Adresář

Hlavní myšlenkou mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha je propagace dobrého jména české kultury prostřednictvím odkazu díla Antonína Dvořáka, jeho současníků a žáků. A protože jediným měřítkem festivalu je kvalita, setkávají se na pódiích Dvořákovy Prahy jen špičkoví sólisté, dirigenti, mezinárodně nejuznávanější orchestry a komorní soubory, které představují mezinárodnímu publiku Dvořákovu hudbu i díla dalších světových skladatelů.

Kopírovat odkaz

Jednodenní DIY festival organizovaný lidmi z Kreas, D-Beat mafia, La fiesta del ruido a River Promotions. Kolaborace těchto 4 crew ti zaručí pořádnou dávku hluku, a to v podání různých undergroundových stylů, včetně hardcore punku, grindcore, powerviolence, sludge, doom a mnoha dalších. To vše se odehrává na dvou pódiích! Kromě skvělých kapel festival nabízí výborné veganské jídlo, workshopy, videoprojekce, afterparty! Místem konání je klub Eternie v Praze.

Kopírovat odkaz

Jsme festival, který si na nic nehraje. Na zahradě kostela sv. Františka kousek od rušné Budějovické na vás čeká něco zcela jiného, než na co jste u hudebních festivalů zvyklí. Festival bloumající veřejnosti HABROVKA svou atmosférou navazuje pocit velkého pikniku a je určen pro malé i velké diváky. Pestrý program pak představuje neoposlouchané kapely a neokoukané divadelní představení, zajímavý doprovodný program a řadu dalšího. K tomu připočítejte domácí pokrmy, dobré pivo a další pochutiny. Sobotní dopoledne je tradičně věnováno dětem.

Kopírovat odkaz

Horn Fest vzniknul z iniciativy českého hornisty Radka Baboráka, který by tímto krokem rád přispěl k zachování více než 300 leté tradice české hornové hry. Spojujícím prvkem celého festivalu je proto právě lesní roh. V rámci Horn Festu budou moct posluchači vyslechnout různé polohy tohoto nástroje podpořené rozmanitým nástrojovým obsazením a žánrově i dobově velmi pestrým programem. Budou se moci sami přesvědčit, že lesní roh není jen nástrojem loveckým, ale především nástrojem melodickým s nekonečným množstvím barevných škál, jenž se skvěle pojí jak s nástroji dechovými tak i se smyčci!

Kopírovat odkaz

Mezi cíle festivalu patří také zasazení hudebních projektů do širšího kulturního rámce. Součástí festivalu je i diskuzní scéna, výstavy, poezie v různých formách, autorská čtení, divadlo, vizuální umění. Nehudební program od roku 2018 probíhá pod zastřešujícím názvem Salon Mechtilde.
Program festivalu se odehrává na dvou hlavních hudebních scénách (scéna Pod Bílou věží a Červené nádvoří) a také na unikátní Welcome scéně, která se nachází v neplacené volně přístupné zóně festivalového areálu. Vystupující na tuto scénu jsou vybírání prostřednictvím konkurzu. Welcome scéna je velkým přínosem pro mladé nadějné a dosud neobjevené talenty. O účast na této scéně, která není honorována, ale usilují také četní profesionální a již zavedení hudebníci.

Kopírovat odkaz

Hudební festival Antonína Dvořáka se může pyšnit mnohaletou tradicí, během níž se jeho organizátorům podařilo etablovat jej mezi kulturní akce vysoké úrovně a v místech svého konání i prvořadého významu. Vznikl roku 1969 z iniciativy Společnosti Antonína Dvořáka (předsedou byl tehdy dr. Karel Mikysa) a Okresního kulturního střediska v Příbrami, kterým tehdy přislíbilo finanční podporu Ministerstvo kultury. A podpora to nebyla nikterak malá, protože tehdy umožňovala zvát i takové orchestry jakými jsou např. Česká filharmonie, Symfonický orchestr FOK hlavního města Prahy, PKO, Slovenská filharmonie či Filmový symfonický orchestr. Na festivalu v těchto letech však nechyběla ani celá řada vynikajících těles ze zahraničí. Příbramští se tak mohli stát rovněž svědky špičkových výkonů např. Leningradské filharmonie a Moskevské státní filharmonie, v neposlední řadě sem zavítala i Varšavská státní filharmonie nebo Royal Philharmonic Orchestra London s dirigenty Markem Emlerem, Charlesem Grovesem, Arvidem Jansonsem a Dimitrijem Kitajenkem. Po roce 1989 však došlo podobně jako v celé kulturní sféře i zde k významným organizačním změnám. Od r. 1990 převzalo jeho organizaci Divadlo Příbram, kde (snad) z nedostatku finančních prostředků festival ustrnul na třech až pěti koncertech a to z velké části pouze komorních.
Hudební festival Antonína Dvořáka pevně zakotvil v povědomí kulturně orientované příbramské veřejnosti a získává stále větší respekt v českých hudebních kruzích. Svědčí o tom nabídky o spolupráci významných českých i zahraničních interpretů. Z umělců jmenujme alespoň z poslední doby G. Beňačkovou, T. Hampsona, E. Urbanovou, D. Peckovou, V. Hudečka, R. Baboráka, J. Svěceného, J. Bártu, I. Ženatého, A. Plachetku, J. Bouškovou či K. Englichovou. Cílem festivalu samozřejmě i nadále zůstává připomínání cenného díla Mistra Antonína Dvořáka a snaha přiblížit příbramskému publiku v reprezentativní nabídce i další tituly české a světové klasické hudební tvorby minulých staletí i současnosti. Zároveň si klade za cíl inspirovat vznik nových děl či projektů a rovněž edukativně působit na publikum všech generací.

