Místa konání|Elektronická|Jazz|Klasická|World|Zpěvák / Písničkář
Někdy je tu slyšet klavír, jindy varhany. Někdy se tu zpívá a jindy sem lidé chodí na výstavy. Atrium je jedinečné kulturní centrum na pražském Žižkově, které se skrývá mezi bytovými domy kousíček od žižkovské věže a Olšanského náměstí. V zrekonstruované barokní kapli se pořádají koncerty vážné hudby i jazzu, v galerii vystavují významní soudobí výtvarníci a v bistru se zahrádkou se vaří káva.
Atrium se poprvé otevřelo už v roce 1984 a stalo se tradičním místem žižkovského kulturního života. V poslední době se zde pořádají i komunitní akce a zahrada se proměnila v oblíbené místo odpočinku. Od roku 2016 se v kapli uzavírají i sňatky.
Atrium Žižkov spravuje příspěvková organizace Za Trojku, kterou zřizuje Městská část Praha 3. Navštívit můžete také naše sesterské centrum KC Vozovna.
Místa konání|Další|Elektronická|Indie|Jazz|Klasická|Pop|Rock|World|Zpěvák / Písničkář
Multifunkční prostor s kapacitou 3 000 míst určený pro pořádání kulturních, společenských a odborných akcí všeho druhu. Hostí velké české i zahraniční koncerty.
Místa konání|Hardcore|Metal|Punk|Rock|Zpěvák / Písničkář
Je tomu již 20 let, co pekelné zvony známého songu od AC/DC otevřely brány Hells Bells Rockin‘ Pubu v Praze! První návštěvníci seběhli po schodech do útrob této jedinečné hospody!
Hells se stal známou mekkou nejen českých mániček, ale velice brzo se „pojem“ Hells Bells šířil i mezi zahraniční vyznavače hlasité muziky.
Místa konání|Další|Elektronická|Hardcore|Hip hop|Indie|Jazz|Klasická|Metal|Pop|Punk|Rap|Rock|World|Zpěvák / Písničkář
Kongresové centrum Praha je rozsáhlá neofunkcionalistická budova v Praze 4 – Nuslích. Nachází se na adrese ulice 5. května 1640/65, poblíž stanice metra C, Vyšehrad.
I díky kongresovému centru se Praha stala v roce 2017 osmou nejpopulárnější konferenční destinací světa dle asociace International Congress and Convention Association.
Jedná se o největší kongresové centrum v Česku. K budově přiléhá také hotel Holiday Inn, Business Centrum Vyšehrad. Hlavním majitelem je v současnosti Česká republika s podílem 55 % a dále Hlavní město Praha s podílem 45 %.
K dispozici je až 70 různě velkých sálů s kapacitou celkem 9300 osob; největší z nich, Kongresový sál, pojme 2 764 lidí. Akustika Kongresového sálu patří podle odborníků k nejlepším na světě (13. v pořadí). Běžně se zde konají koncerty, plesy, zasedání a další kulturní události. K jeho přednostem patří mj. jedinečný výhled přes Vltavu na panorama Pražského hradu.
Místa konání|Další|Elektronická|Hardcore|Hip hop|Indie|Jazz|Klasická|Metal|Pop|Punk|Rap|Rock|World|Zpěvák / Písničkář
Skelet budovy vznikal v letech 1907 až 1921 mimo jiné též podle návrhu Ing. Stanislava Bechyně a projektu J. Čamského a Václava Havla. Tuto stavbu realizoval stavitel Ing. Vácslav Havel (dědeček bývalého prezidenta České republiky Václava Havla). Palác měl původně sloužit jakožto hokejový stadion, ale již na počátku výstavby došlo ke zjištění, že pro tyto účely sál nevyhovuje především rozměrově a projekt musel být narychlo přepracován na velký společenský sál. Na tehdejší dobu se jednalo o velice unikátní stavbu, neboť to byla jedna z prvních železobetonových staveb v Praze vůbec s velmi originálně řešenou sklem zastřešenou pasáží. Také celkové architektonické řešení je zajímavé, stavba nese výrazné rysy doznívající pozdní secese a právě nastupujícího modernismu. Velmi pravděpodobným autorem fasády do Vodičkovy ulice č. 36/704 byl architekt Osvald Polívka (1859 – 1931), jenž Vácslavu Havlovi navrhoval fasády jeho činžovních domů v Praze (Haštalská 6 a 8, Vězeňská 4, V Kolkovně 5,7, Myslíkova 4, Rašínovo nábřeží 70 a 78), které Havel vesměs prodal, aby mohl financovat stavbu Lucerny od r. 1905.
