Adresář

Hudební festival pro mladé prezentující především české interprety.
Jsme funkční platformou pro rozvoj našeho města i nás samotných. Přes šedesát mladých lidí realizuje s pomocí svých vrstevníků své větší či menší nápady a spojeni v jeden celek vytváří pětidenní projekt pro celé město a všechny jeho obyvatele bez rozdílu věku.

Kopírovat odkaz

Colour Meeting je mezinárodní multižánrový festival hudby a divadla konající se v Poličce.

Kopírovat odkaz

Festival navazuje a zapadá do celosvětového trendu hledání nových souvislostí mezi tradiční, klasickou a soudobou hudbou a vytváří tak svým charakterem jedinečnou hudební událost, která by na české hudební scéně těžko našla srovnání. Festival současně dává nový impulz k setkávání světových hudebníků a českého publika na místě pro mnohé návštěvníky netradičním, přesto s dlouhou tradicí a to také hudební, přesto však mimo tradiční české metropole. Důkazem skutečnosti, že zaměření festivalu bylo vykročení tím správným směrem je úspěch minulého ročníku podpořený hudebními ohlasy ze strany publika a recenzemi hudebních kritiků, na kterém se v průběhu dvou dnů posluchačům představili interpreti z Norska, Švédska, Nizozemska, Japonska, USA, Německa, Rakouska, Polska a ČR. Proběhla tak akce se vskutku evropským přesahem.

Kopírovat odkaz

V následujících deseti letech zamýšlejí Haydnovy hudební slavnosti v rámci jednotlivých festivalových ročníků prezentovat tvorbu hlavních hudebních „národů“ či regionů, jež přispěly k formování klasicistní hudební řeči, která se záhy prosadila jako univerzální celosvětově užívaný hudební jazyk. Tento dramaturgický princip významně obohatí stávající zásady (orientace na skladatelská výročí, regionální hudební prameny, velká stěžejní díla klasicistní epochy). Záměrem organizátorů je věnovat hudebním „národům“ 40-50 % koncertních vystoupení festivalu.
Rozhodující postavení mezi těmito národy má Itálie. Italské a Itálií inspirované hudbě 17. a 18. století proto bude věnován 29. ročník festivalu (2021). Italská hudební inspirace dominovala světovému hudebnímu dění po více než tři staletí, s vrcholem v období klasicismu (16. - 19. stol.). Právě italští skladatelé přelomu 17. a 18. století formulovali nový způsob kompoziční práce, vycházející z intenzivnější práce s hudebním materiálem. Díky tomu právě v italském prostředí spatřily světlo světa nové hudební žánry, jež pak vévodily dalším staletím (koncert, symfonie aj.), některé další pak získaly novou vývojovou inspiraci (sonáta, opera atd.)…
Italská tvorba této doby se prostřednictvím zástupů italských hudebníků – skladatelů i interpretů, absolventů italských konzervatoří, jež odcházeli na významná hudebnická místa po celé Evropě – šířila po celém světě obrovskou rychlostí. Představovala nejavantgardnější vývojový trend, jenž přeměnil dobové hudební myšlení. Italští skladatelé této doby v čele s A. Vivaldim se stali obrovskou inspirací pro většinu evropských hudebních skladatelů. Zásadním způsobem ovlivnili také nejvýznamnější skladatele pozdního baroka (J. S. Bach, G. F. Händel aj.). Zároveň významně přispěli ke vzniku tzv. smíšeného vkusu (gemischter Geschmack), propojujícího do té doby přísně oddělované tzv. národní styly uplatňované v barokních kompozicích. Stáli tak u samotného zrodu principů budoucí klasicistní hudební řeči. Vedle postupně rostoucího významu zejména středoevropských hudebních skladatelů si italští skladatelé a interpreti udrželi po celou klasicistní epochu výsadní postavení. Týkalo se to zejména operního žánru, avšak rovněž v instrumentální tvorbě hráli Italové nadále významnou roli. Zcela bezkonkurenční význam pak mělo italské hudební školství 18. století, jež tento boom způsobilo. Stalo se vzorem pro významné evropské hudebně vzdělávací instituce následujícího věku.

