Adresář

Benátská noc je multižánrový hudební festival s dlouholetou tradicí zaměřený na českou hudbu.

Kopírovat odkaz

Klasickou hudbu poslouchá dle průzkumů asi jen 4 % populace pod 20 let. My jsme tu proto, abychom to změnili! ClassFest je hudební festival mladých, perspektivních a nadšených lidí - studentů klasické hudby.
Jeho 2. ročník se koná od 23.8. do 28.8. 2021 na Sedlčansku a v jeho okolí. Festival zrealizuje celkem 6 kulturních akcí v 5 městech a obcích Středočeského a Jihočeského kraje, na kterých bude prezentovat špičkové mladé umělce studující v Čechách i zahraničí. Promyšlenou dramaturgií festival usiluje o podněcování zájmu nejen o klasickou hudbu, ale o kulturu obecně v generaci mladých. Letošní ročník se koná pod záštitou senátora a starosty obce Petrovice Petra Štěpánka.

Stejně jako v případě 1. ročníku i letos festival zaštítí svým patronátem přední osobnost české scény klasické hudby. Tentokrát je jím dirigent, flétnista, cembalista a propagátor staré hudby — Vojtěch Spurný. Na festivalu bude mít pro účinkující a zájemce z řad veřejnosti svou přednášku na téma „Nalezení a nastudování zapomenuté opery G. Scarlattiho“, která bude na festivalu provedena.


Poslání a cíle ClassFestu

Podněcování zájmu o klasickou hudbu a o kulturu obecně v generaci mladých
Rozšířit nabídku umělecky hodnotných kulturních akcí ve Středních a Jižních Čechách
Podpora mladých umělců umělců, komorních uskupení a souborů prostřednictvím možnosti koncertní sebeprezentace.
Snaha pomoci nadějným umělcům v nastartování jejich profesionální umělecké dráhy a usnadnit tak plynulý přechod ze studií na koncertní praxi.
Mezigenerační propojování různých sociálních skupin

Kopírovat odkaz

Hudební festival Antonína Dvořáka se může pyšnit mnohaletou tradicí, během níž se jeho organizátorům podařilo etablovat jej mezi kulturní akce vysoké úrovně a v místech svého konání i prvořadého významu. Vznikl roku 1969 z iniciativy Společnosti Antonína Dvořáka (předsedou byl tehdy dr. Karel Mikysa) a Okresního kulturního střediska v Příbrami, kterým tehdy přislíbilo finanční podporu Ministerstvo kultury. A podpora to nebyla nikterak malá, protože tehdy umožňovala zvát i takové orchestry jakými jsou např. Česká filharmonie, Symfonický orchestr FOK hlavního města Prahy, PKO, Slovenská filharmonie či Filmový symfonický orchestr. Na festivalu v těchto letech však nechyběla ani celá řada vynikajících těles ze zahraničí. Příbramští se tak mohli stát rovněž svědky špičkových výkonů např. Leningradské filharmonie a Moskevské státní filharmonie, v neposlední řadě sem zavítala i Varšavská státní filharmonie nebo Royal Philharmonic Orchestra London s dirigenty Markem Emlerem, Charlesem Grovesem, Arvidem Jansonsem a Dimitrijem Kitajenkem. Po roce 1989 však došlo podobně jako v celé kulturní sféře i zde k významným organizačním změnám. Od r. 1990 převzalo jeho organizaci Divadlo Příbram, kde (snad) z nedostatku finančních prostředků festival ustrnul na třech až pěti koncertech a to z velké části pouze komorních.
Hudební festival Antonína Dvořáka pevně zakotvil v povědomí kulturně orientované příbramské veřejnosti a získává stále větší respekt v českých hudebních kruzích. Svědčí o tom nabídky o spolupráci významných českých i zahraničních interpretů. Z umělců jmenujme alespoň z poslední doby G. Beňačkovou, T. Hampsona, E. Urbanovou, D. Peckovou, V. Hudečka, R. Baboráka, J. Svěceného, J. Bártu, I. Ženatého, A. Plachetku, J. Bouškovou či K. Englichovou. Cílem festivalu samozřejmě i nadále zůstává připomínání cenného díla Mistra Antonína Dvořáka a snaha přiblížit příbramskému publiku v reprezentativní nabídce i další tituly české a světové klasické hudební tvorby minulých staletí i současnosti. Zároveň si klade za cíl inspirovat vznik nových děl či projektů a rovněž edukativně působit na publikum všech generací.

