Adresář

Hudební festival Antonína Dvořáka se může pyšnit mnohaletou tradicí, během níž se jeho organizátorům podařilo etablovat jej mezi kulturní akce vysoké úrovně a v místech svého konání i prvořadého významu. Vznikl roku 1969 z iniciativy Společnosti Antonína Dvořáka (předsedou byl tehdy dr. Karel Mikysa) a Okresního kulturního střediska v Příbrami, kterým tehdy přislíbilo finanční podporu Ministerstvo kultury. A podpora to nebyla nikterak malá, protože tehdy umožňovala zvát i takové orchestry jakými jsou např. Česká filharmonie, Symfonický orchestr FOK hlavního města Prahy, PKO, Slovenská filharmonie či Filmový symfonický orchestr. Na festivalu v těchto letech však nechyběla ani celá řada vynikajících těles ze zahraničí. Příbramští se tak mohli stát rovněž svědky špičkových výkonů např. Leningradské filharmonie a Moskevské státní filharmonie, v neposlední řadě sem zavítala i Varšavská státní filharmonie nebo Royal Philharmonic Orchestra London s dirigenty Markem Emlerem, Charlesem Grovesem, Arvidem Jansonsem a Dimitrijem Kitajenkem. Po roce 1989 však došlo podobně jako v celé kulturní sféře i zde k významným organizačním změnám. Od r. 1990 převzalo jeho organizaci Divadlo Příbram, kde (snad) z nedostatku finančních prostředků festival ustrnul na třech až pěti koncertech a to z velké části pouze komorních.
Hudební festival Antonína Dvořáka pevně zakotvil v povědomí kulturně orientované příbramské veřejnosti a získává stále větší respekt v českých hudebních kruzích. Svědčí o tom nabídky o spolupráci významných českých i zahraničních interpretů. Z umělců jmenujme alespoň z poslední doby G. Beňačkovou, T. Hampsona, E. Urbanovou, D. Peckovou, V. Hudečka, R. Baboráka, J. Svěceného, J. Bártu, I. Ženatého, A. Plachetku, J. Bouškovou či K. Englichovou. Cílem festivalu samozřejmě i nadále zůstává připomínání cenného díla Mistra Antonína Dvořáka a snaha přiblížit příbramskému publiku v reprezentativní nabídce i další tituly české a světové klasické hudební tvorby minulých staletí i současnosti. Zároveň si klade za cíl inspirovat vznik nových děl či projektů a rovněž edukativně působit na publikum všech generací.

Kopírovat odkaz

Na české taneční scéně se pojem Let It Roll objevil již v roce 2003. Let It Roll začínal jako série klubových akcí a následně se konal v pražských továrních halách, které se rychle staly nejnavštěvovanějšími a nejoblíbenějšími drumandbassovými akcemi v České republice. V roce 2008 se organizátoři rozhodli vedle zimní edice halových akcí uspořádat i letní open air festival. Na první ročník v prostoru pískovny Oplatil u Pardubic dorazilo přes 3000 návštěvníků a všichni byli z atmosféry festivalu maximálně nadšeni. Ještě úspěšnějším se stalo druhé pokračování v roce 2009, kdy na festival dorazilo téměř 6000 lidí. Festival Let It Roll se už od začátku odlišoval od jiných festivalů originálním designem pódií, jejichž vzhled se každoročně obměňuje a skvěle dokresluje unikátní atmosféru festivalu. Obliba Let It Rollu okolo roku 2010 hodně rostla a vše nabralo rychlé obrátky. Fenomén se promítnul do účasti zahraničních návštěvníků a bývá zde vidět stále více fanoušků drumandbassu z dalekých koutů světa. V roce 2011 a 2012 pozitivní tendence umocnila návštěvnost dosahující hranici deseti tisíc. Velkým mezníkem v historii festivalu se stal šestý ročník festivalu, který se konal v roce 2013 v Benešově a na který dorazilo 15 000 českým a zahraničních návštěvníků denně. Každoroční nárůst návštěvnosti festivalu potvrdil i loňský rok s návštěvností přes 15 000 návštěvníků a největším programem v historii všech drumandbassových festivalů vůbec.



Festivalová značka Let It Roll a její před-festivalové, doprovodné akce v podobě halových akcí Let It Roll On Tour a klubovek Let It Roll WarmUp, expandovaly daleko za hranice České republiky. Let It Roll On Tour se uskutečnila v Rakousku, Maďarsku, Slovensku, Polsku a klubové akce Let It Roll Warm Up se uskutečnily v Itálii, Švýcarsku, Německu, Anglii, Francii, Norsku, Slovinsku, Portugalsku, Holandsku a dokonce i v Jižní Americe v Kolumbii.



