Hudební festival Znojmo přináší svému publiku širokou paletu hudebních stylů i druhů, propojuje zdánlivě nespojitelné a bourá hranice mezi žánry. Jednotícím prvkem a cílem celého festivalu však je dosažení maximální možné kvality a autenticity ve všech koncertech i inscenacích. Osou festivalu je pak nastudování a uvedení operního nebo baletního díla v několika reprízách. Každý ročník se vyznačuje sevřenou dramaturgií. V jednotném duchu se nesou všechny koncerty i ostatní doprovodné akce.
Společnost Fryderyka Chopina v České republice patří k nejstarším hudebním společnostem na světě – byla založena 10.6.1959 z podnětu několika lidí, kteří o sobě nejdříve ani nevěděli. Zabývali se však chopinovskou tématikou a hlavně pobytem Chopina na našem území, zejména v Praze, Karlových Varech a Mariánských Lázních.
Úsilí těchto badatelů se spojilo u příležitosti oslav 150. výročí narození Fryderyka Chopina, jež připadlo na rok 1960 a pod patronací UNESCO si je připomněl celý svět. Nejhlubším výrazem úcty k polskému hudebnímu skladateli a živou připomínkou jeho pobytu v Mariánských Lázních je právě jeho hudba. Myšlenka, prezentovat Společnost hudebním festivalem, byla na světě. Zaznívá každoročně v druhé polovině srpna. Z počátku to byly „Slavnostní Chopinovy dny“, od roku 1969 je již ustálený název Chopinův festival. Chopinův mezinárodní festival je třetí nejstarší hudební festival u nás.
Po roce 1990 se stala Společnost Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních členem Federace Chopinových společností (International Federation of Chopin Societies – IFCS). Federace se sídlem ve Vídni byla zapsána jako hudební, světové společenství pod střechu UNESCO. Společnost je díky svému členství v Mezinárodní federaci Chopinových společností (IFCS) vedená jako jediná česká hudební společnost v tomto seznamu.
K účasti na festivalu získává od roku 1992 s uměleckým citem věhlasné klavírní hvězdy -profesor Ivan Klánský. Pianista MgA. Martin Kasík, místopředseda Společnosti a umělecký ředitel festivalu připravuje dramaturgii festivalu již od roku 2004. Prioritou společnosti je kromě zvýšení umělecké i společenské prestiže Chopinova festivalu v Mariánských Lázních také mimořádná podpora a péče o mladé talenty klavírního umění.
Ministerstvo kultury Polské republiky předalo v roce 2009 k 50. výročí Společnosti Fryderyka Chopina ocenění „Gloria Artis“. Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky udělilo prof. Ivanu Klánskému v roce 2014 k 55.výročí Společnosti F. Chopina čestný odznak Bene Merito za zásluhy o propagaci polské kultury. V roce 2017 převzal prof. Ivan Klánský prestižní cenu Antonína Dvořáka, kterou každoročně uděluje Akademie klasické hudby osobnostem, které se svým celoživotním dílem nebo mimořádným uměleckým počinem významnou měrou zasloužily o propagaci a popularizaci české klasické hudby doma i v zahraničí. Prof. Ivan Klánský obdržel 1. května 2018 na svém koncertu v pražském Rudolfinu Granátovou hvězdu udělovanou společností Bohemian Heritage Fund (BHF). „Zpráva o mém ocenění Granátovou hvězdou v roce mého životního jubilea mě nesmírně potěšila. Považuji za velkou čest být ve společnosti dvou tak velkých osobností našeho hudebního života, které získaly toto ocenění přede mnou – profesorky Zuzana Růžičková a paní Soňa Červená. Velmi si tohoto významného ocenění vážím“, řekl prof. Ivan Klánský.
Společnost intenzivně spolupracuje na přípravách festivalu i dalších událostí s Polským institutem a Městem Mariánské Lázně, které je již tradičním spolupořadatelem Chopinova festivalu.
