Adresář

Aerodrome je český multižánrový hudební festival konající se od roku 2013 v Praze či na letišti v Panenském Týnci. První čtyři ročníky byly jednodenní, nyní je festival vícedenní. Vystupovala na něm řada populárních kapel jako Linkin Park, Lana Del Rey, Wiz Khalifa či Macklemore.

Kopírovat odkaz

Klasickou hudbu poslouchá dle průzkumů asi jen 4 % populace pod 20 let. My jsme tu proto, abychom to změnili! ClassFest je hudební festival mladých, perspektivních a nadšených lidí - studentů klasické hudby.
Jeho 2. ročník se koná od 23.8. do 28.8. 2021 na Sedlčansku a v jeho okolí. Festival zrealizuje celkem 6 kulturních akcí v 5 městech a obcích Středočeského a Jihočeského kraje, na kterých bude prezentovat špičkové mladé umělce studující v Čechách i zahraničí. Promyšlenou dramaturgií festival usiluje o podněcování zájmu nejen o klasickou hudbu, ale o kulturu obecně v generaci mladých. Letošní ročník se koná pod záštitou senátora a starosty obce Petrovice Petra Štěpánka.

Stejně jako v případě 1. ročníku i letos festival zaštítí svým patronátem přední osobnost české scény klasické hudby. Tentokrát je jím dirigent, flétnista, cembalista a propagátor staré hudby — Vojtěch Spurný. Na festivalu bude mít pro účinkující a zájemce z řad veřejnosti svou přednášku na téma „Nalezení a nastudování zapomenuté opery G. Scarlattiho“, která bude na festivalu provedena.


Poslání a cíle ClassFestu

Podněcování zájmu o klasickou hudbu a o kulturu obecně v generaci mladých
Rozšířit nabídku umělecky hodnotných kulturních akcí ve Středních a Jižních Čechách
Podpora mladých umělců umělců, komorních uskupení a souborů prostřednictvím možnosti koncertní sebeprezentace.
Snaha pomoci nadějným umělcům v nastartování jejich profesionální umělecké dráhy a usnadnit tak plynulý přechod ze studií na koncertní praxi.
Mezigenerační propojování různých sociálních skupin

Kopírovat odkaz

Cool V Plotě je multižánrový festival, který dává prostor samostatně vystupujícím umělcům z celého světa. Festival ukazuje krásu a sílu tvůrčího individua a soběstačnost jedince. Převážně hudební program oscilující mezi mnohými žánry, jako jsou jazz, new folk, soul, elektronická, experimentální hudba, world music a dalšími, je doplněn o autorská čtení, nebo hudební workshopy.
Festival se odehrává na pódiích v historickém centru města a přivádí své návštěvníky na tak krásná místa jako je nádvoří galerie Sladovny a s ním sousedící nádvoří Prácheňského muzea, Balzám Cafe, Pí (3,14) local club, nebo kávový klub Vykulená Sova.
Tradičním a velmi oblíbeným vyvrcholením obou festivalových dnů budou i letos tzv. jamy, na kterých se setkávají jednotliví umělci při společné improvizaci.

Kopírovat odkaz

V následujících deseti letech zamýšlejí Haydnovy hudební slavnosti v rámci jednotlivých festivalových ročníků prezentovat tvorbu hlavních hudebních „národů“ či regionů, jež přispěly k formování klasicistní hudební řeči, která se záhy prosadila jako univerzální celosvětově užívaný hudební jazyk. Tento dramaturgický princip významně obohatí stávající zásady (orientace na skladatelská výročí, regionální hudební prameny, velká stěžejní díla klasicistní epochy). Záměrem organizátorů je věnovat hudebním „národům“ 40-50 % koncertních vystoupení festivalu.
Rozhodující postavení mezi těmito národy má Itálie. Italské a Itálií inspirované hudbě 17. a 18. století proto bude věnován 29. ročník festivalu (2021). Italská hudební inspirace dominovala světovému hudebnímu dění po více než tři staletí, s vrcholem v období klasicismu (16. - 19. stol.). Právě italští skladatelé přelomu 17. a 18. století formulovali nový způsob kompoziční práce, vycházející z intenzivnější práce s hudebním materiálem. Díky tomu právě v italském prostředí spatřily světlo světa nové hudební žánry, jež pak vévodily dalším staletím (koncert, symfonie aj.), některé další pak získaly novou vývojovou inspiraci (sonáta, opera atd.)…
Italská tvorba této doby se prostřednictvím zástupů italských hudebníků – skladatelů i interpretů, absolventů italských konzervatoří, jež odcházeli na významná hudebnická místa po celé Evropě – šířila po celém světě obrovskou rychlostí. Představovala nejavantgardnější vývojový trend, jenž přeměnil dobové hudební myšlení. Italští skladatelé této doby v čele s A. Vivaldim se stali obrovskou inspirací pro většinu evropských hudebních skladatelů. Zásadním způsobem ovlivnili také nejvýznamnější skladatele pozdního baroka (J. S. Bach, G. F. Händel aj.). Zároveň významně přispěli ke vzniku tzv. smíšeného vkusu (gemischter Geschmack), propojujícího do té doby přísně oddělované tzv. národní styly uplatňované v barokních kompozicích. Stáli tak u samotného zrodu principů budoucí klasicistní hudební řeči. Vedle postupně rostoucího významu zejména středoevropských hudebních skladatelů si italští skladatelé a interpreti udrželi po celou klasicistní epochu výsadní postavení. Týkalo se to zejména operního žánru, avšak rovněž v instrumentální tvorbě hráli Italové nadále významnou roli. Zcela bezkonkurenční význam pak mělo italské hudební školství 18. století, jež tento boom způsobilo. Stalo se vzorem pro významné evropské hudebně vzdělávací instituce následujícího věku.

