Festival navazuje a zapadá do celosvětového trendu hledání nových souvislostí mezi tradiční, klasickou a soudobou hudbou a vytváří tak svým charakterem jedinečnou hudební událost, která by na české hudební scéně těžko našla srovnání. Festival současně dává nový impulz k setkávání světových hudebníků a českého publika na místě pro mnohé návštěvníky netradičním, přesto s dlouhou tradicí a to také hudební, přesto však mimo tradiční české metropole. Důkazem skutečnosti, že zaměření festivalu bylo vykročení tím správným směrem je úspěch minulého ročníku podpořený hudebními ohlasy ze strany publika a recenzemi hudebních kritiků, na kterém se v průběhu dvou dnů posluchačům představili interpreti z Norska, Švédska, Nizozemska, Japonska, USA, Německa, Rakouska, Polska a ČR. Proběhla tak akce se vskutku evropským přesahem.
V následujících deseti letech zamýšlejí Haydnovy hudební slavnosti v rámci jednotlivých festivalových ročníků prezentovat tvorbu hlavních hudebních „národů“ či regionů, jež přispěly k formování klasicistní hudební řeči, která se záhy prosadila jako univerzální celosvětově užívaný hudební jazyk. Tento dramaturgický princip významně obohatí stávající zásady (orientace na skladatelská výročí, regionální hudební prameny, velká stěžejní díla klasicistní epochy). Záměrem organizátorů je věnovat hudebním „národům“ 40-50 % koncertních vystoupení festivalu.
Rozhodující postavení mezi těmito národy má Itálie. Italské a Itálií inspirované hudbě 17. a 18. století proto bude věnován 29. ročník festivalu (2021). Italská hudební inspirace dominovala světovému hudebnímu dění po více než tři staletí, s vrcholem v období klasicismu (16. - 19. stol.). Právě italští skladatelé přelomu 17. a 18. století formulovali nový způsob kompoziční práce, vycházející z intenzivnější práce s hudebním materiálem. Díky tomu právě v italském prostředí spatřily světlo světa nové hudební žánry, jež pak vévodily dalším staletím (koncert, symfonie aj.), některé další pak získaly novou vývojovou inspiraci (sonáta, opera atd.)…
Italská tvorba této doby se prostřednictvím zástupů italských hudebníků – skladatelů i interpretů, absolventů italských konzervatoří, jež odcházeli na významná hudebnická místa po celé Evropě – šířila po celém světě obrovskou rychlostí. Představovala nejavantgardnější vývojový trend, jenž přeměnil dobové hudební myšlení. Italští skladatelé této doby v čele s A. Vivaldim se stali obrovskou inspirací pro většinu evropských hudebních skladatelů. Zásadním způsobem ovlivnili také nejvýznamnější skladatele pozdního baroka (J. S. Bach, G. F. Händel aj.). Zároveň významně přispěli ke vzniku tzv. smíšeného vkusu (gemischter Geschmack), propojujícího do té doby přísně oddělované tzv. národní styly uplatňované v barokních kompozicích. Stáli tak u samotného zrodu principů budoucí klasicistní hudební řeči. Vedle postupně rostoucího významu zejména středoevropských hudebních skladatelů si italští skladatelé a interpreti udrželi po celou klasicistní epochu výsadní postavení. Týkalo se to zejména operního žánru, avšak rovněž v instrumentální tvorbě hráli Italové nadále významnou roli. Zcela bezkonkurenční význam pak mělo italské hudební školství 18. století, jež tento boom způsobilo. Stalo se vzorem pro významné evropské hudebně vzdělávací instituce následujícího věku.
Mezi cíle festivalu patří také zasazení hudebních projektů do širšího kulturního rámce. Součástí festivalu je i diskuzní scéna, výstavy, poezie v různých formách, autorská čtení, divadlo, vizuální umění. Nehudební program od roku 2018 probíhá pod zastřešujícím názvem Salon Mechtilde.
Program festivalu se odehrává na dvou hlavních hudebních scénách (scéna Pod Bílou věží a Červené nádvoří) a také na unikátní Welcome scéně, která se nachází v neplacené volně přístupné zóně festivalového areálu. Vystupující na tuto scénu jsou vybírání prostřednictvím konkurzu. Welcome scéna je velkým přínosem pro mladé nadějné a dosud neobjevené talenty. O účast na této scéně, která není honorována, ale usilují také četní profesionální a již zavedení hudebníci.
Hudební léto Kuks je mezinárodní festival klasické hudby konaný v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu.
