Adresář

Liberecký nejstarší multižánrový klub nacházející se v bývalém atomovém krytu.

Kopírovat odkaz

Hudební klub zaměřující se především na elektronickou a hiphopovou scénu.
Dveře dnes již legendárního klubu Fabric se poprvé otevřely v květnu roku 2000. Během první patnáctileté etapy se vyprofiloval do podoby předního českého klubu, který hostil jak přední česká a tak i zahraniční jména taneční scény a potvrzoval svou jedinečnost i úspěšnými rezidentními nocemi jako 3G, Evolution, Crystal či legendární drum’n’bassovou klubovkou SSD aka Slim Slam Drum.

V roce 2015 dostala šanci provozně mladší generace a po velké úvodní rekonstrukci se klub stále mění a vylepšuje tak, aby dostál svému postavení mezi předními českými kluby.

Kopírovat odkaz

Brněnská stálice. Multižánrový klub, který představuje české i zahraniční interprety, známá jména i začínající umělce alternativní scény. Nad klubem je hostel sloužící pro hudebníky i běžné návštěvníky.
Novodobá éra Flédy odstartovala po roce 2001, kdy vznikl v domě na Štefánikově ulici v Brně hudební klub. Od roku 2004 provozuje Flédu nový tým, který z ní vytvořil jeden z nejlepších hudebních prostor ve Střední Evropě. Dramaturgie klubu představuje jak zavedené kapely, tak mladé umělce a progresivní hudební směry. V programu mají své místo větší a produkčně náročné koncerty zahraničních hvězd i skromnější a autentické přehlídky lokálních hudebníků. Kromě koncertů je Fléda stabilní scénou pro klubové noci Elektra a Vendeta a festival elektronické hudby Echoes. Od roku 2001 se na pódiu Flédy vystřídalo více než 5 000 interpretů, jejichž vystoupení zhlédlo přes milion hudebních fanoušků. Klub je vybaven špičkovou zvukovou aparaturou od firmy D&B audiotechnik.

Kopírovat odkaz

Multifunkční prostor s kapacitou 3 000 míst určený pro pořádání kulturních, společenských a odborných akcí všeho druhu. Hostí velké české i zahraniční koncerty.

Kopírovat odkaz

Moderní klub ve spodních prostorách Národního domu na Smíchově. Pravidelně zde mají koncerty menší české a zahraniční kapely.

Kopírovat odkaz

Citlivá vestavba do konstrukce historického plynojemu proměnila tuto industriální stavbu v nevšední multifunkční centrum. Učí se tady studenti univerzit, organizují se mezinárodní konference a kongresy, probíhají zde i pracovní workshopy, školení zaměstnanců, koncerty nebo výstavy umělců. To vše umožňuje jedinečné prostorové řešení, kapacita i špičková audiovizuální technika.

Kopírovat odkaz

Kopírovat odkaz

http://studiosklep.8u.cz/DK202121/index.html



Maximální kapacita z hlediska bezpečnosti 747 osob. Do celkového počtu jsou zahrnováni návštěvníci, účinkující, pořadatelé a technický personál.

1. celkem 552 míst bez postraních přístavků

2. celkem 585 míst s postranními přístavky

3. celkem 675 míst s postranními přístavky a třemi přístavkovými řadami

Kopírovat odkaz

Kongresové centrum Praha je rozsáhlá neofunkcionalistická budova v Praze 4 – Nuslích. Nachází se na adrese ulice 5. května 1640/65, poblíž stanice metra C, Vyšehrad.
I díky kongresovému centru se Praha stala v roce 2017 osmou nejpopulárnější konferenční destinací světa dle asociace International Congress and Convention Association.

Jedná se o největší kongresové centrum v Česku. K budově přiléhá také hotel Holiday Inn, Business Centrum Vyšehrad. Hlavním majitelem je v současnosti Česká republika s podílem 55 % a dále Hlavní město Praha s podílem 45 %.

K dispozici je až 70 různě velkých sálů s kapacitou celkem 9300 osob; největší z nich, Kongresový sál, pojme 2 764 lidí. Akustika Kongresového sálu patří podle odborníků k nejlepším na světě (13. v pořadí). Běžně se zde konají koncerty, plesy, zasedání a další kulturní události. K jeho přednostem patří mj. jedinečný výhled přes Vltavu na panorama Pražského hradu.

Kopírovat odkaz

Skelet budovy vznikal v letech 1907 až 1921 mimo jiné též podle návrhu Ing. Stanislava Bechyně a projektu J. Čamského a Václava Havla. Tuto stavbu realizoval stavitel Ing. Vácslav Havel (dědeček bývalého prezidenta České republiky Václava Havla). Palác měl původně sloužit jakožto hokejový stadion, ale již na počátku výstavby došlo ke zjištění, že pro tyto účely sál nevyhovuje především rozměrově a projekt musel být narychlo přepracován na velký společenský sál. Na tehdejší dobu se jednalo o velice unikátní stavbu, neboť to byla jedna z prvních železobetonových staveb v Praze vůbec s velmi originálně řešenou sklem zastřešenou pasáží. Také celkové architektonické řešení je zajímavé, stavba nese výrazné rysy doznívající pozdní secese a právě nastupujícího modernismu. Velmi pravděpodobným autorem fasády do Vodičkovy ulice č. 36/704 byl architekt Osvald Polívka (1859 – 1931), jenž Vácslavu Havlovi navrhoval fasády jeho činžovních domů v Praze (Haštalská 6 a 8, Vězeňská 4, V Kolkovně 5,7, Myslíkova 4, Rašínovo nábřeží 70 a 78), které Havel vesměs prodal, aby mohl financovat stavbu Lucerny od r. 1905.

Jádrem komplexu je Velký sál Lucerny, jehož rozměry činí rozměry 54 metrů na délku, 25,5 metrů na šířku a 9 metrů na výšku. Velký sál zabírá celkem tři podzemní podlaží s kapacitou 2500 diváků. Využití sálu je pestré, od maturitních plesů přes koncerty, přednášky až po taneční soutěže apod.

Prakticky od ukončení výstavby a uvedení komplexu do provozu až do dnešních dob se jedná o významné kulturní a společenské středisko hlavního města a to jak někdejšího Československa i České republiky, konalo se zde již velké množství koncertů, plesů, schůzí, konferencí, módních přehlídek, sportovních akcí (za První československé republiky např. turnaje v boxu či v zápasu). Jedná se o památkově chráněný komplex.

Kopírovat odkaz