Aerodrome je český multižánrový hudební festival konající se od roku 2013 v Praze či na letišti v Panenském Týnci. První čtyři ročníky byly jednodenní, nyní je festival vícedenní. Vystupovala na něm řada populárních kapel jako Linkin Park, Lana Del Rey, Wiz Khalifa či Macklemore.
V následujících deseti letech zamýšlejí Haydnovy hudební slavnosti v rámci jednotlivých festivalových ročníků prezentovat tvorbu hlavních hudebních „národů“ či regionů, jež přispěly k formování klasicistní hudební řeči, která se záhy prosadila jako univerzální celosvětově užívaný hudební jazyk. Tento dramaturgický princip významně obohatí stávající zásady (orientace na skladatelská výročí, regionální hudební prameny, velká stěžejní díla klasicistní epochy). Záměrem organizátorů je věnovat hudebním „národům“ 40-50 % koncertních vystoupení festivalu.
Rozhodující postavení mezi těmito národy má Itálie. Italské a Itálií inspirované hudbě 17. a 18. století proto bude věnován 29. ročník festivalu (2021). Italská hudební inspirace dominovala světovému hudebnímu dění po více než tři staletí, s vrcholem v období klasicismu (16. - 19. stol.). Právě italští skladatelé přelomu 17. a 18. století formulovali nový způsob kompoziční práce, vycházející z intenzivnější práce s hudebním materiálem. Díky tomu právě v italském prostředí spatřily světlo světa nové hudební žánry, jež pak vévodily dalším staletím (koncert, symfonie aj.), některé další pak získaly novou vývojovou inspiraci (sonáta, opera atd.)…
Italská tvorba této doby se prostřednictvím zástupů italských hudebníků – skladatelů i interpretů, absolventů italských konzervatoří, jež odcházeli na významná hudebnická místa po celé Evropě – šířila po celém světě obrovskou rychlostí. Představovala nejavantgardnější vývojový trend, jenž přeměnil dobové hudební myšlení. Italští skladatelé této doby v čele s A. Vivaldim se stali obrovskou inspirací pro většinu evropských hudebních skladatelů. Zásadním způsobem ovlivnili také nejvýznamnější skladatele pozdního baroka (J. S. Bach, G. F. Händel aj.). Zároveň významně přispěli ke vzniku tzv. smíšeného vkusu (gemischter Geschmack), propojujícího do té doby přísně oddělované tzv. národní styly uplatňované v barokních kompozicích. Stáli tak u samotného zrodu principů budoucí klasicistní hudební řeči. Vedle postupně rostoucího významu zejména středoevropských hudebních skladatelů si italští skladatelé a interpreti udrželi po celou klasicistní epochu výsadní postavení. Týkalo se to zejména operního žánru, avšak rovněž v instrumentální tvorbě hráli Italové nadále významnou roli. Zcela bezkonkurenční význam pak mělo italské hudební školství 18. století, jež tento boom způsobilo. Stalo se vzorem pro významné evropské hudebně vzdělávací instituce následujícího věku.
Projekt Jazz bez hranic patří mezi tradiční akce města Plzně, byl zapojen do programu Evropské hlavní město kultury 2015 a v současné době participuje na Slavnostech svobody. Nabízí komplexní přístup k propagaci minoritního hudebního žánru – jazzu, v rámci spolupráce s evropskými regiony. Jazz bez hranic podstatně zinternacionalizoval plzeňskou hudební scénu, která se jeho zásluhou dostala na jazzovou mapu světa. Vystoupení dvanácti nositelů nejprestižnější světové hudební ceny Grammy v Plzni je zcela bezprecedentní. Náplní projektu je vyhledávání mladých jazzových talentů s možnostmi jejich dalšího rozvoje v dílnách, praktických představeních či výchovných koncertech a zároveň i podpora již zralých plzeňských jazzových muzikantů, skupin a orchestrů. Pro zájemce o jazzovou historii jsou připraveny pravidelné semináře a filmotéka Plzeňského jazzového klubu, který v současné době spolupracuje se Západočeskou galerií. Vyvrcholením projektu jsou koncerty, kde je dána možnost té nejširší veřejnosti seznámit se s nejlepšími interprety z celého světa. Spolek Jazz bez hranic průběžně vyvíjí a rozšiřuje spolupráci s hudebními subjekty doma i v sousedských regionech Německa a Rakouska se zvláštním důrazem na spolupráci s partnerským Řeznem. Prioritou budoucnosti bude další zkvalitňování dosavadní činnosti, větší důraz na výchovu mládeže, spolupráce spolku se Slavnostmi svobody a dalšími kulturními subjekty, stále posilování interakcí mezi západočeskými i českými a německými jazzmany a průběžné uvádění nových dílčích projektů.
MHF Lípa Musica je nejvýznamnější festivalovým projektem v oblasti klasické hudby v severních Čechách. Během své devatenáctileté historie doplnil pomyslnou kulturní mapu naší země o vysoce ceněný a kvalitní hudební svátek a stal se tak nejen reprezentantem kulturnosti naší země v Čechách, ale svým přesahem naplňuje svůj statut mezinárodnosti jako jedna z mála akcí pořádaných na území České republiky. Naplňuje ho nejen v rovině prezentace předních světových interpretů v tuzemsku, ale také vývozem české hudební elity do Německa. Severočeské ukotvení festivalu v regionu Sudet festival již po léta předurčuje v rozvíjení zejména česko-německého dialogu, který probíhá v rovině umělecké, ale i ve vytváření prostředí pro prohlubování přátelských vztahů mezi sousedními regiony na úrovni pořadatelské i návštěvnické. Festival Lípa Musica svoji programovou nabídku v posledních letech zaštiťuje osobností uměleckého garanta (Radek Baborák v letech 2017 a 2018, Josef Špaček v letech 2019 a 2020). Tento institut festivalu otevírá dveře k možnosti prezentovat vynikající interprety ze zahraničí, a to nejen německé provenience, kteří se mnohdy přes své výjimečné kvality na českých pódiích objevují premiérově a jsou tak novou inspirací pro českou kulturní obci. Lípa Musica dbá nejen na vysokou úroveň interpretační kvality, ale také na vlastní obsah dramaturgie a pečlivý výběr uváděných děl a jejich objevnost a hodnotu nejen v kontextu obecně reflektovaných témat a výročí. Dramaturgie festivalu je rozvíjena i s přihlédnutím na zahraniční trendy, které jsou inspirací při výběru interpretů a děl, ale i v obecněji organizátorské rovině. Lípa Musica věnuje rovněž velkou pozornost mladým umělcům a vytváří platformy pro jejich spolupráci s již renomovanými interprety a současně se v rámci podpory kulturního dialogu snaží i o zařazování projektů, na kterých se společně podílejí čeští a zahraniční interpreti.
Za 19 let existence festivalu se v severočeském regionu uskutečnilo více jak 370 koncertu za účasti renomovaných tuzemských i zahraničních interpretu převážně klasické hudby, které navštívilo na 60 000 posluchačů. Cílem festivalu je byt nejvýznamnějším a prestižním hudebním svátkem severočeského regionu s přesahem do Německa, nabízet kvalitní hudební program vybraného žánrového zaměření za účasti renomovaných tuzemských i zahraničních umělců v širokém spektru kulturních center regionu Libereckého a Ústeckého kraje a i přilehlého saského pohraničí.
Masters of Rock je největší mezinárodní rockový open-air festival v ČR, pořádaný a pravidelně se rozrůstající ve Vizovicích u Zlína. Na festivalu vystupují především zahraniční rockové a metalové kapely.