Adresář

Kopírovat odkaz

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Dittersdorfu je festivalem, který se již od roku 1993 každoročně koná především na půdě města Javorník, zčásti města Jeseník a jejich okolí. Za tuto dobu se stal už nedílnou součástí kulturního podzimu celého Jesenicka. Je také jedním z nejvýraznějších a nejvýznamnějších projektů realizovaných v rámci Olomouckého kraje a jeho existence tak jasně dokazuje, že čilý kulturní ruch se nevyhýbá ani jeho nejsevernějšímu regionu. Jeho každoroční realizaci zajišťuje Sdružení Karla Ditterse z Dittersdorfu.
A tak se každý podzim již tradičně nese v duchu barokní kultivovanosti, se kterou je Karel Ditters bezesporu úzce pojen a jehož tvorbě je vlastně celý festival primárně věnován. Ústřední myšlenkou celého festivalu je snaha prezentovat především klasickou hudbu na špičkové profesionální úrovni a to všem obyvatelům našeho příhraničního regionu, stejně tak jako odbornému publiku. Dittersovo jméno však není ve jméně festivalu pouze jen jakousi „morálně-hudební regionální autoritou“, naopak, každý ročník festivalu se skladby tohoto autora objevují v repertoáru mnoha hudebních těles, což je také jednou z vytyčených podmínek festivalu. Tou další je snaha otevřít festivalové pódium mladým a začínajícím interpretům, často jsou to laureáti Pražského jara či jiných soutěží. V neposlední řadě je to také snaha zvát, jak už je koneckonců uvedeno také v názvu festivalu, na festivalové dny hudebníky ze zahraničí, nebo alespoň hudební tělesa se zastoupením zahraničních interpretů .
Pokud nahlédneme do dlouhé historie festivalu, musím konstatovat, že všechny vytýčené cíle jsou vždy bezezbytku splněny...

Kopírovat odkaz

V následujících deseti letech zamýšlejí Haydnovy hudební slavnosti v rámci jednotlivých festivalových ročníků prezentovat tvorbu hlavních hudebních „národů“ či regionů, jež přispěly k formování klasicistní hudební řeči, která se záhy prosadila jako univerzální celosvětově užívaný hudební jazyk. Tento dramaturgický princip významně obohatí stávající zásady (orientace na skladatelská výročí, regionální hudební prameny, velká stěžejní díla klasicistní epochy). Záměrem organizátorů je věnovat hudebním „národům“ 40-50 % koncertních vystoupení festivalu.
Rozhodující postavení mezi těmito národy má Itálie. Italské a Itálií inspirované hudbě 17. a 18. století proto bude věnován 29. ročník festivalu (2021). Italská hudební inspirace dominovala světovému hudebnímu dění po více než tři staletí, s vrcholem v období klasicismu (16. - 19. stol.). Právě italští skladatelé přelomu 17. a 18. století formulovali nový způsob kompoziční práce, vycházející z intenzivnější práce s hudebním materiálem. Díky tomu právě v italském prostředí spatřily světlo světa nové hudební žánry, jež pak vévodily dalším staletím (koncert, symfonie aj.), některé další pak získaly novou vývojovou inspiraci (sonáta, opera atd.)…
Italská tvorba této doby se prostřednictvím zástupů italských hudebníků – skladatelů i interpretů, absolventů italských konzervatoří, jež odcházeli na významná hudebnická místa po celé Evropě – šířila po celém světě obrovskou rychlostí. Představovala nejavantgardnější vývojový trend, jenž přeměnil dobové hudební myšlení. Italští skladatelé této doby v čele s A. Vivaldim se stali obrovskou inspirací pro většinu evropských hudebních skladatelů. Zásadním způsobem ovlivnili také nejvýznamnější skladatele pozdního baroka (J. S. Bach, G. F. Händel aj.). Zároveň významně přispěli ke vzniku tzv. smíšeného vkusu (gemischter Geschmack), propojujícího do té doby přísně oddělované tzv. národní styly uplatňované v barokních kompozicích. Stáli tak u samotného zrodu principů budoucí klasicistní hudební řeči. Vedle postupně rostoucího významu zejména středoevropských hudebních skladatelů si italští skladatelé a interpreti udrželi po celou klasicistní epochu výsadní postavení. Týkalo se to zejména operního žánru, avšak rovněž v instrumentální tvorbě hráli Italové nadále významnou roli. Zcela bezkonkurenční význam pak mělo italské hudební školství 18. století, jež tento boom způsobilo. Stalo se vzorem pro významné evropské hudebně vzdělávací instituce následujícího věku.

