Adresář

Klasickou hudbu poslouchá dle průzkumů asi jen 4 % populace pod 20 let. My jsme tu proto, abychom to změnili! ClassFest je hudební festival mladých, perspektivních a nadšených lidí - studentů klasické hudby.
Jeho 2. ročník se koná od 23.8. do 28.8. 2021 na Sedlčansku a v jeho okolí. Festival zrealizuje celkem 6 kulturních akcí v 5 městech a obcích Středočeského a Jihočeského kraje, na kterých bude prezentovat špičkové mladé umělce studující v Čechách i zahraničí. Promyšlenou dramaturgií festival usiluje o podněcování zájmu nejen o klasickou hudbu, ale o kulturu obecně v generaci mladých. Letošní ročník se koná pod záštitou senátora a starosty obce Petrovice Petra Štěpánka.

Stejně jako v případě 1. ročníku i letos festival zaštítí svým patronátem přední osobnost české scény klasické hudby. Tentokrát je jím dirigent, flétnista, cembalista a propagátor staré hudby — Vojtěch Spurný. Na festivalu bude mít pro účinkující a zájemce z řad veřejnosti svou přednášku na téma „Nalezení a nastudování zapomenuté opery G. Scarlattiho“, která bude na festivalu provedena.


Poslání a cíle ClassFestu

Podněcování zájmu o klasickou hudbu a o kulturu obecně v generaci mladých
Rozšířit nabídku umělecky hodnotných kulturních akcí ve Středních a Jižních Čechách
Podpora mladých umělců umělců, komorních uskupení a souborů prostřednictvím možnosti koncertní sebeprezentace.
Snaha pomoci nadějným umělcům v nastartování jejich profesionální umělecké dráhy a usnadnit tak plynulý přechod ze studií na koncertní praxi.
Mezigenerační propojování různých sociálních skupin

Kopírovat odkaz

Cool V Plotě je multižánrový festival, který dává prostor samostatně vystupujícím umělcům z celého světa. Festival ukazuje krásu a sílu tvůrčího individua a soběstačnost jedince. Převážně hudební program oscilující mezi mnohými žánry, jako jsou jazz, new folk, soul, elektronická, experimentální hudba, world music a dalšími, je doplněn o autorská čtení, nebo hudební workshopy.
Festival se odehrává na pódiích v historickém centru města a přivádí své návštěvníky na tak krásná místa jako je nádvoří galerie Sladovny a s ním sousedící nádvoří Prácheňského muzea, Balzám Cafe, Pí (3,14) local club, nebo kávový klub Vykulená Sova.
Tradičním a velmi oblíbeným vyvrcholením obou festivalových dnů budou i letos tzv. jamy, na kterých se setkávají jednotliví umělci při společné improvizaci.

Kopírovat odkaz

Festival navazuje a zapadá do celosvětového trendu hledání nových souvislostí mezi tradiční, klasickou a soudobou hudbou a vytváří tak svým charakterem jedinečnou hudební událost, která by na české hudební scéně těžko našla srovnání. Festival současně dává nový impulz k setkávání světových hudebníků a českého publika na místě pro mnohé návštěvníky netradičním, přesto s dlouhou tradicí a to také hudební, přesto však mimo tradiční české metropole. Důkazem skutečnosti, že zaměření festivalu bylo vykročení tím správným směrem je úspěch minulého ročníku podpořený hudebními ohlasy ze strany publika a recenzemi hudebních kritiků, na kterém se v průběhu dvou dnů posluchačům představili interpreti z Norska, Švédska, Nizozemska, Japonska, USA, Německa, Rakouska, Polska a ČR. Proběhla tak akce se vskutku evropským přesahem.

Kopírovat odkaz

Hudební festival Antonína Dvořáka se může pyšnit mnohaletou tradicí, během níž se jeho organizátorům podařilo etablovat jej mezi kulturní akce vysoké úrovně a v místech svého konání i prvořadého významu. Vznikl roku 1969 z iniciativy Společnosti Antonína Dvořáka (předsedou byl tehdy dr. Karel Mikysa) a Okresního kulturního střediska v Příbrami, kterým tehdy přislíbilo finanční podporu Ministerstvo kultury. A podpora to nebyla nikterak malá, protože tehdy umožňovala zvát i takové orchestry jakými jsou např. Česká filharmonie, Symfonický orchestr FOK hlavního města Prahy, PKO, Slovenská filharmonie či Filmový symfonický orchestr. Na festivalu v těchto letech však nechyběla ani celá řada vynikajících těles ze zahraničí. Příbramští se tak mohli stát rovněž svědky špičkových výkonů např. Leningradské filharmonie a Moskevské státní filharmonie, v neposlední řadě sem zavítala i Varšavská státní filharmonie nebo Royal Philharmonic Orchestra London s dirigenty Markem Emlerem, Charlesem Grovesem, Arvidem Jansonsem a Dimitrijem Kitajenkem. Po roce 1989 však došlo podobně jako v celé kulturní sféře i zde k významným organizačním změnám. Od r. 1990 převzalo jeho organizaci Divadlo Příbram, kde (snad) z nedostatku finančních prostředků festival ustrnul na třech až pěti koncertech a to z velké části pouze komorních.
Hudební festival Antonína Dvořáka pevně zakotvil v povědomí kulturně orientované příbramské veřejnosti a získává stále větší respekt v českých hudebních kruzích. Svědčí o tom nabídky o spolupráci významných českých i zahraničních interpretů. Z umělců jmenujme alespoň z poslední doby G. Beňačkovou, T. Hampsona, E. Urbanovou, D. Peckovou, V. Hudečka, R. Baboráka, J. Svěceného, J. Bártu, I. Ženatého, A. Plachetku, J. Bouškovou či K. Englichovou. Cílem festivalu samozřejmě i nadále zůstává připomínání cenného díla Mistra Antonína Dvořáka a snaha přiblížit příbramskému publiku v reprezentativní nabídce i další tituly české a světové klasické hudební tvorby minulých staletí i současnosti. Zároveň si klade za cíl inspirovat vznik nových děl či projektů a rovněž edukativně působit na publikum všech generací.