Kopírovat odkaz

Na české taneční scéně se pojem Let It Roll objevil již v roce 2003. Let It Roll začínal jako série klubových akcí a následně se konal v pražských továrních halách, které se rychle staly nejnavštěvovanějšími a nejoblíbenějšími drumandbassovými akcemi v České republice. V roce 2008 se organizátoři rozhodli vedle zimní edice halových akcí uspořádat i letní open air festival. Na první ročník v prostoru pískovny Oplatil u Pardubic dorazilo přes 3000 návštěvníků a všichni byli z atmosféry festivalu maximálně nadšeni. Ještě úspěšnějším se stalo druhé pokračování v roce 2009, kdy na festival dorazilo téměř 6000 lidí. Festival Let It Roll se už od začátku odlišoval od jiných festivalů originálním designem pódií, jejichž vzhled se každoročně obměňuje a skvěle dokresluje unikátní atmosféru festivalu. Obliba Let It Rollu okolo roku 2010 hodně rostla a vše nabralo rychlé obrátky. Fenomén se promítnul do účasti zahraničních návštěvníků a bývá zde vidět stále více fanoušků drumandbassu z dalekých koutů světa. V roce 2011 a 2012 pozitivní tendence umocnila návštěvnost dosahující hranici deseti tisíc. Velkým mezníkem v historii festivalu se stal šestý ročník festivalu, který se konal v roce 2013 v Benešově a na který dorazilo 15 000 českým a zahraničních návštěvníků denně. Každoroční nárůst návštěvnosti festivalu potvrdil i loňský rok s návštěvností přes 15 000 návštěvníků a největším programem v historii všech drumandbassových festivalů vůbec.



Festivalová značka Let It Roll a její před-festivalové, doprovodné akce v podobě halových akcí Let It Roll On Tour a klubovek Let It Roll WarmUp, expandovaly daleko za hranice České republiky. Let It Roll On Tour se uskutečnila v Rakousku, Maďarsku, Slovensku, Polsku a klubové akce Let It Roll Warm Up se uskutečnily v Itálii, Švýcarsku, Německu, Anglii, Francii, Norsku, Slovinsku, Portugalsku, Holandsku a dokonce i v Jižní Americe v Kolumbii.



Festival Let It Roll svou oblíbenost mezi fanoušky potvrdil, umístěním v britské anketě DrumandBass Arena Awards jako nejoblíbenější festival roku 2014 a ve světové anketě National DrumAndBass Awards získal první místo jako promotér roku za rok 2014. Radost fanoušků z Let It Rollu se každoročně promítla i do výsledků výročních hudebních cen v Czech Drum&Bass Awards: vždy 1. místo.

Kopírovat odkaz

Mácháč patří historicky k nejzásadnějším tanečním open air festivalům u nás.
Magické spojení přírody, taneční hudby a nádherné scenérie na břehu Máchova jezera s písčitou pláží je přesně to, díky čemu má festival jedinečnou atmosféru a stal se brzy nejnavštěvovanější akcí elektronické taneční hudby v ČR. Zároveň jsme jediným festivalem, který má hlavní stage umístěnou přímo na vodě.

První ročník festivalu proběhl již v roce 1999 a za celou jeho historii jej navštívilo přes 250 000 návštěvníků. Během těchto let se zde při východu i západu slunce vystřídaly hvězdy jako Tiësto, Hardwell, Armin van Buuren, Axwell, Dimitri Vegas & Like Mike, W&W, Dada Life, Carl Cox, Paul van Dyk, Ferry Corsten a mnoho dalších.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní hudební festival Kutná Hora patří mezi nejvýznamnější festivaly komorní hudby v České republice. Tvůrcem dramaturgie i výběru umělců je umělecký ředitel – violoncellista Jiří Bárta.

Bohužel i letošní rok 2021 je spojen s covidovou nejistotou. V loňském roce se nám podařilo festival uskutečnit, i když v posunutém termínu, s rouškami a všemi hygienickými opatřeními. Všichni doufáme a věříme ve zlepšení situace, a proto připravujeme další, již 14. ročník kutnohorského festivalu.