Kopírovat odkaz

Společnost Fryderyka Chopina v České republice patří k nejstarším hudebním společnostem na světě – byla založena 10.6.1959 z podnětu několika lidí, kteří o sobě nejdříve ani nevěděli. Zabývali se však chopinovskou tématikou a hlavně pobytem Chopina na našem území, zejména v Praze, Karlových Varech a Mariánských Lázních.
Úsilí těchto badatelů se spojilo u příležitosti oslav 150. výročí narození Fryderyka Chopina, jež připadlo na rok 1960 a pod patronací UNESCO si je připomněl celý svět. Nejhlubším výrazem úcty k polskému hudebnímu skladateli a živou připomínkou jeho pobytu v Mariánských Lázních je právě jeho hudba. Myšlenka, prezentovat Společnost hudebním festivalem, byla na světě. Zaznívá každoročně v druhé polovině srpna. Z počátku to byly „Slavnostní Chopinovy dny“, od roku 1969 je již ustálený název Chopinův festival. Chopinův mezinárodní festival je třetí nejstarší hudební festival u nás.
Po roce 1990 se stala Společnost Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních členem Federace Chopinových společností (International Federation of Chopin Societies – IFCS). Federace se sídlem ve Vídni byla zapsána jako hudební, světové společenství pod střechu UNESCO. Společnost je díky svému členství v Mezinárodní federaci Chopinových společností (IFCS) vedená jako jediná česká hudební společnost v tomto seznamu.
K účasti na festivalu získává od roku 1992 s uměleckým citem věhlasné klavírní hvězdy -profesor Ivan Klánský. Pianista MgA. Martin Kasík, místopředseda Společnosti a umělecký ředitel festivalu připravuje dramaturgii festivalu již od roku 2004. Prioritou společnosti je kromě zvýšení umělecké i společenské prestiže Chopinova festivalu v Mariánských Lázních také mimořádná podpora a péče o mladé talenty klavírního umění.
Ministerstvo kultury Polské republiky předalo v roce 2009 k 50. výročí Společnosti Fryderyka Chopina ocenění „Gloria Artis“. Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky udělilo prof. Ivanu Klánskému v roce 2014 k 55.výročí Společnosti F. Chopina čestný odznak Bene Merito za zásluhy o propagaci polské kultury. V roce 2017 převzal prof. Ivan Klánský prestižní cenu Antonína Dvořáka, kterou každoročně uděluje Akademie klasické hudby osobnostem, které se svým celoživotním dílem nebo mimořádným uměleckým počinem významnou měrou zasloužily o propagaci a popularizaci české klasické hudby doma i v zahraničí. Prof. Ivan Klánský obdržel 1. května 2018 na svém koncertu v pražském Rudolfinu Granátovou hvězdu udělovanou společností Bohemian Heritage Fund (BHF). „Zpráva o mém ocenění Granátovou hvězdou v roce mého životního jubilea mě nesmírně potěšila. Považuji za velkou čest být ve společnosti dvou tak velkých osobností našeho hudebního života, které získaly toto ocenění přede mnou – profesorky Zuzana Růžičková a paní Soňa Červená. Velmi si tohoto významného ocenění vážím“, řekl prof. Ivan Klánský.
Společnost intenzivně spolupracuje na přípravách festivalu i dalších událostí s Polským institutem a Městem Mariánské Lázně, které je již tradičním spolupořadatelem Chopinova festivalu.