Kopírovat odkaz

Hudební festival Antonína Dvořáka se může pyšnit mnohaletou tradicí, během níž se jeho organizátorům podařilo etablovat jej mezi kulturní akce vysoké úrovně a v místech svého konání i prvořadého významu. Vznikl roku 1969 z iniciativy Společnosti Antonína Dvořáka (předsedou byl tehdy dr. Karel Mikysa) a Okresního kulturního střediska v Příbrami, kterým tehdy přislíbilo finanční podporu Ministerstvo kultury. A podpora to nebyla nikterak malá, protože tehdy umožňovala zvát i takové orchestry jakými jsou např. Česká filharmonie, Symfonický orchestr FOK hlavního města Prahy, PKO, Slovenská filharmonie či Filmový symfonický orchestr. Na festivalu v těchto letech však nechyběla ani celá řada vynikajících těles ze zahraničí. Příbramští se tak mohli stát rovněž svědky špičkových výkonů např. Leningradské filharmonie a Moskevské státní filharmonie, v neposlední řadě sem zavítala i Varšavská státní filharmonie nebo Royal Philharmonic Orchestra London s dirigenty Markem Emlerem, Charlesem Grovesem, Arvidem Jansonsem a Dimitrijem Kitajenkem. Po roce 1989 však došlo podobně jako v celé kulturní sféře i zde k významným organizačním změnám. Od r. 1990 převzalo jeho organizaci Divadlo Příbram, kde (snad) z nedostatku finančních prostředků festival ustrnul na třech až pěti koncertech a to z velké části pouze komorních.
Hudební festival Antonína Dvořáka pevně zakotvil v povědomí kulturně orientované příbramské veřejnosti a získává stále větší respekt v českých hudebních kruzích. Svědčí o tom nabídky o spolupráci významných českých i zahraničních interpretů. Z umělců jmenujme alespoň z poslední doby G. Beňačkovou, T. Hampsona, E. Urbanovou, D. Peckovou, V. Hudečka, R. Baboráka, J. Svěceného, J. Bártu, I. Ženatého, A. Plachetku, J. Bouškovou či K. Englichovou. Cílem festivalu samozřejmě i nadále zůstává připomínání cenného díla Mistra Antonína Dvořáka a snaha přiblížit příbramskému publiku v reprezentativní nabídce i další tituly české a světové klasické hudební tvorby minulých staletí i současnosti. Zároveň si klade za cíl inspirovat vznik nových děl či projektů a rovněž edukativně působit na publikum všech generací.

