Metalový open air festival v Kostelci nad Orlicí ČR.
Subjekty: 36
Areál koupaliště
Kostelec nad Orlicí
Artu Kus Festival je oslavou svobodného ducha, otevřenosti, tolerance a tvůrčího či tvořivého pojetí života.
Potřebu tvořit si nosí každý z nás v sobě dřív, než se naučí mluvit. Umění nám umožňuje komunikovat sebe sama tam, kde ostatní prostředky jen kloužou po povrchu. Věříme, že obdiv k vytvořenému a potřeba tvořit je univerzální jev vlastní všem lidem, který boří hranice mezi generacemi, názorovými vymezeními či politickým přesvědčením a ničí předsudky, malost a uzavřenost před okolním světem.
art instalace / workshopy / noční venkovní projekce / slam poetry / design market / autorská čtení / DJs/slack line / neziskovky / antikvariát / tatoo circus / diskusní panely / dětská školka
Bojiště
Trutnov
541 01
Boskovice je multižánrový festival konající se ve stejnojmenném městě Boskovice. Organizátoři festivalu se od prvního ročníku snaží zaměřit pozornost širší veřejnosti na unikátní urbanistickou památku, židovskou čtvrť. Festivalové návštěvníky tak během čtyř dnů v Boskovicích čekají nejen koncerty různých hudebních žánrů, divadelní představení pro děti i dospělé, filmové projekce, výstavy a autorská čtení, ale také například komentované prohlídky boskovického ghetta.
Boskovice
68001
Klasickou hudbu poslouchá dle průzkumů asi jen 4 % populace pod 20 let. My jsme tu proto, abychom to změnili! ClassFest je hudební festival mladých, perspektivních a nadšených lidí - studentů klasické hudby.
Jeho 2. ročník se koná od 23.8. do 28.8. 2021 na Sedlčansku a v jeho okolí. Festival zrealizuje celkem 6 kulturních akcí v 5 městech a obcích Středočeského a Jihočeského kraje, na kterých bude prezentovat špičkové mladé umělce studující v Čechách i zahraničí. Promyšlenou dramaturgií festival usiluje o podněcování zájmu nejen o klasickou hudbu, ale o kulturu obecně v generaci mladých. Letošní ročník se koná pod záštitou senátora a starosty obce Petrovice Petra Štěpánka.
Stejně jako v případě 1. ročníku i letos festival zaštítí svým patronátem přední osobnost české scény klasické hudby. Tentokrát je jím dirigent, flétnista, cembalista a propagátor staré hudby — Vojtěch Spurný. Na festivalu bude mít pro účinkující a zájemce z řad veřejnosti svou přednášku na téma „Nalezení a nastudování zapomenuté opery G. Scarlattiho“, která bude na festivalu provedena.
Poslání a cíle ClassFestu
Podněcování zájmu o klasickou hudbu a o kulturu obecně v generaci mladých
Rozšířit nabídku umělecky hodnotných kulturních akcí ve Středních a Jižních Čechách
Podpora mladých umělců umělců, komorních uskupení a souborů prostřednictvím možnosti koncertní sebeprezentace.
Snaha pomoci nadějným umělcům v nastartování jejich profesionální umělecké dráhy a usnadnit tak plynulý přechod ze studií na koncertní praxi.
Mezigenerační propojování různých sociálních skupin
Sedlčany
Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae je unikátní kurátorským konceptem příprav programů. Primárně je zaměřen na klasickou hudbu s přesahem do jiných žánrů a se silným akcentem na starou hudbu, které se věnuje ve formě bienále. Organizátoři každoročně oslovují nového dramaturga se silnou programovou vizí, festival se tedy pokaždé soustřeďuje na nové téma a je vysoce hodnocen pro svůj přínos pro obor. V tématech jednotlivých ročníků se zrcadlí významná hudební výročí i současné hudební a společenské trendy. Jako dramaturgové jsou ke spolupráci zvány nejen výrazné osobnosti českého hudebního života (Václav Luks, Aleš Březina, Jiří Beneš, Zdeněk Cupák), ale rovněž zahraniční muzikologové (Jelle Dierickx, Walter Labhart, Jory Vinikour, Barbara Maria Willi, Andrea Marcon, Tully Potter).
