Konzervatoř Plzeň otevřela v září 2009 v Plzni Dům hudby, kde se nachází nový koncertní sál Antonína Dvořáka. Tento koncertní sál je určen pro komorní a klasickou hudbu. Kapacita sálu činí 150 posluchačů. Sál má veškeré příslušenství, které k modernímu koncertnímu sálu patří – šatny pro účinkující i publikum, malou restauraci, nahrávací studio atd. Sál je vybaven novým, koncertním klavírem Steinway. Sál bude využíván ke koncertním aktivitám nejen Konzervatoře Plzeň, která Dům hudby provozuje, ale bude určen i pro veřejné koncerty. Sál je možno i pronajmout.
Místa konání|Další|Elektronická|Hardcore|Hip hop|Indie|Jazz|Klasická|Metal|Pop|Punk|Rap|Rock|World|Zpěvák / Písničkář
Skelet budovy vznikal v letech 1907 až 1921 mimo jiné též podle návrhu Ing. Stanislava Bechyně a projektu J. Čamského a Václava Havla. Tuto stavbu realizoval stavitel Ing. Vácslav Havel (dědeček bývalého prezidenta České republiky Václava Havla). Palác měl původně sloužit jakožto hokejový stadion, ale již na počátku výstavby došlo ke zjištění, že pro tyto účely sál nevyhovuje především rozměrově a projekt musel být narychlo přepracován na velký společenský sál. Na tehdejší dobu se jednalo o velice unikátní stavbu, neboť to byla jedna z prvních železobetonových staveb v Praze vůbec s velmi originálně řešenou sklem zastřešenou pasáží. Také celkové architektonické řešení je zajímavé, stavba nese výrazné rysy doznívající pozdní secese a právě nastupujícího modernismu. Velmi pravděpodobným autorem fasády do Vodičkovy ulice č. 36/704 byl architekt Osvald Polívka (1859 – 1931), jenž Vácslavu Havlovi navrhoval fasády jeho činžovních domů v Praze (Haštalská 6 a 8, Vězeňská 4, V Kolkovně 5,7, Myslíkova 4, Rašínovo nábřeží 70 a 78), které Havel vesměs prodal, aby mohl financovat stavbu Lucerny od r. 1905.
Jádrem komplexu je Velký sál Lucerny, jehož rozměry činí rozměry 54 metrů na délku, 25,5 metrů na šířku a 9 metrů na výšku. Velký sál zabírá celkem tři podzemní podlaží s kapacitou 2500 diváků. Využití sálu je pestré, od maturitních plesů přes koncerty, přednášky až po taneční soutěže apod.
Prakticky od ukončení výstavby a uvedení komplexu do provozu až do dnešních dob se jedná o významné kulturní a společenské středisko hlavního města a to jak někdejšího Československa i České republiky, konalo se zde již velké množství koncertů, plesů, schůzí, konferencí, módních přehlídek, sportovních akcí (za První československé republiky např. turnaje v boxu či v zápasu). Jedná se o památkově chráněný komplex.
Industriální prostor bývalé papírny na Slovanech se nachází zhruba 15 minut chůze z centra města oblíbenou vycházkovou trasou proti proudu řeky Radbuzy. Toto místo s atraktivním zevnějškem zachovalé cihlové továrny nabízí více než 4000m² otevřeného prostoru, v němž své místo nalezne galerie současného výtvarného umění, sál pro hudební produkci, koncerty, firemní akce, taneční sál vedený mladými plzeňskými tanečníky, profesionálně vybavený 200m² foto a video ateliér i ateliéry pro vystavující umělce. V přízemí situované Café Papírna svým hostům přináší stylovou možnost občerstvení s důrazem na kvalitu a původ sortimentu.
Nejmladší sál v budově Rudolfina vznikl v letech 1940–1942 podle návrhů architektů Antonína Engela a Bohumíra Kozáka jako menší koncertní sál v rámci úprav přilehlé Dvořákovy síně. Kapacita je 192 míst.
Místa konání|Další|Elektronická|Indie|Rock|Zpěvák / Písničkář
Je to nejdéle fungující rockový klub v Praze a nejspíš i v republice. Klub 007 Strahov, který slaví půlstoletí, vždy přitahoval fajnšmekry i podivíny se specifickým vkusem. Populární Sedmička se stala domovem žánrům, jako je punk, hip hop, hard core, ska, reagge nebo rockabilly.
Klenotem kláštera je Tereziánský sál s pozoruhodnou stropní freskou Zázraku blahoslaveného Vintíře. Jméno tomuto prostoru dala Marie Terezie, když klášter v roce 1753 navštívila. Sál vyniká slavnostní atmosférou a přívětivou akustikou. Z oken se naskýtá osvěžující pohled do klášterních zahrad, bohatá výzdoba je pokušením pro oči, zemité barvy však poskytují pocit pohodlí.
Tereziánskému sálu sluší zvuk komorních seskupení, zvláště hebkost dřevěných dechových nástrojů či měkká barva tónů klavíru nebo jeho předchůdců. Klid kláštera a zároveň okázalost barokní výstavby povyšuje každý okamžik zde strávený ve sváteční událost.
Místa konání|Jazz|Klasická|World|Zpěvák / Písničkář
VALDŠTEJNSKÁ LODŽIE je unikátní barokní památka, kterou nechal v blízkosti města Jičína vystavět vévoda Albrecht z Valdštejna jako originální reprezentativní sídlo. Lodžie je zastřešená terasa otevřená do okolí mohutnými arkádami a je součástí komplexu, který tvoří kromě zmíněné Lodžie i Čestný dvůr s hospodářskými budovami a rozsáhlý park Libosad. Celý tento projekt nebyl z důvodů náhlé smrti Albrechta z Valdštejna nikdy dokončen a objekt během několika staletí chátral. V současné době se v této památce dá využívat jen malá část interiérů, ale postupně se realizují prostory pro zázemí a multifunkční využití.
Hlavním prostorem pro pořádání venkovních akcí je zastřešená terasa o rozměrech 26 x 9 m, pro menší koncerty a představení je oktogonální místnost OKTOGON o rozměrech 8 x 6,5 m.