Kopírovat odkaz

Společnost Fryderyka Chopina v České republice patří k nejstarším hudebním společnostem na světě – byla založena 10.6.1959 z podnětu několika lidí, kteří o sobě nejdříve ani nevěděli. Zabývali se však chopinovskou tématikou a hlavně pobytem Chopina na našem území, zejména v Praze, Karlových Varech a Mariánských Lázních.
Úsilí těchto badatelů se spojilo u příležitosti oslav 150. výročí narození Fryderyka Chopina, jež připadlo na rok 1960 a pod patronací UNESCO si je připomněl celý svět. Nejhlubším výrazem úcty k polskému hudebnímu skladateli a živou připomínkou jeho pobytu v Mariánských Lázních je právě jeho hudba. Myšlenka, prezentovat Společnost hudebním festivalem, byla na světě. Zaznívá každoročně v druhé polovině srpna. Z počátku to byly „Slavnostní Chopinovy dny“, od roku 1969 je již ustálený název Chopinův festival. Chopinův mezinárodní festival je třetí nejstarší hudební festival u nás.
Po roce 1990 se stala Společnost Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních členem Federace Chopinových společností (International Federation of Chopin Societies – IFCS). Federace se sídlem ve Vídni byla zapsána jako hudební, světové společenství pod střechu UNESCO. Společnost je díky svému členství v Mezinárodní federaci Chopinových společností (IFCS) vedená jako jediná česká hudební společnost v tomto seznamu.
K účasti na festivalu získává od roku 1992 s uměleckým citem věhlasné klavírní hvězdy -profesor Ivan Klánský. Pianista MgA. Martin Kasík, místopředseda Společnosti a umělecký ředitel festivalu připravuje dramaturgii festivalu již od roku 2004. Prioritou společnosti je kromě zvýšení umělecké i společenské prestiže Chopinova festivalu v Mariánských Lázních také mimořádná podpora a péče o mladé talenty klavírního umění.
Ministerstvo kultury Polské republiky předalo v roce 2009 k 50. výročí Společnosti Fryderyka Chopina ocenění „Gloria Artis“. Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky udělilo prof. Ivanu Klánskému v roce 2014 k 55.výročí Společnosti F. Chopina čestný odznak Bene Merito za zásluhy o propagaci polské kultury. V roce 2017 převzal prof. Ivan Klánský prestižní cenu Antonína Dvořáka, kterou každoročně uděluje Akademie klasické hudby osobnostem, které se svým celoživotním dílem nebo mimořádným uměleckým počinem významnou měrou zasloužily o propagaci a popularizaci české klasické hudby doma i v zahraničí. Prof. Ivan Klánský obdržel 1. května 2018 na svém koncertu v pražském Rudolfinu Granátovou hvězdu udělovanou společností Bohemian Heritage Fund (BHF). „Zpráva o mém ocenění Granátovou hvězdou v roce mého životního jubilea mě nesmírně potěšila. Považuji za velkou čest být ve společnosti dvou tak velkých osobností našeho hudebního života, které získaly toto ocenění přede mnou – profesorky Zuzana Růžičková a paní Soňa Červená. Velmi si tohoto významného ocenění vážím“, řekl prof. Ivan Klánský.
Společnost intenzivně spolupracuje na přípravách festivalu i dalších událostí s Polským institutem a Městem Mariánské Lázně, které je již tradičním spolupořadatelem Chopinova festivalu.

Kopírovat odkaz

Projekt Jazz bez hranic patří mezi tradiční akce města Plzně, byl zapojen do programu Evropské hlavní město kultury 2015 a v současné době participuje na Slavnostech svobody. Nabízí komplexní přístup k propagaci minoritního hudebního žánru – jazzu, v rámci spolupráce s evropskými regiony. Jazz bez hranic podstatně zinternacionalizoval plzeňskou hudební scénu, která se jeho zásluhou dostala na jazzovou mapu světa. Vystoupení dvanácti nositelů nejprestižnější světové hudební ceny Grammy v Plzni je zcela bezprecedentní. Náplní projektu je vyhledávání mladých jazzových talentů s možnostmi jejich dalšího rozvoje v dílnách, praktických představeních či výchovných koncertech a zároveň i podpora již zralých plzeňských jazzových muzikantů, skupin a orchestrů. Pro zájemce o jazzovou historii jsou připraveny pravidelné semináře a filmotéka Plzeňského jazzového klubu, který v současné době spolupracuje se Západočeskou galerií. Vyvrcholením projektu jsou koncerty, kde je dána možnost té nejširší veřejnosti seznámit se s nejlepšími interprety z celého světa. Spolek Jazz bez hranic průběžně vyvíjí a rozšiřuje spolupráci s hudebními subjekty doma i v sousedských regionech Německa a Rakouska se zvláštním důrazem na spolupráci s partnerským Řeznem. Prioritou budoucnosti bude další zkvalitňování dosavadní činnosti, větší důraz na výchovu mládeže, spolupráce spolku se Slavnostmi svobody a dalšími kulturními subjekty, stále posilování interakcí mezi západočeskými i českými a německými jazzmany a průběžné uvádění nových dílčích projektů.

