Jazz Tibet Club je legendární olomouckou scénou, v níž se pojí hudební klub s restaurací a také unikátní génius locí. Vlídnou, domáckou atmosférou a dřevěným interiérem připomíná irské puby. V unikátním prostředí se tu konají koncerty špičkových kapel a hudebníků z celého světa, jejichž pojítkem je kvalitní hudba a poctivý přístup k ní.
Navzdory svému názvu však klub není zdaleka jen výhradně jazzovou scénou. Žánrově nespoutaná dramaturgie se zaměřuje na autorskou tvorbu a autentický projev a limituje se pouze charakterem prostoru. V programu klubu se tak vedle jazzu, blues, indie/rocku či folku a nadžánrových kombinací objevuje i alternativní hip hop nebo ambient a elektronika
Jazz club Teplice se nachází v prostorách nově zrekonstruovaného teplického zámku, jehož začátek výstavby spadá do 2. poloviny 12. století, kdy královna Judita založila „u vod teplých“ klášter benediktinek s kostelem zasvěceným Janu Křtiteli. Kolem kláštera se vyvinulo na konci 13. století město Teplice.
Klub vznikl v roce 2004 v centru Teplic z nadšení party lidí pro jazzovou hudbu. Po šesti letech dobré práce přijal nabídku Regionálního muzea Teplice využívat zámecký klub ke svým koncertům. Spojení jazzové hudby s krásnými historickými prostory a dobré akustice jsme nemohli odolat.
Menší prostory zámeckého klubu zaručují maximální kontakt hudebníků s publikem což přispívá k tolik potřebné klubové atmosféře.
I přes svůj název je klub otevřený všem žánrům, nejdůležitější je kvalita a originalita. Je zde opět prostor pro výtvarníky, kteří zde mohou vystavovat svá díla, jak obrazy tak plastiky. Mohou se zde konat literární akce a další klubové akce včetně divadla malých forem.
Místa konání|Indie|Jazz|Rock|World|Zpěvák / Písničkář
Pražský klub s dlouholetou tradicí. Pětkrát až šestkrát týdně koncerty, debaty, přednášky, odpolední pohádky pro nejmenší, divadla, dokumenty. Otevřený prostor pro nezávislé promotéry, začínající kapely či amatérská divadla.
Místa konání|Další|Elektronická|Hardcore|Hip hop|Indie|Jazz|Klasická|Metal|Pop|Punk|Rap|Rock|World|Zpěvák / Písničkář
Kongresové centrum Praha je rozsáhlá neofunkcionalistická budova v Praze 4 – Nuslích. Nachází se na adrese ulice 5. května 1640/65, poblíž stanice metra C, Vyšehrad.
I díky kongresovému centru se Praha stala v roce 2017 osmou nejpopulárnější konferenční destinací světa dle asociace International Congress and Convention Association.
Jedná se o největší kongresové centrum v Česku. K budově přiléhá také hotel Holiday Inn, Business Centrum Vyšehrad. Hlavním majitelem je v současnosti Česká republika s podílem 55 % a dále Hlavní město Praha s podílem 45 %.
K dispozici je až 70 různě velkých sálů s kapacitou celkem 9300 osob; největší z nich, Kongresový sál, pojme 2 764 lidí. Akustika Kongresového sálu patří podle odborníků k nejlepším na světě (13. v pořadí). Běžně se zde konají koncerty, plesy, zasedání a další kulturní události. K jeho přednostem patří mj. jedinečný výhled přes Vltavu na panorama Pražského hradu.
Místa konání|Další|Elektronická|Indie|Jazz|Klasická|Pop|Rock|World|Zpěvák / Písničkář
MeetFactory je neziskové mezinárodní centrum současného umění založené v roce 2001 umělcem Davidem Černým. V důsledku povodní v roce 2002 bylo nutné opustit původní prostory v Praze - Holešovicích a projekt byl vzkříšen o tři roky později v průmyslové budově v pražské čtvrti Smíchov, ve specifickém prostoru mezi dálnicí a aktivní železniční tratí. Program byl spuštěn po rozsáhlé rekonstrukci prostor v roce 2007.
Program MeetFactory utvářejí čtyři dramaturgické linie - hudba, galerie, divadlo a program rezidenčních pobytů pro umělce.
Místa konání|Jazz|Klasická|World|Zpěvák / Písničkář
Nejrozsáhlejším prostorem Obecního domu je centrální Smetanova síň, přístupná z foyer v prvním patře. Pojmenováním koncertní síně vzdala Praha poctu tvůrci české moderní hudby Bedřichu Smetanovi. Z plastické výzdoby jsou nejpozoruhodnější štukové skupiny Vyšehrad a Slovanské tance po stranách podia od Ladislava Šalouna. Sochař tak šťastně rozřešil otázku připomenutí druhého génia české hudby, Antonína Dvořáka. K Smetanovu Vyšehradu z cyklu symfonických básní Má vlast tak odkazuje postava bájného Lumíra, vyprávějícího za doprovodu harfy báj o vlasti, zatímco protilehlý tančící pár je motivem převzatým z Dvořákových Slovanských tanců. V interiéru Smetanovy síně však nechybí připomínka dalších českých hudebních skladatelů, jejichž portrétní medailony jsou umístěny na poprsnicích lóží a balkonu.
K celkovému vzdušnému a zároveň slavnostnímu dojmu prostoru přispívají malby stropních výplní a nástěnné obrazy Karla Špilara. Zejména monumentální nástěnné obrazy Hudba, Poesie, Tanec a Drama patří mezi autorovy nejlepší práce vůbec.
Smetanova síň je především koncertním sálem pro 1200 posluchačů, ve kterém od doby jeho otevření účinkovaly nejvýznamnější světová hudební tělesa a interpreti, příležitostně se zde konají i nejrůznější společenské akce – zejména tradiční plesy nebo žádané reprezentativní galavečeře. Ve Smetanově síni je pravidelně zahajován i zakončován hudební festival Pražské jaro.