Adresář

Písek se díky Mezinárodnímu folklornímu festivalu pravidelně ke konci léta stává místem nevšedních kulturních zážitků. Na pódiu i v ulicích města letos od 22. do 25. srpna budou opět tančit a zpívat vystupující nejen ze světa, ale také ze všech koutů Česka. Diváci zde mohou zhlédnout různé kultury, folklorní tance, zvyky a umění. Každoročně se jich na jednotlivá představení přijde podívat více než 3 000.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Kutná Hora patří mezi nejvýznamnější festivaly komorní hudby v České republice. Tvůrcem dramaturgie i výběru umělců je umělecký ředitel – violoncellista Jiří Bárta.

Bohužel i letošní rok 2021 je spojen s covidovou nejistotou. V loňském roce se nám podařilo festival uskutečnit, i když v posunutém termínu, s rouškami a všemi hygienickými opatřeními. Všichni doufáme a věříme ve zlepšení situace, a proto připravujeme další, již 14. ročník kutnohorského festivalu.

MFKH se stal již neoddělitelnou součástí kulturního dění ve městě s vysokou návštěvností z celé ČR i ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že jsme loni nemohli pozvat zahraniční umělce, rozhodli jsme se přesunout provedení všech Beethovenových 32 klavírních sonát v mistrovské interpretaci Konstantina Lifschitze na letošní rok. Tento velmi významný umělecký počin bude rozdělen do 8 podvečerů. Tím navyšujeme celkový počet koncertů komorní hudby na 16 koncertů. Věříme, že nejen pro Kutnou Horu bude tento festival v letošním roce něčím opravdu výjimečným. Kromě tohoto významného projektu zazní skladby klasické komorní literatury světově známých autorů (Haydn, Mozart, Vivaldi ad.), ale i soudobých a zřídka uváděných autorů (Tartini, Barber, Kabeláč, Klusák, Górecki ad.).

Koncerty komorní hudby Jiří Bárta tradičně propojuje a doplňuje o projekty na hranici žánrů. Do programu 14. ročníku kutnohorského festivalu zařadil Bachovu kantátu Ich habe genug (Mám již všeho dost) pro sólový bas, hoboj a smyčce propojenou s epickou básní Arnošta Lustiga v podání Vilmy Cibulkové, Jiřího Lábuse a Viléma Udatného nazvanou „Kantáta – tanec šílených“. Tématem hudebně-lyrického pásma je smrt jako vysvobození ze světa prostoupeného bídou a zoufalstvím a je obžalobou nejhrůznějšího zločinu v historii lidstva.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní varhanní festival Olomouc vznikl v roce 1969 a koná se každým rokem v měsíci září v chrámu sv. Mořice.
Zakladatelem festivalu byl prof. Antonín Schindler (1925 – 2010), který působil jako varhaník v chrámu sv. Mořice. Zde měl k dispozici unikátní nástroj Michaela Englera z roku 1745, který byl však značně zchátralý. Z iniciativy prof. Schindlera byly varhany generálně opraveny a rozšířeny a právě tato rekonstrukce se stala popudem k založení varhanního festivalu s mezinárodní úrovní.
Mezinárodní varhanní festival Olomouc se stal pojmem ve varhanním světě a jeho kvalitu a úroveň dokládá řada špičkových světových varhaníků, kteří na festivalu účinkovali. Pořadatelem festivalu je Moravská filharmonie Olomouc.

Kopírovat odkaz

Podzimní festival duchovní hudby byl založen v roce 1994 a za 25 (26) let svého trvání se stal jednou z hlavních kulturních událostí v Olomouci. Pořadatelem festivalu je MUSICA VIVA za podpory Olomouckého arcibiskupství, s statutárníhoměsta Olomouc, Olomouckého kraje a Ministersta kultury ČR. Od svého vzniku se festival koná pod záštitou Msgre Jana Graubnera, arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského. Spoluzakladatelem a uměleckým garantem byl 15 let přední český dirigent Stanislav Macura, který vtiskl festivalu jeho podobu a specifičnost. Dramaturgie čerpá z nesmírně bohatého dědictví největších skladatelů celého světa, aniž by se vyhýbala současné hudbě a zároveň má i ekumenický rozměr. Festival získal renomé také díky vynikajícím uměleckým výkonům špičkových sólistů, vokálních a instrumentálních hudebních těles.
Z festivalových koncertů byly pořízeny rozhlasové nahrávky (Český rozhlas, Radio Niederoesterreich ORF, Slovenský rozhlas, Polské Radio), koncerty byly vysílány v evropských zemích prostřednictvím Evropské vysílací unie (EBU). Bylo natočeno a odvysíláno 25 koncertů ve spolupráci s Českou televizí a televizí NOE.

Kopírovat odkaz

Během dvou festivalových dnů se město stává hudebním centrem a jako takové představí svým návštěvníků jazz coby hudební, původně neevropský žánr, který však od dob svého vzniku dobyl všechna významná hudební pódia světa. Ve Slaném se posluchačům představují špičkoví čeští a zahraniční muzikanti. Festival není určen jen příznivců jazzového umění, ale i široké veřejnosti. Festival začíná otevřením bran Městského centra Grand a kaple Vlastivědného muzea ve Slaném. Pak začne přehlídka koncertů s kvalitní jazzovou, bluesovou, soulovou, funky a další podobně laděnou hudbou, která dokáže každoročně nadchnout jak odborníky tak laickou hudební veřejnost.

Kopírovat odkaz