Festival Janáček Brno patří k nejvýznamnějším akcím na evropské kulturní mapě, která pečuje o umělecký odkaz a uceleně prezentuje dílo jednoho z největších českých skladatelů Leoše Janáčka v mezinárodním kontextu.
Na české taneční scéně se pojem Let It Roll objevil již v roce 2003. Let It Roll začínal jako série klubových akcí a následně se konal v pražských továrních halách, které se rychle staly nejnavštěvovanějšími a nejoblíbenějšími drumandbassovými akcemi v České republice. V roce 2008 se organizátoři rozhodli vedle zimní edice halových akcí uspořádat i letní open air festival. Na první ročník v prostoru pískovny Oplatil u Pardubic dorazilo přes 3000 návštěvníků a všichni byli z atmosféry festivalu maximálně nadšeni. Ještě úspěšnějším se stalo druhé pokračování v roce 2009, kdy na festival dorazilo téměř 6000 lidí. Festival Let It Roll se už od začátku odlišoval od jiných festivalů originálním designem pódií, jejichž vzhled se každoročně obměňuje a skvěle dokresluje unikátní atmosféru festivalu. Obliba Let It Rollu okolo roku 2010 hodně rostla a vše nabralo rychlé obrátky. Fenomén se promítnul do účasti zahraničních návštěvníků a bývá zde vidět stále více fanoušků drumandbassu z dalekých koutů světa. V roce 2011 a 2012 pozitivní tendence umocnila návštěvnost dosahující hranici deseti tisíc. Velkým mezníkem v historii festivalu se stal šestý ročník festivalu, který se konal v roce 2013 v Benešově a na který dorazilo 15 000 českým a zahraničních návštěvníků denně. Každoroční nárůst návštěvnosti festivalu potvrdil i loňský rok s návštěvností přes 15 000 návštěvníků a největším programem v historii všech drumandbassových festivalů vůbec.
Festivalová značka Let It Roll a její před-festivalové, doprovodné akce v podobě halových akcí Let It Roll On Tour a klubovek Let It Roll WarmUp, expandovaly daleko za hranice České republiky. Let It Roll On Tour se uskutečnila v Rakousku, Maďarsku, Slovensku, Polsku a klubové akce Let It Roll Warm Up se uskutečnily v Itálii, Švýcarsku, Německu, Anglii, Francii, Norsku, Slovinsku, Portugalsku, Holandsku a dokonce i v Jižní Americe v Kolumbii.
Festival Let It Roll svou oblíbenost mezi fanoušky potvrdil, umístěním v britské anketě DrumandBass Arena Awards jako nejoblíbenější festival roku 2014 a ve světové anketě National DrumAndBass Awards získal první místo jako promotér roku za rok 2014. Radost fanoušků z Let It Rollu se každoročně promítla i do výsledků výročních hudebních cen v Czech Drum&Bass Awards: vždy 1. místo.
Za 30 let své existence se festival stal jedním ze tří největších klasických festivalů v České republice, který nabídl 550 koncertů a představení, během nichž vystoupilo více než 13 tisíc umělců ze 40 zemí.
Tato letní přehlídka nabízí 4 týdny hudby od 15. do 21. století s mezinárodními klasickými / crossover hvězdami na jedinečných místech města se skutečným geniem loci.
Mezinárodní hudební festival Kutná Hora patří mezi nejvýznamnější festivaly komorní hudby v České republice. Tvůrcem dramaturgie i výběru umělců je umělecký ředitel – violoncellista Jiří Bárta.
Bohužel i letošní rok 2021 je spojen s covidovou nejistotou. V loňském roce se nám podařilo festival uskutečnit, i když v posunutém termínu, s rouškami a všemi hygienickými opatřeními. Všichni doufáme a věříme ve zlepšení situace, a proto připravujeme další, již 14. ročník kutnohorského festivalu.