Festival Let It Roll svou oblíbenost mezi fanoušky potvrdil, umístěním v britské anketě DrumandBass Arena Awards jako nejoblíbenější festival roku 2014 a ve světové anketě National DrumAndBass Awards získal první místo jako promotér roku za rok 2014. Radost fanoušků z Let It Rollu se každoročně promítla i do výsledků výročních hudebních cen v Czech Drum&Bass Awards: vždy 1. místo.

Kopírovat odkaz

Multižánrový festival láká návštěvníky na přelomový hudební i doprovodný program. Koná se v malebném údolí Moravské brány u Hranic na Moravě. Festival také nabízí sportovní aktivity, Design market, uměleckou zónu Lesmír i našlapanou Jam stage.

Kopírovat odkaz

Mácháč patří historicky k nejzásadnějším tanečním open air festivalům u nás.
Magické spojení přírody, taneční hudby a nádherné scenérie na břehu Máchova jezera s písčitou pláží je přesně to, díky čemu má festival jedinečnou atmosféru a stal se brzy nejnavštěvovanější akcí elektronické taneční hudby v ČR. Zároveň jsme jediným festivalem, který má hlavní stage umístěnou přímo na vodě.

První ročník festivalu proběhl již v roce 1999 a za celou jeho historii jej navštívilo přes 250 000 návštěvníků. Během těchto let se zde při východu i západu slunce vystřídaly hvězdy jako Tiësto, Hardwell, Armin van Buuren, Axwell, Dimitri Vegas & Like Mike, W&W, Dada Life, Carl Cox, Paul van Dyk, Ferry Corsten a mnoho dalších.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Kutná Hora patří mezi nejvýznamnější festivaly komorní hudby v České republice. Tvůrcem dramaturgie i výběru umělců je umělecký ředitel – violoncellista Jiří Bárta.

Bohužel i letošní rok 2021 je spojen s covidovou nejistotou. V loňském roce se nám podařilo festival uskutečnit, i když v posunutém termínu, s rouškami a všemi hygienickými opatřeními. Všichni doufáme a věříme ve zlepšení situace, a proto připravujeme další, již 14. ročník kutnohorského festivalu.

MFKH se stal již neoddělitelnou součástí kulturního dění ve městě s vysokou návštěvností z celé ČR i ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že jsme loni nemohli pozvat zahraniční umělce, rozhodli jsme se přesunout provedení všech Beethovenových 32 klavírních sonát v mistrovské interpretaci Konstantina Lifschitze na letošní rok. Tento velmi významný umělecký počin bude rozdělen do 8 podvečerů. Tím navyšujeme celkový počet koncertů komorní hudby na 16 koncertů. Věříme, že nejen pro Kutnou Horu bude tento festival v letošním roce něčím opravdu výjimečným. Kromě tohoto významného projektu zazní skladby klasické komorní literatury světově známých autorů (Haydn, Mozart, Vivaldi ad.), ale i soudobých a zřídka uváděných autorů (Tartini, Barber, Kabeláč, Klusák, Górecki ad.).

Koncerty komorní hudby Jiří Bárta tradičně propojuje a doplňuje o projekty na hranici žánrů. Do programu 14. ročníku kutnohorského festivalu zařadil Bachovu kantátu Ich habe genug (Mám již všeho dost) pro sólový bas, hoboj a smyčce propojenou s epickou básní Arnošta Lustiga v podání Vilmy Cibulkové, Jiřího Lábuse a Viléma Udatného nazvanou „Kantáta – tanec šílených“. Tématem hudebně-lyrického pásma je smrt jako vysvobození ze světa prostoupeného bídou a zoufalstvím a je obžalobou nejhrůznějšího zločinu v historii lidstva.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní varhanní festival Olomouc vznikl v roce 1969 a koná se každým rokem v měsíci září v chrámu sv. Mořice.
Zakladatelem festivalu byl prof. Antonín Schindler (1925 – 2010), který působil jako varhaník v chrámu sv. Mořice. Zde měl k dispozici unikátní nástroj Michaela Englera z roku 1745, který byl však značně zchátralý. Z iniciativy prof. Schindlera byly varhany generálně opraveny a rozšířeny a právě tato rekonstrukce se stala popudem k založení varhanního festivalu s mezinárodní úrovní.
Mezinárodní varhanní festival Olomouc se stal pojmem ve varhanním světě a jeho kvalitu a úroveň dokládá řada špičkových světových varhaníků, kteří na festivalu účinkovali. Pořadatelem festivalu je Moravská filharmonie Olomouc.

