské festivalové asociace (EFA), partnerem Institutu umění – Divadelního ústavu v Praze a dalších profesionálních organizací a institucí.

Kopírovat odkaz

Festival nové a experimentální hudby

Kopírovat odkaz

Mezinárodní festival Pardubické hudební jaro je významnou kulturní událostí východočeského regionu již od roku 1978. Od roku 2013 je pořadatelem festivalu společnost Barocco sempre giovane, o.p.s., jejímž cílem je propagace trvalých kulturních hodnot a jejich zpřístupnění co nejširšímu spektru posluchačů. Festival nabízí hudbu všech slohových období, žánrově je zaměřen především na klasickou hudbu. Přibližně dvacet koncertů probíhá každoročně od začátku března do poloviny května v koncertních sálech a památkových objektech města Pardubic a dalších měst regionu. Festival představuje významné tuzemské i zahraniční umělce, komorní soubory, symfonické orchestry, operní a baletní soubory.

Od roku 2013 účinkovali na Pardubickém hudebním jaru např. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, PKF – Prague Philharmonia, Komorní filharmonie Pardubice, Collegium 1704, Ensemble Inégal a Barocco sempre giovane s dirigenty Heiko Mathias Förster (Německo), Shalev Ad-El (Izrael), Petr Altrichter, Václav Luks, Adam Viktora, Tomáš Brauner, Jan Kučera, Marko Ivanović, Marek Šedivý, dále operní soubor Divadla F. X. Šaldy Liberec, baletní soubory Slovenského národního divadla a Moravského divadla Olomouc, Wihanovo kvarteto, Heroldovo kvarteto, GUITAR4MATION – Kytarové kvarteto (Rakousko), Five Star Clarinet Quartet, Ciganski diabli (Slovensko), Ondřej Havelka a jeho Melody Makers, Prague Cello Quartet, Guarneri trio, Smetanovo trio, houslisté Giuliano Carmignola (Itálie), Václav Hudeček, Josef Špaček, Jan Mráček, Jiří Vodička, Leoš Čepický a Pavel Šporcl, z violoncellistů mj. Jiří Bárta a Tomáš Jamník, klavíristé Ivo Kahánek, Piers Lane (Velká Británie), Igor Ardašev, Adam Skoumal, Jitka Čechová, Nozomi Nakagiri a Yuka Beppu (Japonsko), cembalisté a varhaníci Stéphane Béchy (Francie), Shalev Ad-El (Izrael), Jaroslav Tůma, Aleš Bárta, Pavel Svoboda, dále např. flétnista Yoshimi Oshima (Japonsko), klarinetistka Ludmila Peterková, trumpetista Oliver Lakota (Německo), tenoristé Štefan Margita a Petr Nekoranec a mnoho dalších umělců.

Koncerty Pardubického hudebního jara se konají pod záštitou významných osobností kulturního a politického života a velvyslanců zemí účinkujících umělců, s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky, Pardubického kraje, Statutárního města Pardubice a dalších subjektů.

Kopírovat odkaz

Festival Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice, zároveň patří k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás.
Jeho hlavní programovou náplní jsou operní inscenace, koncertní provádění oper, ale také galakoncerty, oratoria, kantáty a písňové večery, tedy formy, v nichž je dominantou vokální umění. Stranou však nezůstávají ani hudba symfonická, instrumentální či komorní, prostor zde nachází balet stejně jako koncerty chrámové, promenádní nebo i přesahující do jiných žánrů. Každý rok na festivalu vystupuje prakticky kompletní česká interpretační špička, všechna tři národní divadla, všechny významné orchestry a sbory, střídají se nejlepší dirigenti, sólisté a instrumentalisté. I když mezi interprety patří také významní zahraniční hosté (mj. Katia Ricciarelli, Sherill Milnes, Bernd Weikl, Kurt Rydl, Sergej Larin, Neil Shicoff, Torsten Kerl, Sumi Jo, Kate Royal, Marcello Giordani, Thomas Hampson, Oksana Dyka...), uchovala si Smetanova Litomyšl svůj český charakter a je tak festivalem vskutku národním.
Centrem festivalového dění je nádherný areál Státního zámku Litomyšl, který byl v roce 1999 zapsán na seznam kulturního světového dědictví UNESCO. Hlavní pořady se konají zejména v akusticky výtečném druhém nádvoří s unikátním výsuvným zastřešením, ale také v zámecké jízdárně, v litomyšlských chrámech, ve Smetanově domě a pravidelně též v zámku Nové Hrady, kde je od roku 2012 pořádána festivalová stagiona s několikadenním uváděním vlastní inscenace barokní opery.
Návštěva Smetanovy Litomyšle bývá nevšedním zážitkem, kromě zajímavé dramaturgie a špičkových interpretačních výkonů nabízí pobyt mimo ruch a shon metropole, v místě s mimořádným géniem loci.

Kopírovat odkaz