Adresář

Benátská noc je multižánrový hudební festival s dlouholetou tradicí zaměřený na českou hudbu.

Kopírovat odkaz

Colour Meeting je mezinárodní multižánrový festival hudby a divadla konající se v Poličce.

Kopírovat odkaz

Kopírovat odkaz

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Dittersdorfu je festivalem, který se již od roku 1993 každoročně koná především na půdě města Javorník, zčásti města Jeseník a jejich okolí. Za tuto dobu se stal už nedílnou součástí kulturního podzimu celého Jesenicka. Je také jedním z nejvýraznějších a nejvýznamnějších projektů realizovaných v rámci Olomouckého kraje a jeho existence tak jasně dokazuje, že čilý kulturní ruch se nevyhýbá ani jeho nejsevernějšímu regionu. Jeho každoroční realizaci zajišťuje Sdružení Karla Ditterse z Dittersdorfu.
A tak se každý podzim již tradičně nese v duchu barokní kultivovanosti, se kterou je Karel Ditters bezesporu úzce pojen a jehož tvorbě je vlastně celý festival primárně věnován. Ústřední myšlenkou celého festivalu je snaha prezentovat především klasickou hudbu na špičkové profesionální úrovni a to všem obyvatelům našeho příhraničního regionu, stejně tak jako odbornému publiku. Dittersovo jméno však není ve jméně festivalu pouze jen jakousi „morálně-hudební regionální autoritou“, naopak, každý ročník festivalu se skladby tohoto autora objevují v repertoáru mnoha hudebních těles, což je také jednou z vytyčených podmínek festivalu. Tou další je snaha otevřít festivalové pódium mladým a začínajícím interpretům, často jsou to laureáti Pražského jara či jiných soutěží. V neposlední řadě je to také snaha zvát, jak už je koneckonců uvedeno také v názvu festivalu, na festivalové dny hudebníky ze zahraničí, nebo alespoň hudební tělesa se zastoupením zahraničních interpretů .
Pokud nahlédneme do dlouhé historie festivalu, musím konstatovat, že všechny vytýčené cíle jsou vždy bezezbytku splněny...

Kopírovat odkaz

Fingers Up je první hudební festival, kde hudba není na prvním místě. Protože pokud na jednom místě zažiješ letní párty u bazénu, jídlo jako z jiného světa, fantastickou atmosféru s hromadou lidí jako jsi ty, soupeřů o tuhle pozici se objevuje hned několik.

Kopírovat odkaz

V následujících deseti letech zamýšlejí Haydnovy hudební slavnosti v rámci jednotlivých festivalových ročníků prezentovat tvorbu hlavních hudebních „národů“ či regionů, jež přispěly k formování klasicistní hudební řeči, která se záhy prosadila jako univerzální celosvětově užívaný hudební jazyk. Tento dramaturgický princip významně obohatí stávající zásady (orientace na skladatelská výročí, regionální hudební prameny, velká stěžejní díla klasicistní epochy). Záměrem organizátorů je věnovat hudebním „národům“ 40-50 % koncertních vystoupení festivalu.
Rozhodující postavení mezi těmito národy má Itálie. Italské a Itálií inspirované hudbě 17. a 18. století proto bude věnován 29. ročník festivalu (2021). Italská hudební inspirace dominovala světovému hudebnímu dění po více než tři staletí, s vrcholem v období klasicismu (16. - 19. stol.). Právě italští skladatelé přelomu 17. a 18. století formulovali nový způsob kompoziční práce, vycházející z intenzivnější práce s hudebním materiálem. Díky tomu právě v italském prostředí spatřily světlo světa nové hudební žánry, jež pak vévodily dalším staletím (koncert, symfonie aj.), některé další pak získaly novou vývojovou inspiraci (sonáta, opera atd.)…
Italská tvorba této doby se prostřednictvím zástupů italských hudebníků – skladatelů i interpretů, absolventů italských konzervatoří, jež odcházeli na významná hudebnická místa po celé Evropě – šířila po celém světě obrovskou rychlostí. Představovala nejavantgardnější vývojový trend, jenž přeměnil dobové hudební myšlení. Italští skladatelé této doby v čele s A. Vivaldim se stali obrovskou inspirací pro většinu evropských hudebních skladatelů. Zásadním způsobem ovlivnili také nejvýznamnější skladatele pozdního baroka (J. S. Bach, G. F. Händel aj.). Zároveň významně přispěli ke vzniku tzv. smíšeného vkusu (gemischter Geschmack), propojujícího do té doby přísně oddělované tzv. národní styly uplatňované v barokních kompozicích. Stáli tak u samotného zrodu principů budoucí klasicistní hudební řeči. Vedle postupně rostoucího významu zejména středoevropských hudebních skladatelů si italští skladatelé a interpreti udrželi po celou klasicistní epochu výsadní postavení. Týkalo se to zejména operního žánru, avšak rovněž v instrumentální tvorbě hráli Italové nadále významnou roli. Zcela bezkonkurenční význam pak mělo italské hudební školství 18. století, jež tento boom způsobilo. Stalo se vzorem pro významné evropské hudebně vzdělávací instituce následujícího věku.

