Adresář

JAZZTANGENS Club je alternativní prostor, kde jsou obvykle s frekvencí jednoho měsíce pořádány jazzové večery, tj. koncerty jazzových kapel a výrazných postav naší i zahraniční jazzové scény. Club zřídil původně pod záštitou firmy FLX v roce 2000 p.Tuček.

Kopírovat odkaz

Jazz club Teplice se nachází v prostorách nově zrekonstruovaného teplického zámku, jehož začátek výstavby spadá do 2. poloviny 12. století, kdy královna Judita založila „u vod teplých“ klášter benediktinek s kostelem zasvěceným Janu Křtiteli. Kolem kláštera se vyvinulo na konci 13. století město Teplice.

Klub vznikl v roce 2004 v centru Teplic z nadšení party lidí pro jazzovou hudbu. Po šesti letech dobré práce přijal nabídku Regionálního muzea Teplice využívat zámecký klub ke svým koncertům. Spojení jazzové hudby s krásnými historickými prostory a dobré akustice jsme nemohli odolat.

Menší prostory zámeckého klubu zaručují maximální kontakt hudebníků s publikem což přispívá k tolik potřebné klubové atmosféře.


I přes svůj název je klub otevřený všem žánrům, nejdůležitější je kvalita a originalita. Je zde opět prostor pro výtvarníky, kteří zde mohou vystavovat svá díla, jak obrazy tak plastiky. Mohou se zde konat literární akce a další klubové akce včetně divadla malých forem.

Kopírovat odkaz

Pražský klub s dlouholetou tradicí. Pětkrát až šestkrát týdně koncerty, debaty, přednášky, odpolední pohádky pro nejmenší, divadla, dokumenty. Otevřený prostor pro nezávislé promotéry, začínající kapely či amatérská divadla.

Kopírovat odkaz

Klub v suterénu prostor Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze.

Kopírovat odkaz

Skelet budovy vznikal v letech 1907 až 1921 mimo jiné též podle návrhu Ing. Stanislava Bechyně a projektu J. Čamského a Václava Havla. Tuto stavbu realizoval stavitel Ing. Vácslav Havel (dědeček bývalého prezidenta České republiky Václava Havla). Palác měl původně sloužit jakožto hokejový stadion, ale již na počátku výstavby došlo ke zjištění, že pro tyto účely sál nevyhovuje především rozměrově a projekt musel být narychlo přepracován na velký společenský sál. Na tehdejší dobu se jednalo o velice unikátní stavbu, neboť to byla jedna z prvních železobetonových staveb v Praze vůbec s velmi originálně řešenou sklem zastřešenou pasáží. Také celkové architektonické řešení je zajímavé, stavba nese výrazné rysy doznívající pozdní secese a právě nastupujícího modernismu. Velmi pravděpodobným autorem fasády do Vodičkovy ulice č. 36/704 byl architekt Osvald Polívka (1859 – 1931), jenž Vácslavu Havlovi navrhoval fasády jeho činžovních domů v Praze (Haštalská 6 a 8, Vězeňská 4, V Kolkovně 5,7, Myslíkova 4, Rašínovo nábřeží 70 a 78), které Havel vesměs prodal, aby mohl financovat stavbu Lucerny od r. 1905.

Jádrem komplexu je Velký sál Lucerny, jehož rozměry činí rozměry 54 metrů na délku, 25,5 metrů na šířku a 9 metrů na výšku. Velký sál zabírá celkem tři podzemní podlaží s kapacitou 2500 diváků. Využití sálu je pestré, od maturitních plesů přes koncerty, přednášky až po taneční soutěže apod.

Prakticky od ukončení výstavby a uvedení komplexu do provozu až do dnešních dob se jedná o významné kulturní a společenské středisko hlavního města a to jak někdejšího Československa i České republiky, konalo se zde již velké množství koncertů, plesů, schůzí, konferencí, módních přehlídek, sportovních akcí (za První československé republiky např. turnaje v boxu či v zápasu). Jedná se o památkově chráněný komplex.

Kopírovat odkaz

Kavárna. Klub. Bar. Kombinace všech tří. Záleží na tom, v jaký den a v jakou hodinu do POTRVÁ přijdete. Když otevřete dveře, snadno vstoupíte do našlápnutého koncertu v hudebním klubu, živého baru ale i klidné kavárny, kde můžete v klidu usrkávat své latté.

Kopírovat odkaz

Jeden z deseti nejlepších jazzových klubů v ČR. Revoluční hudební a divadelní scéna. Kulturní památka, nejstarší svého druhu ve střední Evropě. A hlavně místo, kde Vás čeká mezi hvězdnými hudebníky, prezidenty a dalšími vrcholnými osobnostmi veřejného života nezapomenutelný hudební zážitek.
Od svého založení v roce 1957 byl klub hlavním sídlem jazzu v celé ČR. Skutečné světové proslulosti ale dosáhl až po sametové revoluci pod záštitou přední umělecké agentury Pragokoncert Bohemia, který z jednoho ze tří nejstarších středoevropských klubů udělal světovou špičku a představil klub mezinárodnímu publiku i umělecké obci.

