Festival nabízí moderní jazz, hudbu s přesahy do jiných oblastí a fúzí s dalšími hudebními žánry, včetně hudby symfonické, se špičkovými hudebníky domácí i světové provenience.
Je to již dvacátý ročník (rok 2019) pořádaný společností Jazzový kruh v čele s ředitelem a hudebníkem Milanem Krajícem. Festival se koná tradičně s podporou Města Karlovy Vary a Karlovarského kraje, záštitu JazzFestu poskytly primátorka města Karlovy Vary Ing. Andrea Pfeffer Ferklová, MBA a hejtmanka Karlovarského kraje Mgr. Jana Mračková Vildumetzová.
Festival založený v roce 1999 probíhá v několika sálech a prostorech Trutnova. Hlavní koncert se koná v novém sále UFFO (držitel titulu Stavba roku), většina koncertů je v Koncertní síni B. Martinů, což je bývalý kostel s neopakovatelnou atmosférou. Další akce pak probíhají v music restaurantu Pod hradem.
Jazzinec je sérií koncertů, které vrcholí na Festivalovém Finále, na které následují After Parties a Autumn Parties. S výjimkou letních měsíců je tak Jazzinec téměř celoroční akcí. V hlavní části festivalu – od února do dubna – se každý týden koná jedna akce.
Specialitou Jazzince jsou i zcela mimořádné koncerty – jedinečné spojení českých muzikantů se světovými hvězdami – jediný koncert Victora Baileyho, Poogie Bella nebo Richarda Bony a Speciál CZ-SK bandu – jen pro tento večer sestaveným seskupením špičkových českých a slovenských muzikantů.
Na Jazzinci též probíhá předávání cen fotografické soutěže JAZZ WORLD PHOTO (http://www.jazzworldphoto.com) a v Trutnově je i první ročníková výstava této mezinárodní aktivity.
Multižánrový festival láká návštěvníky na přelomový hudební i doprovodný program. Koná se v malebném údolí Moravské brány u Hranic na Moravě. Festival také nabízí sportovní aktivity, Design market, uměleckou zónu Lesmír i našlapanou Jam stage.
Mezinárodní hudební festival Kutná Hora patří mezi nejvýznamnější festivaly komorní hudby v České republice. Tvůrcem dramaturgie i výběru umělců je umělecký ředitel – violoncellista Jiří Bárta.
Bohužel i letošní rok 2021 je spojen s covidovou nejistotou. V loňském roce se nám podařilo festival uskutečnit, i když v posunutém termínu, s rouškami a všemi hygienickými opatřeními. Všichni doufáme a věříme ve zlepšení situace, a proto připravujeme další, již 14. ročník kutnohorského festivalu.
MFKH se stal již neoddělitelnou součástí kulturního dění ve městě s vysokou návštěvností z celé ČR i ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že jsme loni nemohli pozvat zahraniční umělce, rozhodli jsme se přesunout provedení všech Beethovenových 32 klavírních sonát v mistrovské interpretaci Konstantina Lifschitze na letošní rok. Tento velmi významný umělecký počin bude rozdělen do 8 podvečerů. Tím navyšujeme celkový počet koncertů komorní hudby na 16 koncertů. Věříme, že nejen pro Kutnou Horu bude tento festival v letošním roce něčím opravdu výjimečným. Kromě tohoto významného projektu zazní skladby klasické komorní literatury světově známých autorů (Haydn, Mozart, Vivaldi ad.), ale i soudobých a zřídka uváděných autorů (Tartini, Barber, Kabeláč, Klusák, Górecki ad.).
Koncerty komorní hudby Jiří Bárta tradičně propojuje a doplňuje o projekty na hranici žánrů. Do programu 14. ročníku kutnohorského festivalu zařadil Bachovu kantátu Ich habe genug (Mám již všeho dost) pro sólový bas, hoboj a smyčce propojenou s epickou básní Arnošta Lustiga v podání Vilmy Cibulkové, Jiřího Lábuse a Viléma Udatného nazvanou „Kantáta – tanec šílených“. Tématem hudebně-lyrického pásma je smrt jako vysvobození ze světa prostoupeného bídou a zoufalstvím a je obžalobou nejhrůznějšího zločinu v historii lidstva.
