Dům na Věčnosti byl postaven v období renesance. Nejstarší částí domu je sklep se vchodem do znojemského podzemí, kde se v současnosti nachází klub. Uskutečnilo se zde mnoho zajímavých vystoupení.
Vstup pouze členům zapsaného spolku. Hlavní náplní členů spolku jsou kulturní aktivity (poslech hudby, vlastní tvorba, koncerty, projekce, divadlo, literatura, poezie), zábavné hry, odborné diskuze, ochutnávky pokrmů a nápojů.
Místa konání|Jazz|Klasická|World|Zpěvák / Písničkář
Nejrozsáhlejším prostorem Obecního domu je centrální Smetanova síň, přístupná z foyer v prvním patře. Pojmenováním koncertní síně vzdala Praha poctu tvůrci české moderní hudby Bedřichu Smetanovi. Z plastické výzdoby jsou nejpozoruhodnější štukové skupiny Vyšehrad a Slovanské tance po stranách podia od Ladislava Šalouna. Sochař tak šťastně rozřešil otázku připomenutí druhého génia české hudby, Antonína Dvořáka. K Smetanovu Vyšehradu z cyklu symfonických básní Má vlast tak odkazuje postava bájného Lumíra, vyprávějícího za doprovodu harfy báj o vlasti, zatímco protilehlý tančící pár je motivem převzatým z Dvořákových Slovanských tanců. V interiéru Smetanovy síně však nechybí připomínka dalších českých hudebních skladatelů, jejichž portrétní medailony jsou umístěny na poprsnicích lóží a balkonu.
K celkovému vzdušnému a zároveň slavnostnímu dojmu prostoru přispívají malby stropních výplní a nástěnné obrazy Karla Špilara. Zejména monumentální nástěnné obrazy Hudba, Poesie, Tanec a Drama patří mezi autorovy nejlepší práce vůbec.
Smetanova síň je především koncertním sálem pro 1200 posluchačů, ve kterém od doby jeho otevření účinkovaly nejvýznamnější světová hudební tělesa a interpreti, příležitostně se zde konají i nejrůznější společenské akce – zejména tradiční plesy nebo žádané reprezentativní galavečeře. Ve Smetanově síni je pravidelně zahajován i zakončován hudební festival Pražské jaro.
Zastavte se, když vás unaví nákupy nebo procházka městem. Přijďte na dort s mámou, limonádu s dětmi nebo na dvojku s přáteli. Vyřiďte si u nás maily a nebo třeba nedělejte vůbec nic.
Bohémům, kosmopolitům a kavárenským labužníkům
Chceme být přístavem všem, co hledají místo pro debaty, tvorbu a přemýšlení. Lidem, co rádi jen tak pozorují cvrkot skrze naše obrovské výlohy.
Muzikantům, kteří tu chtějí hrát.
Ať je od nás slyšet jazz, šanson a jakákoli živá hudba. V zimě uvnitř a v létě na nádvoří.
Kavárna. Klub. Bar. Kombinace všech tří. Záleží na tom, v jaký den a v jakou hodinu do POTRVÁ přijdete. Když otevřete dveře, snadno vstoupíte do našlápnutého koncertu v hudebním klubu, živého baru ale i klidné kavárny, kde můžete v klidu usrkávat své latté.
Jeden z deseti nejlepších jazzových klubů v ČR. Revoluční hudební a divadelní scéna. Kulturní památka, nejstarší svého druhu ve střední Evropě. A hlavně místo, kde Vás čeká mezi hvězdnými hudebníky, prezidenty a dalšími vrcholnými osobnostmi veřejného života nezapomenutelný hudební zážitek.
Od svého založení v roce 1957 byl klub hlavním sídlem jazzu v celé ČR. Skutečné světové proslulosti ale dosáhl až po sametové revoluci pod záštitou přední umělecké agentury Pragokoncert Bohemia, který z jednoho ze tří nejstarších středoevropských klubů udělal světovou špičku a představil klub mezinárodnímu publiku i umělecké obci.
Nejmladší sál v budově Rudolfina vznikl v letech 1940–1942 podle návrhů architektů Antonína Engela a Bohumíra Kozáka jako menší koncertní sál v rámci úprav přilehlé Dvořákovy síně. Kapacita je 192 míst.