Kopírovat odkaz

Projekt Jazz bez hranic patří mezi tradiční akce města Plzně, byl zapojen do programu Evropské hlavní město kultury 2015 a v současné době participuje na Slavnostech svobody. Nabízí komplexní přístup k propagaci minoritního hudebního žánru – jazzu, v rámci spolupráce s evropskými regiony. Jazz bez hranic podstatně zinternacionalizoval plzeňskou hudební scénu, která se jeho zásluhou dostala na jazzovou mapu světa. Vystoupení dvanácti nositelů nejprestižnější světové hudební ceny Grammy v Plzni je zcela bezprecedentní. Náplní projektu je vyhledávání mladých jazzových talentů s možnostmi jejich dalšího rozvoje v dílnách, praktických představeních či výchovných koncertech a zároveň i podpora již zralých plzeňských jazzových muzikantů, skupin a orchestrů. Pro zájemce o jazzovou historii jsou připraveny pravidelné semináře a filmotéka Plzeňského jazzového klubu, který v současné době spolupracuje se Západočeskou galerií. Vyvrcholením projektu jsou koncerty, kde je dána možnost té nejširší veřejnosti seznámit se s nejlepšími interprety z celého světa. Spolek Jazz bez hranic průběžně vyvíjí a rozšiřuje spolupráci s hudebními subjekty doma i v sousedských regionech Německa a Rakouska se zvláštním důrazem na spolupráci s partnerským Řeznem. Prioritou budoucnosti bude další zkvalitňování dosavadní činnosti, větší důraz na výchovu mládeže, spolupráce spolku se Slavnostmi svobody a dalšími kulturními subjekty, stále posilování interakcí mezi západočeskými i českými a německými jazzmany a průběžné uvádění nových dílčích projektů.

Kopírovat odkaz

Zábřežský říjen patří jazzu! Festival Jazz in Hall se tradičně koná v nevšedním prostředí tenisové haly v Zábřeze, přičemž každoročně vystupují ty nejlepší hvězdy české jazzové scény.

Kopírovat odkaz

Každoročně v druhé polovině dubna ožívá Polička sérií vystoupení jazzových muzikantů, mezi kterými se nejednou objevily opravdové osobnosti. Festival se stal pro jazzové nadšence skutečným pojmem a každoročně přiláká stovky posluchačů. Je jedním z pěti hudebních festivalů pořádaných pravidelně v Poličce.
Historie vzniku festivalu sahá do roku 1996. Při návštěvě v partnerském městě Meilen ve Švýcarsku byli členové delegace městské rady pozváni na právě probíhající jazzový festival. V jeho atmosféře vznikl nápad jazzového festivalu v Poličce. Napomohlo tomu také setkání s účinkujícím Peterem Lipou, známého Poličským z dřívějších vystoupení na festivalu Polička 555. Ten slíbil pomoc s programem a stal se také dramaturgem nebo spolu-dramaturgem prvních deseti ročníků festivalu.
Pořadatelem prvních sedmi ročníků (1997-2003) bylo Město Polička, další ročníky pak byly uspořádány Kulturními službami (Tylův dům) a Divadelním spolkem Tyl.
Přejme všem jazzovým nadšencům i nadále skvělé hudební zážitky. Muzikantům pak to, aby do Poličky stále rádi jezdili.

Kopírovat odkaz