V minulých letech zde již účinkovali:
houslisté Ivan Ženatý, Václav Hudeček, Josef Špaček, Gabriela Demeterová, basbarytonisté Adam Plachetka, Markus Flaig (Německo), Ivan Kusnjer, kontratenorista David Erler (Německo), sopranistky Martina Janková, Michiyo Keiko (Japonsko), Natalia Rubiś (Polsko), Jana Jonášová, Kateřina Kněžíková, mezzosopranistka Dagmar Pecková, tenorista Virgil Hartinger (Rakousko), violoncellista Jiří Bárta, hornista Radek Baborák, trumpetisté Otto Sauter (Německo), Miroslav Kejmar, harfistka Jana Boušková, varhaníci Jaroslav Tůma, Aleš Bárta a Wacław Golonka (Polsko), cembalisté Vojtěch Spurný, Barbara Maria Willi, hobojista Vilém Veverka, klarinetisté Claudio Mansutti (Itálie) a Ludmila Peterková, kytaristé Marco Socías (Španělsko), Carlo Domeniconi (Itálie) a Pavel Steidl;
orchestry a soubory: Filharmonie Hradec Králové, Severočeská filharmonie Teplice, Komorní filharmonie Pardubice, Collegium 1704, Ensemble Inégal, Musica Florea, Collegium Marianum, Bennewitz Quartet, Wihanovo kvarteto, Schola Gregoriana Pragensis, Český filharmonický sbor Brno, Martinů Voices, Český chlapecký sbor Boni pueri;
dirigenti a umělečtí vedoucí: Vojtěch Spurný, Marek Šedivý, Marek Štryncl, Václav Luks, Adam Viktora, David Eben, Petr Fiala, Jana Semerádová a další.
V rámci festivalu jsou rovněž uváděny skladby v novodobých premiérách. Jde především o kompozice z kukského archivu (Wernera Hymbra, Josepha Faltise, Maxima Jantschara, Wernera Zicha a Stephana Sailera), který založili v polovině 18. století členové řádu milosrdných bratří. Provedeny byly i novodobé premiéry z jiných pramenů, šlo např. o díla Václava Vodičky nebo Jakuba Jana Ryby.
Festival také podněcuje soudobou tvorbu objednávkou skladby, která zazní ve světové premiéře. Tématem premiér jsou tzv. šporkovské árie. V předchozích ročnících zazněly premiéry děl Emila Viklického (na téma Bonreposké árie), Ivana Kurze (na téma Hubertské árie), Otomara Kvěcha (na téma Zaječí árie), profesora University of York Thomase Simaku (na téma Herkomanské árie), Juraje Filase (na téma Čarodějnické árie), Carla Domeniconiho (na téma Bonreposké árie), Eduarda Douši (na téma Hubertské árie) a Jiřího Gemrota. V příštím roce půjde opět o skladbu na téma jedné ze šporkovských árií.
Festival pořádá Královédvorský chrámový sbor z.s. a správa hospitálu Kuks, ředitel a dramaturg festivalu je MgA. Vít Havlíček, Ph.D. Letošní ročník festivalu se konal pod záštitou kardinála Dominika Duky a hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána.
Projekt Jazz bez hranic patří mezi tradiční akce města Plzně, byl zapojen do programu Evropské hlavní město kultury 2015 a v současné době participuje na Slavnostech svobody. Nabízí komplexní přístup k propagaci minoritního hudebního žánru – jazzu, v rámci spolupráce s evropskými regiony. Jazz bez hranic podstatně zinternacionalizoval plzeňskou hudební scénu, která se jeho zásluhou dostala na jazzovou mapu světa. Vystoupení dvanácti nositelů nejprestižnější světové hudební ceny Grammy v Plzni je zcela bezprecedentní. Náplní projektu je vyhledávání mladých jazzových talentů s možnostmi jejich dalšího rozvoje v dílnách, praktických představeních či výchovných koncertech a zároveň i podpora již zralých plzeňských jazzových muzikantů, skupin a orchestrů. Pro zájemce o jazzovou historii jsou připraveny pravidelné semináře a filmotéka Plzeňského jazzového klubu, který v současné době spolupracuje se Západočeskou galerií. Vyvrcholením projektu jsou koncerty, kde je dána možnost té nejširší veřejnosti seznámit se s nejlepšími interprety z celého světa. Spolek Jazz bez hranic průběžně vyvíjí a rozšiřuje spolupráci s hudebními subjekty doma i v sousedských regionech Německa a Rakouska se zvláštním důrazem na spolupráci s partnerským Řeznem. Prioritou budoucnosti bude další zkvalitňování dosavadní činnosti, větší důraz na výchovu mládeže, spolupráce spolku se Slavnostmi svobody a dalšími kulturními subjekty, stále posilování interakcí mezi západočeskými i českými a německými jazzmany a průběžné uvádění nových dílčích projektů.
Prestižní hudební přehlídka mezinárodní festival Jazz jde městem / Jazz Goes to Town pravidelně v pěti říjnových dnech přináší do klasických hudebních sálů i na méně posluchačsky obvyklá místa Hradce Králové jazz ve všech jeho podobách. …
Dramaturgie festivalu vedle sebe představí špičkové tuzemské i zahraniční umělce, nové jazzové projekty i začínající hudebníky. Rozmanitost jazzových stylů, fúze s dalšími uměleckými obory a tematicky zaměřeným doprovodným programem, jsou tím, co činí podzimní atmosféru v Hradci Králové něčím neopakovatelným a přitažlivým.
