Adresář

Hudební festival Antonína Dvořáka se může pyšnit mnohaletou tradicí, během níž se jeho organizátorům podařilo etablovat jej mezi kulturní akce vysoké úrovně a v místech svého konání i prvořadého významu. Vznikl roku 1969 z iniciativy Společnosti Antonína Dvořáka (předsedou byl tehdy dr. Karel Mikysa) a Okresního kulturního střediska v Příbrami, kterým tehdy přislíbilo finanční podporu Ministerstvo kultury. A podpora to nebyla nikterak malá, protože tehdy umožňovala zvát i takové orchestry jakými jsou např. Česká filharmonie, Symfonický orchestr FOK hlavního města Prahy, PKO, Slovenská filharmonie či Filmový symfonický orchestr. Na festivalu v těchto letech však nechyběla ani celá řada vynikajících těles ze zahraničí. Příbramští se tak mohli stát rovněž svědky špičkových výkonů např. Leningradské filharmonie a Moskevské státní filharmonie, v neposlední řadě sem zavítala i Varšavská státní filharmonie nebo Royal Philharmonic Orchestra London s dirigenty Markem Emlerem, Charlesem Grovesem, Arvidem Jansonsem a Dimitrijem Kitajenkem. Po roce 1989 však došlo podobně jako v celé kulturní sféře i zde k významným organizačním změnám. Od r. 1990 převzalo jeho organizaci Divadlo Příbram, kde (snad) z nedostatku finančních prostředků festival ustrnul na třech až pěti koncertech a to z velké části pouze komorních.
Hudební festival Antonína Dvořáka pevně zakotvil v povědomí kulturně orientované příbramské veřejnosti a získává stále větší respekt v českých hudebních kruzích. Svědčí o tom nabídky o spolupráci významných českých i zahraničních interpretů. Z umělců jmenujme alespoň z poslední doby G. Beňačkovou, T. Hampsona, E. Urbanovou, D. Peckovou, V. Hudečka, R. Baboráka, J. Svěceného, J. Bártu, I. Ženatého, A. Plachetku, J. Bouškovou či K. Englichovou. Cílem festivalu samozřejmě i nadále zůstává připomínání cenného díla Mistra Antonína Dvořáka a snaha přiblížit příbramskému publiku v reprezentativní nabídce i další tituly české a světové klasické hudební tvorby minulých staletí i současnosti. Zároveň si klade za cíl inspirovat vznik nových děl či projektů a rovněž edukativně působit na publikum všech generací.

Kopírovat odkaz

Projekt Jazz bez hranic patří mezi tradiční akce města Plzně, byl zapojen do programu Evropské hlavní město kultury 2015 a v současné době participuje na Slavnostech svobody. Nabízí komplexní přístup k propagaci minoritního hudebního žánru – jazzu, v rámci spolupráce s evropskými regiony. Jazz bez hranic podstatně zinternacionalizoval plzeňskou hudební scénu, která se jeho zásluhou dostala na jazzovou mapu světa. Vystoupení dvanácti nositelů nejprestižnější světové hudební ceny Grammy v Plzni je zcela bezprecedentní. Náplní projektu je vyhledávání mladých jazzových talentů s možnostmi jejich dalšího rozvoje v dílnách, praktických představeních či výchovných koncertech a zároveň i podpora již zralých plzeňských jazzových muzikantů, skupin a orchestrů. Pro zájemce o jazzovou historii jsou připraveny pravidelné semináře a filmotéka Plzeňského jazzového klubu, který v současné době spolupracuje se Západočeskou galerií. Vyvrcholením projektu jsou koncerty, kde je dána možnost té nejširší veřejnosti seznámit se s nejlepšími interprety z celého světa. Spolek Jazz bez hranic průběžně vyvíjí a rozšiřuje spolupráci s hudebními subjekty doma i v sousedských regionech Německa a Rakouska se zvláštním důrazem na spolupráci s partnerským Řeznem. Prioritou budoucnosti bude další zkvalitňování dosavadní činnosti, větší důraz na výchovu mládeže, spolupráce spolku se Slavnostmi svobody a dalšími kulturními subjekty, stále posilování interakcí mezi západočeskými i českými a německými jazzmany a průběžné uvádění nových dílčích projektů.

Kopírovat odkaz

Tradiční mezinárodní jazzový festival Jazz Černošice se každoročně koná na konci května v Černošicích u Prahy. Festival se rozprostírá napříč celým městem, venkovní produkcí počínaje, přes tzv. „gastro jazz“ ve vybraných černošických restauracích až po tři hlavní festivalové večery v Clubu Kino. Festival se uskutečňuje za grantové podpory města Černošice, Středočeského kraje a sponzorské podpory soukromých subjektů. Za dobu svého trvání festival hostil již více než 180 hudebních skupin, sborů a sólistů. Celkový počet jednotlivých účinkujících překračuje úctyhodných 1650 instrumentalistů a zpěváků. Festival již dávno překonal regionální význam a stal se známým nejenom v celé ČR, ale i v zahraničí, o čemž svědčí stále vzrůstající poptávka po účinkování ze strany kapel i samotných muzikantů. Velmi si vážíme tohoto zájmu stejně jako podpory ze strany Města Černošice, Středočeského kraje a sponzorské podpory soukromých firem, bez které by festival nemohl existovat. Všem děkujeme za přízeň a těšíme se na vás v květnu 2020.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní jazzový festival v Ostravě