Jádrem komplexu je Velký sál Lucerny, jehož rozměry činí rozměry 54 metrů na délku, 25,5 metrů na šířku a 9 metrů na výšku. Velký sál zabírá celkem tři podzemní podlaží s kapacitou 2500 diváků. Využití sálu je pestré, od maturitních plesů přes koncerty, přednášky až po taneční soutěže apod.
Prakticky od ukončení výstavby a uvedení komplexu do provozu až do dnešních dob se jedná o významné kulturní a společenské středisko hlavního města a to jak někdejšího Československa i České republiky, konalo se zde již velké množství koncertů, plesů, schůzí, konferencí, módních přehlídek, sportovních akcí (za První československé republiky např. turnaje v boxu či v zápasu). Jedná se o památkově chráněný komplex.
Místa konání|Další|Elektronická|Indie|Jazz|Klasická|Pop|Rock|World|Zpěvák / Písničkář
MeetFactory je neziskové mezinárodní centrum současného umění založené v roce 2001 umělcem Davidem Černým. V důsledku povodní v roce 2002 bylo nutné opustit původní prostory v Praze - Holešovicích a projekt byl vzkříšen o tři roky později v průmyslové budově v pražské čtvrti Smíchov, ve specifickém prostoru mezi dálnicí a aktivní železniční tratí. Program byl spuštěn po rozsáhlé rekonstrukci prostor v roce 2007.
Program MeetFactory utvářejí čtyři dramaturgické linie - hudba, galerie, divadlo a program rezidenčních pobytů pro umělce.
Místa konání|Jazz|Klasická|World|Zpěvák / Písničkář
Nejrozsáhlejším prostorem Obecního domu je centrální Smetanova síň, přístupná z foyer v prvním patře. Pojmenováním koncertní síně vzdala Praha poctu tvůrci české moderní hudby Bedřichu Smetanovi. Z plastické výzdoby jsou nejpozoruhodnější štukové skupiny Vyšehrad a Slovanské tance po stranách podia od Ladislava Šalouna. Sochař tak šťastně rozřešil otázku připomenutí druhého génia české hudby, Antonína Dvořáka. K Smetanovu Vyšehradu z cyklu symfonických básní Má vlast tak odkazuje postava bájného Lumíra, vyprávějícího za doprovodu harfy báj o vlasti, zatímco protilehlý tančící pár je motivem převzatým z Dvořákových Slovanských tanců. V interiéru Smetanovy síně však nechybí připomínka dalších českých hudebních skladatelů, jejichž portrétní medailony jsou umístěny na poprsnicích lóží a balkonu.
K celkovému vzdušnému a zároveň slavnostnímu dojmu prostoru přispívají malby stropních výplní a nástěnné obrazy Karla Špilara. Zejména monumentální nástěnné obrazy Hudba, Poesie, Tanec a Drama patří mezi autorovy nejlepší práce vůbec.
Smetanova síň je především koncertním sálem pro 1200 posluchačů, ve kterém od doby jeho otevření účinkovaly nejvýznamnější světová hudební tělesa a interpreti, příležitostně se zde konají i nejrůznější společenské akce – zejména tradiční plesy nebo žádané reprezentativní galavečeře. Ve Smetanově síni je pravidelně zahajován i zakončován hudební festival Pražské jaro.