Kopírovat odkaz

Hudební festival Petra Dvorského se věnuje především lidskému hlasu. V mnoha žánrech od klasiky všech období přes pop, jazz i folklor se na něm představují špičkoví umělci čeští i zahraniční. Kromě svého patrona Petra Dvorského festival hostil např. Jelenu Obrazcovou, Kiri Te Kanawu, Montserrat Caballé, Karla Gotta, Lucii Bílou, Mira Žbirku nebo Ewu Farnou.

Kopírovat odkaz

Hudební léto Kuks je mezinárodní festival klasické hudby konaný v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu.
V minulých letech zde již účinkovali:
houslisté Ivan Ženatý, Václav Hudeček, Josef Špaček, Gabriela Demeterová, basbarytonisté Adam Plachetka, Markus Flaig (Německo), Ivan Kusnjer, kontratenorista David Erler (Německo), sopranistky Martina Janková, Michiyo Keiko (Japonsko), Natalia Rubiś (Polsko), Jana Jonášová, Kateřina Kněžíková, mezzosopranistka Dagmar Pecková, tenorista Virgil Hartinger (Rakousko), violoncellista Jiří Bárta, hornista Radek Baborák, trumpetisté Otto Sauter (Německo), Miroslav Kejmar, harfistka Jana Boušková, varhaníci Jaroslav Tůma, Aleš Bárta a Wacław Golonka (Polsko), cembalisté Vojtěch Spurný, Barbara Maria Willi, hobojista Vilém Veverka, klarinetisté Claudio Mansutti (Itálie) a Ludmila Peterková, kytaristé Marco Socías (Španělsko), Carlo Domeniconi (Itálie) a Pavel Steidl;
orchestry a soubory: Filharmonie Hradec Králové, Severočeská filharmonie Teplice, Komorní filharmonie Pardubice, Collegium 1704, Ensemble Inégal, Musica Florea, Collegium Marianum, Bennewitz Quartet, Wihanovo kvarteto, Schola Gregoriana Pragensis, Český filharmonický sbor Brno, Martinů Voices, Český chlapecký sbor Boni pueri;
dirigenti a umělečtí vedoucí: Vojtěch Spurný, Marek Šedivý, Marek Štryncl, Václav Luks, Adam Viktora, David Eben, Petr Fiala, Jana Semerádová a další.

V rámci festivalu jsou rovněž uváděny skladby v novodobých premiérách. Jde především o kompozice z kukského archivu (Wernera Hymbra, Josepha Faltise, Maxima Jantschara, Wernera Zicha a Stephana Sailera), který založili v polovině 18. století členové řádu milosrdných bratří. Provedeny byly i novodobé premiéry z jiných pramenů, šlo např. o díla Václava Vodičky nebo Jakuba Jana Ryby.

Festival také podněcuje soudobou tvorbu objednávkou skladby, která zazní ve světové premiéře. Tématem premiér jsou tzv. šporkovské árie. V předchozích ročnících zazněly premiéry děl Emila Viklického (na téma Bonreposké árie), Ivana Kurze (na téma Hubertské árie), Otomara Kvěcha (na téma Zaječí árie), profesora University of York Thomase Simaku (na téma Herkomanské árie), Juraje Filase (na téma Čarodějnické árie), Carla Domeniconiho (na téma Bonreposké árie), Eduarda Douši (na téma Hubertské árie) a Jiřího Gemrota. V příštím roce půjde opět o skladbu na téma jedné ze šporkovských árií.

Festival pořádá Královédvorský chrámový sbor z.s. a správa hospitálu Kuks, ředitel a dramaturg festivalu je MgA. Vít Havlíček, Ph.D. Letošní ročník festivalu se konal pod záštitou kardinála Dominika Duky a hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána.