Kopírovat odkaz

Tradiční mezinárodní jazzový festival Jazz Černošice se každoročně koná na konci května v Černošicích u Prahy. Festival se rozprostírá napříč celým městem, venkovní produkcí počínaje, přes tzv. „gastro jazz“ ve vybraných černošických restauracích až po tři hlavní festivalové večery v Clubu Kino. Festival se uskutečňuje za grantové podpory města Černošice, Středočeského kraje a sponzorské podpory soukromých subjektů. Za dobu svého trvání festival hostil již více než 180 hudebních skupin, sborů a sólistů. Celkový počet jednotlivých účinkujících překračuje úctyhodných 1650 instrumentalistů a zpěváků. Festival již dávno překonal regionální význam a stal se známým nejenom v celé ČR, ale i v zahraničí, o čemž svědčí stále vzrůstající poptávka po účinkování ze strany kapel i samotných muzikantů. Velmi si vážíme tohoto zájmu stejně jako podpory ze strany Města Černošice, Středočeského kraje a sponzorské podpory soukromých firem, bez které by festival nemohl existovat. Všem děkujeme za přízeň a těšíme se na vás v květnu 2020.

Kopírovat odkaz

Festival nabízí moderní jazz, hudbu s přesahy do jiných oblastí a fúzí s dalšími hudebními žánry, včetně hudby symfonické, se špičkovými hudebníky domácí i světové provenience.

Je to již dvacátý ročník (rok 2019) pořádaný společností Jazzový kruh v čele s ředitelem a hudebníkem Milanem Krajícem. Festival se koná tradičně s podporou Města Karlovy Vary a Karlovarského kraje, záštitu JazzFestu poskytly primátorka města Karlovy Vary Ing. Andrea Pfeffer Ferklová, MBA a hejtmanka Karlovarského kraje Mgr. Jana Mračková Vildumetzová.

Kopírovat odkaz

Na české taneční scéně se pojem Let It Roll objevil již v roce 2003. Let It Roll začínal jako série klubových akcí a následně se konal v pražských továrních halách, které se rychle staly nejnavštěvovanějšími a nejoblíbenějšími drumandbassovými akcemi v České republice. V roce 2008 se organizátoři rozhodli vedle zimní edice halových akcí uspořádat i letní open air festival. Na první ročník v prostoru pískovny Oplatil u Pardubic dorazilo přes 3000 návštěvníků a všichni byli z atmosféry festivalu maximálně nadšeni. Ještě úspěšnějším se stalo druhé pokračování v roce 2009, kdy na festival dorazilo téměř 6000 lidí. Festival Let It Roll se už od začátku odlišoval od jiných festivalů originálním designem pódií, jejichž vzhled se každoročně obměňuje a skvěle dokresluje unikátní atmosféru festivalu. Obliba Let It Rollu okolo roku 2010 hodně rostla a vše nabralo rychlé obrátky. Fenomén se promítnul do účasti zahraničních návštěvníků a bývá zde vidět stále více fanoušků drumandbassu z dalekých koutů světa. V roce 2011 a 2012 pozitivní tendence umocnila návštěvnost dosahující hranici deseti tisíc. Velkým mezníkem v historii festivalu se stal šestý ročník festivalu, který se konal v roce 2013 v Benešově a na který dorazilo 15 000 českým a zahraničních návštěvníků denně. Každoroční nárůst návštěvnosti festivalu potvrdil i loňský rok s návštěvností přes 15 000 návštěvníků a největším programem v historii všech drumandbassových festivalů vůbec.



Festivalová značka Let It Roll a její před-festivalové, doprovodné akce v podobě halových akcí Let It Roll On Tour a klubovek Let It Roll WarmUp, expandovaly daleko za hranice České republiky. Let It Roll On Tour se uskutečnila v Rakousku, Maďarsku, Slovensku, Polsku a klubové akce Let It Roll Warm Up se uskutečnily v Itálii, Švýcarsku, Německu, Anglii, Francii, Norsku, Slovinsku, Portugalsku, Holandsku a dokonce i v Jižní Americe v Kolumbii.



Festival Let It Roll svou oblíbenost mezi fanoušky potvrdil, umístěním v britské anketě DrumandBass Arena Awards jako nejoblíbenější festival roku 2014 a ve světové anketě National DrumAndBass Awards získal první místo jako promotér roku za rok 2014. Radost fanoušků z Let It Rollu se každoročně promítla i do výsledků výročních hudebních cen v Czech Drum&Bass Awards: vždy 1. místo.

Kopírovat odkaz