MFKH se stal již neoddělitelnou součástí kulturního dění ve městě s vysokou návštěvností z celé ČR i ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že jsme loni nemohli pozvat zahraniční umělce, rozhodli jsme se přesunout provedení všech Beethovenových 32 klavírních sonát v mistrovské interpretaci Konstantina Lifschitze na letošní rok. Tento velmi významný umělecký počin bude rozdělen do 8 podvečerů. Tím navyšujeme celkový počet koncertů komorní hudby na 16 koncertů. Věříme, že nejen pro Kutnou Horu bude tento festival v letošním roce něčím opravdu výjimečným. Kromě tohoto významného projektu zazní skladby klasické komorní literatury světově známých autorů (Haydn, Mozart, Vivaldi ad.), ale i soudobých a zřídka uváděných autorů (Tartini, Barber, Kabeláč, Klusák, Górecki ad.).
Koncerty komorní hudby Jiří Bárta tradičně propojuje a doplňuje o projekty na hranici žánrů. Do programu 14. ročníku kutnohorského festivalu zařadil Bachovu kantátu Ich habe genug (Mám již všeho dost) pro sólový bas, hoboj a smyčce propojenou s epickou básní Arnošta Lustiga v podání Vilmy Cibulkové, Jiřího Lábuse a Viléma Udatného nazvanou „Kantáta – tanec šílených“. Tématem hudebně-lyrického pásma je smrt jako vysvobození ze světa prostoupeného bídou a zoufalstvím a je obžalobou nejhrůznějšího zločinu v historii lidstva.
Tradiční hudební open-air festival, který každoročně přináší obyvatelům a návštěvníkům Brna nezapomenutelné hudební večery na velkém hradním nádvoří. Kromě velkých symfonických děl nabízí pod letním nebem i spojení s jinými žánry a snaží se tak klasickou hudbu zpřístupnit těm, kteří by se k ní jinak možná nedostali.
Festival Moravský podzim se řadí mezi nejvýznamnější kulturní události v České republice. Vznikl jako Mezinárodní hudební festival Brno v roce 1966, kdy činnost brněnských uměleckých institucí dostávala po letech tuhé izolace opět mezinárodní rozměr a již první ročník festivalu měl velice pozitivní ohlas.
V roce 1987 pod hlavičkou MHFB vzniká ještě několikadenní festival soudobé hudby s názvem Expozice nové hudby a od roku 1995 se rozrůstá ještě o Velikonoční festival duchovní hudby.
Moravský podzim zve do Brna orchestry, které Evropu dosud míjely, komorní soubory patřící k světové špičce, sólisty zdobící světová pódia. Není to festival jen interpretační, který se snaží přivážet do Brna světovou špičku a konfrontovat ji s tuzemskými prvotřídními hudebníky, ale i programový; není jen „o hvězdách“ (a už vůbec o jejich soutěžení), ale i o obsahu.
Velký přínos Moravského podzimu spatřujeme v hledání nových a zajímavých dramaturgických linií, oslovování žijících autorů a vzniku nové tvorby. Festival upozorňuje také na mladé a nadané interprety, kterým dává možnost vyniknout. V roce 2015 se podařilo oživit statut rezidenčního skladatele festivalu, kterým se stal Erkki-Sven Tüür, jenž spolu s Arvo Pärtem a Veljo Tormisem patří k nejvýznamnějším současným estonským skladatelům.
Moravský podzim je členem České asociace festivalů (ČAF) a koná se jednou za dva roky (bienále).
Pořadatelem je Filharmonie Brno, příspěvková organizace statutárního města Brna.
Pop Messe je hudební festival navazující na kredit Brna, města s dlouholetou veletržní tradicí a zaměřením na vzdělání, nové technologie a inovaci. Hudební program je primárně (ale nejen) zaměřen na mladou multižánrovou hudbu přesahující obecně vžitý pojem POP. Dvoudenní akce proběhne v Brně v areálu bývalého fotbalového stadionu Za Lužánkami a Bobycentra. Pop Messe staví na ambici stát se unikátní kulturní platformou s vysokým uměleckým potenciálem v dynamicky se rozvíjející jihomoravské metropoli.