Jakou úroveň má česká alternativní hudební scéna? Mají naše kapely na to prorazit do zahraničí? A jak by potřebovaly podpořit? Czeching je hudebně exportní projekt, který se snaží fouknout do plachet českým kapelám, producentům a umělcům na jejich cestě do evropského éteru, na evropská pódia a k zahraničím posluchačům.
MHF České doteky hudby je národním festivalem klasické hudby. Patří do desítky nejrozsáhlejších festivalů klasické hudby v ČR. Slavnostní zahajovací koncert se koná na Pražském hradě v den narození Ludwiga van Beethovena 16. 12. a závěrečný koncert pak 6. 1. v zásadní den české státnosti, v den podpisu Tříkrálové deklarace v Obecním domě.
Dlouhodobá vize a koncepce:
- Rozvoj české interpretační tradice a české skladatelské školy – její uvádění tvoří přibližně polovinu festivalového programu.
- Prezentaci hudby zemí V4 ve festivalovém programu v rámci projektu "Hudba středoevropského regionu" zemí V4 ve shodě s dlouhodobým směřováním zahraničně kulturně politických vazeb ČR.
- Kladen je zásadní důraz na podporu a uvádění předních regionálních symfonických těles na pražská koncertní pódia
Obsah a cíle, dramaturgický záměr
- Vyhledávání běžně neuváděných titulů a uvádění děl českých skladatelů druhé pol. 20. století a soudobé hudby, coby pokračovatelů české skladatelské školy navazující na zakladatelské osobnosti české moderní hudby – Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Josefa Suka a Vítězslava Nováka.
- Pravidelné vytváření příležitostí k prezentaci mladé generace (do 35 let) interpretů - laureátů vedle již renomovaných umělců a uvádění děl současných tvůrců zasazené do historického kontextu, včetně pražských a světových premiér.
- Systematické propojení kultury a cestovního ruchu, upozornění na historii a architekturu prostor, ve kterých se jednotlivé koncerty konají, jako na nedílnou součást prezentace pražské kultury a pro Prahu je jedním z nejvýznamnějších v oblasti klasické hudby.
- Uvádění pilotních děl světové hudební literatury a při hostování (importu) zahraničních umělců často s nastudováním české hudby, kterou pak co by svou repertoárovou šíří po světě.
Hlavní myšlenkou mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha je propagace dobrého jména české kultury prostřednictvím odkazu díla Antonína Dvořáka, jeho současníků a žáků. A protože jediným měřítkem festivalu je kvalita, setkávají se na pódiích Dvořákovy Prahy jen špičkoví sólisté, dirigenti, mezinárodně nejuznávanější orchestry a komorní soubory, které představují mezinárodnímu publiku Dvořákovu hudbu i díla dalších světových skladatelů.
Jednodenní DIY festival organizovaný lidmi z Kreas, D-Beat mafia, La fiesta del ruido a River Promotions. Kolaborace těchto 4 crew ti zaručí pořádnou dávku hluku, a to v podání různých undergroundových stylů, včetně hardcore punku, grindcore, powerviolence, sludge, doom a mnoha dalších. To vše se odehrává na dvou pódiích! Kromě skvělých kapel festival nabízí výborné veganské jídlo, workshopy, videoprojekce, afterparty! Místem konání je klub Eternie v Praze.
Kašpárek v rohlíku se rozhodl uspořádat festival Kefír, což je první bejbypankový festival ve vesmíru pro rodiče a děti pod širým nebem. Festival je ryze zážitkový, takže vše, co na něm prožijete, bude uloženo hluboko v paměťové mozkové úschovně. Čtěte o festivalu více, nebo skočte rovnou do programu. www.festivalkefir.cz
Každý poslední víkend v červnu se do Strážnice sjíždějí tisíce návštěvníků, aby se pobavily a užily si příjemné atmosféry města, zámeckého parku a skanzenu. Během festivalu se mohou potěšit krásou lidových písní, tanců a krojů ve slavnostním průvodu i v mnoha různých pořadech, zkusit si itance z cizokrajných koutů světa a společně si zazpívat azatancovat u lidových muzik. Najdou zde zábavu i poučení, mohou zhlédnout vystoupení nejen našich, ale i zahraničníchsouborů a seznámit se tak s jinými kulturami. Mnoho diváků seuž po léta účastní hodnocení v populární Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku a někteří z nich si v ní přímo i zatančí. Na každoroční setkání se vždy těší nejenom samotní návštěvníci, ale i desítky účinkujících od nás i ze světa, neboť festival je už tradičně místem setkávání přátel lidových tradic a zábavy.