Kopírovat odkaz

Společnost Fryderyka Chopina v České republice patří k nejstarším hudebním společnostem na světě – byla založena 10.6.1959 z podnětu několika lidí, kteří o sobě nejdříve ani nevěděli. Zabývali se však chopinovskou tématikou a hlavně pobytem Chopina na našem území, zejména v Praze, Karlových Varech a Mariánských Lázních.
Úsilí těchto badatelů se spojilo u příležitosti oslav 150. výročí narození Fryderyka Chopina, jež připadlo na rok 1960 a pod patronací UNESCO si je připomněl celý svět. Nejhlubším výrazem úcty k polskému hudebnímu skladateli a živou připomínkou jeho pobytu v Mariánských Lázních je právě jeho hudba. Myšlenka, prezentovat Společnost hudebním festivalem, byla na světě. Zaznívá každoročně v druhé polovině srpna. Z počátku to byly „Slavnostní Chopinovy dny“, od roku 1969 je již ustálený název Chopinův festival. Chopinův mezinárodní festival je třetí nejstarší hudební festival u nás.
Po roce 1990 se stala Společnost Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních členem Federace Chopinových společností (International Federation of Chopin Societies – IFCS). Federace se sídlem ve Vídni byla zapsána jako hudební, světové společenství pod střechu UNESCO. Společnost je díky svému členství v Mezinárodní federaci Chopinových společností (IFCS) vedená jako jediná česká hudební společnost v tomto seznamu.
K účasti na festivalu získává od roku 1992 s uměleckým citem věhlasné klavírní hvězdy -profesor Ivan Klánský. Pianista MgA. Martin Kasík, místopředseda Společnosti a umělecký ředitel festivalu připravuje dramaturgii festivalu již od roku 2004. Prioritou společnosti je kromě zvýšení umělecké i společenské prestiže Chopinova festivalu v Mariánských Lázních také mimořádná podpora a péče o mladé talenty klavírního umění.
Ministerstvo kultury Polské republiky předalo v roce 2009 k 50. výročí Společnosti Fryderyka Chopina ocenění „Gloria Artis“. Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky udělilo prof. Ivanu Klánskému v roce 2014 k 55.výročí Společnosti F. Chopina čestný odznak Bene Merito za zásluhy o propagaci polské kultury. V roce 2017 převzal prof. Ivan Klánský prestižní cenu Antonína Dvořáka, kterou každoročně uděluje Akademie klasické hudby osobnostem, které se svým celoživotním dílem nebo mimořádným uměleckým počinem významnou měrou zasloužily o propagaci a popularizaci české klasické hudby doma i v zahraničí. Prof. Ivan Klánský obdržel 1. května 2018 na svém koncertu v pražském Rudolfinu Granátovou hvězdu udělovanou společností Bohemian Heritage Fund (BHF). „Zpráva o mém ocenění Granátovou hvězdou v roce mého životního jubilea mě nesmírně potěšila. Považuji za velkou čest být ve společnosti dvou tak velkých osobností našeho hudebního života, které získaly toto ocenění přede mnou – profesorky Zuzana Růžičková a paní Soňa Červená. Velmi si tohoto významného ocenění vážím“, řekl prof. Ivan Klánský.
Společnost intenzivně spolupracuje na přípravách festivalu i dalších událostí s Polským institutem a Městem Mariánské Lázně, které je již tradičním spolupořadatelem Chopinova festivalu.

Kopírovat odkaz

Tradiční mezinárodní jazzový festival Jazz Černošice se každoročně koná na konci května v Černošicích u Prahy. Festival se rozprostírá napříč celým městem, venkovní produkcí počínaje, přes tzv. „gastro jazz“ ve vybraných černošických restauracích až po tři hlavní festivalové večery v Clubu Kino. Festival se uskutečňuje za grantové podpory města Černošice, Středočeského kraje a sponzorské podpory soukromých subjektů. Za dobu svého trvání festival hostil již více než 180 hudebních skupin, sborů a sólistů. Celkový počet jednotlivých účinkujících překračuje úctyhodných 1650 instrumentalistů a zpěváků. Festival již dávno překonal regionální význam a stal se známým nejenom v celé ČR, ale i v zahraničí, o čemž svědčí stále vzrůstající poptávka po účinkování ze strany kapel i samotných muzikantů. Velmi si vážíme tohoto zájmu stejně jako podpory ze strany Města Černošice, Středočeského kraje a sponzorské podpory soukromých firem, bez které by festival nemohl existovat. Všem děkujeme za přízeň a těšíme se na vás v květnu 2020.

Kopírovat odkaz