Polní 6
Brno
639 00
Cool V Plotě je multižánrový festival, který dává prostor samostatně vystupujícím umělcům z celého světa. Festival ukazuje krásu a sílu tvůrčího individua a soběstačnost jedince. Převážně hudební program oscilující mezi mnohými žánry, jako jsou jazz, new folk, soul, elektronická, experimentální hudba, world music a dalšími, je doplněn o autorská čtení, nebo hudební workshopy.
Festival se odehrává na pódiích v historickém centru města a přivádí své návštěvníky na tak krásná místa jako je nádvoří galerie Sladovny a s ním sousedící nádvoří Prácheňského muzea, Balzám Cafe, Pí (3,14) local club, nebo kávový klub Vykulená Sova.
Tradičním a velmi oblíbeným vyvrcholením obou festivalových dnů budou i letos tzv. jamy, na kterých se setkávají jednotliví umělci při společné improvizaci.
Kašpárek v rohlíku se rozhodl uspořádat festival Kefír, což je první bejbypankový festival ve vesmíru pro rodiče a děti pod širým nebem. Festival je ryze zážitkový, takže vše, co na něm prožijete, bude uloženo hluboko v paměťové mozkové úschovně. Čtěte o festivalu více, nebo skočte rovnou do programu. www.festivalkefir.cz
V následujících deseti letech zamýšlejí Haydnovy hudební slavnosti v rámci jednotlivých festivalových ročníků prezentovat tvorbu hlavních hudebních „národů“ či regionů, jež přispěly k formování klasicistní hudební řeči, která se záhy prosadila jako univerzální celosvětově užívaný hudební jazyk. Tento dramaturgický princip významně obohatí stávající zásady (orientace na skladatelská výročí, regionální hudební prameny, velká stěžejní díla klasicistní epochy). Záměrem organizátorů je věnovat hudebním „národům“ 40-50 % koncertních vystoupení festivalu.
Rozhodující postavení mezi těmito národy má Itálie. Italské a Itálií inspirované hudbě 17. a 18. století proto bude věnován 29. ročník festivalu (2021). Italská hudební inspirace dominovala světovému hudebnímu dění po více než tři staletí, s vrcholem v období klasicismu (16. - 19. stol.). Právě italští skladatelé přelomu 17. a 18. století formulovali nový způsob kompoziční práce, vycházející z intenzivnější práce s hudebním materiálem. Díky tomu právě v italském prostředí spatřily světlo světa nové hudební žánry, jež pak vévodily dalším staletím (koncert, symfonie aj.), některé další pak získaly novou vývojovou inspiraci (sonáta, opera atd.)…
Italská tvorba této doby se prostřednictvím zástupů italských hudebníků – skladatelů i interpretů, absolventů italských konzervatoří, jež odcházeli na významná hudebnická místa po celé Evropě – šířila po celém světě obrovskou rychlostí. Představovala nejavantgardnější vývojový trend, jenž přeměnil dobové hudební myšlení. Italští skladatelé této doby v čele s A. Vivaldim se stali obrovskou inspirací pro většinu evropských hudebních skladatelů. Zásadním způsobem ovlivnili také nejvýznamnější skladatele pozdního baroka (J. S. Bach, G. F. Händel aj.). Zároveň významně přispěli ke vzniku tzv. smíšeného vkusu (gemischter Geschmack), propojujícího do té doby přísně oddělované tzv. národní styly uplatňované v barokních kompozicích. Stáli tak u samotného zrodu principů budoucí klasicistní hudební řeči. Vedle postupně rostoucího významu zejména středoevropských hudebních skladatelů si italští skladatelé a interpreti udrželi po celou klasicistní epochu výsadní postavení. Týkalo se to zejména operního žánru, avšak rovněž v instrumentální tvorbě hráli Italové nadále významnou roli. Zcela bezkonkurenční význam pak mělo italské hudební školství 18. století, jež tento boom způsobilo. Stalo se vzorem pro významné evropské hudebně vzdělávací instituce následujícího věku.