Kopírovat odkaz

Projekt Jazz bez hranic patří mezi tradiční akce města Plzně, byl zapojen do programu Evropské hlavní město kultury 2015 a v současné době participuje na Slavnostech svobody. Nabízí komplexní přístup k propagaci minoritního hudebního žánru – jazzu, v rámci spolupráce s evropskými regiony. Jazz bez hranic podstatně zinternacionalizoval plzeňskou hudební scénu, která se jeho zásluhou dostala na jazzovou mapu světa. Vystoupení dvanácti nositelů nejprestižnější světové hudební ceny Grammy v Plzni je zcela bezprecedentní. Náplní projektu je vyhledávání mladých jazzových talentů s možnostmi jejich dalšího rozvoje v dílnách, praktických představeních či výchovných koncertech a zároveň i podpora již zralých plzeňských jazzových muzikantů, skupin a orchestrů. Pro zájemce o jazzovou historii jsou připraveny pravidelné semináře a filmotéka Plzeňského jazzového klubu, který v současné době spolupracuje se Západočeskou galerií. Vyvrcholením projektu jsou koncerty, kde je dána možnost té nejširší veřejnosti seznámit se s nejlepšími interprety z celého světa. Spolek Jazz bez hranic průběžně vyvíjí a rozšiřuje spolupráci s hudebními subjekty doma i v sousedských regionech Německa a Rakouska se zvláštním důrazem na spolupráci s partnerským Řeznem. Prioritou budoucnosti bude další zkvalitňování dosavadní činnosti, větší důraz na výchovu mládeže, spolupráce spolku se Slavnostmi svobody a dalšími kulturními subjekty, stále posilování interakcí mezi západočeskými i českými a německými jazzmany a průběžné uvádění nových dílčích projektů.

Kopírovat odkaz

Zábřežský říjen patří jazzu! Festival Jazz in Hall se tradičně koná v nevšedním prostředí tenisové haly v Zábřeze, přičemž každoročně vystupují ty nejlepší hvězdy české jazzové scény.

Kopírovat odkaz

Festival nabízí moderní jazz, hudbu s přesahy do jiných oblastí a fúzí s dalšími hudebními žánry, včetně hudby symfonické, se špičkovými hudebníky domácí i světové provenience.

Je to již dvacátý ročník (rok 2019) pořádaný společností Jazzový kruh v čele s ředitelem a hudebníkem Milanem Krajícem. Festival se koná tradičně s podporou Města Karlovy Vary a Karlovarského kraje, záštitu JazzFestu poskytly primátorka města Karlovy Vary Ing. Andrea Pfeffer Ferklová, MBA a hejtmanka Karlovarského kraje Mgr. Jana Mračková Vildumetzová.

Kopírovat odkaz

Multižánrový festival láká návštěvníky na přelomový hudební i doprovodný program. Koná se v malebném údolí Moravské brány u Hranic na Moravě. Festival také nabízí sportovní aktivity, Design market, uměleckou zónu Lesmír i našlapanou Jam stage.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní varhanní festival Olomouc vznikl v roce 1969 a koná se každým rokem v měsíci září v chrámu sv. Mořice.
Zakladatelem festivalu byl prof. Antonín Schindler (1925 – 2010), který působil jako varhaník v chrámu sv. Mořice. Zde měl k dispozici unikátní nástroj Michaela Englera z roku 1745, který byl však značně zchátralý. Z iniciativy prof. Schindlera byly varhany generálně opraveny a rozšířeny a právě tato rekonstrukce se stala popudem k založení varhanního festivalu s mezinárodní úrovní.
Mezinárodní varhanní festival Olomouc se stal pojmem ve varhanním světě a jeho kvalitu a úroveň dokládá řada špičkových světových varhaníků, kteří na festivalu účinkovali. Pořadatelem festivalu je Moravská filharmonie Olomouc.

Kopírovat odkaz