Kopírovat odkaz

Tradiční mezinárodní jazzový festival Jazz Černošice se každoročně koná na konci května v Černošicích u Prahy. Festival se rozprostírá napříč celým městem, venkovní produkcí počínaje, přes tzv. „gastro jazz“ ve vybraných černošických restauracích až po tři hlavní festivalové večery v Clubu Kino. Festival se uskutečňuje za grantové podpory města Černošice, Středočeského kraje a sponzorské podpory soukromých subjektů. Za dobu svého trvání festival hostil již více než 180 hudebních skupin, sborů a sólistů. Celkový počet jednotlivých účinkujících překračuje úctyhodných 1650 instrumentalistů a zpěváků. Festival již dávno překonal regionální význam a stal se známým nejenom v celé ČR, ale i v zahraničí, o čemž svědčí stále vzrůstající poptávka po účinkování ze strany kapel i samotných muzikantů. Velmi si vážíme tohoto zájmu stejně jako podpory ze strany Města Černošice, Středočeského kraje a sponzorské podpory soukromých firem, bez které by festival nemohl existovat. Všem děkujeme za přízeň a těšíme se na vás v květnu 2020.

Kopírovat odkaz

Kopírovat odkaz

Celoroční klubový projekt a letní open air akci JIHOČESKÝ JAZZOVÝ FESTIVAL pořádá od roku 2011 společnost Jihočeský Jazzový Festival s.r.o., která v uplynulých letech spolupořádala se společností Bohemia JazzFest o.p.s. celorepublikový festival Bohemia JazzFest.

Od roku 2011 funguje akce Jihočeský jazzový festival samostatně a pokračuje v pořádání dvojdenního jazzfestu na Piaristickém nám. v Českých Budějovicích. K tomu pořádála desítky jazzových a bluesových koncertů ve své domovské klubové scéně River Jazz and Blues Club.

Kopírovat odkaz

Za 30 let své existence se festival stal jedním ze tří největších klasických festivalů v České republice, který nabídl 550 koncertů a představení, během nichž vystoupilo více než 13 tisíc umělců ze 40 zemí.

Tato letní přehlídka nabízí 4 týdny hudby od 15. do 21. století s mezinárodními klasickými / crossover hvězdami na jedinečných místech města se skutečným geniem loci.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Kutná Hora patří mezi nejvýznamnější festivaly komorní hudby v České republice. Tvůrcem dramaturgie i výběru umělců je umělecký ředitel – violoncellista Jiří Bárta.

Bohužel i letošní rok 2021 je spojen s covidovou nejistotou. V loňském roce se nám podařilo festival uskutečnit, i když v posunutém termínu, s rouškami a všemi hygienickými opatřeními. Všichni doufáme a věříme ve zlepšení situace, a proto připravujeme další, již 14. ročník kutnohorského festivalu.

MFKH se stal již neoddělitelnou součástí kulturního dění ve městě s vysokou návštěvností z celé ČR i ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že jsme loni nemohli pozvat zahraniční umělce, rozhodli jsme se přesunout provedení všech Beethovenových 32 klavírních sonát v mistrovské interpretaci Konstantina Lifschitze na letošní rok. Tento velmi významný umělecký počin bude rozdělen do 8 podvečerů. Tím navyšujeme celkový počet koncertů komorní hudby na 16 koncertů. Věříme, že nejen pro Kutnou Horu bude tento festival v letošním roce něčím opravdu výjimečným. Kromě tohoto významného projektu zazní skladby klasické komorní literatury světově známých autorů (Haydn, Mozart, Vivaldi ad.), ale i soudobých a zřídka uváděných autorů (Tartini, Barber, Kabeláč, Klusák, Górecki ad.).

Koncerty komorní hudby Jiří Bárta tradičně propojuje a doplňuje o projekty na hranici žánrů. Do programu 14. ročníku kutnohorského festivalu zařadil Bachovu kantátu Ich habe genug (Mám již všeho dost) pro sólový bas, hoboj a smyčce propojenou s epickou básní Arnošta Lustiga v podání Vilmy Cibulkové, Jiřího Lábuse a Viléma Udatného nazvanou „Kantáta – tanec šílených“. Tématem hudebně-lyrického pásma je smrt jako vysvobození ze světa prostoupeného bídou a zoufalstvím a je obžalobou nejhrůznějšího zločinu v historii lidstva.

Kopírovat odkaz

Během dvou festivalových dnů se město stává hudebním centrem a jako takové představí svým návštěvníků jazz coby hudební, původně neevropský žánr, který však od dob svého vzniku dobyl všechna významná hudební pódia světa. Ve Slaném se posluchačům představují špičkoví čeští a zahraniční muzikanti. Festival není určen jen příznivců jazzového umění, ale i široké veřejnosti. Festival začíná otevřením bran Městského centra Grand a kaple Vlastivědného muzea ve Slaném. Pak začne přehlídka koncertů s kvalitní jazzovou, bluesovou, soulovou, funky a další podobně laděnou hudbou, která dokáže každoročně nadchnout jak odborníky tak laickou hudební veřejnost.

Kopírovat odkaz