Kopírovat odkaz

Projekt Jazz bez hranic patří mezi tradiční akce města Plzně, byl zapojen do programu Evropské hlavní město kultury 2015 a v současné době participuje na Slavnostech svobody. Nabízí komplexní přístup k propagaci minoritního hudebního žánru – jazzu, v rámci spolupráce s evropskými regiony. Jazz bez hranic podstatně zinternacionalizoval plzeňskou hudební scénu, která se jeho zásluhou dostala na jazzovou mapu světa. Vystoupení dvanácti nositelů nejprestižnější světové hudební ceny Grammy v Plzni je zcela bezprecedentní. Náplní projektu je vyhledávání mladých jazzových talentů s možnostmi jejich dalšího rozvoje v dílnách, praktických představeních či výchovných koncertech a zároveň i podpora již zralých plzeňských jazzových muzikantů, skupin a orchestrů. Pro zájemce o jazzovou historii jsou připraveny pravidelné semináře a filmotéka Plzeňského jazzového klubu, který v současné době spolupracuje se Západočeskou galerií. Vyvrcholením projektu jsou koncerty, kde je dána možnost té nejširší veřejnosti seznámit se s nejlepšími interprety z celého světa. Spolek Jazz bez hranic průběžně vyvíjí a rozšiřuje spolupráci s hudebními subjekty doma i v sousedských regionech Německa a Rakouska se zvláštním důrazem na spolupráci s partnerským Řeznem. Prioritou budoucnosti bude další zkvalitňování dosavadní činnosti, větší důraz na výchovu mládeže, spolupráce spolku se Slavnostmi svobody a dalšími kulturními subjekty, stále posilování interakcí mezi západočeskými i českými a německými jazzmany a průběžné uvádění nových dílčích projektů.

Kopírovat odkaz

Každoročně v druhé polovině dubna ožívá Polička sérií vystoupení jazzových muzikantů, mezi kterými se nejednou objevily opravdové osobnosti. Festival se stal pro jazzové nadšence skutečným pojmem a každoročně přiláká stovky posluchačů. Je jedním z pěti hudebních festivalů pořádaných pravidelně v Poličce.
Historie vzniku festivalu sahá do roku 1996. Při návštěvě v partnerském městě Meilen ve Švýcarsku byli členové delegace městské rady pozváni na právě probíhající jazzový festival. V jeho atmosféře vznikl nápad jazzového festivalu v Poličce. Napomohlo tomu také setkání s účinkujícím Peterem Lipou, známého Poličským z dřívějších vystoupení na festivalu Polička 555. Ten slíbil pomoc s programem a stal se také dramaturgem nebo spolu-dramaturgem prvních deseti ročníků festivalu.
Pořadatelem prvních sedmi ročníků (1997-2003) bylo Město Polička, další ročníky pak byly uspořádány Kulturními službami (Tylův dům) a Divadelním spolkem Tyl.
Přejme všem jazzovým nadšencům i nadále skvělé hudební zážitky. Muzikantům pak to, aby do Poličky stále rádi jezdili.

Kopírovat odkaz

Kopírovat odkaz

Celoroční klubový projekt a letní open air akci JIHOČESKÝ JAZZOVÝ FESTIVAL pořádá od roku 2011 společnost Jihočeský Jazzový Festival s.r.o., která v uplynulých letech spolupořádala se společností Bohemia JazzFest o.p.s. celorepublikový festival Bohemia JazzFest.

Od roku 2011 funguje akce Jihočeský jazzový festival samostatně a pokračuje v pořádání dvojdenního jazzfestu na Piaristickém nám. v Českých Budějovicích. K tomu pořádála desítky jazzových a bluesových koncertů ve své domovské klubové scéně River Jazz and Blues Club.

Kopírovat odkaz

Metalfest v Plzni je už velmi uznávanou metalovou tradicí. Fanoušci si tento festival našli a oblíbili nejen pro jeho skvělou hudební dramaturgii mnoha žánrů metalu, ale i pro jeho jedinečné přírodní prostředí, ve kterém se koná. Překrásný amfiteátr v Lochotíně, kde je z každého místa krásně vidět na pódium, obklopený parkem a loukami, sousedící s plzeňskou ZOO, a to vše jen kousek z centra západočeské metropole Plzně. Tři dny plné té nejlepší světové metalové muziky, zábavy a pohody – to je Metalfest!

Kopírovat odkaz

Mezinárodní folklorní festival v Klatovech se každoročně koná v době klatovské pouti druhý červencový víkend, kdy místní náměstí roztančí tradiční folklorní tance. Během festivalu mohou diváci vidět Okolo 20 folklorních pořadů. Na celou akci je vstupné zdarma. S festivalem je spojen řemeslný a pouťový trh a široká nabídka občerstvení. Cílem festivalu je setkání folklorních souborů na nesoutěžní úrovni a prohlubování spolupráce mezi nimi.

Kopírovat odkaz