zámek Nebílovy, čp. 1
Nezvěstice, Plzeň-jih
332 04
Mezi cíle festivalu patří také zasazení hudebních projektů do širšího kulturního rámce. Součástí festivalu je i diskuzní scéna, výstavy, poezie v různých formách, autorská čtení, divadlo, vizuální umění. Nehudební program od roku 2018 probíhá pod zastřešujícím názvem Salon Mechtilde.
Program festivalu se odehrává na dvou hlavních hudebních scénách (scéna Pod Bílou věží a Červené nádvoří) a také na unikátní Welcome scéně, která se nachází v neplacené volně přístupné zóně festivalového areálu. Vystupující na tuto scénu jsou vybírání prostřednictvím konkurzu. Welcome scéna je velkým přínosem pro mladé nadějné a dosud neobjevené talenty. O účast na této scéně, která není honorována, ale usilují také četní profesionální a již zavedení hudebníci.
Hudební festival Antonína Dvořáka se může pyšnit mnohaletou tradicí, během níž se jeho organizátorům podařilo etablovat jej mezi kulturní akce vysoké úrovně a v místech svého konání i prvořadého významu. Vznikl roku 1969 z iniciativy Společnosti Antonína Dvořáka (předsedou byl tehdy dr. Karel Mikysa) a Okresního kulturního střediska v Příbrami, kterým tehdy přislíbilo finanční podporu Ministerstvo kultury. A podpora to nebyla nikterak malá, protože tehdy umožňovala zvát i takové orchestry jakými jsou např. Česká filharmonie, Symfonický orchestr FOK hlavního města Prahy, PKO, Slovenská filharmonie či Filmový symfonický orchestr. Na festivalu v těchto letech však nechyběla ani celá řada vynikajících těles ze zahraničí. Příbramští se tak mohli stát rovněž svědky špičkových výkonů např. Leningradské filharmonie a Moskevské státní filharmonie, v neposlední řadě sem zavítala i Varšavská státní filharmonie nebo Royal Philharmonic Orchestra London s dirigenty Markem Emlerem, Charlesem Grovesem, Arvidem Jansonsem a Dimitrijem Kitajenkem. Po roce 1989 však došlo podobně jako v celé kulturní sféře i zde k významným organizačním změnám. Od r. 1990 převzalo jeho organizaci Divadlo Příbram, kde (snad) z nedostatku finančních prostředků festival ustrnul na třech až pěti koncertech a to z velké části pouze komorních.
Hudební festival Antonína Dvořáka pevně zakotvil v povědomí kulturně orientované příbramské veřejnosti a získává stále větší respekt v českých hudebních kruzích. Svědčí o tom nabídky o spolupráci významných českých i zahraničních interpretů. Z umělců jmenujme alespoň z poslední doby G. Beňačkovou, T. Hampsona, E. Urbanovou, D. Peckovou, V. Hudečka, R. Baboráka, J. Svěceného, J. Bártu, I. Ženatého, A. Plachetku, J. Bouškovou či K. Englichovou. Cílem festivalu samozřejmě i nadále zůstává připomínání cenného díla Mistra Antonína Dvořáka a snaha přiblížit příbramskému publiku v reprezentativní nabídce i další tituly české a světové klasické hudební tvorby minulých staletí i současnosti. Zároveň si klade za cíl inspirovat vznik nových děl či projektů a rovněž edukativně působit na publikum všech generací.