MFKH se stal již neoddělitelnou součástí kulturního dění ve městě s vysokou návštěvností z celé ČR i ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že jsme loni nemohli pozvat zahraniční umělce, rozhodli jsme se přesunout provedení všech Beethovenových 32 klavírních sonát v mistrovské interpretaci Konstantina Lifschitze na letošní rok. Tento velmi významný umělecký počin bude rozdělen do 8 podvečerů. Tím navyšujeme celkový počet koncertů komorní hudby na 16 koncertů. Věříme, že nejen pro Kutnou Horu bude tento festival v letošním roce něčím opravdu výjimečným. Kromě tohoto významného projektu zazní skladby klasické komorní literatury světově známých autorů (Haydn, Mozart, Vivaldi ad.), ale i soudobých a zřídka uváděných autorů (Tartini, Barber, Kabeláč, Klusák, Górecki ad.).

Koncerty komorní hudby Jiří Bárta tradičně propojuje a doplňuje o projekty na hranici žánrů. Do programu 14. ročníku kutnohorského festivalu zařadil Bachovu kantátu Ich habe genug (Mám již všeho dost) pro sólový bas, hoboj a smyčce propojenou s epickou básní Arnošta Lustiga v podání Vilmy Cibulkové, Jiřího Lábuse a Viléma Udatného nazvanou „Kantáta – tanec šílených“. Tématem hudebně-lyrického pásma je smrt jako vysvobození ze světa prostoupeného bídou a zoufalstvím a je obžalobou nejhrůznějšího zločinu v historii lidstva.

Kopírovat odkaz

Mezinárodní festival Pardubické hudební jaro je významnou kulturní událostí východočeského regionu již od roku 1978. Od roku 2013 je pořadatelem festivalu společnost Barocco sempre giovane, o.p.s., jejímž cílem je propagace trvalých kulturních hodnot a jejich zpřístupnění co nejširšímu spektru posluchačů. Festival nabízí hudbu všech slohových období, žánrově je zaměřen především na klasickou hudbu. Přibližně dvacet koncertů probíhá každoročně od začátku března do poloviny května v koncertních sálech a památkových objektech města Pardubic a dalších měst regionu. Festival představuje významné tuzemské i zahraniční umělce, komorní soubory, symfonické orchestry, operní a baletní soubory.

Od roku 2013 účinkovali na Pardubickém hudebním jaru např. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, PKF – Prague Philharmonia, Komorní filharmonie Pardubice, Collegium 1704, Ensemble Inégal a Barocco sempre giovane s dirigenty Heiko Mathias Förster (Německo), Shalev Ad-El (Izrael), Petr Altrichter, Václav Luks, Adam Viktora, Tomáš Brauner, Jan Kučera, Marko Ivanović, Marek Šedivý, dále operní soubor Divadla F. X. Šaldy Liberec, baletní soubory Slovenského národního divadla a Moravského divadla Olomouc, Wihanovo kvarteto, Heroldovo kvarteto, GUITAR4MATION – Kytarové kvarteto (Rakousko), Five Star Clarinet Quartet, Ciganski diabli (Slovensko), Ondřej Havelka a jeho Melody Makers, Prague Cello Quartet, Guarneri trio, Smetanovo trio, houslisté Giuliano Carmignola (Itálie), Václav Hudeček, Josef Špaček, Jan Mráček, Jiří Vodička, Leoš Čepický a Pavel Šporcl, z violoncellistů mj. Jiří Bárta a Tomáš Jamník, klavíristé Ivo Kahánek, Piers Lane (Velká Británie), Igor Ardašev, Adam Skoumal, Jitka Čechová, Nozomi Nakagiri a Yuka Beppu (Japonsko), cembalisté a varhaníci Stéphane Béchy (Francie), Shalev Ad-El (Izrael), Jaroslav Tůma, Aleš Bárta, Pavel Svoboda, dále např. flétnista Yoshimi Oshima (Japonsko), klarinetistka Ludmila Peterková, trumpetista Oliver Lakota (Německo), tenoristé Štefan Margita a Petr Nekoranec a mnoho dalších umělců.

Koncerty Pardubického hudebního jara se konají pod záštitou významných osobností kulturního a politického života a velvyslanců zemí účinkujících umělců, s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky, Pardubického kraje, Statutárního města Pardubice a dalších subjektů.

