Festival založený v roce 1999 probíhá v několika sálech a prostorech Trutnova. Hlavní koncert se koná v novém sále UFFO (držitel titulu Stavba roku), většina koncertů je v Koncertní síni B. Martinů, což je bývalý kostel s neopakovatelnou atmosférou. Další akce pak probíhají v music restaurantu Pod hradem.
Jazzinec je sérií koncertů, které vrcholí na Festivalovém Finále, na které následují After Parties a Autumn Parties. S výjimkou letních měsíců je tak Jazzinec téměř celoroční akcí. V hlavní části festivalu – od února do dubna – se každý týden koná jedna akce.
Specialitou Jazzince jsou i zcela mimořádné koncerty – jedinečné spojení českých muzikantů se světovými hvězdami – jediný koncert Victora Baileyho, Poogie Bella nebo Richarda Bony a Speciál CZ-SK bandu – jen pro tento večer sestaveným seskupením špičkových českých a slovenských muzikantů.
Na Jazzinci též probíhá předávání cen fotografické soutěže JAZZ WORLD PHOTO (http://www.jazzworldphoto.com) a v Trutnově je i první ročníková výstava této mezinárodní aktivity.
Na české taneční scéně se pojem Let It Roll objevil již v roce 2003. Let It Roll začínal jako série klubových akcí a následně se konal v pražských továrních halách, které se rychle staly nejnavštěvovanějšími a nejoblíbenějšími drumandbassovými akcemi v České republice. V roce 2008 se organizátoři rozhodli vedle zimní edice halových akcí uspořádat i letní open air festival. Na první ročník v prostoru pískovny Oplatil u Pardubic dorazilo přes 3000 návštěvníků a všichni byli z atmosféry festivalu maximálně nadšeni. Ještě úspěšnějším se stalo druhé pokračování v roce 2009, kdy na festival dorazilo téměř 6000 lidí. Festival Let It Roll se už od začátku odlišoval od jiných festivalů originálním designem pódií, jejichž vzhled se každoročně obměňuje a skvěle dokresluje unikátní atmosféru festivalu. Obliba Let It Rollu okolo roku 2010 hodně rostla a vše nabralo rychlé obrátky. Fenomén se promítnul do účasti zahraničních návštěvníků a bývá zde vidět stále více fanoušků drumandbassu z dalekých koutů světa. V roce 2011 a 2012 pozitivní tendence umocnila návštěvnost dosahující hranici deseti tisíc. Velkým mezníkem v historii festivalu se stal šestý ročník festivalu, který se konal v roce 2013 v Benešově a na který dorazilo 15 000 českým a zahraničních návštěvníků denně. Každoroční nárůst návštěvnosti festivalu potvrdil i loňský rok s návštěvností přes 15 000 návštěvníků a největším programem v historii všech drumandbassových festivalů vůbec.
Festivalová značka Let It Roll a její před-festivalové, doprovodné akce v podobě halových akcí Let It Roll On Tour a klubovek Let It Roll WarmUp, expandovaly daleko za hranice České republiky. Let It Roll On Tour se uskutečnila v Rakousku, Maďarsku, Slovensku, Polsku a klubové akce Let It Roll Warm Up se uskutečnily v Itálii, Švýcarsku, Německu, Anglii, Francii, Norsku, Slovinsku, Portugalsku, Holandsku a dokonce i v Jižní Americe v Kolumbii.
Festival Let It Roll svou oblíbenost mezi fanoušky potvrdil, umístěním v britské anketě DrumandBass Arena Awards jako nejoblíbenější festival roku 2014 a ve světové anketě National DrumAndBass Awards získal první místo jako promotér roku za rok 2014. Radost fanoušků z Let It Rollu se každoročně promítla i do výsledků výročních hudebních cen v Czech Drum&Bass Awards: vždy 1. místo.
Mezinárodní hudební festival Kutná Hora patří mezi nejvýznamnější festivaly komorní hudby v České republice. Tvůrcem dramaturgie i výběru umělců je umělecký ředitel – violoncellista Jiří Bárta.
Bohužel i letošní rok 2021 je spojen s covidovou nejistotou. V loňském roce se nám podařilo festival uskutečnit, i když v posunutém termínu, s rouškami a všemi hygienickými opatřeními. Všichni doufáme a věříme ve zlepšení situace, a proto připravujeme další, již 14. ročník kutnohorského festivalu.
MFKH se stal již neoddělitelnou součástí kulturního dění ve městě s vysokou návštěvností z celé ČR i ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že jsme loni nemohli pozvat zahraniční umělce, rozhodli jsme se přesunout provedení všech Beethovenových 32 klavírních sonát v mistrovské interpretaci Konstantina Lifschitze na letošní rok. Tento velmi významný umělecký počin bude rozdělen do 8 podvečerů. Tím navyšujeme celkový počet koncertů komorní hudby na 16 koncertů. Věříme, že nejen pro Kutnou Horu bude tento festival v letošním roce něčím opravdu výjimečným. Kromě tohoto významného projektu zazní skladby klasické komorní literatury světově známých autorů (Haydn, Mozart, Vivaldi ad.), ale i soudobých a zřídka uváděných autorů (Tartini, Barber, Kabeláč, Klusák, Górecki ad.).