Kopírovat odkaz

Psal se rok 1993, kdy se Pavel Pavlů (El Prezidente), rozhodl otevřít menší bar. Využil skladový prostor melého obchodu s potravinami ve čtvrti Bohatice v Karlových Varech. Oficiální otvíračka byla stanovena na 1.9.1993. Jak je ale obvyklé u party kolem Pavla, neoficiální otvíračka na sebe nenechala dlouho čekat a mejdánek ve Slashi se rozjel už o 10 dní dříve.
V roce 1996 se dostál Slash velkých změn a bar svou energií vytlačil potraviny z prostoru úplně. V tomto roce se bar dočkal své první přestavby a rozrostl se o kulečníky a prostor dnešního podia.

Po počátečních personálních výměnách se sestava teamu barmanů ustálila a je postavena na dvou pilířích, které již přes 20 let neodmyslitelně patří do Slash baru. Jedním pilířem se stal Renda Svoboda, který je pověstný svým přehledem v hudbě (také se mu přezdívá Hudební wikipedie). Druhým pilířem se stal vzteklý pes Marek "Mrzák" Pospíšil, který Vás odzbrojí svým krutopřísným humorem už u vstupu do baru. Oba barmany doplňují mladé barmanky. Pozor na ně - žádný mejdan nekončí, dokud ony nechtějí!

Zlomový datum je květen 2006, kdy dochází k zásadní přestavbě. Celý interiér podle svých plánů a projektů vypracoval Tomáš Dolejš. Do Slashe připravil i typického indiána, který dohlíží jako starý šaman na všechny rozjeté party, aby vše jelo na plné kule.

První koncert se odehrál náhodou, kapela NARVAN přišla o plánovaný koncert a chtěla si zahrát třeba zadarmo, jen za pití. No a pak se to rozjelo. Ze začátku jen na podlaze, od 2010 již na pódiu. Poslední 5-7 roky se klub zaměřil nejvíce na západní hardcore/metal/punk scénu, podařilo se domluvit i taková jména, která v tomto regionu ještě nehrála.

Období 2016 - 2019 se ve Slashe odehrálo několik desítek kapel. Z těch největších k nám přijeli Paura, Billy The Kid, Don Gatto, Propain, Worst, Lord Bishop Rocks, Risk It, Insanity, Chelsea Smile, Nasty a další skvělé kapely..

Slash bar se stal jedním z nejnavštěvovanějších klubů v České republice, kam se rádi vrací, nebo nově navštěvují, zahraniční kapely.
Slash bar se stal pojmem, postojem, či určitým centrem generací i subkultur, kde u jednoho stolu u sklenky dobrého drinku spolu v poklidu sedí taková paleta lidí, že si uvědomíte, že ve Slashi se lidé chtějí jen příjemně bavit.

Kopírovat odkaz

Je to nejdéle fungující rockový klub v Praze a nejspíš i v republice. Klub 007 Strahov, který slaví půlstoletí, vždy přitahoval fajnšmekry i podivíny se specifickým vkusem. Populární Sedmička se stala domovem žánrům, jako je punk, hip hop, hard core, ska, reagge nebo rockabilly.

Kopírovat odkaz

Pohyblivý jazzový klub po třech letech fungování v prostorách Občanské plovárny, kde hostil domácí i světové jazzmany na koncertech v rámci festivalu PRAGUE PROMS i mimo něj, přesouvá svoji činnost do objektu hostivařských studií ČNSO.
Studia Českého národního symfonického orchestru v Hostivaři jsou v provozu již od roku 2002, od chvíle, kdy společenský sál Vodních staveb změnil účel a stalo se z něj Studio Gallery. Ve spodní části budovy čekal trpělivě na příležitost kinosál se skvělým, zachovalým designem osmdesátých let, až do letošního roku.
Během jara 2019 se tento prostor proměnil ve stylový jazzový klub, nabízející vynikající akustiku, a jedinečnou atmosféru. Napojení na kontrolní režii umožní živé nahrávky koncertů, stylový bar zalitý optimistickými barvami konce dvacátého století poskytne širokou škálu nápojů. The Loop Jazz Club ožívá znovu, tentokrát v „domovském“ prostoru Studia ČNSO.
Svůj „ostrý“ provoz zahájil 1. července 2019 vydařeným koncertem Jazz of the 60's, na kterém v rámci Mezinárodního hudebního festivalu PRAGUE PROMS rezidentní The Loop Jazz Band připomenul éru moderního big bandu.

Kopírovat odkaz