Kopírovat odkaz

Kopírovat odkaz

Festival Klášterní hudební slavnosti je mezinárodní hudební festival s tradicí, který svou vysokou dramaturgickou a uměleckou úrovní zaujímá místo jednoho z nejvýznamnějších a nejzajímavějších hudebních festivalů současnosti, na Moravě se již tímto superlativem může v daném období pochlubit beze zbytku. Jak již z názvu vyplývá, koncertuje festival především v sakrálních skladbách nebo v prostředí, která jsou s církevními institucemi historicky nějakým způsobem spojena (kostely, bývalý nebo i současný majetek církví apod.), ale nevyhýbáme se i občasnému vybočení, ať už z důvodu kapacity, organizace nebo podmínek.

O věhlasu akce, ale také o zájmu posluchačů svědčí i fakt, že se návštěvnická úroveň rok co rok zvyšuje. Festival je nejenom pevnou součástí kulturního života Olomouckého kraje (kde se koná naprostá většina koncertů) s přesahem do krajů Moravskoslezského a Pardubického, ale stává se důležitým hybatelem festivalové turistiky. Za koncerty posluchači cestují z různých koutů a podporují tím také turistický průmysl. Návštěvníkům koncertů nabízí koncerty českých i zahraničních umělců mimořádné umělecké úrovně. Za dobu své existence navštívilo koncerty přes 33 tisíc posluchačů, kteří se mohou těšit na dramaturgicky pestrou a vyváženou skladbu koncertů, ať již formou komorních recitálů či koncertů komorních i větších těles nebo pěveckých sborů. Na festivalu se představují zásadní díla symfonické, operní, oratorní ale i komorní hudby.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Kutná Hora patří mezi nejvýznamnější festivaly komorní hudby v České republice. Tvůrcem dramaturgie i výběru umělců je umělecký ředitel – violoncellista Jiří Bárta.

Bohužel i letošní rok 2021 je spojen s covidovou nejistotou. V loňském roce se nám podařilo festival uskutečnit, i když v posunutém termínu, s rouškami a všemi hygienickými opatřeními. Všichni doufáme a věříme ve zlepšení situace, a proto připravujeme další, již 14. ročník kutnohorského festivalu.

MFKH se stal již neoddělitelnou součástí kulturního dění ve městě s vysokou návštěvností z celé ČR i ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že jsme loni nemohli pozvat zahraniční umělce, rozhodli jsme se přesunout provedení všech Beethovenových 32 klavírních sonát v mistrovské interpretaci Konstantina Lifschitze na letošní rok. Tento velmi významný umělecký počin bude rozdělen do 8 podvečerů. Tím navyšujeme celkový počet koncertů komorní hudby na 16 koncertů. Věříme, že nejen pro Kutnou Horu bude tento festival v letošním roce něčím opravdu výjimečným. Kromě tohoto významného projektu zazní skladby klasické komorní literatury světově známých autorů (Haydn, Mozart, Vivaldi ad.), ale i soudobých a zřídka uváděných autorů (Tartini, Barber, Kabeláč, Klusák, Górecki ad.).

Koncerty komorní hudby Jiří Bárta tradičně propojuje a doplňuje o projekty na hranici žánrů. Do programu 14. ročníku kutnohorského festivalu zařadil Bachovu kantátu Ich habe genug (Mám již všeho dost) pro sólový bas, hoboj a smyčce propojenou s epickou básní Arnošta Lustiga v podání Vilmy Cibulkové, Jiřího Lábuse a Viléma Udatného nazvanou „Kantáta – tanec šílených“. Tématem hudebně-lyrického pásma je smrt jako vysvobození ze světa prostoupeného bídou a zoufalstvím a je obžalobou nejhrůznějšího zločinu v historii lidstva.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka (do roku 2017 pod názvem MHF Janáčkův Máj) se koná každoročně od roku 1976 v několika městech Moravskoslezského kraje. Je věnován především propagaci díla Leoše Janáčka a klasické hudbě, ale nabízí také jazz, mluvené slovo a tanec. MHF Leoše Janáčka je členem Evropské festivalové asociace (EFA), partnerem Institutu umění – Divadelního ústavu v Praze a dalších profesionálních organizací a institucí.

Kopírovat odkaz

Festival nové a experimentální hudby

Kopírovat odkaz

Během dvou festivalových dnů se město stává hudebním centrem a jako takové představí svým návštěvníků jazz coby hudební, původně neevropský žánr, který však od dob svého vzniku dobyl všechna významná hudební pódia světa. Ve Slaném se posluchačům představují špičkoví čeští a zahraniční muzikanti. Festival není určen jen příznivců jazzového umění, ale i široké veřejnosti. Festival začíná otevřením bran Městského centra Grand a kaple Vlastivědného muzea ve Slaném. Pak začne přehlídka koncertů s kvalitní jazzovou, bluesovou, soulovou, funky a další podobně laděnou hudbou, která dokáže každoročně nadchnout jak odborníky tak laickou hudební veřejnost.

Kopírovat odkaz