Tradiční hudební open-air festival, který každoročně přináší obyvatelům a návštěvníkům Brna nezapomenutelné hudební večery na velkém hradním nádvoří. Kromě velkých symfonických děl nabízí pod letním nebem i spojení s jinými žánry a snaží se tak klasickou hudbu zpřístupnit těm, kteří by se k ní jinak možná nedostali.
Mezinárodní varhanní festival Olomouc vznikl v roce 1969 a koná se každým rokem v měsíci září v chrámu sv. Mořice.
Zakladatelem festivalu byl prof. Antonín Schindler (1925 – 2010), který působil jako varhaník v chrámu sv. Mořice. Zde měl k dispozici unikátní nástroj Michaela Englera z roku 1745, který byl však značně zchátralý. Z iniciativy prof. Schindlera byly varhany generálně opraveny a rozšířeny a právě tato rekonstrukce se stala popudem k založení varhanního festivalu s mezinárodní úrovní.
Mezinárodní varhanní festival Olomouc se stal pojmem ve varhanním světě a jeho kvalitu a úroveň dokládá řada špičkových světových varhaníků, kteří na festivalu účinkovali. Pořadatelem festivalu je Moravská filharmonie Olomouc.
Festival Moravský podzim se řadí mezi nejvýznamnější kulturní události v České republice. Vznikl jako Mezinárodní hudební festival Brno v roce 1966, kdy činnost brněnských uměleckých institucí dostávala po letech tuhé izolace opět mezinárodní rozměr a již první ročník festivalu měl velice pozitivní ohlas.
V roce 1987 pod hlavičkou MHFB vzniká ještě několikadenní festival soudobé hudby s názvem Expozice nové hudby a od roku 1995 se rozrůstá ještě o Velikonoční festival duchovní hudby.
Moravský podzim zve do Brna orchestry, které Evropu dosud míjely, komorní soubory patřící k světové špičce, sólisty zdobící světová pódia. Není to festival jen interpretační, který se snaží přivážet do Brna světovou špičku a konfrontovat ji s tuzemskými prvotřídními hudebníky, ale i programový; není jen „o hvězdách“ (a už vůbec o jejich soutěžení), ale i o obsahu.
Velký přínos Moravského podzimu spatřujeme v hledání nových a zajímavých dramaturgických linií, oslovování žijících autorů a vzniku nové tvorby. Festival upozorňuje také na mladé a nadané interprety, kterým dává možnost vyniknout. V roce 2015 se podařilo oživit statut rezidenčního skladatele festivalu, kterým se stal Erkki-Sven Tüür, jenž spolu s Arvo Pärtem a Veljo Tormisem patří k nejvýznamnějším současným estonským skladatelům.
Moravský podzim je členem České asociace festivalů (ČAF) a koná se jednou za dva roky (bienále).
Pořadatelem je Filharmonie Brno, příspěvková organizace statutárního města Brna.
Podzimní festival duchovní hudby byl založen v roce 1994 a za 25 (26) let svého trvání se stal jednou z hlavních kulturních událostí v Olomouci. Pořadatelem festivalu je MUSICA VIVA za podpory Olomouckého arcibiskupství, s statutárníhoměsta Olomouc, Olomouckého kraje a Ministersta kultury ČR. Od svého vzniku se festival koná pod záštitou Msgre Jana Graubnera, arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského. Spoluzakladatelem a uměleckým garantem byl 15 let přední český dirigent Stanislav Macura, který vtiskl festivalu jeho podobu a specifičnost. Dramaturgie čerpá z nesmírně bohatého dědictví největších skladatelů celého světa, aniž by se vyhýbala současné hudbě a zároveň má i ekumenický rozměr. Festival získal renomé také díky vynikajícím uměleckým výkonům špičkových sólistů, vokálních a instrumentálních hudebních těles.
Z festivalových koncertů byly pořízeny rozhlasové nahrávky (Český rozhlas, Radio Niederoesterreich ORF, Slovenský rozhlas, Polské Radio), koncerty byly vysílány v evropských zemích prostřednictvím Evropské vysílací unie (EBU). Bylo natočeno a odvysíláno 25 koncertů ve spolupráci s Českou televizí a televizí NOE.