Kopírovat odkaz

Podzimní festival duchovní hudby byl založen v roce 1994 a za 25 (26) let svého trvání se stal jednou z hlavních kulturních událostí v Olomouci. Pořadatelem festivalu je MUSICA VIVA za podpory Olomouckého arcibiskupství, s statutárníhoměsta Olomouc, Olomouckého kraje a Ministersta kultury ČR. Od svého vzniku se festival koná pod záštitou Msgre Jana Graubnera, arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského. Spoluzakladatelem a uměleckým garantem byl 15 let přední český dirigent Stanislav Macura, který vtiskl festivalu jeho podobu a specifičnost. Dramaturgie čerpá z nesmírně bohatého dědictví největších skladatelů celého světa, aniž by se vyhýbala současné hudbě a zároveň má i ekumenický rozměr. Festival získal renomé také díky vynikajícím uměleckým výkonům špičkových sólistů, vokálních a instrumentálních hudebních těles.
Z festivalových koncertů byly pořízeny rozhlasové nahrávky (Český rozhlas, Radio Niederoesterreich ORF, Slovenský rozhlas, Polské Radio), koncerty byly vysílány v evropských zemích prostřednictvím Evropské vysílací unie (EBU). Bylo natočeno a odvysíláno 25 koncertů ve spolupráci s Českou televizí a televizí NOE.

Kopírovat odkaz

Festival Vizovické Trnkobraní je jednou z největších hudebních událostí letní festivalové sezóny a nejvýznamnějším kulturním projektem ve Zlínském kraji. V letošním roce festival zahajuje šestou dekádu své existence.

Vizovické Trnkobraní se v roce 2018 uskuteční v termínu 17. – 18. srpna přímo v areálu likérky Rudolf Jelínek ve Vizovicích, kde se vyrábí nejproslulejší tuzemská značka slivovice.

Festival Vizovické Trnkobraní je multižánrovou kulturní přehlídkou, která zahrnuje vystoupení špiček české a slovenské hudební scény na dvou scénách a doplňuje ji divadelní scéna, kinokavárna a dětský koutek. Projekt je koncipován jako zábava pro celou rodinu.
Tradiční součástí Vizovického Trnkobraní je světově proslulá soutěž v pojídání švestkových knedlíků – originální soutěž, která vzbuzuje zájem všech českých i zahraničních médií.

Záměrem festivalu Vizovické Trnkobraní je mmj. prezentace kulturních, řemeslných a krajových tradic Vizovicka a Valašska. Součástí nabídky festivalu je tudíž i prohlídka muzea slivovice a vizovického zámku, vystoupení tradičních lidových souborů a řemeslné dílny.
Vizovické Trnkobraní, které se v roce 2018 uskuteční již po jednapadesáté, založili v roce 1967 vizovičtí nadšenci, aby oslavili nejvýznamnější plod tohoto regionu - švestku (valašsky trnku) a její tradiční a oblíbený produkt – pravou valašskou slivovici. Od té doby s výjimkou okupačního roku 1968 akce funguje nepřetržitě až do dnešních dnů. Návštěvníci festivalu mají možnost seznámit se s historií, současností a technologií výroby tohoto unikátního nápoje, který je proslulý daleko za hranicemi České republiky.

Součástí festivalového areálu Vizovického Trnkobraní bude i gastronomický koutek s ochutnávkami specialit všeho druhu vyráběných ze švestek a plněných knedlíků vyrobených z rozmanitých druhů ovoce, ze kterých likérka Rudolf Jelínek vyrábí své produkty.

Kopírovat odkaz

Festival Votvírák je největší český multižánrový festival - hudebně zaměřený převážně na ROCK, POP a HIP HOP v provedení českých a slovenských interpretů.

Kopírovat odkaz

Festival Všudybud je multi-žánrový českolipský hudební festival. Primárně je určený pro českolipské kapely, ale do svého programu zahrnuje hosty, především významné klubové kapely ze všech koutů republiky. V letošním roce je festival pořádán v okleštěná verzi pod názvem Všudybud na kusy. Právoplatný 16. ročník festivalu proběhne 4.–5. 6. 2021.
Všudybud má svoji letní open-air verzi a zimní klubovou verzi. První festival se konal v roce 2005 v prostoru vodního hradu Lipý, dále na koupališti v Dubici a v klášterní zahradě augustiniánského kláštera v České Lípě.
V roce 2014 oslavil festival své desáté narozeniny a vrátil se do areálu vodního hradu Lipý. Poprvé byl také dvoudenní a festivalová produkce zněla na 4 hudebních stagích, součástí byla i divadelní stage v prostorách sklepení hradu.
Cílem festivalu je mezikulturní integrace a tolerance k menšinovým žánrům. Regionální umělci jsou zde konfrontováni s aktuálními kulturními trendy. Společným rysem návštěvníků festivalu je generační, sociální a žánrová tolerantnost a multikulturalita. Návštěvnost festivalu je mezi 650 až 1000 osob.
Organizátoři se rekrutují především z řad členů klubu Progres, kteří festival organizují ve svém volném čase, bez nároku na honorář.
Pořadatelem festivalu Všudybud je zapsaný spolek Progres.

Kopírovat odkaz