Jsme festival, který si na nic nehraje. Na zahradě kostela sv. Františka kousek od rušné Budějovické na vás čeká něco zcela jiného, než na co jste u hudebních festivalů zvyklí. Festival bloumající veřejnosti HABROVKA svou atmosférou navazuje pocit velkého pikniku a je určen pro malé i velké diváky. Pestrý program pak představuje neoposlouchané kapely a neokoukané divadelní představení, zajímavý doprovodný program a řadu dalšího. K tomu připočítejte domácí pokrmy, dobré pivo a další pochutiny. Sobotní dopoledne je tradičně věnováno dětem.
Horn Fest vzniknul z iniciativy českého hornisty Radka Baboráka, který by tímto krokem rád přispěl k zachování více než 300 leté tradice české hornové hry. Spojujícím prvkem celého festivalu je proto právě lesní roh. V rámci Horn Festu budou moct posluchači vyslechnout různé polohy tohoto nástroje podpořené rozmanitým nástrojovým obsazením a žánrově i dobově velmi pestrým programem. Budou se moci sami přesvědčit, že lesní roh není jen nástrojem loveckým, ale především nástrojem melodickým s nekonečným množstvím barevných škál, jenž se skvěle pojí jak s nástroji dechovými tak i se smyčci!
Hudební festival Antonína Dvořáka se může pyšnit mnohaletou tradicí, během níž se jeho organizátorům podařilo etablovat jej mezi kulturní akce vysoké úrovně a v místech svého konání i prvořadého významu. Vznikl roku 1969 z iniciativy Společnosti Antonína Dvořáka (předsedou byl tehdy dr. Karel Mikysa) a Okresního kulturního střediska v Příbrami, kterým tehdy přislíbilo finanční podporu Ministerstvo kultury. A podpora to nebyla nikterak malá, protože tehdy umožňovala zvát i takové orchestry jakými jsou např. Česká filharmonie, Symfonický orchestr FOK hlavního města Prahy, PKO, Slovenská filharmonie či Filmový symfonický orchestr. Na festivalu v těchto letech však nechyběla ani celá řada vynikajících těles ze zahraničí. Příbramští se tak mohli stát rovněž svědky špičkových výkonů např. Leningradské filharmonie a Moskevské státní filharmonie, v neposlední řadě sem zavítala i Varšavská státní filharmonie nebo Royal Philharmonic Orchestra London s dirigenty Markem Emlerem, Charlesem Grovesem, Arvidem Jansonsem a Dimitrijem Kitajenkem. Po roce 1989 však došlo podobně jako v celé kulturní sféře i zde k významným organizačním změnám. Od r. 1990 převzalo jeho organizaci Divadlo Příbram, kde (snad) z nedostatku finančních prostředků festival ustrnul na třech až pěti koncertech a to z velké části pouze komorních.
Hudební festival Antonína Dvořáka pevně zakotvil v povědomí kulturně orientované příbramské veřejnosti a získává stále větší respekt v českých hudebních kruzích. Svědčí o tom nabídky o spolupráci významných českých i zahraničních interpretů. Z umělců jmenujme alespoň z poslední doby G. Beňačkovou, T. Hampsona, E. Urbanovou, D. Peckovou, V. Hudečka, R. Baboráka, J. Svěceného, J. Bártu, I. Ženatého, A. Plachetku, J. Bouškovou či K. Englichovou. Cílem festivalu samozřejmě i nadále zůstává připomínání cenného díla Mistra Antonína Dvořáka a snaha přiblížit příbramskému publiku v reprezentativní nabídce i další tituly české a světové klasické hudební tvorby minulých staletí i současnosti. Zároveň si klade za cíl inspirovat vznik nových děl či projektů a rovněž edukativně působit na publikum všech generací.