Program festivalu je rozmístěn na nejrůznějších místech centra Hradce Králové. Interpreti vedle koncertních a divadelních sálů a hudebních klubů vystoupí i v barech a kavárnách, ale i netradičních industriálních či sakrálních prostorách.
Festival založený v roce 1999 probíhá v několika sálech a prostorech Trutnova. Hlavní koncert se koná v novém sále UFFO (držitel titulu Stavba roku), většina koncertů je v Koncertní síni B. Martinů, což je bývalý kostel s neopakovatelnou atmosférou. Další akce pak probíhají v music restaurantu Pod hradem.
Jazzinec je sérií koncertů, které vrcholí na Festivalovém Finále, na které následují After Parties a Autumn Parties. S výjimkou letních měsíců je tak Jazzinec téměř celoroční akcí. V hlavní části festivalu – od února do dubna – se každý týden koná jedna akce.
Specialitou Jazzince jsou i zcela mimořádné koncerty – jedinečné spojení českých muzikantů se světovými hvězdami – jediný koncert Victora Baileyho, Poogie Bella nebo Richarda Bony a Speciál CZ-SK bandu – jen pro tento večer sestaveným seskupením špičkových českých a slovenských muzikantů.
Na Jazzinci též probíhá předávání cen fotografické soutěže JAZZ WORLD PHOTO (http://www.jazzworldphoto.com) a v Trutnově je i první ročníková výstava této mezinárodní aktivity.
Celoroční klubový projekt a letní open air akci JIHOČESKÝ JAZZOVÝ FESTIVAL pořádá od roku 2011 společnost Jihočeský Jazzový Festival s.r.o., která v uplynulých letech spolupořádala se společností Bohemia JazzFest o.p.s. celorepublikový festival Bohemia JazzFest.
Od roku 2011 funguje akce Jihočeský jazzový festival samostatně a pokračuje v pořádání dvojdenního jazzfestu na Piaristickém nám. v Českých Budějovicích. K tomu pořádála desítky jazzových a bluesových koncertů ve své domovské klubové scéně River Jazz and Blues Club.
MHF Lípa Musica je nejvýznamnější festivalovým projektem v oblasti klasické hudby v severních Čechách. Během své devatenáctileté historie doplnil pomyslnou kulturní mapu naší země o vysoce ceněný a kvalitní hudební svátek a stal se tak nejen reprezentantem kulturnosti naší země v Čechách, ale svým přesahem naplňuje svůj statut mezinárodnosti jako jedna z mála akcí pořádaných na území České republiky. Naplňuje ho nejen v rovině prezentace předních světových interpretů v tuzemsku, ale také vývozem české hudební elity do Německa. Severočeské ukotvení festivalu v regionu Sudet festival již po léta předurčuje v rozvíjení zejména česko-německého dialogu, který probíhá v rovině umělecké, ale i ve vytváření prostředí pro prohlubování přátelských vztahů mezi sousedními regiony na úrovni pořadatelské i návštěvnické. Festival Lípa Musica svoji programovou nabídku v posledních letech zaštiťuje osobností uměleckého garanta (Radek Baborák v letech 2017 a 2018, Josef Špaček v letech 2019 a 2020). Tento institut festivalu otevírá dveře k možnosti prezentovat vynikající interprety ze zahraničí, a to nejen německé provenience, kteří se mnohdy přes své výjimečné kvality na českých pódiích objevují premiérově a jsou tak novou inspirací pro českou kulturní obci. Lípa Musica dbá nejen na vysokou úroveň interpretační kvality, ale také na vlastní obsah dramaturgie a pečlivý výběr uváděných děl a jejich objevnost a hodnotu nejen v kontextu obecně reflektovaných témat a výročí. Dramaturgie festivalu je rozvíjena i s přihlédnutím na zahraniční trendy, které jsou inspirací při výběru interpretů a děl, ale i v obecněji organizátorské rovině. Lípa Musica věnuje rovněž velkou pozornost mladým umělcům a vytváří platformy pro jejich spolupráci s již renomovanými interprety a současně se v rámci podpory kulturního dialogu snaží i o zařazování projektů, na kterých se společně podílejí čeští a zahraniční interpreti.
Za 19 let existence festivalu se v severočeském regionu uskutečnilo více jak 370 koncertu za účasti renomovaných tuzemských i zahraničních interpretu převážně klasické hudby, které navštívilo na 60 000 posluchačů. Cílem festivalu je byt nejvýznamnějším a prestižním hudebním svátkem severočeského regionu s přesahem do Německa, nabízet kvalitní hudební program vybraného žánrového zaměření za účasti renomovaných tuzemských i zahraničních umělců v širokém spektru kulturních center regionu Libereckého a Ústeckého kraje a i přilehlého saského pohraničí.