Kopírovat odkaz

Festival Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice, zároveň patří k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás.
Jeho hlavní programovou náplní jsou operní inscenace, koncertní provádění oper, ale také galakoncerty, oratoria, kantáty a písňové večery, tedy formy, v nichž je dominantou vokální umění. Stranou však nezůstávají ani hudba symfonická, instrumentální či komorní, prostor zde nachází balet stejně jako koncerty chrámové, promenádní nebo i přesahující do jiných žánrů. Každý rok na festivalu vystupuje prakticky kompletní česká interpretační špička, všechna tři národní divadla, všechny významné orchestry a sbory, střídají se nejlepší dirigenti, sólisté a instrumentalisté. I když mezi interprety patří také významní zahraniční hosté (mj. Katia Ricciarelli, Sherill Milnes, Bernd Weikl, Kurt Rydl, Sergej Larin, Neil Shicoff, Torsten Kerl, Sumi Jo, Kate Royal, Marcello Giordani, Thomas Hampson, Oksana Dyka...), uchovala si Smetanova Litomyšl svůj český charakter a je tak festivalem vskutku národním.
Centrem festivalového dění je nádherný areál Státního zámku Litomyšl, který byl v roce 1999 zapsán na seznam kulturního světového dědictví UNESCO. Hlavní pořady se konají zejména v akusticky výtečném druhém nádvoří s unikátním výsuvným zastřešením, ale také v zámecké jízdárně, v litomyšlských chrámech, ve Smetanově domě a pravidelně též v zámku Nové Hrady, kde je od roku 2012 pořádána festivalová stagiona s několikadenním uváděním vlastní inscenace barokní opery.
Návštěva Smetanovy Litomyšle bývá nevšedním zážitkem, kromě zajímavé dramaturgie a špičkových interpretačních výkonů nabízí pobyt mimo ruch a shon metropole, v místě s mimořádným géniem loci.

Kopírovat odkaz

Festival zaměřený čistě na elektronickou hudbu, v Čechách má dlouholetou tradici. Orientuje se hlavně na fanoušky techno, hard techno a drum & bassové hudby.

Kopírovat odkaz

Festival Vizovické Trnkobraní je jednou z největších hudebních událostí letní festivalové sezóny a nejvýznamnějším kulturním projektem ve Zlínském kraji. V letošním roce festival zahajuje šestou dekádu své existence.

Vizovické Trnkobraní se v roce 2018 uskuteční v termínu 17. – 18. srpna přímo v areálu likérky Rudolf Jelínek ve Vizovicích, kde se vyrábí nejproslulejší tuzemská značka slivovice.

Festival Vizovické Trnkobraní je multižánrovou kulturní přehlídkou, která zahrnuje vystoupení špiček české a slovenské hudební scény na dvou scénách a doplňuje ji divadelní scéna, kinokavárna a dětský koutek. Projekt je koncipován jako zábava pro celou rodinu.
Tradiční součástí Vizovického Trnkobraní je světově proslulá soutěž v pojídání švestkových knedlíků – originální soutěž, která vzbuzuje zájem všech českých i zahraničních médií.

Záměrem festivalu Vizovické Trnkobraní je mmj. prezentace kulturních, řemeslných a krajových tradic Vizovicka a Valašska. Součástí nabídky festivalu je tudíž i prohlídka muzea slivovice a vizovického zámku, vystoupení tradičních lidových souborů a řemeslné dílny.
Vizovické Trnkobraní, které se v roce 2018 uskuteční již po jednapadesáté, založili v roce 1967 vizovičtí nadšenci, aby oslavili nejvýznamnější plod tohoto regionu - švestku (valašsky trnku) a její tradiční a oblíbený produkt – pravou valašskou slivovici. Od té doby s výjimkou okupačního roku 1968 akce funguje nepřetržitě až do dnešních dnů. Návštěvníci festivalu mají možnost seznámit se s historií, současností a technologií výroby tohoto unikátního nápoje, který je proslulý daleko za hranicemi České republiky.

Součástí festivalového areálu Vizovického Trnkobraní bude i gastronomický koutek s ochutnávkami specialit všeho druhu vyráběných ze švestek a plněných knedlíků vyrobených z rozmanitých druhů ovoce, ze kterých likérka Rudolf Jelínek vyrábí své produkty.

Kopírovat odkaz