Koncerty komorní hudby Jiří Bárta tradičně propojuje a doplňuje o projekty na hranici žánrů. Do programu 14. ročníku kutnohorského festivalu zařadil Bachovu kantátu Ich habe genug (Mám již všeho dost) pro sólový bas, hoboj a smyčce propojenou s epickou básní Arnošta Lustiga v podání Vilmy Cibulkové, Jiřího Lábuse a Viléma Udatného nazvanou „Kantáta – tanec šílených“. Tématem hudebně-lyrického pásma je smrt jako vysvobození ze světa prostoupeného bídou a zoufalstvím a je obžalobou nejhrůznějšího zločinu v historii lidstva.
Tradiční hudební open-air festival, který každoročně přináší obyvatelům a návštěvníkům Brna nezapomenutelné hudební večery na velkém hradním nádvoří. Kromě velkých symfonických děl nabízí pod letním nebem i spojení s jinými žánry a snaží se tak klasickou hudbu zpřístupnit těm, kteří by se k ní jinak možná nedostali.
Festival Moravský podzim se řadí mezi nejvýznamnější kulturní události v České republice. Vznikl jako Mezinárodní hudební festival Brno v roce 1966, kdy činnost brněnských uměleckých institucí dostávala po letech tuhé izolace opět mezinárodní rozměr a již první ročník festivalu měl velice pozitivní ohlas.
V roce 1987 pod hlavičkou MHFB vzniká ještě několikadenní festival soudobé hudby s názvem Expozice nové hudby a od roku 1995 se rozrůstá ještě o Velikonoční festival duchovní hudby.
Moravský podzim zve do Brna orchestry, které Evropu dosud míjely, komorní soubory patřící k světové špičce, sólisty zdobící světová pódia. Není to festival jen interpretační, který se snaží přivážet do Brna světovou špičku a konfrontovat ji s tuzemskými prvotřídními hudebníky, ale i programový; není jen „o hvězdách“ (a už vůbec o jejich soutěžení), ale i o obsahu.
Velký přínos Moravského podzimu spatřujeme v hledání nových a zajímavých dramaturgických linií, oslovování žijících autorů a vzniku nové tvorby. Festival upozorňuje také na mladé a nadané interprety, kterým dává možnost vyniknout. V roce 2015 se podařilo oživit statut rezidenčního skladatele festivalu, kterým se stal Erkki-Sven Tüür, jenž spolu s Arvo Pärtem a Veljo Tormisem patří k nejvýznamnějším současným estonským skladatelům.
Moravský podzim je členem České asociace festivalů (ČAF) a koná se jednou za dva roky (bienále).
Pořadatelem je Filharmonie Brno, příspěvková organizace statutárního města Brna.
Pop Messe je hudební festival navazující na kredit Brna, města s dlouholetou veletržní tradicí a zaměřením na vzdělání, nové technologie a inovaci. Hudební program je primárně (ale nejen) zaměřen na mladou multižánrovou hudbu přesahující obecně vžitý pojem POP. Dvoudenní akce proběhne v Brně v areálu bývalého fotbalového stadionu Za Lužánkami a Bobycentra. Pop Messe staví na ambici stát se unikátní kulturní platformou s vysokým uměleckým potenciálem v dynamicky se rozvíjející jihomoravské metropoli.
Rock for People je jedním z největších letních open-air festivalů v České republice. Od prvního ročníku v roce 1995 se festival konal v Českém Brodě a od roku 2007 se přestěhoval do nepoužívaných prostor na letišti v Hradci Králové, kde uvítal mnoho zahraničních, českých a slovenských interpretů. Festival zahrnuje hudbu v žánrech rock, indie, punk, hardcore punk, metalcore, elektronic, ska, metal, pop, hip hop, drum and bass, dubstep, ale také divadla, diskuse, workshopy, street food zónu, hry a mnoho dalších aktivit.
Během dvou festivalových dnů se město stává hudebním centrem a jako takové představí svým návštěvníků jazz coby hudební, původně neevropský žánr, který však od dob svého vzniku dobyl všechna významná hudební pódia světa. Ve Slaném se posluchačům představují špičkoví čeští a zahraniční muzikanti. Festival není určen jen příznivců jazzového umění, ale i široké veřejnosti. Festival začíná otevřením bran Městského centra Grand a kaple Vlastivědného muzea ve Slaném. Pak začne přehlídka koncertů s kvalitní jazzovou, bluesovou, soulovou, funky a další podobně laděnou hudbou, která dokáže každoročně nadchnout jak odborníky tak laickou hudební veřejnost.
Mezinárodní mezioborový festival SMETANOVSKÉ DNY patřící do kalendáře těch nejvýznamnějších kulturních událostí Plzně po více než třicet let, reprezentuje tradici a jistotu, že stále existují trvalé hodnoty, o něž se lze opřít. Pro milovníky hudby a umění vůbec představuje skutečný svátek přinášející každoročně nevšední zážitky. Ve špičkovém provedení významných těles a předních interpretů naší i zahraniční scény mohou posluchači vyslechnout jak známá mistrovská díla v tradičních a nových souvislostech, tak i hudební novinky. Mezioborovost, jež stála na samém počátku festivalu v podobě vědeckého sympózia věnovaného problematice české kultury 19. století, zůstává zachována i nadále. Festival je v rámci kulturního kontextu raritní tím, že propojuje svět hudby se světem vědy, filozofie, literatury, výtvarného umění, divadla a filmu. Nedílnou součástí festivalu je také zapojení plzeňských tvůrců a výkonných umělců.
